ENDIVIE
či štěrbák

Patří do rodu čekanky a do čeledi složnokvětých rostlin. Endivie je vlastně zelený listový salát, známe jej spíše jako salát římský.

Dorůstá v přírodní formě 30 až maximálně 70 centimetrů. Samotné listy se skládají z hustých a vroubkovaných růžic. Pro endivii je také charakteristická zelená barva listů a bíle zbarvené, poměrně široké stonky. Jedná se o jemně trpký až lehce nahořklý listový salát, který je typický pro středomořskou oblast.

Římský salát alias endivie: vnímáme ho možná jako velkou exotiku, ale přitom jde o „novinku“, starou nejméně čtyři tisíce let. Pěstovali ho totiž už staří Egypťané. A i když od té doby prošla endivie celou řadou proměn, stále bychom v ní mohli bez potíží rozpoznat původní křehkou zeleň. Stačí se podívat na staroegyptské malby. Pokud na nich najdete zubaté podlouhlé lístky svěže zelené barvy, tak je to právě římský salát. Využíval se zejména syrový, dnes ho však stejně často upravujeme i jako chutný špenát.

Endivie pochází z východního Středomoří, tam je už dlouho známá jako kulturní rostlina. Další rozšíření endivie ve zbytku Středomoří se datuje do 16. století. Řekové a Římané ji konzumovali buď čerstvou nebo nakládanou.

Dnes se pěstuje téměř všude v subtropických až mírných zeměpisných šířkách. V pěstování endivie zaujímají přední místo oblasti jižní západní Evropy, jižní Evropy a USA. Sezóna a doba sklizně tohoto druhu salátu je od června do prosince. Ve středomořských oblastech ji pokládají za typický zimní salát.

A jak požít? Do polévek, do pyré, nákypů či jako přílohu. Abychom snížili hořkost endivie-štěrbáku, tak listy namočíme na několik minut do vlažné vody.

Endivie je bohatá na vitamín A, B, a C. Z minerálních látek na mangan, draslík, sodík, fosfor, chróm a dále na vlákninu a kyselinu listovou. Obsahuje velmi málo kalorií a naopak velké množství vody. Doporučuje se proto při redukčních dietách. Pomáhá snižovat krevní tlak, povzbuzuje činnost sleziny a vylučování žluče. Tím přispívá k očistě jater. Hořkou příchuť způsobuje přítomnost intybinu, který má léčivé účinky. Příznivě ovlivňuje nervovou soustavu, látkovou výměnu a funkci trávicích orgánů.

Aby nás při konzumaci netrápila nahořklá chuť, tak hlávky po sklizni svážete a na několik dní uskladníte v chladu. Jejich vnitřek se vybělí a lístky získají příjemnou nasládlou chuť. To koneckonců oceňujeme i ve známém Caesar salátu, který by se bez endivie zkrátka a dobře neobešel.

A recept:
především do pravého Caesar salátu nepatří žádné maso. Potřebujeme 1 větší hlávku římského salátu, 150g parmazánu a polovinu světlé bagety, nejlépe jeden den starou.
Na zálivku 100 ml olivový olej, 1 lžička dijonské hořčice, ½ lžičky cukr a 1 stroužek česneku, 2 žloutky, sůl, pepř, 4 sardelové řezy a trocha estragonového vinného octu.
Zálivka je přesně daná. Nepatří do ní ančovičky ani žádné jiné ryby – vždy pouze a výhradně sardelové řezy. Ty nasekáme najemno a smícháme se všemi ostatními ingrediencemi.
Největším kamenem úrazu bývají syrové žloutky vajec. Je lépe je nahradit odpovídajícím množstvím kvalitní majonézy. Stačit by měly asi dvě vrchovaté lžíce. Důležité je také použití estragonového vinného octa, právě on dodá Caesar salátu jeho jedinečnou chuť.
Teď přijde řada na římský salát. V žádném případě jej netrhat. Na rozdíl od jiných salátů se vždy krájí. Nikdy se také nesnažte nahradit římský salát jiným – například ledovým, jak to bývá často v restauracích. Jedinečná chuť salátu zčásti závisí právě na endivii.
Na závěr už jen krutony z bílé bagety, opečené na lžíci olivového oleje. Dodají Caesar salátu onu jedinečnou křupavost a nevšednost.

R/3

Ovoce ETROG

Etrog má dlouhou tradici jako „krásné ovoce“. Etrog je hebrejské slovo, které znamená vlastně citrón a používá se při židovských náboženských obřadech, kdy velké úsilí je věnováno výběru toho nejkrásnějšího a nejkrásnějšího z ovoce.

Původ etrogramu nebo žluté citronové ( Citrus medica ) není úplně znám, ale byl obecně kultivován ve Středomoří. Dnes je ovoce primárně pěstováno na Sicílii, Korsice a na Krétě, také v Řecku, v Izraeli a v několika zemích střední a jižní Ameriky.

Etrogy nebo citrony se zdají být velké, robustní a hlavně hrbolaté citrony. Kůže je hustá a vosková, má silnou citrusovou vůni, když se jí dotknete. Plodem je většinou bílá dřeň s kůrou. Mají málo masité dřeně, na které jsou obvykle bohaté citrusové plody.

Etrogy lze také použít pro kosmetické a lékařské účely- Pomáhají při ranní nevolnosti, chřipce a nachlazení.

Původ není zcela jasný, podle některých pramenů je jeho historie stará 5000 let a může se jednat o jeden z původních druhů citrusů. Později se pěstoval na ostrovech v Jónském moři, zejména na Korfu, odkud pochází i některá z jeho synonymních jmen. Odtud se pak zpětně rozšířil do Izraele a dalších oblastí u Středozemního moře.

„Plody jsou střední velikosti, dlouhé až 12-13 cm, vejčitého, elipsovitého nebo vřetenovitého tvaru, většinou výrazně zaškrcené, na apexu dlouze protažené, s typickou vytrvalou čnělkou, velmi vonné. Oplodí citronově žluté až žlutooranžové, silné, pevné, masité, povrch lehce žebrovitý, částečně drsný, hrbolatý, je neloupatelné. Má malé množství dužniny, je křehká, nahnědlá, chuďě šťavnatá až suchá, kyselá, po úplném vyzrání sladká, má 14 segmentů a semen může mít velké množství. Je citlivý na nízké teploty, v zimě má sklon opadávat. Dozrává v listopadu až lednu. Od pradávných dob byl používán v hebrejském náboženství při jedné z největších oslav hebrejského kalendáře - "Svátek tabernákula" (Sukkoth)“... tolik naučná literatura o citrusech.

Důležitý je také perfektní („košer“) vrchol plodu. Pokud má vrchol takzvaný pitom (neodpadnutou část květu, kterou představuje pestík nesoucí bliznu, a která zůstala srostlá s kůrou plodu), pak se cedrát ukládá do speciální vystlané krabičky. Nejčastěji bývá stříbrná a bohatě zdobená.

Bible o tomto plodu podobnému citrónu hovoří jako o „ovoci krásného stromu“. Podle tradičních podání dokonce biblický strom poznání dobrého a zlého nesl právě etrog. Jak se z něho později stalo rajské jablko, z něhož prý pojedli první lidé? Snad proto, že ve staré řečtině se etrogu říkalo „zlaté jablko“.

K léčebným účelům se požívají semena, dužnina, kůra, listy i květy. Vyrábí se šťávy, odvary, nálevy, zábaly a jiné léčebné preparáty. Léky fungují na překyselený žaludek, bronchitidu, choroby dýchacích cest, vysoký obsah cholesterolu, stres, hypertenzi, úzkost, napětí, křeče, bolesti hlavy, nespavost, nádory v zažívacím traktu, choroby jater, zácpy, diabetes, krvácení z nosu a dásní. Mají také účinek tonizující protihorečkový, protidávící a antiskorbutický, tedy proti kurdějím.

Obsahuje množství vitamínu C a z minerálních látek vápník a draslík.


Fotogalerie:
1. Obrázek Etrog
2. Kontrola Etrog
3. Slavnost
4. Svátek Sukot
5. Tržiště



R/3

DÝNĚ III. - POKRAČOVÁNÍ

Většinou známe dýni v kuchyni jako polévku, pak pečenou dýni a jako kopot dýňový nebo s příchutí ananasu. Z dýně můžeme připravit i dýňový džem s příchutí skořice. Jde o skutečně neobvyklou harmonii dýně, skořice a cukru s barvou tmavého pomeranče. Poprvé jsem ji ochutnala ve Španělsku, kde jsme si mysleli, že nám dávají k sušenému oslímu masu meruňkový džem...bylo to vysoko v Pyrenejích na mezinárodním folkloristickém festivalu. Tento džem prý ale pochází z Portugalska, kde je nedílnou součástí při podávání sýrů a studeného masa.

Portugalci vědí o marmeládách své. Jako první totiž použili portugalské slovo marmelade, které vzniko od slova marmelo a označuje kdouli. Z ní totiž jako první připravili s cukrem úžasnou zavařeninu, která změnila hořkou zelenou kdouli ve sladkou narůžovělou sladkost. Ta se dovážela také do Británie v dřevěných krabičkách a záznamy Jindřicha VIII. v roce 1524 potvrdily tento dar na královský dvůr s označením “ box of marmelade”.
Uvádí Wikipedie.

Příprava je velmi snadná, nejdůležitější je však ochutnávat a podle chuti přisypávat cukr. Teprve s cukrem získá dýně svoji osobitost. Pokud přidáte cukru málo, džem nebude tak lahodný, čím více dáte cukru třtinového, tím bude tmavší.

Recept:
potřebujeme asi 1,2 kg dýně buď máslové nebo hokkaido
špetka soli
1 kg cukr a šťáva z 1 citronu + šťáva z 1 pomeranče
5 kousků celé skořice
5 kávových lžiček mletá skořice
Postup: dýni oloupat, nakrájet na malé kousky, odstranit semínka a dát do 1,5 litru vody vařit společně s trochou soli a s kousky skořice. Po asi půl hodině vaření bude dýně měkká. Dýni rozmačkat jako bramborovou kaši, popřípadě rozmixovat. Přidáme cukr, citronou a pomerančovou šťávu a vaříme další půlhodinku, cukr se musí rozpustit. Potom vyndáme celé kousky skořice a pokud by bylo potřeba, přidáme ještě cukru. Nakonec vmíchat mletou skořici. Pokud by džem nehoustnul, tak ještě povaříme. A pak už jen plnit do čistých, nejlépe vyvařených sklenic.

Tento džem se vůbec nepodobá sladkým džemům, jaké známe, je to cosi úplně jiného, bez sladké ovocné příchuti. Možná proto je velice oblíbený u mužů. Možná je to i změna, kdy muži oceňují jinou chuť oproti tradičním džemům. Pokud chcete získat ještě více zvláštní chuť, přilijte do džemu-marmelády trochu originálního portského vína, a kruh chutí Portugalska se uzavře...

E Portugal vive!


A ještě dýňový džus:
2,5 kg dýně, 1 kg cukr krastal, 3 litry vody, 5 polévkových lžic citronová šťáva a 700 ml citonový sirup nebo pomerančový a 3 lžíce kyseliny citronové.

Postup: nakrájenou dýni zalijeme 3 litry vody, přidáme cukr a kyselinu citronovou plus citrony okrájené ( bez kůry ) a nakrájené na kolečka. Necháme louhovat 24 hodin. Rozmixujeme, přidáme sirup a doplníme vodou do 10 litrů. Já dávám převařenou, jistota je kulomet...Promíchat a ještě povařit asi 10 minut. A hned dávat do lahví – ty vypláchnu a dávám na plech do trouby, tu zapnu na 120°C a nechám jen 5 minut. Osvědčilo se mi, sklenice či lahve jsou čisté.
Už se nemusí nic dělat, jako konzervat je kyselina citronová. Sirupy děláme od jara do podzimu od bezinek po rybíz, maliny, jahody, ostružiny přes okurkový po dýňový.
A většinou nezůstane, snad jedna dvě láhve...


R/3

DÝNĚ II. pokračování

Každý druh dýně má svou barvu, tvar, velikost a chuť. Mezi zahrádkáři a milovníky dýní se traduje kolik dýní máš a znáš, tolikrát si pochutnáš...

HOKKAIDO je původně japonská odrůda dýně, u nás se obzvláště v posledních letech těší velké oblibě. A není se čemu divit. Její sytá barva a plná chuť je doprovázena dvěma neocenitelnými výhodami – její úprava je poměrně rychlá, a navíc, což je v případě dýní opravdu velká úleva, se nemusí loupat. Je skvělá na přípravu krémové polévky, pak do dýňového rizota i pro výrobu originálních moučníků. Zaručeně si však pochutnáte, když ji třeba jednoduše nakrájíte na kousky a upečete v troubě.

DÝNĚ MÁSLOVÁ A MUŠKÁTOVÁ. Při přípravě se sice loupání nevyhneme, ale odměnou nám bude ještě o něco výraznější chuť. Ta máslová ještě navíc obsahuje minimum semínek – o to větší část dužiny vám zbyde k jídlu. Poznáme ji podle typického hruškovitého tvaru a žluto-béžové slupky. Její dužina je sytě žlutá, chuť nasládlá a konzistence, jak už název napovídá, jemná až máslová. Skvěle se tak hodí do sladkých jídel i příkrmů a přesnídávek.

Potkat můžeme také dýni SWEET DUMPLING, která se vyznačuje pruhovanou slupkou. Její sladká chuť nejspíš nebude vzhledem k příznačnému názvu překvapením. Je proto ideální do moučníků a na zavařování. Muškátová dýně se dá jíst i syrová.

ŠPAGETOVÁ DÝNĚ? Jednoduše ji rozpulte, zbavte semínek a upečte doměkka. Následně pak stačí dužinu prohrábnout vidličkou – rázem máte jemné špagetky, které poslouží nejen jako zajímavá náhrada špaget a nudlí do polévky, ale i jako nízkokalorická alternativa těstovin pro ty, kteří si hlídají svou váhu. Chuťově není špagetová dýně tak výrazná jako její výše zmíněné příbuzné, o to variabilnější však je, co se možných kombinací a způsobů dochucení týká. Tvarem připomíná takovou baculatější cuketu.

Většina dýní je oblíbenou lahůdkou, ovšem máme druhy, po jejichž ochutnání by se vám zkřivil obličej. Tyhle dýně jsou hořké a ke konzumaci nevhodné. Ale kolik udělají parády! Řeč je o dýních okrasných, které jsou k dostání v zahradnictvích, květinářstvích a prodejnách s dekorativními předměty. Jsou zpravidla malé, buclaté a typické prolínáním různých barev od béžové přes oranžovou až po tmavě zelenou. Sice si na nich nesmlsnete, ovšem podzimní výzdobu doladí k naprosté dokonalosti.

Tip na neobvyklou a zdravou pochoutku – nastrouhejte oloupané brambory a dýni v poměru 2:1 a udělejte klasické bramboráčky. Uvádím bramboráčky, protože malé jsou chutnější. Dýně může být Hokkaido, klasická nebo i máslová. A nešetřit ani česnekem, ani majoránkou...

Že má něco v názvu dýni, to ještě nezaručuje, že to musí být i zdravé. Například dýňové latté s konzumací opravdové dýně opravdu nemá společné žádné zdravotní benefity.
Pečivo z dýně jako jsou například chleba a koláče vám sice dodají nějaké extra vitamíny, minerály a vlákninu – ale také spoustu cukru a rafinované sacharidy. Takže pozor...!


Příště neobvyklé zajímavosti a recept
R/3

DÝNĚ – pokračování

Pro zahrádkáře znamená dýně většinou úspěch. Roste dobře a rychle, má různé tvary a hlavně dorůstá velkých rozměrů. Vnímáme je hlavně ve spojení se svéráznými "uměleckými díly" a americkým svátkem Halloween. Známe dýňový kompot, méně už dýňový koláč nebo dýňovou marmeládu. A nezapomeňme na dýňový olej, ten se začíná těšit oblibě.
Semena dýní objevená v Mexiku se datují 7000 až 5500 let před našim letopočtem.

Dnes jsou dýně dokonce charakteristické pro kuchyni africkou, středovýchodní a orientální. To díky tomu, jak se rozšiřovaly. Samozřejmě se ale objevují i v kuchyni americké, karibské a také české – my ji známe především pro krémovou dýňovou polévku, která se připravuje buď jen z dužiny nebo z celé dýně. Oblíbenost získala i dýně špagetová. Z její dužiny po upečení vidličkou naděláte spoustu lahodných špaget plných vody a vlákniny.

Dužina většiny dýní je bohatá na vodu a vlákninu, a to bez ohledu na odrůdu. Díky tomu skvěle prospívá trávení, a kromě toho dodává tělu všechny důležité vitaminy a také minerály, konkrétně měď, hořčík a železo. Optimální poměr, ve kterém jsou tyto mikroprvky v dýňové dužině obsažené, podporuje látkovou výměnu a udržuje příznivý stav celého organismu. Jednoduše řečeno, tělu prospívá a tělu nic nechybí. Z těchto důvodů jsou tykve skvělou potravinou při nadváze i obezitě, při onemocnění srdce a ledvin, při zácpách, chorobách žlučníku, močových kamenech, ateroskleróze i revmatismu. Dužina tykví se skvěle hodí pro redukční i detoxikační kúry.

Samostatnou kapitolou jsou potom tykvová semena. Chutnají po oříšcích a obsahují všechny důležité stopové prvky, kromě manganu a selenu, mají hodně vitaminů (B1–B3, B6, C) i minerálů (draslík, fosfor, vápník, hořčík, železo, zinek). Skvěle zasytí a dodají bílkoviny. Můžete je chroupat jako pamlsky, dopřát si je místo svačinky, posypat jimi salát nebo jakékoliv teplé zeleninové jídlo či dýňovou nebo i jinou krémovou polévku. Skvěle chutnají také v pečivu, chlebech nebo i v moučnících.

V kuchyni se s dýní dají dělat hotové zázraky. Mladé světlé tykve můžete syrové využít pro přípravu salátů, středně staré se dají dusit a plnit i zapékat, starší a vyzrálé plody se hodí pro zavařování do formy kompotů, džemů, zavařenin, případně se dají nakládat jako zelí (to se dá dělat i s cuketami).

Z tykvové dužiny se dají připravit plněné taštičky, ravioli, indické karí, pyré s česnekem nebo zázvorem. Dá se použít i na sladko jako nákyp se strouhaným kokosem či ji můžete zapéct s cibulí a podávat jako přílohu. A nebo ji použít jako základ pro krémovou polévku.


Příště jednotlivé druhy dýně a recepty

R/3

---

TRVANLIVOST, dle skladování dýně je v příloze.

---

DÝNĚ

DÝNĚ

Z hlediska svého použití a specifické chuti považujeme dýni za zeleninu. Na druhou stranu její krásná oranžová barva a tvar ji přibližují spíše ovoci. Kde je tedy pravda? Pokud jde o dýni, tak označujeme to, co je z botanického hlediska tykev.

Toto zjištění je pro to, zda je dýně ovoce nebo zelenina, naprosto zásadní informace. Tykví existuje mnoho nejrůznějších druhů a podobně jako dýně je používáme na vaření i k dekoraci. V porovnání s klasickou dýní jsou obvykle menší, mají velmi rozmanité tvary i barvy.

Ale pozor! Tykve jsou z botanického hlediska ovocem, protože naplňují obecnou definici ovoce, kdy jde o plody rostlin, které obsahují semeno či semena. Z tohoto důvodu jsou tedy dýně ovoce.

Dýni můžeme směle označit za českou superpotravinu. Má příznivé účinky jak na imunitní systém, tak na vnitřní orgány (srdce, slinivku) a třeba i na nervový systém.
Dýně zpomaluje stárnutí, její semínka pomáhají proti řídnutí kostí, detoxikuje organismus a pomáhá udržet hladinu cukru v krvi na normální úrovni.
Obsahují nejen velké množství beta – karotenu, vitamínů skupiny B (B1, B2, B3), ale najdeme v nich taky často chybějící vápník a železo.
Vyznačují se také vysokým obsahem draslíku (podobně jako banány), který reguluje srdeční tep a krevní tlak. Pomáhá i udržovat správné množství tekutin v buňkách.
Dále obsahuje vitamin C a provitamin A, bílkoviny, vysoce kvalitní nenasycené mastné kyseliny a pak omlazující kyselinu nukleovou.
Dužina dýně je dále bohatá na hořčík, měď, selen, sodík, chlór, železo, zinek, fosfor, beta-karoten, alfa-karoten, lutein.
Semena dýní obsahují zinek, fosfor, železo, vápník, vitaminy skupiny B, lecitin, nenasycené mastné kyseliny, konkrétně kyselinu linolovou a olejovou.
Dýňová semínka jsou v našich podmínkách prakticky jediným zdrojem většího množství zinku. Celá řada nemocí je bez zinku prakticky neléčitelná.
Kvallitní olej ze semen pomáhá při obnově energie, dodává tělu potřebné živiny, zlepšuje kvalitu zubů, pokožky, nehtů i vlasů a pozitivně ovlivňuje trávicí trakt, činnost srdce a ledvin.

Do Evropy se dostaly dýně až s Kolumbovými výpravami. Nejdříve samozřejmě do Španělska, pak přes Francii do celého středomoří a k nám? K nám přišly dýně oklikou přes Turecko, při nájezdech Turků.


Pokračování příště...

R/3

DATLE pokračování

Příchod Štědrého večera se blíží, už to můžeme počítat na hodiny. Proto na závěr pojednání o datlích slíbené recepty.

NEPEČENÉ DATLOVÉ KOULE S OŘECHY

250 g datle bez pecek, 100 g mletých mandlí, 40 g mletých vlašských ořechů, 1 lžička kakao, 40 g strouhaný kokos, ½ lžičky mleté skořice, 1 lžíce rostlinný olej, 1 lžíce medu, sekané pistácie na obalení.
Datle umeleme nebo dáme do sekáčku, smícháme je s mandlemi, kokosem a ořechy, dále kakao, olej a med. Vypracujeme těsto. Bude tuhé, ale tak to potřebujeme. Tvarujeme kuličky, které obalíme v nastrouhaných nebo nasekaných pistáciích.
Dovnitř kuličky se má zabalit oloupaná mandle, já jsem dávala lískový oříšek.

DATLOVÉ KULIČKY S ČERVENOU ŘEPOU

140 g červená řepa, 100 g datle, 50 g strouhaný kokos, 1 lžíce kokosový olej, citronová šťáva, špetka soli a kokos na obalení.
Rozmixujeme nakrájené vypeckované datle a jemně nastrouhanou syrovou červenou řepu. Přidáme kokosový olej, citronovou šťávou a špetku soli. Rozmixujeme a přidáme kokos. Pokud je směs řídká, přidáváme kokos. Vypracujeme na dobře tvarovatelnou hmotu. Dáme do potravinářské fólie a necháme v lednici nejlépe hodinu odpočinout.
Tvoříme kuličky a obalujeme v kokosu.

A na závěr ještě jeden recept na JEDNODUCHOU POMAZÁNKU, která dokáže dodat energii a také dobrou náladu:

250 g vařená nebo pečená červená řepa
50 g nasekaných vlašských ořechů
3 stroužky česneku
50 g bílý jogurt
2 lžíce majonéza
… a sůl plus pepř podle chuti. Řepu nastrouháme najemno, přidáme všechny ingredience – pokud nemáme česnek náš, tady vypěstovaný, doporučuji zvýšit dávku. Česnek prolisovat a důkladně vše promíchat. Pomazánka chce odpočinout, aby se vše důkladně propojilo. Ideální natřít na bagetu, kterou nakrájíme jako chlebíčkovou veku.

R/3

DATLE

pocházejí z oblastí Mezopotámie ve střední Asii, dnešní Irák. Tady se pěstovaly již před více než 5000 lety. Píše se o nich v Bibli i v Koránu. Mezi přední pěstitele datlí dnes patří Alžír, Amerika, Egypt, Irán, Irák, Izrael, Libye, Pákistán, Maroko, Saúdská Arábie a Tunis.

Datle (beduínský chléb) jsou významným zdrojem sacharidů, vitamínu A a vitamínů B1, B2, B3, B6, B9, E a K. Obsahují také 23 aminokyselin i poměrně velké množství minerálů např.draslík, chlór, fosfor a vápník, dále stopové prvky mědi, manganu a zinku. Čerstvé datle obsahují i vitamín C. Sušené datle pak železo.

Mají nízký obsah vody a až 70% sacharidů. Dodají rychle bohatý zdroj energie lidskému organismu. Jsou skvělým zdrojem vlákniny. Toho využívají ti, kteří dodržují ramadán. Pokud nesmějí pít a jíst od východu slunce do západu slunce, pak první sousto jsou vždy datle...

ÚČINKY NA ZDRAVÍ:
• jsou velmi výživné (glukóza, bílkoviny, aminokyseliny)
• jsou výživou pro pokožku, nehty i vlasy
• podporují imunitní systém
• podporují mozek a mozkové funkce jako soustředění a paměť
• pomáhají chránit proti ucpávání tepen
• vysoký obsah taninů pomáhá při střevních potížích
• prospívají kostem a kloubům, protože obsahují vápník
• úspěšně ovlivňují krevní tlak a snižují riziko kardiovaskulárních onemocnění (hořčík a draslík)
• mají afrodiziakální účinky působící na ženy i muže
• mají antioxidační účinky a jsou velkým zdrojem vitamínu C. Ve 100 gramech je ho 1/3 doporučené denní dávky
• vhodné při redukčních dietách, stejně jako fíky
• datle jsou vhodné pro udržování rovnováhy elektrolytů v buňkách šíření nervových vzruchů (draslík, vápník)
• snižují krevní tlak
• působí proti křečím
• povzbuzují při poklesu výkonu a únavě (narozdíl od kávy a čaje neobsahují tein či kofein)
• příznivě působí při nachlazení a rýmě
• datle působí jako přírodní aspirin (proto je vhodná konzumace zejména v zimním období)
• podporují lepší vidění díky obsahu vitaminu A
• snižují riziko nádorových onemocnění
• dávají sílu a vytrvalost, prodlužují délku života
• pomáhají vylučovat těžké kovy z těla
• pomáhání při hojení krvácení dásní
• snižuje vedlejší účinky antibiotik
• zastavují krvácení dásní
• pomáhají proti baktériím a parazitům, které zabíjejí

Ovšem tady mluvíme o čerstvých datlích. Ty, které jsou k dostání u nás v obchodech, jsou takové drobné a spíše nevýrazné. Měla jsem to štěstí, že jsem několikrát dostala malou bedýnku datlí dovezených ze Sýrie z Damašku a také z Istanbulu. Velikost 6 cm na délku a šťavnaté. Ten, kdo mi je přivezl, se vyjádřil, že „tohle jsou tawarikh“!

Momentálně je doba předvánoční, všude spousta respiračních nemocí. A protože lze dostat datle sušené balíček 100g za 12,90 Kč, tak recept, který mám od přátel ze Sýrie a který si v tomto čase právě dělávám
100 g vypeckovaných datlí několik minut povařit ( asi 5 min ) v půl litru kravského mléka ( já kupuji 4% a nikdy nekupuji krabicové – to nemám jistotu, kolikrát se vrátilo a kolikrát se převařilo, aby se znovu prodávalo... ), můžeme přidat lžíci medu. Tím získáme směs s blahodárný vlivem na respirační systém. Navíc je to jako sametové pohlazení.

Příště recept na datlové kuličky obalené pistáciemi a datlové kuličky s červenou řepou obalené v kokosu. Nepečené a rychlé cukroví na poslední chvíli. Pro nezapomenutelnou chuť stojí za to...

R/3

CIZRNA – POKRAČOVÁNÍ

Shrnutí prospěšnosti pro naše zdraví:
 je výborným zdrojem bílkovin
 působí příznivě na buňky, cévy, kosti, metabolismus, imunitu, nervovou soustavu a také na trávící trakt
 zamezuje přejídání
 díky vysokému obsahu vitamínů pomáhá udržet jemnou a pevnou pokožku
 účinná prevence civilizačních chorob ( kardiovaskulární choroby, vysoký cholesterol, obezita, zácpa )
Nutriční složení na 100g:
bílkoviny 25%, sacharidy 55%, tuky 6-7%, vláknina 5-19% ( podle druhu ) a energie dodá 360 kcal.

Mezi neobvyklé látky v luštěninách patří například izoflavony, které odborníci považují za látku bojující proti rakovinnému bujení.
Draslík, který cizrna obsahuje vyrovnává tlak v buňkách a působí na správnou srdeční činnost.
Vysoký obsah škrobu se po strávení přeměňuje na glukózu, což dodává tělu potřebnou energii.

Z minerálů je velmi bohatá na železo, má ho až 3× více než je ho v mase. To je důležité zejména pro lidi trpící chudokrevností (anemií). Dalším bonusem je fakt, že vláknina z cizrny zabraňuje vstřebávání cholesterolu do krve a sama cizrna cholesterol neobsahuje. Díky všem těmto vlastnostem je vhodná nejen pro dospělé, ale zejména pro děti a těhotné ženy. Také pro lidi trpící stresem, depresemi a zvýšenou hladinou cholesterolu.

Potravinářské využití cizrny:
- celá semena – odslupkovaná, namáčí se, vaří, fermentují, praží, naklíčují, melou
- cizrnová mouka– nativní nebo instantní, ta jde do buchet, pokrmů na zahuštění, placek, lívanců, zavářek do polévek, pomazánek
- kávovina – příprava kávy, vyšší pěnivost kávy
- kaše – pro pomazánky

RECEPT NA CIZRNU NA PAPRICE S PÓRKEM:
potřebujeme 100g uvařené cizrny, 1 cibule, asi ¼ pórku, 60 ml rostlinné smetany, mletá lahůdková paprika, sůl, pepř, kmín a citronová šťáva.
Postup: na trošce vody zpěníme nakrájenou cibuli a na šikmé pásky pokrájenou polovinu pórku. Jakmile vše zpění, přidáme 50g uvařené cizrny. Na chvíli odstavíme, přidáme mletou papriku, kmín a pepř. Všechny ingredience podlijeme trochou vody a necháme provařit. Když se provaří, rozmixujeme na omáčku a do ní přidáme zbytek cizrny a pórku. Na závěr ještě smetana pro zjemnění, plátek másla a citronová šťáva.

A ještě opražená cizrna jako zobání místo oříšků: ideální je plechovka cizrny, kdy obsah scedíme. Okapanou cizrnu rozprostřít na plech s pečícím papírem a necháme v troubě 15 minut na 200°C péct. Opečenou cizrnu dejte do misky, pokapejte olivovým olejem, přidejte sůl, papriku nebo chilli a česnek a dejte zpět na plech s pečícím papírem. A vydržte dopéct ještě si 25 minut. Nechejte vychladnout.

R/3

CIZRNA

Co je to cizrna? Název cizrna pochází z latinského slova cicer, odkazující na rostlinnou čeleď luštěnin, Fabaceae. Je také známá pod svým oblíbeným jménem odvozeným ze Španělska, fazole garbanzo. Fazole a arašídy jsou další známé potraviny, které se nacházejí v této rodině luštěnin.

Cizrna se objevila zřejmě už v Turecku asi 3 500 př.nl. Největším producentem cizrny na světě je Indie, ale pěstuje se ve více než 50 zemích. Je vynikajícím zdrojem sacharidů, bílkovin, vlákniny, vitamínů skupiny B a některých minerálů a je výživným základem mnoha diet.

Mezi hlavní dvě odrůdy cizrny patří větší kulatý světlý typ Kabuli, ten je běžný ve Spojených státech, a pak menší tmavý, nepravidelně tvarovaný typ Desi, který se často používá v Indii a na Středním východě.

Cizrna se stala konzumovanou plodinou v západním světě, a to hlavně ve formě falafelu (fritovaná kulička vkládaná do pita chlebu – užila jsem si v Izraeli) a hummusu (cizrnová pomazánka). Než se dostala na talíře západu, musela urazit dlouhou cestu, která začala přibližně před osmi tisíci lety v Asii. Odtud se postupně dostala do Indie, Severní Afriky a Středozemí. Dnes může být cizrna objevena, jak divoce roste v Asii nebo v jižních státech Evropy.

Cizrna obsahuje řadu živin, včetně bílkovin, které jsou nezbytné pro zdraví kostí, svalů a kůže. Pro lidi, kteří omezují spotřebu masa, může například pokrm z cizrny a rýže přispět významným množstvím bílkovin do jídelníčku. Jeden šálek cizrny poskytuje téměř 1/3 denní potřeby bílkovin pro dospělého člověka.

Železo, vápník a další živiny v cizrně mohou přispět ke zdravé struktuře a síle kostí. Cizrna může hrát roli ve stravě lidí, kteří chtějí předcházet osteoporóze.

Sušená i konzervovaná cizrna má nízký glykemický index a nízkou glykemickou zátěž. Obsahuje amylózu, to je odolný škrob, který se tráví pomalu. Tyto faktory pomáhají předcházet náhlým nárůstům hladiny krevního cukru a inzulínu. To může zlepšit celkovou kontrolu krevního cukru u lidí s diabetem 2. typu.
Sytící účinek vysokého obsahu vlákniny a bílkovin v cizrně může pomáhat při regulaci hmotnosti.
Cizrna obsahuje rostlinný sterol zvaný sitosterol, který je strukturálně podobný cholesterolu v těle. Narušuje vstřebávání cholesterolu v těle, to znamená, že může pomoci snižovat hladinu cholesterolu v krvi. Vláknina a nenasycené tukyv cizrně mohou také příznivě ovlivnit hladinu krevních lipidů.

Pražená a mletá cizrna se po staletí používá jako bezkofeinová alternativa kávy.

Cizrnu není vhodné konzumovat v syrové formě. Suchou cizrnu bychom měli zalít vodou alespoň na dvanáct hodin a poté vařit po dobu dvou hodin.

Z cizrny můžeme vytvořit už známý hummus, ale také sladké koláčky nebo sušenky. Zajímavost - voda, ve které se cizrna vařila ( pozor, ne voda, ve které se cizrna namáčela, ta obsahuje toxiny, které brání správnému trávení organismu ) má velmi podobné vlastnosti jako protein z vaječných bílků. To znamená, že ji můžeme vyšlehat do pevné konzistence. Takto je ideální pro čokoládovou pěnu, pusinky a mnohé další dezerty.

Pokračování příště

R/3