Vitamínová doslova bomba z tropů – to je PSIDIUM KVAJÁVA ( GUAJA, GUAJÁVA )

KVAJÁVA chutná po hruškách i po fíku a možná i po jiném ovoci. Patří mezi málo známé ovoce, ale velmi úspěšně se dá pěstovat u nás.

Kvajáva hrušková pochází ze Střední a Jižní Ameriky, odkud se rozšířila i do dalších teplých částí světa – pěstuje se v Africe, Indii, ve Středomoří... U nás se dostanou jak čerstvé, tak konzervované či sušené plody, prodává se i pyré, džemy a sirupy z guavy.

Jsou to malé rychle rostoucí neopadavé stromy nebo keře pocházející z Jižní a Střední Ameriky, kde dorůstají do výšky jen 2-7 metrů. Množí se hlavně semeny, řízkováním a roubováním.

Plod poskytuje několik léčivých látek. Listy kvajávy jsou plné antioxidantů, protizánětlivých činidel, antibakteriálních látek a obsahují prospěšné třísloviny.

Plody kvajávy obsahují vysoké množství vitaminu C, až pětkrát víc než citron, takže je skvělá na posílení imunity.
Je ale bohatým zdrojem i dalších bioaktivních látek, díky nimž má příznivý vliv na hladinu krevního cukru a cholesterolu, proto je vhodná pro diabetiky a přispívá i k prevenci cukrovky, a navíc podporuje redukci nadváhy.

Dále zlepšuje trávení, přispívá ke snižování krevního tlaku a také zmírňuje bolesti a zlepšuje psychický stav.

Jak vybrat tu nejlepší?
1.) sáhněte po té, která je nejměkčí – zatlačte prstem a pokud se tlaku poddá, je to ono
2.) zkontrolujte slupku – skvrny nebo otlačeniny nejsou dobré
3.) zkontrolujte barvu – zralý plod má jasně zelenou až bledě žlutozelenou barvu
4.) přivoňte – zralý plod má vůni ovoce, typická je sladká vůně s lehkým nádechem pižma

Lze ji jíst rovnou syrovou – nejlépe když plod s lesklou tuhou slupkou rozkrojíte a červenou dužinu vyjídáte lžičkou, má lahodnou sladkokyselou chuť.

Listy z kvajávy jsou velmi účinné na léčbu kožních nemocí. Obsahují výraznou antibakteriální látku, která léčí a zklidňuje pokožku. Mají silné protirakovinné vlastnosti a odstraňují volné radikály v těle. Jsou účinné na kruhy pod očima, vrásky a jizvičky nebo jiné nedostatky pleti.

Listy usušíme, rozdrtíme a smícháme s trochou vody. Poté nanášíme na pokožku. Další možností je spařit lístky horkou vodou a po vychladnutí potírat odvarem postižená místa.

Léčivé účinky:
 pomáhá od bolestí
 pomáhá při hubnutí
 snižuje cholesterol
 vyvažuje hladinu krevního cukru
 prevence některých druhů rakoviny
 poskytuje úlevu od zácpy
 zlepšuje kvalitu pokožky

Listy kvajavy neužívejte během těhotenství, kojení a při možné přecitlivělosti na rostlinu.

Osvěžující sladká chuť kvajávy vynikne v ovocných i zeleninových salátech. Používá se na výrobu džemů, sirupů, či želé. Plody jsou také zdrojem potravy pro savce a ptáky. Podle havajské tradice se na kmenu kvajávy připravuje grilované maso. Díky vůni a blahodárným účinkům se kůra a listy ze stromu využívají také v lékařství a kosmetice.

Můžeme ji pěstovat i doma:
Kvajáva potřebuje dostatek světla a vláhy. Od jara do podzimu je ideální umístění na venkovní terase, nebo balkonu. Daří se jí také ve skleníku. Celoročně by měla být teplota vyšší než 15° C. a neměla by klesnout pod 5° C. Není mrazuvzdorná a potřebuje teplejší umístění přes zimu, nejlépe v rozmezí 12-18° C. Pokud jí pěstujeme jako pokojovou rostlinu, nejlépe jí vyhovuje jižní okno. Zaléváme pravidelně a přiměřeně. Zemina by měla být neustále trochu vlhká. Při delším suchu rostlina rychle usychá. Zálivku omezíme pouze v zimním období, kdy tolik vody nepotřebuje. Pokud má málo světla a teploty jsou nízké, může se stát, že rostlina začne opadávat. Ale nebojte se, většinou znovu obrazí. Mladé rostlinky přesazujeme každý rok na jaře, starší stačí po pěti letech.

Kvajáva se vyznačuje hodně výraznou sladkou vůní, která zavoní po celém pokoji. Obsahuje velké množství vitamínu C - jediný plod vám podle odhadů dodá 275% doporučené denní dávky. Kromě toho je kvajáva bohatá také na betakaroten, vitamíny skupiny B a lykopen. Ten je protinádorová prevence.

Nesnědli jste celý plod kvajávy? Můžete nenačaté poloviny ovoce obalit v potravinářské fólii a skladovat v lednici až 4 dny. Pokud ji do té doby nespotřebujete, můžete ji zmrazit. Mražená kvajáva vám vydrží až 8 měsíců.

R/3

KVĚTÁK

Oblíbenou zeleninou, která je na našem trhu k dostání celoročně, je květák. Květák patří mezi košťálovou zeleninu, má dužnatou květovou hlávku. Na rozdíl od brokolice, která se sklízí celou sezónu, se rostlina po odříznutí hlávky likviduje.

Květák, který je na rozdíl od mnoha jiných druhů košťálové zeleniny dobře snášen citlivými lidmi, se skládá z mnoha malých, bílých kvítků. Nejběžnější je bílý květák, ale existují i fialové a zelené odrůdy, jako je romanesco (kvěkolice). Květák lze konzumovat syrový i vařený. Tmavě zelené vnější listy nejsou vhodné ke konzumaci.

Květák je nízkokalorická zelenina, která vás díky vysokému obsahu vlákniny zasytí na dlouhou dobu. Je bohatý na vitaminy a minerály – vitamin C, vitamin K, kyselinu listovou a také draslík, vápník a hořčík. Mimo to zinek, fluor, jód a kyselinu nikotinovou. Tmavší druhy květáku mají ještě vyšší obsah vitaminů a minerálů.

Různé druhy košťálové zeleniny způsobují mnoha lidem zažívací potíže – to však není případ květáku, jeho vysoký obsah kyseliny jablečné a citronové ho činí mnohem stravitelnějším. Proto je dobře snášen citlivými lidmi.

Odkud květák pochází je sice předmětem sporů, ale jisté je, že vznikl vyšlechtěním divoké brukve zelné - stejně jako kedluben, zelí a kapusta. Do Evropy jej v 16.století z Kypru přivezli Italové. A odtud se dostal až k nám.

Původně bylo zdužnatělé květenství – růžice - velké asi jako tenisový míček. Postupným šlechtěním se zvětšovalo až do dnešní podoby. Ale nejen na velikost, ale i barvu si šlechtitelé posvítili. Takže dnes můžeme pěstovat květáky nejen bílé, ale i zelené, žluté či fialové.

V čem je prospěšný?
1.) detox
Květák v sobě ukrývá glukosinoláty, jejichž štěpením se uvolňuje látka indol-3-karbinol.Ta je silnou zbraní při detoxikaci jater a pomáhá vytvářet enzymy, které zabraňují karcinogenům poškozovat tělo. Napomáhá odstranění rakovinných kmenových buněk, ty jsou totiž neblaze proslulé šířením metastáz.
2.) záněty kloubů
Květák obsahuje vitamín B5, který v našem těle podporuje produkci kortizolu. Z této látky se v těle vyrobí kortizon, který je důležitým prvkem při tlumení zánětů.
3.) způsobuje nadýmání, ale zase si i po povaření zachová minimálně polovinu denní dávky vitaminu C
4.) odtraňuje lupy, přispívá k posílení nehtů
5.) pomáhá s hubnutím
6.) snižuje hladinu cholesterolu
7.) odvodňuje a pomáhá při potížích s ledvinami
8.) pomáhá vytvářet zdravou sliznici v tlustém střevě

Květák je především zeleninou přátelskou k srdci, a to díky vysokému množství antioxidantů, které mají schopnost snižovat zánětlivé poškození způsobené oxidačním stresem, což je proces, který hraje hlavní roli ve vývoji srdečních onemocnění. Díky obsahu antioxidantů tak květák pomáhá snižovat krevní tlak a příznaky aterosklerózy.

Pokud však máte problémy se štítnou žlázou, může vám být doporučeno minimalizovat množství brukvovité zeleniny. Je to proto, že tato zelenina může narušovat vstřebávání jódu, který je potřebný pro produkci hormonů štítné žlázy.
A ještě poznámka – krevní skupina 0 by měla omezit konzumaci, dokonce některé studie jej této krevní skupině zakazují.

Mark Twain: “Květák není nic jiného než zelí s vysokoškolským diplomem.”

R/3

KIWI

je plod popínavých dřevin rodu aktinidie a pochází z Číny. Konkrétně z údolí řeky Yangtze.

Kdo kiwi ochutná, připomíná chutí angrešt, proto jej možná pojmenovali i jako čínský angrešt. Kiwi však s angreštem a jeho rodem nemá nic společného. Z Číny se dostala semena do Japonska a také na Sibiř. Ve 20. letech 20. století se rozšířilo domácí pěstování kiwi.

Ve 40. letech se pak přešlo na komerční pěstování a dlouhou dobu držel Nový Zéland své prvenství ve vývozu kiwi. K nám se dnes dováží nejvíce z Itálie – je to blíže a je to i levnější.

Zelené kiwi jsou oválná, velká zhruba jako slepičí vejce, ale ne tak špičatá. Kiwi má hnědou a chlupatou slupku. Slupka není zdravotně závadná a je možné ji jíst, většina lidí ji však před spotřebou kiwi oloupe. Má vyšší zdroj vlákniny než zlaté kiwi.

Zlaté kiwi se od tradičního zeleného liší barvou dužiny a tvarem. Špička naproti stopce je kulatější a tvar tak více připomíná vejce nebo hrušku. Chloupky na slupce jsou miniaturní a zastoupeny v mnohem menším množství. Díky tomu je zlaté kiwi citlivější na poškození a dozrává dříve. Preferuje se u něj vždy ruční sběr. Celkově je sladší než zelené a je také dražší.

Kiwi je obrovským zdrojem mnoha vitamínů a minerálních látek. Už pouhé jedno kiwi pokryje doporučenou denní dávku vitamínu C a tělo obohatí o notnou dávku vitamínu E a vitamínů skupiny B. Je bohatým zdrojem kyseliny listové, vlákniny a mimořádným zdrojem draslíku, železa a hořčíku. Semínka z kiwi jsou jedlá a bohatá na živiny. Obsahují zejména omega-3 mastné kyseliny, vlákninu, bílkoviny a antioxidanty.

A účinky? Posiluje imunitu, podporuje trávení, zlepšuje kvalitu zraku, zpevňuje žíly i cévy a ochraňuje srdce. Bonus - dvě kiwi, které si dáte hodinu před spaním, zlepší kvalitu spánku.

A když smícháte dužinu s jednou lžící bílého jogurtu a lžičkou medu, zlepší kvalitu pleti. Pleť hydratuje, omladí a pomůže v boji s akné. Navíc drobná černá semínka z kiwi poslouží i jako skvělý přírodní peeling a odstraní tak odumřelé buňky na povrchu pleti.

Jedno velké mínus - mnoha lidem může způsobit nepříjemnou alergickou reakci, která se projeví nejen vyrážkou, ale i nebezpečným otokem jazyka a anafylaktickým šokem. Navíc by se mělo podávat dětem starším pěti let. A protože může zpomalovat srážení krve, nemělo by se kiwi podávat těhotným ženám a neměli by je pojídat lidé před operací. Minimálně 2 týdny před ní.

Nejnovější studie naznačují, že u lidí s vysokým krevním tlakem konzumace 3 plodů kiwi po dobu 8 týdnů snižuje krevní tlak více než 1 jablko denně.

Kiwi může snižovat i hladinu lipoproteinů s nízkou hustotou, to znamená toho „špatného cholesterolu“, tedy LDL cholesterolu. Zároveň pak zvyšovat dobrý HDL cholesterol.

Také může zabránit makulární degeneraci a ztrátě zraku.

Do jídelníčku zařadit i pro kosti. Kosti jsou totiž díky němu silnější a pevnější. Druhou stranou pomoci tohoto ovoce je psychické uvolnění. Jeho složení totiž ovlivňuje psychickou vyčerpanost a nastavuje tělo na pozitivnější pocity. Používá se dokonce i při vystavení vysoké dávce stresu.

V obchodě vybírejte spíše tvrdší plody a doma nechejte v klidu dozrát. Pokud zralé kiwi schováte do ledničky, vydržet vám může až 4 týdny. Při teplotě kolem 1 °C a 80 – 90% vlhkosti vzduchu vydrží zhruba 5 týdnů.

R/3

Ovoce a zelenina na písmeno I a J už jsme měli někdy loni, včetně jahod a jablek.
Takže jdeme na písmeno K...

KAPUSTA

je tu s námi už dlouho. Pěstovali ji Egypťané, kteří znali jednoduché druhy kapusty. Dále se pak v historii lidstva kapusta objevuje koncem středověku. V 16. a 17. století se vědělo o kapustě a jejích blahodárných účincích na lidský organismus.

Obsahuje vitamíny skupiny B, tedy B1, B2, B3 a B9 – kyselinu listovou a vitamín C.
Dále vitamín E, vitamín K, Ca, Mg, selen, fosfor, draslík, síru, železo a v neposlední řadě sodík.

Kapusta je tak trochu tučná. Ale v tom nejlepším slova smyslu. Obvykle totiž zelené zdroje neobsahují také zdravé tuky. Kapusta je skvělým zdrojem alfa-linoleové kyseliny (ALA), což je typ omega-3 mastné kyseliny, která prospívá mozku, snižuje riziko diabetu typu II a posiluje srdce.

Kapusta je takovým rolls-roycem mezi listovou zeleninou. Tedy alespoň co se týče obsahu vitaminu A. Obsahuje 133 % doporučené denní dávky.

Je výborným zdrojem vápníku. Stojí za zmínku, že ve 100 g se ukrývá 150 mg kalcia. Jen pro srovnání - mléko má při stejné váze jen 125 mg.

Kapusta má však jeden problém. Přináší nadýmání. Proto se nedoporučuje lidem po operacích, těhotným i kojícím ženám, odpustit by si ji měly osoby se zažívacími problémy a srdečními chorobami. Nepatří ani do jídelníčku nepohyblivých seniorů. Nadýmavost se dá ale částečně snížit, když se kapusta vaří bez pokličky a přidá se k ní vhodné koření – kmín, saturejka, koriandr, zázvor, semínka fenyklu nebo anýzu. A hlavně chce cibuli a česnek...

Pravidelná konzumace nebo pití kapustové šťávy prokazatelně snižuje hladinu cholesterolu, čistí cévy, je tedy prevencí a lékem na aterosklerózu, mírní pálení žáhy. Povzbuzuje střevní peristaltiku, je účinná proti zácpě a preventivně působí proti rakovině tlustého střeva.

Šťáva ředěná vodou se používá s úspěchem při redukčních dietách, kdy povzbuzuje látkovou výměnu, čistí tělo, rozpouští tuky - a navíc zásobuje „hubnoucí" tělo dostatkem čerstvých vitamínů a minerálů včetně vitamínu C. Obklad z čerstvých listů pomáhá při neuralgických bolestech v křížové oblasti nebo na bolavé klouby, které jsou postižené revmatismem. Růžičková kapusta zvládne upravit i činnost štítné žlázy.

Taková „babská rada“: vařte ji bez pokličky. Zbavíme se tím těch typických kapustových vůní...

Z kapusty nemusíte dělat jen karbanátky. Lehčí úpravy představuje třeba orestování listů hlávkové nebo kadeřavé kapusty na olivovém oleji, s česnekem a zeleným pepřem. Dusit ji můžeme jako špenát a přidávat do těstovin, halušek, rýže. Jde o to, dosáhnout výborné chuti, a představit tak kapustu jako něco dobrého těm, kdo ji nikdy nejedli.

R/3

JALAPENO PAPRIČKY

Jalapeños jsou malé asi 5 cm velké. Nebo až středně velké kolem 8 cm chilli papričky známé svou pálivostí. Jejich pálivost dosahuje 2500 až 10000 Scovilleových jednotek pálivosti (SHU). V porovnání s ostatními chilli papričkami jsou tedy považovány jalapeños za mírně pálivé až pálivé.

Přestože je jalapeño tak rozšířené a všeobecně známé, asi bychom marně hledali další papričku, která vzbuzuje tolik otázek. Je zralé jalapeño zelené nebo červené? Jak to mám vyslovit? Pro znalce španělštiny – CHALAPEŇO je správně. Co znamenají ty prasklinky? Jsou opravdu ostré? Do jaké velikosti mohou vyrůst? Jedno je jisté: obvykle jsou k mání čerstvé, zavařené, kandované, sušené nebo zauzené v kouři (chipotle).

Pochází z mexického státu Jalapa. Tedy údajně... Jalapena mají v nezralém stavu zelenou barvu, která v průběhu zrání přechází do červené. Specifikem této chilli papričky je to, že se Jalapena sklízejí velmi často zelené, těsně před jejich zbarvením do červené barvy. Je to především proto, že zelené při zpracování déle vydrží a také mají pevnější strukturu.

Proces postupného praskání plodů je u Jalapena velmi známým jevem a je způsobený kombinací několika faktorů, kdy závažnost trhlin na plodech souvisí se stresem, které utrpěly během fáze rychlého růstu.

Ostrou chuť paprik způsobuje pálivá látka kapsaicin. Stupeň pálivosti je uveden v jednotkách Scoville (SCU, jednotky Scoville):
- mírné, nepálivé sladké papriky mají 0 stupňů SCU
- mírně ostřejší odrůdy, jako např. feferonky nebo třešňové papriky, mají mezi 100 a 1500 stupni SCU
- středně pálivé jalapeño se pohybuje mezi 1 500 až 100 000 stupni SCU
- velmi pálivé chilli odrůdy jako např. thajské chilli, kajenský pepř nebo habanero mají mezi 100 000 a 500 000 stupni SCU

I když botanicky patří tyto chilli papričky mezi ovoce, stejně je řadíme k zelenině.

Plod Jalapeno je velmi šťavnatý a s tlustou dužinou. Chuť Jalapena je svěží a má klasickou paprikovou chuť. Červené plody se vyznačují sladší chutí a jsou měkkčí. Jednou z nejzámějších posklizňových úprav bývá uzení červených zralých plodů. Pokud Jalapeno vyudíme, dostává poté název Chipotle.

Paprika a chilli jsou citlivé na chlad, proto by se neměly skladovat při teplotách nižších než osm až deset stupňů. V chladničce se nejlépe skladují v zásuvce na zeleninu, kde je lze uchovat asi týden; případně vydrží dva až tři dny při pokojové teplotě.

Chilli papričky mají mnohem delší trvanlivost v sušené formě. Většinou vyschnou do čtyř až šesti týdnů. Paprika a chilli nakrájené na malé kousky lze také zmrazit. Chilli papričky lze nakládat do oleje, papriku lze zavařovat i na kyselo. Jedním z nejznámějších a nejoblíbenějších receptů z Jalapeňosek je Jalapeno Poppers, kdy se papričky plní sýrem a obalují ve slanině, případně v trojobalu a pak se následně grillují nebo smaží. Na sušení tato odrůda není kvůli své tlusté dužině příliš vhodná, toho lépe dosáhneme, pokud paprčiky rozkojíte nebo je při uzení perforujete.

A výhody pro nás?
1.) bohatý zdroj živin
2.) pomáhají při hubnutí
3.) přírodní lék proti bolesti
4.) pomáhají při boji s rakovinou
5.) prevence žaludečních vředů
6.) protizánětlivé účinky
7.) zlepšují činnost srdce

NA ZÁVĚR - lidé, kteří pravidelně jedí chilli papričky, mají zhruba o 12 % snížené riziko úmrtí z jakékoli příčiny, a to i při kontrole jiných faktorů. Takže je prospěšné přidat do svého jídelníčku více kořeněných papriček?
R/3

Dnes o chřestu, kdy je jeho sezóna

CHŘEST

Chřest je vytrvalá zelenina, ze které se vždy na jaře sklízejí mladé pazochy stonky). Podle způsobu pěstování jsou buď bílé, fialové nebo zelené. Bílý chřest je vybělený pěstováním bez přístupu světla (přihrnutím zeminy). Má jemnější chuť a silnější vláknitou slupku.

Chřest vždy omyjeme a odkrojíme dřevnaté konce, tedy asi 1 cm. Bílý chřest musíme pečlivě celý oloupat až po hlavičku. U zeleného chřestu stačí oloupat poslední třetinu výhonku (pazochu), mladý zelený chřest není potřeba loupat vůbec, pouze u tlustšího oloupeme jeho spodní konce.

Sezona této křehké a chutné zeleniny obvykle začíná v polovině dubna. Na co je dobrý chřest? Chřest má nádech luxusu, protože jeho pěstování je náročné a jeho trvanlivost krátká – k zákazníkovi se musí dostat nejpozději 36 hodin po sklizni, aby si zachoval chuť a výživové hodnoty. Lidé si na něm pochutnávali už od starověku a dnes mu odborníci přisuzují výjimečné léčebné účinky. Sezóna chřestu pravidelně skončí 24. června.

Dobrá zpráva je, že chřest je trvalka a na záhonu vadrží růst až 20 let, takže nemusíme sázet rok co rok...
Zajímavost – za teplého počasí dokáže chřest vyrůst až o 17 cm za den!

Podporuje metabolismus, proto je vhodný při redukční dietě. Upravuje hladinu cukru v krvi a snižuje hodnoty cholesterolu. Udržuje klidný a dlouhý spánek.

O léčivých účincích chřestu psali už starověcí lékaři Galén a Hippokrates. A nemýlil se.
Ve středověku se v Evropě na chřest pozapomnělo, jeho pěstování se znovu rozšířilo až v 15. století ve francouzských klášterech. Křehkou zeleninu si oblíbil a proslavil král Ludvík XIV. a později i slavná madame de Pompadour. Chřest se pak úspěšně ujal v Německu.

Holanďané vynalezli nový způsob, jak chřest pěstovat – pod velkými hliněnými zvony. Tato technika se začala využívat v rakouské monarchii, a to v 18. století.

Podle dnešních vědeckých výzkumů je bohatý na vitaminy skupiny B a má značné množství vitaminů C, A a E. Obsahuje také draslík, zinek, železo, hořčík, fosfor, síru a alkaloid asparagin. Pročišťuje organismus a navozuje duševní klid a pohodu.

Příznivě působí na na ledviny a močový měchýř. Obsahuje totiž látky s diuretickými účinky, a tím se stará o zdraví těchto orgánů.

Chřest obsahuje hodně vlákniny a dokáže zasytit, přitom má velmi málo kalorií, což ocení lidé, kteří chtějí zhubnout. Je lehce stravitelný a podporuje správnou střevní mikroflóru, upravuje hladinu cukru v krvi, snižuje vysoký tlak i cholesterol a chrání srdce. Zlepšuje okysličení mozku a obsahuje účinný antioxidant glutathion, díky němuž posiluje imunitu a pomáhá v prevenci proti rakovině.

Kromě toho má i účinky jako afrodiziakum a ženám pomáhá zmírnit bolesti při menstruaci.

Abychom si na chřestu opravdu pochutnali, musí být čerstvý. Poznáte to podle pevně sevřených hlaviček a podle toho, že nejde ohnout, protože by hned praskl. Ohebné a jakoby gumové stonky nekupujte.

Pokud chřest chcete skladovat, zabalte jej do vlhké utěrky a uložte do lednice, ovšem nejvýš na tři dny. Zamražením chřestu prodloužíme čerstvost až na půl roku.

Chřest můžeme vařit nastojato – svážeme stonky provázkem do svazků a postavíme do vyššího hrnce s osolenou vroucí vodou, aby špičky, které jsou jemnější, vyčnívaly a vařily se pouze v páře. Doba vaření je asi deset až patnáct minut.

Úprava chřestu je jednoduchá. Chřest můžeme jíst syrový, tak si zachová nejvíce léčivých látek. Nakrájený na kolečka se hodí do salátů, pomazánek nebo třeba jen tak na chleba s máslem. Můžeme jej dusit v páře, vařit s trochou soli, cukru a plátky citronu, můžeme blanšírovat, zprudka zapéct na grilu nebo v troubě či orestovat na pánvi. Tady u nás se často podává s vejci, holandskou omáčkou nebo jen přelitý máslem.
V jednoduchosti je nejen krása, ale i chuť. Já se přikláním k pouhému přelití máslem...

R/3

DNES TROCHU NETRADIČNĚ „JINÝ KOLÁČ“ Z HROZNŮ JAKO ZÁVĚR O TOMTO OVOCI:

OBRÁCENÝ KOLÁČ

Karamelová vrstva:
80 g máslo, 120 g hnědý cukr, 1 lžíce medu, asi 400 g hrozny

Suchá vrstva:
130 g hladká mouka, 70 g mandlová mouka ( já jsem to vyřešila tím, že jsem vlašské ořechy důkladně pomlela skoro na mouku ), 10 g kypřící prášek a špetka soli

Mokrá část:
70 g rozpuštěné máslo, 120 g kefír nebo bílý jogurt, 20 g vanilkový cukr ( on je to spíše vanilínový, vanilka je drahá ) a 2 vejce

Troubu dát na 180°C.
V pánvi rozpustit karamelovou hmotu BEZ HROZNŮ, kdy z hnědého cukru stačí jen propojení surovin.
Umíchat suchou i mokrou vrstvu a pak je následně spojit. Karamelovou vrstvu je dobré rozetřít do pekáčku. Pokud ztuhla, jen mírně rozehřát a půjde to.
Na karamelovou vrstvu poskládat hroznově kuličky a hrozny zalijte těstem, zarovnejte stěrkou a dejte péct přibližně na 30‒40 minut. Těsto krásně zhnědne.
A teď pozor – ihned po vytažení z trouby obrátit a překlopit třeba na prkénko nebo tác.
Později by to už vyklopit nešlo. Protože je to hodně „plná chuť“, tak je doporučeno podávat tento skoro dezert s trochou kysané smetany...


Ještě jeden recept, který je rychlý a bude se hodit už brzy – začneme se scházet na pohárek, posedět, budeme grilovat.

Tak tedy SALÁT NESALÁT:

Potřebujeme nejlépe hrozny bezsemenné, jarní cibulku, plnotučnou hořčici a tatarskou omáčku, bílý jogurt a pepř. Větší bobule hroznů je vhodné rozkrojit na půlky. Nakrájenou jarní cibulku smícháme s hrozny, přidáme všechny ingredience, ochutíme a opepříme. Necháme vychladit alespoň hodinku.
Neuvádím množství, každý podle svého uvážení. Výhoda tohoto rychlého salátu je, že můžeme zapojit nejen děti, ale i dědy...a hodí se k tomu pečivo, tousty a samozřejmě maso.

R/3

HROZNY

Hrozny..
patří mezi královské ovoce. Najdeme v nich plno vitamínů, minerálů a antioxidantů. Jsou nejenom plné chutí, ale také jsou význačné svojí škálou barev od bílé přes zelené až po černou. Nejběžnější je červená odrůda.

ČERVENÉ HROZNY
O červených hroznech je známo, že obsahují dva flavonoidy, a to kvercetin a resveratrol. Kvercetin má silné antioxidační účinky a dokáže bojovat s volnými radikály a chrání tělo před nemocemi. Také snižuje účinky stárnutí. Kromě toho působí jako antihistaminikum, které pomáhá zmírňovat příznaky sezonních alergií. Resveratrol je známý svými protizánětlivými účinky, které zabraňují artritidě a srdečním onemocněním. Resveratrol je přítomný ve slupce vinných hroznů. Proto byste měli jíst hrozny celé nebo jako smoothie. Síla resveratrolu dokáže zpomalit růst nádorů zejména v prsou, ale i žaludku, lymfatickém systému, tlustém střevě či v případech rakoviny kůže. Má protizánětlivé účinky, snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, chrání cévy před účinky škodlivého cholesterolu, posiluje imunitu a dokonce zlepšuje stav akné.

Červené hrozny obsahují beta-karoten, hořčík, měď, vápník, železo, mangan, bór, sodík a vitamín K, E a C. Plus vitamin B1, vitamin B6 a niacin.

BÍLÉ HROZNY
Bílé hrozny jsou skvělým pomocníkem pro náš zažívací systém a podporují přirozený proces čištění těla.
Pro nějaké to kilo dolů si dejte si zelené, bílé nebo žluté hrozny. Lépe čistí organismus a vy tím pádem lépe spalujete. Další rada v případě snahy o snížení váhy je ta, že dejte raději přednost odrůdám, ve kterých jsou zrníčka. Obsahují tolik žádanou vlákninu, která nejenom zasytí, ale příznivě působí i na vylučování a rychlost metabolismu.

Doplnění zvláště pro dámy - hroznové víno je skvělým bojovníkem proti celulitidě. Je sladké a velice dobře dostupné v obchodech po celý rok. Vyměňte sladkosti za hrozny. Je sice pravda, že energetický obsah hroznového vína je vysoký (na 100 g až 400 kJ), ale víno má 80 % vody a kromě cukru vlastně prakticky žádný tuk. Působí močopudně a odvádí nadbytečnou vodu. Mimo účinků na celulitidu v hroznech obsažený křemík zpevňuje pokožku a posiluje také vlasy a nehty. Díky vitamínu F zůstane naše pleť mladá a déle pružná.

Pokud vás trápí křeče svalů, dopřejte si hrozny.

Hrozny obsahují antioxidanty lutein a zeaxantin, které neutralizují volné radikály a tím chrání oči před věkem podmíněnou makulární degenerací, zákalem, poškozením sítnice. Astmatikům přináší úlevu v podobě zvlhčení sliznic, takže se jim lépe dýchá.

Aminokyselina alfa-linolenová v zrnkách hroznů snižuje riziko, že vás skolí infarkt nebo vám zvápenatí cévy. Při problémech s vysokým tlakem, ledvinami a otoky si také dopřejte jadérka z hroznů. Hroznová jadérka zpomalují stárnutí buněk, a tedy i pokožku udržují zářivou a bez výrazných vrásek. Udělají dobře unaveným očím i bolavým hemoroidům. Hrozny s jadérky žvýkejte, i když hubnete nebo se právě dostáváte z nemoci.

Z jadérek hroznů se vyrábí jedinečný hroznový olej s účinky podobnými jako hroznová jadérka. Na litr hroznového oleje je nutné vylisovat asi 200 kilo hroznů, to je přibližně 20 kilo jadérek! Tělo si s hroznovým olejem snadno poradí, ať už ho přijme zevnitř nebo zvenčí. Hroznový olej zvenčí zpevňuje pokožku, hydratuje ji, vlasy se po zábalu z hroznového oleje lesknou a jsou jemnější.

A SUŠENÉ ROZINKY? Okamžitý příliv energie a zářivý úsměv...

Jednou za čas tělu prospěje dvoudenní DETOXIKAČNÍ HROZNOVÁ KŮRA.
Během této hroznové diety můžete sníst buď dvě kila hroznů denně nebo 1,5 kila hroznů a litr hroznové šťávy. Přestože jsou hrozny plné vody, na vodu nezapomínejte a vypijte jí alespoň 1,5 litru. Hrozny vás zasytí a dodají energii, rozhýbou střeva, povzbudí ledviny. Připravte se tedy na častější návštěvy toalety. Po dvou dnech však budete o dvě kila lehčí.

Ovšem doporučení je, že se nesmí dělat více jak 4x za rok.

R/3

GRAPEFRUIT II

Grapefruit celkově organismus stimuluje, posiluje koncentraci a vůli. Podporuje imunitu, stimuluje krevní oběh a upravuje nízký krevní tlak. Inhalace silice pomáhá proti bolestem hlavy a v počátečních fázích migrény. Čistí vzduch a velice příjemně voní.

Léčba vůní má bohatou a dlouhodobou tradici. Čich je první ze smyslů, které člověk po narození používá k seznámení s okolním prostředím. Vůně v nás spouští celou řadu emocionálních reakcí. Otisk vůní se ukládá do paměti pevněji než tvar nebo název rostliny. Využití silic v aromaterapii slouží ke zmírnění potíží, ne však k léčbě závažných chorob. Olej je možno používat k inhalaci, koupeli, masáži, do aromalampy. Nikdy ale olej nepoužívejte v nezředěné podobě přímo na pokožku.

POUŽITÍ:
- bolest hlavy, nervozita
- deprese, stres
- pomáhá soustředit se
- posiluje koncentraci a vůli
- zvyšuje imunitu
- upravuje nízký krevní tlak
- respirační problémy, nachlazení

Bylinná tinktura z grapefruitových jader brzdí růst bakterií, virů, plísní a kvasinek. Tradičně jsou semínka grapefruitu využívána ke stimulaci přirozené obranyschopnosti celého organismu. Extrakt z grapefruitových jáder velice dobře přispívá k harmonizaci a stabilizaci žaludečních a střevních potížích.

Neředěný extrakt používejte lokálně při plísni na rukách či nohou. Naředěný jej dobře využijete k dezinfekci pokožky při odřeninách, škrábancích, kožních vyrážkách, pásovém oparu, kousnutí od klíšťat, hmyzích štípnutích, bradavicích a puchýřích. Na akné a nečistou pleť naneste na navlhčený obličej 5 kapek extraktu a vmasírujte. Nechte chvíli působit, pak obličej dobře omyjte a zlehka osušte.

Také v domácnosti má grepový extrakt široké pole působnosti. Hodí se k dezinfekci vody k úklidu či praní, zalévání květin, léčbě plísní u domácích mazlíčků a rostlin, do zvlhčovače k dezinfekci vzduchu nebo do bazénů či saun.

PROTOŽE MÁME VELIKONOCE, TAK RECEPT NA GRAPEFRUITOVÝ RŮŽOVÝ SPRITZ:
¼ grapefruitu
30 ml Aperol
30 ml grapefruitové šťávy
kostky ledu
60 ml Proseco
20 ml tonic bitter lemon
Postup je velice jednoduchý – nakrájet na menší kousky grapefruit, dát do sklenice s kostkami ledu a přidat vše ostatní.

R/3

GRAPEFRIUT

Grapefruit neboli grep má ze všech citrusů nejvíce rozporuplně přijímanou chuť. Jeho hořkost nesedí každému, přitom je ale toto ovoce plné vitamínů a minerálů, které mohou tělo ochránit i před závažnými chorobami. Někdo ho má hodně rád, někomu vůbec nechutná...

Obsahuje vysoké množství vitamínu C, ale také vitamínů B1 a K. Díky tomu zvyšuje obranyschopnost těla, pomáhá předcházet chřipce a nachlazení, podporuje normální funkci mozku a srdce, také práci proteinů zapojených při srážení krve. Zároveň v něm najdeme vitamín P, konkrétně tedy flavonoidy, jde o silné antioxidanty.

Pravidelná a dlouhodobá konzumace grepu nebo grepové šťávy podle výzkumů snižuje také riziko rakoviny plic a žaludku.

Růžový grep má ještě navíc vyšší množství obsahu pektinu, který snižuje hladinu tuků v krvi a je prevencí proti rakovině žaludku, slinivky a střev. Pektin je ve vláknině, která tvoří dužninu grepu a také v bílé vrstvě betakarotenu, který se v těle přeměňuje na vitamín A.

V plodech grepů najdeme i velké množství draslíku, vápníku, fosforu, hořčíku a železa, malé množství sacharidů, také proteiny a limonoidy. Limonoidy jsou základem citrusových plodů, které jsou plné především na limonoid limoten, který tomuto ovoci dává hořkou chuť a má významné protikarcinogenní účinky.

Grepy pomáhají i při zvýšeném výskytu kyseliny močové v lidském těle, který se projevuje v podobě dny, dnové artritidy, ledvinových kamenů apod. Takže vypití sklenice grapefruitové šťávy každý den ráno nalačno stimuluje detoxikační schopnosti organismu, především jater.

Z jader lze získat extrakt, ten pomáhá proti různým druhům bakterií, virů a plísní. Extrakt zklidňuje žaludek i trávící ústrojí, zmírňuje problémy s nadýmáním, průjmem a zácpou. Potlačuje některé infekce dutin, nosohltanu, průdušek, uší i močových cest. Podle posledních zjištění je účinný až proti více než 800 různým druhů bakterií a virů.

Pozor, ne všichni mohou toto ovoce konzumovat bez nebezpečí. Grepy obsahují chemické látky, kterým se říká furanokumariny. Ty ovlivňují funkci enzymu, který je v lidském těle důležitý pro metabolismu mnoha léčiv. Látky obsažené v grapefruitové šťávě mohou prostřednictvím působení na enzym vést k tomu, že účinné látky léku zůstávají v těle déle, než farmakologové při testech předpokládali. Tím se zvyšuje koncentrace léků v těle a může dosáhnout tak vysokých hladin, které už mohou poškodit zdraví.

Nežádoucí působení grapefruitové šťávy v kombinaci léky bylo poprvé pozorováno u preparátů, které se užívají pro léčbu vysokého krevního tlaku a kterým se říká blokátory vápníkových kanálů. Zatím největší nežádoucí vliv byl popsán u simvastatinu, to je účinná látka léků snižujících vysokou hladinu cholesterolu v krvi.

Grapefruit má svůj původ na ostrově Barbados v Karibském moři. Z mnoha citrusových plodů jediný grapefruit pochází z amerického kontinentu. Do Evropy se dostal v druhé polovině 17. století, kdy jen přivezl do Anglie z jedné ze svých objevitelských cest kapitán Shaddock. Grepy se původně pěstovaly jen jako okrasné rostliny, plody se začaly konzumovat až v 19. století.
Grapefruity jsou velmi šťavnaté. Původní chuť byla hořkokyselá, šlechtěním se ale podařilo vypěstovat i plody sladší. Nejsladší grepy mají dužinu červenou.

Hořká složka grepů podporuje trávení a chuť k jídlu, zároveň potlačuje chuť na sladké a jeho konzumace se doporučuje při dietách. Protože v plodech obsažené látky snižují hladinu cukru v krvi, je grep vhodný pro diabetiky.

PROTOŽE TEĎ STOUPÁ POČET NACHLAZENÍ, DOPORUČUJI:
Teplý grepový nápoj při nachlazení - v poměru 1 : 1 se smíchá zelený čaj s vymačkanou šťávou z 1 grepu a podle chuti se přidá med. Nápoj se pije horký.
Poznámka – cukr není vhodný

Grep bychom měli konzumovat spíše dopoledne, pokud si jej dáme večer, může způsobit pálení žáhy.


Pokračování příště...

R/3