Vítejte, Host
Uživatelské jméno Heslo: Pamatovat si mne
  • Strana:
  • 1
  • 2

Téma: ZELENINU - OVOCE je dobré mít při ruce..

ZELENINU - OVOCE je dobré mít při ruce.. 30. zář 2022 14:18 #15355

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
BRUSINKY

pocházejí z Jižní Ameriky. Tato rostlina obývá hlavně rašeliniště Evropy, Sibiře, USA a
Kanady. Kvete v červnu a v červenci. Její velké červené plody dosahují zralosti přibližně
100 dní po odkvětu, tedy konec září a měsíc říjen.

Brusinka velkoplodá se vyznačuje kyselou chutí, která souvisí s přítomností kyseliny citronové.
Přítomnost kyseliny benzoové, která je přírodním konzervantem, zase zajišťuje její dlouhotrvající svěžest.
Původní obyvatelé Ameriky je užívali dlouhá století jako potravinu, později i jako lék. A
ještě později se využívaly brusinky k barvení tkanin.

V Evropě se první zmínka o brusinkách velkoplodých objevila v roce 1620, kdy se s ní
evropští kolonisté setkali v USA při oslavách dne díkůvzdání. Od té doby se brusinky staly
klíčovým prvkem ve výživě Severoameričanů.

U nás začaly první pokusy s pěstováním brusinek na konci 50. let 20. století. Nepřinesly
však očekávané výsledky, což domácí pěstitele úplně odradilo od dalších pokusů o
pěstování brusinek. Důvodem obtíží jsou specifické půdní požadavky, charakteristické
umístění a relativně vysoké náklady na založení plantáže. Brusinkové keře jsou totiž velmi
citlivé na nedostatek vody, a proto vyžadují neustálé zavlažování po celý rok. Co je také
důležité, substrát pro pěstování brusinek musí mít nízké pH, které by mělo mít kolem 3-3,5
pH. Vzhledem k tomu, že plazivé výhonky a květy brusinek jsou citlivé na mrazy, je
potřeba je na podzim a v zimě chránit.

Brusinky jsou silnou pokladnicí vitamínů A, E, K, C a P a také vitamínů patřících do
skupiny B (B1, tj. Thiamin, B2, tj. Riboflavin, B3, tj. Niacin a B6).

Brusinkové plody navíc obsahují velké množství:
− železo, vápník, draslík, selen, fosfor, jód, hořčík
− vlákniny
− beta-karoten a lutein
− mají antioxidační a antimikrobiální vlastnosti
− obsahují kyseliny jablečné, chinové, benzoové, hippurové, gallové, ursulové a
citronové s protizánětlivým účinkem
− polyfenoly a flavonoidy
− třísloviny

Jedna 100 g porce brusinek obsahuje 139% denní doporučené dávky manganu, což je
minerál, který je důležitou součástí jednoho z hlavních antioxidačních enzymů lidského
organismu – superoxid dismutázy.

Brusinky zlepšují zdraví střev a trávícího systému. Pomáhají při hubnutí – v jedné 100 g
porci brusinek je totiž pouhých 54 kalorií. Pomáhají udržet hladinu glukózy v krvi. Zlepšují
zdraví srdce. Chrání oči před poškozením, konkrétně buňky sítnice před škodlivostí UV
záření. Snižují riziko rakoviny. A dále chrání ústní dutinu proti virům, chrání ledviny a
močové cesty, obohatí náš jídelníček.

Kde koupit brusinkovou šťávu a kde kapsle nebo kvalitní sušené brusinky? Nejlepší je zajít
do lékárny nebo osvědčeného obchodu se zdravou výživou, kde máme jistotu, že najdeme
pouze vysoce kvalitní produkty na bázi fytoterapeutických surovin.

Brusinka je mimořádně cenná rostlina, která vykazuje nejen profylaktické, ale i
terapeutické vlastnosti. Její zajímavá chuť, bohaté chemické složení a ne příliš vysoká
cena jsou pádným důvodem k její pravidelné konzumaci.

Blíží se a je tady doba hodů ( vždy podle svěcení kostela ), u nás teď Václavské a
Michalské. A k hodům patří pečená kačena a zelí. Takže červené zelí s brusinkami – s
kompotovanými:
Slaninu opečte v silnostěnné pánvi. Poté přidejte cibuli. Po 2–3 minutách přimíchejte zelí.
Osolte, opepřete a pod pokličkou duste 5 minut na středním plameni. Přidejte med a
červené víno a pokračujte dalších 5 minut. Nakonec vmíchejte brusinky. Po 5 minutách
odstavte a nechte cca 10 minut dojít. Osolte a opepřete podle chuti, ale s citem.

R/3
Přílohy:
The administrator has disabled public write access.

ZELENINU - OVOCE je dobré mít při ruce.. 23. zář 2022 12:42 #15338

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
BAMBUS

dnes trochu jinak – bambus je vděčná rostlinka, která od pradávna symbolizuje štěstí, vitalitu a silný růst. V angličtině se jí dokonce přezdívá „lucky bamboo“, tedy šťastný bambus. Dva zelené stonky jsou výrazem lásky a navíc toto číslo znamená dvojnásobné štěstí.

Bambusů existují tisíce druhů. Některé z nich se dají pěstovat i u nás. Nejlépe se ale této rostlině daří v Asii, zvláště pak v Číně. Z bambusu se vyrábí krásný a zároveň odolný nábytek, dokonce i lodě. A to by nebyli Číňané, aby neznali také jeho využití v tradiční medicíně a potravinářství. Díky bambusovým výhonkům se z jídla stane vynikající delikatesa.

Nutriční hodnoty na 100g: bílkoviny 2g, sacharidy 5g, cukry 0,96g, tuky 0,3g, nasycené mastné kyseliny 0,05g, vláknina 2g, voda 91g, vápník 15 mg. Obsahuje vitamíny B1, B2, B3, vitamín C a vitamin A, vitamín K. Minerální látky – vápník, sodík, fosfor, železo a draslík. A stopové prvky mangan, měď, selen a zinek. Z kyselin pak pantotenovou a listovou.

Bambusové výhonky jsou jedlé části bambusu. Jsou to mladé výhonky nebo klíčky, nové výrůstky rostliny bambusu, které byly sklizeny dříve než dosáhly stáří dvou týdnů (nebo než dorostou výšky cca 20-30cm). Mnoho lidí miluje křupavé a zároveň křehké bambusové výhonky. Mají čistou a svěží příchuť.

Bambusové výhonky mají vysokou nutriční hodnotu, ale zároveň nízkou kalorickou, takže jsou ideálním pomocníkem při hubnutí. Obsahují navíc hodně vody, takže i podíl vody v organismu upraví. Bambusové výhonky můžete konzumovat 4x týdně v libovolném jídle.

Kyselina křemičitá, kterou právě bambus obsahuje, známá jako bambusový cukr, je vynikajícím lékem na astma. Bambusové třísky se získávají ze střední vrstvy bambusu a pomáhají třeba při horečkách nebo zvracení. Bambusová míza zase pomůže při křečích.

Co se týká našeho zdraví, tak bambus a jeho výhonky a klíčky pomohou:
 snížit hladinu cholesterolu díky vláknině, kterou obsahují
 prevence onemocnění srdce díky draslíku, který udržuje normální srdeční rytmus
 s hubnutím díky vláknině, která v žaludku nabobtná a máme dlouho pocit sytosti
 s bojem proti rakovině, kdy fytonutrienty působí jako silné antioxidanty
 snižuje záněty
 pomohou se zácpou ( opět vláknina ), kdy změkčí stolici
 posilují imunitní systém
 respirační nemoci díky tomu, kdy bambusové výhonky vaříme asi 30 minut ve vodě a tuto vodu smícháme s medem a užíváme po lžících co nejteplejší
 podpora zdravého trávení
 udržení zdravé pokožky díky vitamínu E

Příprava bambusových výhonků:
Pokud máte čerstvé bambusové výhonky, tak si je oloupejte z vrchní vrstvy, nakrájejte na menší kousky (2 cm tloušťku) a vařte v osolené vodě alespoň 45 – 60 minut. Čerstvé bambusové výhonky obsahují totiž škodlivé látky, které se vařením uvolní a zůstanou v nich už jen ty zdravé látky.

Pokud máte bambusové výhonky v zeleninové směsi nebo z konzervy, tak je umyté vařte v osolené vodě 15 minut. Po tomto vaření je můžete přidat do jakéhokoliv jídla (rizoto, maso, zeleninový, těstovinový salát…). Bambusové výhonky se doporučuje konzumovat 2x až 4x týdně. Díky tomu, že jsou v obchodech k dostání ve sklenici či konzervě, máme ulehčenou práci. Zkuste je přidat třeba i do zeleninové polévky. Vyplatí se to nejen chuťově.

R/3
Přílohy:
The administrator has disabled public write access.

ZELENINU - OVOCE je dobré mít při ruce.. 16. zář 2022 15:02 #15327

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
BROSKVE

nebo perská jablka jsou symbolem dlouhověkosti. Proč asi? V současnosti u nás broskve tak zdomácněly, že by snad nikoho nenapadlo, že pochází až z daleké Číny. Přibližně před 4 tisíci lety, především z provincií Che-pej a S'-čchuan se šířily do celého světa po hedvábné stezce...( některé prameny uvádějí dokonce před 8000 lety ).

Odtud se pak rozšířily do Persie, kde měli místní zemědělci velkou zásluhu na rozvoji jejich pěstování. I proto se zpočátku broskvím říkalo nejen u nás perská jablka. Ve staročeštině se ale používaly i názvy jako břeskve, madlenky, májový květ či tvrdky. Broskví si stále nesmírně váží i v jejich domovině, tedy v Číně. Dodnes jim tam přezdívají ovoce nesmrtelných a jsou tam považovány za symbol dlouhověkosti a ženství. Strom i plody podle pověsti uměly odhánět zlé démony a okvětní lístky mohly očarovat člověka.

Svůj nástup v Evropě zahájily broskvoně v římských zahradách. Poté, co překročily s Římany Alpy, šířily se rychle i do dalších evropských zemí a v 10. století jsou již doloženy v Británii, odkud je v 17. století s sebou vyvezli vystěhovalci do Ameriky.

Chuťové vlastnosti a chemické složení zařadily broskve mezi nejhodnotnější druhy ovoce. Zvláště v létě, protože až skoro 85% tvoří voda. Převážná část sušiny, jež tvoří přibližně 16% je tvořena cukry, hlavně sacharózou a hroznovým cukrem. Kyseliny zastupuje kyselina citronová a jablečná, nerostné látky draslík a kyselina fosforečná, soli sodíku, hořčíku, vápníku, železa aj.

Obsah vitaminů se liší podle odrůdy a podmínek pěstování. Na vitaminy bohatší jsou plody se žlutou dužninou. Každopádně broskve obsahují provitamin A (karoten), vitamin B1 (thiamin), B2 (laktoflavin), vitamin PP a vitamin C. Mají vysoký obsah vitamínu C (více než 15 % denní potřeby), který je nezbytný pro růst a fungování imunitních buněk, a vitamínu A (10% doporučované denní spotřeby), který pomáhá sliznicím dýchací soustavy, tím vytvářejí ochrannou bariéru před choroboplodnými zárodky. Díky přirozeným antibakteriálním vlastnostem broskví je toto ovoce významným spojencem imunitního systému.

Mezi nejdůležitější plusy broskví patří, že napomáhají dobrému trávení. Je to díky vláknině, průměrná broskev totiž zajistí téměř 10% denní potřeby organismu. Pomáhají nejen proti zácpě a chrání trávicí soustavu, ale přispívají také ke snižování hladiny cukru v krvi. Broskve navíc obsahují probiotika nezbytná pro střevní bakterie.

Broskve také mohou snižovat riziko rakoviny. Jedna studie prokázala, že antioxidanty, které broskve obsahují, brání růstu a šíření zhoubných buněk, zejména pokud jde o rakovinu prsu.

Nedávné výzkumy ukázaly, že bioaktivní látky obsažené v broskvích mají protizánětlivé vlastnosti a působí proti obezitě. Mají schopnost regulovat hladinu cukru a inzulínu v krvi. To spolu s vysokou koncentrací vlákniny a vody činí z broskví prostředek, jak držet pod kontrolou svou váhu i krevní cukr.

A důležitá informace - antioxidanty obsažené v broskvích bojují s oxidačním stresem! V podstatě nerovnováhou mezi produkcí volných radikálů, které škodí buňkám, a nerovnováhou mezi schopností organismu čelit jejich škodlivým účinkům. To je jedním z faktorů přispívajících k neurodegenerativním chorobám jako je Alzheimer.
Broskve jsou plné polyfenolů, to je kategorie antioxidantů. Broskvové polyfenoly mají schopnost zabíjet a ničit rakovinné buňky, aniž by přitom likvidovaly buňky zdravé.

Proč mají broskve „chlupatou“ slupku? Jemné chmýří je obranný mechanismus, který broskev chrání před hmyzem. Škůdci přes drobné chloupky nenakladou vajíčka, ani se nedostanou ke sladké dužině, která by jinak posloužila jako jejich potrava.

Na závěr recept na Broskvový chlebíček s polevou:

1 a ½ hrnek hladká mouka, 1 lžička prášek do pečiva, 2/3 hrnku másla, ¾ šálku cukr, 2 vejce, 2/3 hrnku mléka a asi 2 broskve – oloupat a nakrájet na malé kousky.

Postup: trouba předehřát na 175°C, vymazat chlebíčkovou formu máslem nebo vyložit papírem na pečení.
Rozpuštěné a vychládlé máslo důkladně vyšlehat s cukrem, zašlehat vejce a postupně přidat a zašlehat mouku s práškem do pečiva, mléko – obecně vždy raději suché přísady ve třech dávkách a mléko si dát do dvou dávek. Přidáme nakrájené broskve a důkladně jemně zamíchané dáme do formy.
Pečeme asi hodinu, vyzkoušíme špejlí. Na závěr po mírném vychladnutí dejte polevu. Jakoukoliv – i když citrónová je asi nejlepší...

R/3
Přílohy:
The administrator has disabled public write access.

ZELENINU - OVOCE je dobré mít při ruce.. 19. srp 2022 15:52 #15265

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
BROKOLICE

Brokolice, to je dvouletá bylina podobná a příbuzná květáku. Místo bílé růžice květenství má růžici zelenou nebo fialovou, také je i žlutá a bílá. Sklízí se dvakrát do roka. Je vhodná na zahrádku a málo náročná na péči. Jedna ze zajímavostí - neustále dorůstá.

Brokolice pochází z oblasti Středozemního moře, s největší pravděpodobností přímo z Apeninského poloostrova. Tady ji Etruskové pěstovali už před příchodem italských kmenů. Počátkem 20. století nebyla brokolice nějak známou zeleninou, pěstovala se v jižní Itálii, na některých ostrovech Středozemního moře a v USA. Od 20. let se rozšířilo její pěstování z Ameriky. V Evropě se pěstuje brokolice výhonková, a to především v Itálii a Anglii. Ve Francii se pěstuje brokolice květáková. Nejvýznamnější exportní zemí zůstává Itálie. U nás v České republice roste převážně brokolice výhonková. Na Olomouckém kraji byla vyšlechtěna v roce 1963.

Oproti květáku má vyšší výživnou hodnotu - vyšší obsah vitamínu C, provitamínu A, vápníku, hořčíku a síry. Mimo toho obsahuje ještě vitamín E, H, K, kyselinu listovou, pantotenovou, mangan, draslík, sodík, železo, zinek, jod, fosfor, měď, chrom a nikl. A selen, ten chrání mozek

Trochu si to rozebereme:
Brokolice je významným zdrojem hořčíku, což je minerál nezbytný pro činnost svalů, srdce, pro přenos nervových vzruchů, pro tvorbu hormonů. Vysoký podíl vlákniny v brokolici pomáhá proti ochabnutí střev, posiluje vrstvu epitelu sliznice střev. Tím pak preventivně působí proti vážným střevním onemocněním, a to včetně rakoviny.
Ženy by měly zvýšit konzumaci brokolice pro její obsah živin v období menses, kdy ztrácejí vždy mnoho železa. A důležitá je v těhotenství!

Kdykoli začneme jíst brokolici, povzbudíme rázně naši látkovou přeměnu ve všech tělesných buňkách, a tím i vitalizaci. Chceme-li dokonale využít živiny brokolice, měli bychom ji kombinovat se zeleninou obsahující biotin. Takovými potravinami jsou rajčata, avokádo, špenát, hnědá rýže, ořechy. Společně s vitamínem B12 (např. se sázeným vejcem) a s kyselinou listovou, se tak zvýší zužitkování bílkovin. Biotin je zpracováván zažívacím traktem za pomoci střevní mikroflóry.
Mimořádně vysoký obsah draslíku působí pozitivně na odvodňování a na snižování krevního tlaku. Brokolice tak ulehčuje srdci a krevnímu oběhu všech, kteří trpí důsledky nedostatečného pohybu. Brokolice zřejmě dokáže stimulovat v organismu vyšší produkci proteinu thioredoxinu, který chrání buňky srdečního svalu.

Brokolice má zřejmě pozitivní vliv na snížení rizika zhoubné rakoviny prostaty. I když preventivní účinek brokolice na zhoubný nádor prostaty není ještě spolehlivě prokázán, jistě nikomu neuškodí, když bude této zeleniny konzumovat víc než konzumuje...

Je nízkokalorická.

Mezi růžičkami se může skrývat hmyz, proto je vhodné brokolici těsně před kuchyňskou přípravou přibližně na 15 minut namočit do vody s octem nebo se solí: tím dostanete nezvané návštěvníky ven. Košťály i růžičky dobře umyjte.

Brokolice se vaří celá nebo rozebraná na růžičky v mírně osolené vodě nebo v páře. Brokolici nevařte příliš dlouho, cenné látky, které obsahuje, by se při vysokých teplotách rozkložily. Růžičky stačí vařit pět až osm minut, košťály deset až patnáct minut, v závislosti na jejich tloušťce. Pokud po dovaření brokolici prudce zchladíte velmi studenou nebo ledovou vodou, lépe si udrží svou zelenou barvu.

Pokud chcete z brokolice získat ty nejcennější vitamíny, jezte ji syrovou. To ale dělá jen málokdo.

Tak ji alespoň připravte co nejšetrnějším způsobem. Tím je vaření na páře. Zachová si tak velký podíl tělu prospěšných látek. Dochutit ji můžete kmínem a fenyklem, který navíc pomáhá proti nadýmání, které může brokolice často způsobovat.

Lidé užívající léky na ředění krve by neměli brokolici konzumovat ve větším množství, protože by se mohl narušit účinek léků.

R/3
The administrator has disabled public write access.

ZELENINU - OVOCE je dobré mít při ruce.. 12. srp 2022 14:04 #15254

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
BORŮVKY

Co vlastně o těchto malých, tmavě fialových plodech víme? Dají se jíst syrové, zavařují se a chutnají dětem i dospělým. Ovšem jejich sběr je pracný. Přesto by bylo ideální, kdybychom je konzumovali co nejčastěji. Dnes už naštěstí tato možnost existuje, aniž bychom museli den co den do lesa.

Na borůvky chodívaly naše babičky až po 3. červenci. Věřilo se totiž, že do té doby Panna Marie rozdává ovoce dětem v ráji, takže pokud by se sbíraly dříve, dětem by neměla Marie co dát.

Lidé konzumují lesní borůvky už 13 000 let. Novinkou jsou kanadské borůvky, které se začaly pěstovat a šlechtit na počátku 20. století.

Borůvky se jim ve středověku neříkalo, dužnatým lesním plodům tehdy Češi říkávali jahody. Rozlišovali třeba jahodu černou (borůvku), červenou (brusinku, jahodu a malinu) i medvědí (ostružinu). Samotné jméno borůvka (Vaccinium myrtillus) je zmíněno zřejmě teprve v herbáři doktora Adama Hubera z roku 1596, bylo to jedno z regionálních jmen.

Kromě dětí je pojídali sedláci i pastevci, borůvkovým sirupem se kloktalo, pomáhal žaludku a léčil kašel. Traduje se, že legendární ruský mužik Rasputin vyléčil úporný průjem malého hemofilického careviče Alexeje Nikolajeviče Romanova právě borůvkami, čímž si získal bezmeznou důvěru samotného cara. Dnes víme, že borůvky působí protizánětlivě a močopudně, posilují oči i cévy.

Takže borůvky obsahují, jak již bylo řečeno, spoustu prospěšných látek, zejména antioxidanty, bioflavonoidy, třísloviny, karotenoidy, vitamíny, ovocné cukry, minerální látky. Co to znamená?

Borůvky zlepšují noční vidění, chrání před stařeckou demencí, léčí šeroslepost a jsou výbornou prevencí proti nejrůznějším infekcím. Napomáhají odvodňování organismu a jsou užitečné při léčbě zánětů močových cest, odpuzují střevní parazity a ženám poskytují úlevu při menstruačních bolestech. Zabírají i na některé kožní problémy zejména alergického původu. Bojují také se zvýšenou hladinu tuků a cholesterolu v krvi. Podporují tvorbu pevných kostí. Navíc cenné látky obsažené v malých tmavě modrých slaďounkých kuličkách skvěle regenerují sliznice a také mají výrazný protistresový účinek. Pikantní je, že i když borůvky obsahují ovocný cukr a jsou sladké, tak pomáhají otylým v jejich boji s nadváhou. Ovšem v tomto případě nelze spoléhat jen a pouze na borůvky, ale je nutné upravit celkovou životosprávu.

Pomáhají také vytvářet tělu více kolagenu a proteinu, díky vitamínu C a anthokyanu. Jeden šálek borůvek obsahuje doporučenou denní dávku vitamínu C, tedy 24%.

Díky borůvkám dostaneme příděl železa, vápníku, draslíku a sodíku. Také vitamíny řady A, B, C, E a K.
Borůvky mohou pomáhat jak proti průjmu, tak proti zácpě – v prvním případě je třeba konzumovat borůvky sušené a ve druhém čerstvé.

Původní borůvky mají domovinu v severní Evropě a v Asii. Kulturní borůvky jsou naopak doma v Severní Americe a pocházejí z USA a Kanady. Tyto odrůdy se také pěstují v Austrálii, Novém Zélandu a ve střední Evropě. V malém německém městě Eggesin mají borůvky dokonce památník. Kromě toho ji zde každý rok oslavují při takzvané „Slavnosti borůvek“. Zde se návštěvníkům ukazuje, jak mnohostranné může být použití borůvek. Chybět samozřejmě nemůže ani povinný borůvkový koláč.

Moje dětství a prázdniny jsou spojeny s čučorietkovou ryžou. Tu nám dělávaly tety na Slovensku.

Já jsem si to ulehčila, takže jeden sáček (mám na mysli varný sáček) rýže propláchnout, vysypat do kastrólku a zalít mlékem – asi 0,4 litru. Nechat tak půlhodinky stát. Pak přivedeme k varu, hlídat, aby se nepřipálilo, takže občas promíchat. Vaříme vlastně rýžovou kaši. Do změknutí a rozvaření rýže. Pak jen trochu třtinového cukru, vsypeme borůvky, promícháme a na talířku ještě posypat hojně čerstvými borůvkami.

Teď v létě ideální večeře...

R/3
Přílohy:
The administrator has disabled public write access.

ZELENINU - OVOCE je dobré mít při ruce.. 05. srp 2022 16:15 #15235

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
BLUMY

Blumy patří mezi skupinou slivoní (pološvestky, švestky, slívy, ryngle, mirabelky a blumy). Bluma má podobně chutnající dužinu jako švestka, je ale více přirostlá k pecce a bývá šťavnatější! Slupka může mít různou barvu - v rozmezí od žluté přes zelenou až do fialovo-červené se žlutou dužninou.

Blumy jsou bohaté na vitaminy i minerální látky. Za zmínku stojí především vitamin E, který je silným antioxidantem a chrání buňky před volnými radikály. Proto jsou blumy výbornou prevencí proti rakovině i předčasnému stárnutí. Dále obsahují vitaminy skupiny B, vitamin C a A, ten pomáhá stimulovat imunitní systém a zbavuje organismus škodlivin. Vitaminy skupiny B podporují také tvorbu krve a látkovou výměnu, působí preventivně proti vzniku srdečních chorob, podporují činnost mozku nebo se podílejí na regeneraci a správné funkci svalů. Vitamin C posiluje imunitu, působí proti nachlazení a dalším infekčním chorobám. Podílí se na prevenci vzniku nádorových onemocnění, podporuje zdravý vzhled pokožky, tkání asprávnou funkci sliznic. To vše doplní i vitamín K.

Z minerálů je důležitý draslík, fosfor, železo, také například vápník a mangan. Minerály pomáhají snižovat vysoký krevní tlak, posilují srdce a krevní oběh, mají pozitivní vliv na správnou činnost svalů, kostí, zubů, ledvin, nervové soustavy i fungování celého metabolismu.

Slupku neloupejte.Ve slupkách jsou skryty mnohonásobně nenasycené mastné kyseliny, které brání pronikání bakterií do organismu a zlepšují imunitní systém.

Blumy jsou plné vody, té mají jí až 80 procent. Sto gramů blum obsahuje jen 61 kalorií, takže jde o ovoce, které se výborně hodí při dietě redukční. Stejně jako švestky obsahují také velké množství vlákniny, která způsobí, že je člověk dříve sytý a tato sytost mu déle vydrží.

Vláknina navíc zlepšuje peristaltiku střev a slupky působí jako kartáč, který střevo čistí od nežádoucích usazených zbytků. I když se o tom příliš nemluví, čistá střeva jsou velmi důležitá pro celkové zdraví člověka. Vážou na sebe tukové látky a pomáhají tak při hubnutí.

Charakteristika podle tčm – chuť kyselá a sladká, ochlazuje silně horko Re, element dráha žaludku a sleziny, tedy prvek Země.

Můžeme použít i odvar z listí stromů, ten působí blahodárně na stav našich cév a kapilár. Je také účinný proti vzniku trombózy. Čerstvé listy se přikládají přímo na rány, protože urychlují jejich hojení. Výtažky z blum se používají i v kosmetice, přidávají se do různých krémů a mastiček.

Blumy svými účinky vůbec nezaostávají za sestrami švestkami…

• Detoxikují organismus od škodlivých látek a chrání buňky před radikály
• Podporují obranyschopnost, prevence vzniku chřipky a rýmy
• Podporují trávení, pravidelnou stolici, pročišťují trávicí trakt
• Močopudné účinky, odvodňují a pročišťují ledviny a močové cesty
• Zklidňují nervový systém, odstraňují stres
• Normalizují cukr v krvi, uvolňují se postupně
• Zlepšují kvalitu vlasů, nehtů a pokožky

Blumy právě dozrývají, tak jednoduchý recept z pečených blum:
- vybereme raději ty větší, rozpůlíme je a vypeckujeme
- třtinový cukr 2 polévkové lžíce
- badyán 2 hvězdičky
- balsamiko 1 lžička
- citronová kůra a lístky máty

Rozpůlené blumy dáme do marinády, kam jsme ještě přikápli pár kapek olivového oleje a necháme marinovat. Plech vyložíme pečícím papírem, poskládáme blumy, přelijeme marinádou a dáme péct na 175° asi tak 15 minut. Na talířek pak poskládáme 2-3 kousky a můžeme přelít smetanou nebo i zmrzlinou.

R/3
Přílohy:
The administrator has disabled public write access.

ZELENINU - OVOCE je dobré mít při ruce.. 29. čec 2022 17:56 #15212

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
BATÁTY

Neboli sladké brambory.

V posledních letech se začaly objevovat v českých supermarketech jako běžné zboží. Jistě je znají maminky s malými dětmi, pro které je tato hlíza hotové požehnání. Perfektně stravitelná, příjemně nasládlá a nutričně velmi vydatná zelenina přímo volá po tom, aby z ní byla kaše, polévka nebo náplň do koláče. Koláč ze sladkých brambor, to je americká klasika a dělá se podobně jako koláč dýňový. Z batátů uděláte ale i zajímavé hranolky a skvělé jsou na plech jako součást pečené zeleniny. V obchodech najdete fialové hlízy s mléčně bílou dužinou nebo hnědé brambory s oranžovou dužinou.

Jako batáty označujeme hlízy rostliny s názvem povijnice jedlá. Patří do čeledi svlačcovitých a její domovinou jsou tropické oblasti Ameriky. Přesněji batáty pochází z oblastí Střední a Jižní Ameriky. Do Evropy je přivezl Kryštof Kolumbus, což se dříve soudilo o bramborech, ale pozor! Ty se do Evropy dostaly o nějakých sto let později.

Nejen, že jsou chutné a skvěle oživí váš jídelníček, ale také příznivě působí na lidské zdraví. Snižují totiž hladinu cholesterolu v krvi, obsahují velké množství vitamínů A, C a B6 Také vitamín E.. Mají i spoustu vlákniny a navíc mají vyšší nutriční hodnotu než brambory. Jsou bohaté na sacharidy, především škrob, ale na rozdíl od klasických brambor (pokud nám tedy brambory nenamrznou) v nich nalezneme i určité množství cukrů jako je glukóza, fruktóza a sacharóza. Z minerálních látek je v nich důležitý především draslík.

Batáty na rozdíl od brambor neobsahují jedovatý solanin a další škodlivé látky. I tak se ale doporučuje nepřehánět to s jejich konzumací. Většina se totiž dováží až z USA, takže jde o exotickou plodinu. Obsahem pesticidů se prý dostávají pod 10%.

V obchodech můžete narazit na batáty s vnitřkem barvy oranžové, ty jsou vhodné na vaření, do pyré, zapékání a na lupínky. A nebo s vnitřkem bílým, ty jsou škrobovitější a méně sladké, hodí se tedy více do těst. Bohužel ale dovnitř není vidět...

U nás jsme zatím z brambor na batáty nepřešli. Ale ochutnala jsem v Izraeli batátovo-mrkvovou polévku. Krémovou.

Moc mi chutnala, takže jsem si vyptala recept:

 na másle osmahnout nadrobno nakrájenou cibuli
 přidat nakrájenou mrkev a nakrájený batát, orestovat
 podlít zeleninovým vývarem jen asi 2 cm nad zeleninu a vařit tak 15 minut, až je vše měkké
 po mírném vychladnutí rozmixujeme a vzniklou kaši dolijeme zeleninovým vývarem ( ale vynikající je i slepičí ) a ještě chvíli vaříme – přidáme totiž jáhly, třeba i lněná semínka
 na závěr ještě přidáme smetanu ke šlehání nebo zakysanou a rozmačkáme náš poctivý česnek. Každý podle chuti. A také dochutíme pepřem a solí.

Asi se podivíte té smetaně na závěr do polévky. To už by samozřejmě nebylo košer. Ale takto mi to řekl spolužák Mojmír, který překládal z hebrejštiny. Takhle to prý poevropštila jeho manželka a jim to připadá jemnější a lepší.

Vyzkoušela jsem doma a nedali jsme si tuto polévku ani na oběd, ani k večeři. My jsme ji snídali s jemně opečeným toustem.

R/3
Přílohy:
The administrator has disabled public write access.

ZELENINU - OVOCE je dobré mít při ruce.. 22. čec 2022 17:10 #15195

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
BANÁN

I když banánovník silně připomíná strom, nejedná se o dřevinu, ale největší bylinu světa. „Kmenem“ banánovníku není zdřevnatělý stonek, jak tomu bývá u stromů, ale strukturu podobnou kmeni tvoří řapíky mohutných listů.

Z „kmene“ pak vyraší obrovské květenství. Hnědé listy připomínající okvětní plátky jsou jednotlivými listeny, tedy přeměněnými listy podpírajícími květenství. Zajímavostí jsou i banánovníkové listy. Ty se zpravidla při foukání větru potrhají a funkčně se tak chovají jako složené listy. Složené listy rostlin totiž lépe odolají přehřátí, protože vítr je ochlazuje snadněji než obrovské jednoduché listy.

Banány patří k nejoblíbenějšímu exotickému ovoci na světě. Pod žlutou slupkou se skrývá sladká bílá dužina, která dodá tělu energii a báječně chutná. Pokud se banánům vyhýbáte, protože jsou plné cukru, věřte, že děláte velkou chybu.

Zelené banány vás díky vysokému obsahu rezistentního škrobu, který působí jako vláknina, zasytí na dlouhou dobu. Oproti žlutým (zralejším) mají tu výhodu, že obsahují menší podíl cukru, což ocení zejména dietáři. Méně zralý banán má tu výhodu, že se nerozpustná vláknina dostává až do tlustého střeva, kde tvoří výživu pro přátelské bakterie. Její vysoký podíl také umožňuje lepší stabilizaci glukózy. Nezralé banány proto mohou řešit inzulínovou rezistenci, která trápí mnoho lidí v moderním světě. Po méně zralých banánech se také cítíme déle zasycení. Lidé s cukrovkou by tedy měli jíst spíš zelenější banány, jak už bylo uvedeno...

Žluté banány jsou sladké, a právě v tomto stádiu obsahují nejvíce antioxidantů, které bojují s volnými radikály v těle člověka.

Přezrálé hnědé banány většina lidí vyhazuje, je to však chyba! Přestože v tomto stavu už neobsahují téměř žádnou vlákninu, i tak jsou stále plné zdraví prospěšných minerálů. Skvěle se hodí do mléčných koktejlů nebo na zmrzlinu.
Mnoho lidí se dnes banánům vyhýbá, zvlášť v redukčních dietách, protože obsahují větší množství cukru.

Ovšem v banánech najdeme neuvěřitelné množství vlákniny, která podpoří naše trávení. Jeden banán může poskytnout téměř 10% denní příjmu vlákniny! Kromě toho jsou banány účinné prebiotikum. Prebiotika jsou vlastně forma vlákniny, díky nim se zvyšuje počet zdraví prospěšných bakterií ve střevě. Rozpustná vláknina nacházející se ve střevech je obzvláště dobrá pro regulaci střev a může pomoci při snižování zánětlivosti střev, což dělá z banánů vynikající svačinu pro osoby se zánětlivým onemocněním střev. Proto není důvod se banánu úplně vzdát. Stačí si hlídat jejich množství.

Průměrný banán obsahuje údajně kolem 400-500 miligramů draslíku, doporučená denní dávka pro člověka je cca zhruba 2 000 až 3 500 miligramů, i když můžete narazit i na čísla o trochu nižší či vyšší.

PROČ JÍST BANÁNY KAŽDÝ DEN?

•Podporují zdraví srdce
•Pomáhají snižovat otoky
•Chrání před rozvojem cukrovky II. typu
•Bojují proti volným radikálům
•Pomáhají proti zácpě i průjmovém onemocnění
•Perfektní zdroj energie před tréninkem
•Pomáhají odvádět toxiny z těla
•Pomáhají snižovat kyselost žaludku a tím jsou lékem na pálení žáhy
•Pomáhají při příznacích premenstruačního syndromu
•Vyrovnávají krevní tlak
•Zlepšuje trávení

Banány obsahují také nezanedbatelné množství manganu, o kterém víme, že podporuje zdraví mozku, udržuje zdravou pokožku, podporuje silnou strukturu kostí a omezuje poškození buněk volnými radikály. Navíc – až 75% banánu je voda...

Kriticky nebezpečné mohou být banány pro osoby se špatně fungujícími ledvinami. Banány jsou totiž extrémně bohaté na draslík, takže lidé, kteří mají nemocné ledviny, banány nesmějí jíst. Podobně to platí například i pro rajčata. Jsou skutečně popsané případy, kdy si člověk s nemocnými ledvinami přivodil po konzumaci těchto plodů infarkt. Pokud máte nějaké srdeční onemocnění, měli byste se též informovat, zda vám banány neškodí.

Banány dodávají nejen potřebný draslík, ale také i hořčík. Oba prvky jsou obvykle potřebné. V banánech je i vitamin B6 a dokonce i vitamin C. Také zde najdeme měď a mangan. Kombinace B6 a hořčíku je vynikající. Banány proto doporučují odborníci například při kocovině. A i když bylo výše uvedeno varování před konzumací banánů při nemocech ledvin, platí ovšem to, že banány mohou být právě prevencí takových onemocnění.

Na závěr tip pro letní dny na třeba vynikající snídani na terase a u bazénu:

Banán rozmixujte s vajíčky a přisypte kokos ( stačí i vidličkou ). Těsto by nemělo téct, ale ani být tuhé. Osmažte na pánvi pod pokličkou dozlatova. Dělejte spíše menší placičky, ty se lépe otáčí. Servírujte samotné, ale vynikající jsou posypané hořkou čokoládou a nebo zakápnuté zakysanou smetanou. A úplně nejlepší jsou se zakysankou a posypané tou hořkou čokoládou.

R/3
Přílohy:
The administrator has disabled public write access.

ZELENINU - OVOCE je dobré mít při ruce.. 15. čec 2022 04:34 #15164

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
BAKLAŽÁN

Jen málo druhů zeleniny má tak různorodou velikost, tvar a barvu jako baklažány. Bývají oválné, podlouhlé jako banány, malé jako vajíčka nebo velké jako melouny. Jejich slupka je fialová, zelená, žlutá, načervenalá, a dokonce i bílá. Společnou mají jen bělavou barvu dužiny a semínek.

Plodem je z botanického hlediska dužina baklažánu, která obsahuje nevelké množství sacharidů, velmi málo proteinů a prakticky žádné tuky. Vitaminy a minerály jsou přítomny v malém množství; převládá draslík, vápník, síra, železo, mangan, vitaminy skupiny B a vitamin C. A především provitamín A.

Lilek vejcoplodý neboli baklažán. Rostlina je z čeledi lilkovitých, (příbuzná bramborám, rajčatům, paprice a tabáku). Pěstuje se pro podlouhlé plody s fialovou pokožkou a jemnou měkkou dužninou.

Tato stará kulturní plodina pochází z teplé Východní Indie. Odtud nastoupil baklažán svou cestu do Evropy, aby zakotvil v 15. a 16. století v Itálii a Španělsku a později se rozšířil po celém balkánském poloostrově. Ani oceán lilek nezastavil, a tak přesídlil do teplých krajů amerického kontinentu. U nás se objevuje někdy na začátku 20. století.

Ani s názvem to u lilku nebylo jednoduché. Staří Řekové nazývali fialový plod jablko bláznů, byli totiž přesvědčeni, že pokud se lilků přejíte, můžete přijít o rozum. Arabové mu říkali al-badindan, Avicena ho pojmenoval badihen a na Balkáně to byl patlžan. Jinde mu však říkají jednoduše vejcovitá rostlina (Eierfrucht, egg-plant, eggapple). V českých zemích to byl nejdřív patličan, patližan nebo batlažan než se ustálilo dnešní baklažán či lilek.

U nás je lilek známý coby temně fialový plod, ale ve světě je běžná i odrůda s šedobílou slupkou. Proč zrovna baklažán je v českém jídelníčku tak opomíjený? Těžko říci. Ve světě je naopak velice populární, v Indii a Číně se z něj vaří přes čtyři tisíce let. A čelní, historií potvrzené místo má i ve středomořské gastronomii. Jižní Itálie si bez této zeleniny prakticky neumí svou kuchyň představit.

Baklažán obsahuje až 92 % vody, podporuje krvetvorbu, pomáhá při trávicích potížích, udržuje krevní tlak a cholesterol v normálu.

Dužnatý lilek nemá výraznou chuť. Tu mu dodává koření. Jeho příjemná vůně se rozvíjí až při tepelné úpravě. Jako syrový se nikdy nejí - obsahuje hořečnany a jedovatý solanin, které se při vaření rozloží. Velké plody lilku se musí nakrájet na plátky, posolit a nechat v sítu tzv. vypotit. Po chvíli z nich vyteče nahnědlá hořká šťáva, která se slije. Teprve pak je možné baklažán upravovat dál. Malý lilek potní kúru nepotřebuje. Stačí jeho řezy potřít olejem, aby nezhnědly. Baklažán lze dusit, péct, smažit, nadívat. Výtečně chutná orestovaný na olivovém oleji ve spojení s česnekem a rajčaty, aromatickými bylinkami, kozím sýrem, olivami.

Díky všem těmto blahodárným látkám napomáhá k čištění jater a celého organismu. Má močopudné účinky a díky tomu působí preventivně proti tvorbě ledvinových kamenů. Posiluje i naši paměť, podporuje správné fungování kardiovaskulárního systému a snižuje hladinu cholesterolu v krvi. Aby toho nebylo málo, působí i preventivně proti cukrovce a účinně funguje i proti zácpě.

Lilek obsahuje velké množství vlákniny, takže dokonale zasytí. To vše při poměrně nízké kalorické hodnotě. Ve sto gramech najdeme jen kolem 102 kJ.

Účinky na náš organismus a v čem pomáhá:
- čistí krev - detoxikace
- vysoká hladina cholesterolu, hypercholesterolémie
- kožní nemoci
- revma, revmatismus, revmatoidní artritida
- funkce jater – podpora
- posílení organismu
- rekonvalescence po nemocích
- antibiotický účinek
- ekzémy
- poranění kůže
- kožní nemoci - pupínky, kopřivka

A na závěr jednoduchý recept:

Omáčku z baklažánu můžete používat jako pomazánku na topinky nebo jako přílohu ke grilovaným masům. Baklažán-lilek v celku dejte do trouby a pečte až dužina uvnitř změkne a na slupce se tvoří černé puchýře. Lilek rozkrojte a dužinu lžící vydlabejte do připravené mísy. Přidejte olivový olej, drcený česnek, sůl, bílý mletý pepř a pár kapek vinného octa. Dobře propracujte vidličkou a nechte vychladnout. Do hotové omáčky před podáváním vmíchejte hrst usekaných čerstvých bylinek (oregána, saturejka).

Nezapomeňte, že v obchodě je dobré vybírat krásně lesklé plody, spíše menší a před použitím důkladně omýt.

R/3
Přílohy:
The administrator has disabled public write access.

ZELENINU - OVOCE je dobré mít při ruce.. 08. čec 2022 15:38 #15145

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
Stále jsme u písmene "A"

ANANAS

Ananasovník je rod rostlin z čeledi bromeliovité (Bromeliaceae), které jsou známé především pro svá plodenství. Označujeme je jako ananas. Přesný počet druhů rodu není znám. Rostlina je vysoká 0,75 až 1,5 metru a široká 0,9 až 1,2 m. Z velmi krátkého stonku vyrůstá růžice dlouhých, kožovitých, špičatých, na okraji dost ostrých listů. Listy dorůstají délky 80–150 cm, mohou být celé zelené nebo žlutě, červeně, smetanově pruhované.

První ananas přivezl do Evropy v roce 1493 španělský mořeplavec Kryštof Kolumbus. Měl to být jeden ze suvenýrů z cest po Guadeloupe. Kolumbus sladký plod pojmenoval piňa de Indes, tedy borovice Indiánů, protože mu tvarem připomínal šišku. Z malého dárku pro krále se rázem stala oblíbená lahůdka boháčů. A na evropských jídelních stolech se drží dodnes.

Ananas funguje jako lék na průjem, jako odtučňovací kůra nebo jako afrodisiakum. Ovoce je přímo nadupané vitamínem C a stopovými prvky, které se využívají v lékařství i kosmetice.

Ananas je vhodný při dietě, spaluje tuky a dodává tělu vitamin C, betakaroten a vitamin B. Kromě toho obsahuje kyselinu citronovou, tartarovou a maleinovou. Jde vlastně o zázračné ovoce plné síly.
Ananas díky bromelinu odbourává tuky v organismu a hodí se při redukční kůře. Tím, že bromelin štěpí bílkoviny, pomáhá jako ochrana před parazity a bakteriemi ve střevech.

Bromelin řadíme mezi enzymy, které štěpí bílkoviny a funguje jako protizánětlivá látka, která zmírňuje bolest a hojí rány. Další báječnou vlastnosti je to, že brání shlukování krevních destiček a proto je vhodný jako prevence srdečních chorob. Ananas díky této složce snižuje riziko trombózy a uvolňuje sevření srdečních věnčitých tepen. Vědci také prokázali, že má protizánětlivé účinky a ředí hlen či funguje jako podpůrná léčba kloubů, revmatismu a dny.

Ananas je velmi močopudný a doporučuje se jako prevence při nemoci močového ústrojí. Stačí po dobu tří týdnů 3x denně vypít dva decilitry ananasové šťávy se třemi decilitry vlažné vody. Kromě léčby močových cest, zafunguje při ochraně trávicího traktu a při střevních problémech. Ananas zklidní i průjem. Stačí ho pojídat v čerstvé podobě. Podobně působí zásaditě když je překyselený žaludek. Pokud se přejíte a je vám těžko, dejte si pár kostiček ananasu, který stáhne veškeré šťávy.

Ananasová šťává se pak hodí pro čištění a pro redukční dietu. Obsahuje hodně ovocného cukru a pomáhá tak při pocitu únavy a hladu. Stačí dva tři dny konzumovat čerstvý ananas a zapíjet ho neperlivou vodou. Kdo nemá dost odhodlání a pevnou vůli na tuto dietní kúru, měl by ananasový džus pít po dobu tří týdnů místo večeře. Výsledek bude viditelný.

Ananas také posiluje imunitu a je vhodné ho konzumvat po nemocích, po operacích i po zánětech. Povzbuzuje a pomáhá při obnově tkání. Jeho konzumace se doporučuje i při zvýšené fyzické zátěži. Obsahuje komplex cenných látek, které také výrazně zpomalují stárnutí organismu. Dopřejte si ho víc jak třikrát týdně. Budete se cítit jako znovuzrození.

A v této složité době při cenách potravin v obchodě bude možná levnější než brambory – ty dovážíme z Egypta...!
Ananas je velmi bohatý na enzymy, antioxidanty a vitaminy (zejména vitamin C), které fungují jako elixíry mládí. Podporují hydrataci, pružnost a očistu pokožky. Ananasová maska spojuje všechny tyto účinky v jednom a výsledek je viditelný téměř okamžitě. Rozmixujte šálek ananasu se lžičkou olivového oleje. Směs naneste na očištěný obličej a po 20 minutách smyjte vlažnou vodou. Vaše pleť získá hladkost, barvu i jiskru.

Při nákupu ananasu vybírejte ty velké plody, které jsou neotlačené. Zralé jsou tehdy, když ze zeleného vrcholu můžeme jednotlivé listy lehce vytáhnout.

Příprava ananasu: pokrájíme jej na plátky asi 2,5 cm silné a potom ostrým nožem odstraníme slupku. Jen pozor, aby v dužině nebyly černé tečky, které leží těsně pod slupkou. Ty mohou dráždit ústní sliznici.
Vrchní část ananasu je dobré odříznout a dužinu vydlabat lžící. Dá se pak použít „prázdný obal“ - ten naplníme třeba ovocným salátem a překvapíme hosty...

Doba slunce, koupání a grilování uvítá i ananasový salát se sýrem:
- 1 šálek kostek čerstvého ananasu ( ale může být i kompotovaný, jenže ten má díky cukru spoustu kalorií )
 1 lžíce cukru třtinového
 1 šálek na kostičky pokrájeného ementálu
 asi 100 g majonézy ( když je domácí, tak je to výhra )
 sůl, pepř, citrónová šťáva

Čerstvý ananas posypeme cukrem a necháme krátce prosladit.
Do hlubší mísy dáme ananasové kostky, pokrájený sýr, smícháme s majonézou, osolíme, opepříme a dochutíme ještě citronovou šťávou. Necháme alespoň hodinu odležet v chladnu.
Vynikající je ke grilovaným opékaným masům, minutkám.

R/3
Přílohy:
The administrator has disabled public write access.
  • Strana:
  • 1
  • 2
Vygenerováno za 0.262 sekund