Vítejte, Host
Uživatelské jméno Heslo: Pamatovat si mne

Téma: ZELENINU - OVOCE je dobré mít při ruce..

ZELENINU - OVOCE je dobré mít při ruce.. 15. pro 2023 18:02 #16272

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
ŽLUTÝ MELOUN

Patří do čeledi tykvovitých, kam se řadí také dýně, okurky, cukety nebo patisony. Vzhledem k tomuto botanickému řazení se melouny označují za zeleninu. Plody žlutého melounu tvarem připomínají ragbyový míč.

Kůra je poměrně silná a pevná, má kanárkově žlutou barvu a je lehce zprohýbaná. Uvnitř kůry se skrývá krémově zbarvená šťavnatá dužina. Síla dužiny je závislá na velikosti plodu, ale průměrně se pohybuje kolem 4 cm. Dutina v dužině je vyplněna drobnějšími zašpičatělými semeny uloženými do tří slizovitých vaků. Dužina žlutého melounu je v plné zralosti plná sladké šťávy a příjemně voní.

Žlutý meloun pochází z Asie, ale dnes se pěstuje téměř na všech kontinentech. K nám se dováží z Itálie a Španělska, kde patří mezi běžně pěstované plodiny. Tento plod je bohatý na vitamíny A, B a C, vápník, železo, hořčík a draslík. Kombinace těchto minerálů a vitamínů posiluje rovnováhu metabolismu, takže je vhodný pro diabetiky.
Žlutý meloun je opravu dobrým zdrojem stopového minerálu mědi. Vaše tělo se schopností regenerovat svaly a tkáně spoléhá na dostatečný příjem mědi a přidání žlutého melounu do vaší stravy vám může pěkně pomoci zvýšit hladinu tohoto důležitého minerálu v těle.

Žlutý meloun dokáže pomoci při spálení od slunce. Jak ? Plátky jeho dužiny chladí a vyživují poškozenou pokožku. Nejen proto se také často využívá v kosmetice, jeho příjemná vůně zatraktivní každou pleťovou masku. Díky nízkému obsahu energie je doporučován v mnoha dietách, i když jeho obsah cukru je daleko vyšší než je tomu u melounu vodního.

Žlutý meloun dokáže podporovat imunitní systém a trávení, má detoxikační účinky, snižuje vysoký krevní tlak, udržuje pevnou pokožku, zvyšuje soustředěnost a má také skvělé účinky na kvalitu našeho zraku. A toto všechno je jen základní výčet jeho skvělých schopností.

Melouny jsou silně močopudné, posilují stěny střev a mají blahodárný vliv na stimulaci krevního oběhu. Mimo to jsou melounům přisuzovány také uklidňující účinky. Melouny obsahují mnoho vody, což pomáhá zachovávat správný poměr vody a soli v organismu.

Meloun tvoří až z 90% voda. Pozor, nejde o stejnou vodu, kterou si můžeme natočit z kohoutku. Jde o živou biologickou vodu a díky tomu se melounová šťáva skvěle hodí jako preventivní lék pro vaše ledviny.

Zlepšuje celkové zdraví očí. Jedny z nejdůležitějších fytonutrientů, které oči potřebují, jsou lutein a látka zeaxanthin. A právě ty se vyskytují ve žlutém medovém melounu. Společně s lutheinem pak zeaxantin zlepšuje celkové oční zdraví, to vede k lepšímu vidění a snížení rizika očních poruch, jako je katarakta nebo makulární degenerace související s věkem, slepota související s věkem a podobně.

Zásadním znakem zralosti je žlutý flek na jedné straně. Jde o tu plochu, na které meloun ležel, když dozrával. Pokud vidíte na melounu různé šrámy, určitě to není na škodu, povrch melounu by však měl být lesklý, vybarvený a tvrdý.

Co se týká nutričních hodnot – 100 g tohoto melounu obsahuje 30 kcal.

Žlutý meloun se svojí sladkou vůní a medovým nádechem hodí zejména do sladké kuchyně. Je z něj skvělá studená letní melounová polévka nebo jako předkrm melounový salát. Kombinuje se velmi často meloun s parmskou šunkou. Slanému jídlu dodá potřebnou nasládlost, zatímco chuť masa se zachová.

Cukrové melouny skladujeme při teplotě 10°C. Pokud chceme, aby se chuť cukrového melounu plně rozvinula, uchováváme jej při pokojové teplotě.

R/3
Přílohy:
The administrator has disabled public write access.

ZELENINU - OVOCE je dobré mít při ruce.. 08. pro 2023 15:47 #16258

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
WASABI

Wasabi Wasabi (Wasabia japonica) je název pro japonský křen, který je o poznání silnější než nám známý křen selský. Tvoří jednu z nejběžnějších ingrediencí japonských jídel, například suši. Používá se jako přísada v japonské kuchyni. Na trh se dostává v podobě kořene, pasty nebo prášku. Zajímavostí je, že wasabi v minulosti sloužilo jako platidlo daní, neboť patří mezi nejdražší koření.

Před podáváním se wasabi strouhá na velmi jemném struhadle. V Japonsku se používá speciální struhadlo ze žraločí kůže, u nás ho nejlépe nahradí struhadlo keramické.

Ať už jste příznivci japonské kuchyně nebo jen máte rádi výrazné chutě, křen wasabi jistě oceníte. Ve volné přírodě Japonska, odkud rostlina pochází, se vyskytuje spíše v chladnějších hornatých oblastech. Dobře se jí daří i v našich podmínkách. Rostlina wasabi je mrazuvzdorná až do – 12 °C. Wasabi se v Japonsku vyskytuje již od 9. století. Doloženo je od roku 710. Divoké wasabi z hory Koya přesadil japonský buddhistický mnich Kohbou-Daishi do oblasti kolem chrámu Chuzen-ji v prefektuře Mie někdy kolem roku 786.

Pěstuje se na zaplavených polích, podobně jako rýže. Ve volné přírodě roste spíše v chladnějších hornatých oblastech. A to ve vlhčích lokalitách, například v podrostu keřů a stromů, podél břehů potoků a řek.
Než doroste oddenek japonského křenu do sklizňové velikosti – okolo 20 cm, bude to trvat minimálně 2 roky. Do té doby se mohou využívat listy, které se svou chutí velmi podobají kořenu. Čerstvě strouhaný křen má zelenou barvu a lepkavou strukturu. Je lehce štiplavé chuti a mírně nahořklý. Stonky a listy se nakládají nebo jsou používány do salátů, či příloha k masu. Mladé listy jsou jemné a velmi mírně ostré. Větší a starší listy mají kořeněnou a velmi pikantní chuť.

Japonský křen má skvělé účinky na lidské zdraví. Obsahuje velké množství vitamínu C, vápníku, draslíku, B6 a magnesia. Je velmi účinný k ředění krve. Působí jako prevence proti rakovině nebo mozkovým příhodám a infarktu. Působí proti bolestem a otokům kloubů a artritidě. Je dokonalým antioxidantem.
Navíc..
- wasabi omezuje růst bakterií, kvasinek a plísní
- snižuje riziko výskytu civilizačních chorob
- posiluje celý imunitní systém
A má nízkou hladinu cholesterolu.

Zatímco kapsaicin dává pocit „hoření“ na jazyku, wasabi ovlivňuje čichové smysly a uvolňuje chemické výpary, které ovlivňují nosní průchod. To je rozdíl v chutích obou těchto pálivých dobrot. Silná chuť wasabi je trošku podobná pálivé hořčici a nejčastěji se používá jako koření.

Typická vůně je díky vysokým koncentracím allyl isothiokyanátu, zatímco chuť pochází z isothiokyanátových sloučenin. Tyto chemické látky vlastně fungují jako obranný mechanismus proti dravcům, kteří se snaží o konzumaci rostliny.

Wasabi je v posledních letech hodně populární. Proto mnoho firem vytváří imitace wasabi z hořčice, křenu a dalších složek. Účinky na váš nos mohou být podobné, ale není to skutečný zážitek z wasabi a samozřejmě náhražky nemají stejné zdravotní výhody jako pravé wasabi. Takže rada je snadná – dejte pozor na to, co kupujete. Pravé japonské wasabi stojí kolem 250 korun. Pravou wasabi pastu koupíte na internetu pod označením „hon wasabi“, což v japonštině znamená „pravé wasabi“. Pokud ochutnáte originální druh, zjistíte, že je opravdu výtečný, velice aromatický, ale překvapivě jemnější. Štiplavá chuť neleží tak dlouho a jazyku a se sushi a sashimi daleko lépe harmonuje. Je zvláštní, že se Západoevropané nechají klamným názvem v podstatě šidit – možná i proto, že pravý japonský křen nikdy neochutnali anebo jsou evropské chutě oproti tradičním japonským odlišné. I stejné jídlo bude mít u nás silnější chuť, bude sladší, slanější nebo pálivější. Bohužel také bohatší, tučnější a větší.

Přestože zdravotní přínosy wasabi vypadají ohromně, je velmi důležité pamatovat si, že pokud konzumujete příliš mnoho wasabi ve snaze chránit tělo před rakovinou nebo srdečními chorobami, můžete si skutečně zničit játra. Obsahuje totiž chemickou složku nazvanou hepatotoxin. Ta je jemná a neškodná v malých dávkách, ale pokud zaplavíte tělo hodně wasabi, tak vaše tělo nebude schopno zpracovat tento toxin a může to vést až k vážnému poškození jater. Proto všeho s mírou. To platí u všeho. I u wasabi.

Pomocník při hubnutí - zrychlení metabolismu, odstranění soli a přebytečné vody a doplnění mnoha zdraví prospěšných látek obsažených v omáčce činí z koření velmi potřebný produkt pro hubnutí. Jako doplněk k hlavnímu jídlu, například při suši dietě, pomáhá wasabi zbavit se nadbytečných kilogramů.

Pro děti pozor - japonské koření může způsobit popálení sliznice dětského žaludku, proto se doporučuje pouze dětem starším 8 let.

R/3
Přílohy:
The administrator has disabled public write access.

ZELENINU - OVOCE je dobré mít při ruce.. 01. pro 2023 17:50 #16249

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
VLAŠSKÝ OŘECH

VLAŠSKÝ OŘECH...KRÁLOVSKÝ

Klasický vlašský ořech se pěstuje již po mnoho staletí. Dorůstá do výšky až 30 m. ( někde i do 45 m). Koruna je téměř kulovitá a skládá se z těžkých větví. Starý kmen je světle šedý s hlubokými, nepravidelnými a svislými rýhami. Listové úkrojky jsou vejčité až oválné, zhruba 8 - 12 cm dlouhé. Celkově list dorůstá do délky 20 - 30 cm. Strom plodí až ve věku cca 15 let. Koření velmi hluboce.

Ořešák královský pochází pravděpodobně z oblastí Střední Asie, odkud se před několika tisíci lety rozšířil do Středozemí a dále. Pěstuje se pro své plody (vlašské ořechy), jako okrasný a stínící strom, medonosná rostlina nebo i pro své kvalitní a relativně rychle rostoucí dřevo. Jeho přirozenou oblastí výskytu je zřejmě především Balkán a Přední a centrální Asie, kde roste až na úbočích Himálaje. Do Evropy je přinesli Římané, kteří je považovali za symbol plodnosti. Za přívlastek „vlašský“ vděčí svým ctitelům a šiřitelům – Vlachům (Italům). Patří k nejstarším „stromovým“ potravinám, první zmínky o něm se objevují již 7000 let př. Kristem.

Vlašský ořech je velmi výživný, jeho výživná hodnota přesahuje výživnou hodnotu hovězího masa. Proto je nedílnou a velmi oblíbenou součástí středomořské kuchyně. Vlašský ořech je vhodným doplňkem ke stravě studujících a duševně pracujících, těžce fyzicky pracujících i malých dětí.

Co obsahují?
Tuky ve vlašském ořechu tvoří až 62 % jeho hmotnosti. Tyto tuky jsou kvalitní (nenasycené a polynenasycené mastné kyseliny a lecitin) a člověku velmi prospěšné.

Kyselina linolová, až 31,8 %, která pomáhá výrazně snižovat hladinu cholesterolu v krvi, podílí se na stavbě nervové tkáně a na tvorbě protilátek.

Kyselina linoleová, až 6,8 % (omega 3), která se nalézá i v rybách, snižuje hladinu cholesterolu a triglyceridů v krvi, zabraňuje vzniku krevních sraženin v cévách a brzdí zánětlivé procesy.

Sacharidy - pouze 13,5 %, a to zejména oligosacharidy a jen malé množství sacharózy, což ocení zejména diabetici.
Dále pak obsahují vysoce kvalitní proteiny – 14,3 %, kyselinu listovou, draslík 502 mg, fosfor 317 mg, hořčík 169 mg, železo 2,44 mg, zinek 2,73 mg na 100 g, dále pak hojně vitaminu E a B1, B2, B3 a B6. Na vitamin A a C jsou vlašské ořechy relativně chudé.

Proč je konzumovat?
Snižují hladinu cholesterolu
Zabraňují vzniku sraženin v cévách
Brzdí zánětlivé procesy
Podílí se na stavbě nervové tkáně
Zlepšují stav pokožky
Podporují správnou funkci srdce a rovnováhu nervové soustavy

Díky velkému obsahu vitamínu B6 se stará o správnou funkci mozku a tvorbu červených krvinek
Vlašské ořechy jsou bohaté na omega-3 mastné kyseliny, vitamín E a antioxidanty, což může podporovat zdraví mozku a zlepšovat kognitivní funkce, jako jsou paměť a učení.

Ořechy dělíme na tři druhy, a to na papíráky, polopapíráky a kameňáky. Jak asociují názvy, jedná se o rozdělení podle tvrdosti slupky. Nejlepší na skladování a uchovávání jsou polopapíráky. Co se zbarvení jader týká, rozlišují se čtyři základní barvy dle stupně tmavosti – extra light, light, light amber a amber. Severoamerické a jihoamerické ořechy jsou zpravidla světlejší, východoevropské zase o poznání tmavší. Dle velikosti se pak jádra dělí na baby, medium, large a jumbo.

Zdravotní odborníci obvykle doporučují konzumovat asi 28 gramů ořechů denně jako součást zdravé stravy. To zahrnuje i vlašské ořechy, což odpovídá přibližně 5-7 celým ořechům. Nicméně, množství závisí na individuálním zdravotním stavu, na celkové stravě a také životním stylu.

Že slupky a listy ořešáku nepříjemně barví ruce, to většina z nás dobře zná. Věděli jste ale, že odvar z listů se používal již ve starověkém Římě pro barvení vlasů? Dámy, které tuto barvu používaly, se mohly pyšnit krásně měděnými vlasy.

Na závěr – kdy nejíst ořechy? Jednoduchá odpověď. Největší chyba je, když je nejíme vůbec!

R/3
Přílohy:
The administrator has disabled public write access.

ZELENINU - OVOCE je dobré mít při ruce.. 24. lis 2023 19:05 #16241

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
VIGNA ČÍNSKÁ, to je tedy dlouhá a divná fazole...

Vigna pochází z jižní Afriky, kde se dodnes pěstuje ve velkém jako významná kulturní plodina. Odtud se na počátku 17. století dostala kolem roku 1674 s černými otroky do Ameriky, kde se zabydlela. To může vysvětlit fakt, že se jejím hlavním dodavatelem stala Kalifornie.

Je nutné připomenout, že vigna patří mezi luskoviny, které se pěstovaly již ve starém Egyptě a Arábii.

Jde o jednoletou popínavou rostlinu, která doroste do výšky až 200 cm. Vytváří štíhlé lusky dlouhé až 100 cm. Lusky dlouhé 0,3 – 1m jsou rovné nebo šavlovitě prohnuté, na povrchu hladké, jednobarevné nebo žilkované. Semena mají různý tvar, velikost i zbarvení, nejčastěji jsou ledvinovitá až klínovitá, velká 4 – 10 mm.

Vigna si získává mezi zahrádkáři stále větší oblibu, tak proč ji nezkusit příští rok vypěstovat na své zahrádce. Semena se dají běžně koupit v zahradnických kamenných nebo internetových obchodech. Pokud vám chutnají mladé zelené fazolky tak si příští rok vyzkoušejte na zahrádce zasadit právě tuto luštěninu, čínskou vignu. Kromě mladých lusků se konzumují i její sušená semena, která jsou velmi výživná.

V květnu až červnu vyséváme semena do sponu 40 x 40 cm po dvou k vhodné opoře. Popínavá lodyha se brzy přichytí a doroste až do výše 150 až 200 cm. Tvoří tenké lusky dlouhé až 1 m. Právě proto ji také čeští botanici dali název dlouhatec čínský.

Bude vděčná za pravidelné kypření a odplevelování půdy. V našich klimatických podmínkách dosáhneme spíše bohaté úrody zelených lusků, semena často nestihnou dozrát. Pokud tedy nechceme sklízet nezralé lusky, ale semena, je třeba v srpnu zmírnit zálivku, v září pak přestat zalévat úplně. Sklízíme pak až suché lusky, ze kterých lze semena lehce vyjmout. Usušené fazolky jsou hnědé s bílým okem.

Pokud necháme semena v luscích dozrát, je možné jejich využití k naklíčování, kdy klíčky jsou cennou potravinou nejen v Číně a Asii, ale také v USA a v posledních letech i v Česku. Semena je možné rozemílat pro přípravu kaší, pražená představují náhražku kávy.

Vhodná je pro tepelnou úpravu.
Vigna obsahuje ve 100g: tuky 0,5g, cholesterol 0 mg, sodík 4 mg, draslík 278 mg, sacharidy 21 g, bílkoviny 8 g, 8,2 g vlákniy, 210 mcg vitamín B9, dále obsahuje vitamín B1, B2, B3 a B6, dále vitamín A , vápník, zinek, železo, fosfor.

Vigna obsahuje velké množství kyseliny listové, proto by ji měly vyhledávat hlavně těhotné ženy. Kyselina listová totiž přispívá ke zdravému vývoji dítěte. Jemnou chuť lusků podpoříme přidáním různých druhů bylinek. Vařené se stávají součástí variabilních zeleninových nákypů či salátů. Fazole také prospívají ledvinám, obsahují aglutiny, které mají močopudné účinky a dokážou dokonce rozpouštět močové kamínky

Vigna působí proti chudokrevnosti, udržuje zdravé srdce, snižuje plynatost, podporuje imunitní systém, chrání oči a kůži. Barevné fazole mají výraznější chuť a jsou dobrým zdrojem niacinu a kyseliny pantotenové, což jsou látky pro zdravou a krásnou pokožku.

Vigna je skvělým doplňkem dušených pokrmů, polévek, kari a salátů. Může být také výbornou přílohou nebo se z ní dá připravit dip.

Syrová fazolová zrna jsou mírně toxická a mohou způsobit zažívací problémy. Proto je před konzumací nezbytné 15minutové povaření!

Na závěr jeden recept – pálivá vigna na česnekové topince:
vignu uvaříme, aby byla krásně měkká. Rozmixujeme a přidáme na drobné kousky pokrájenou bílou pálivou papriku, zelenou papriku, cibuli, olivový olej, trochu octu, sůl, pepř a kečup. Mírně přisladíme, důkladně promícháme a necháme odležet v lednici. Pak už jen natřít na česnekovou topinku...

R/3
Přílohy:
The administrator has disabled public write access.

ZELENINU - OVOCE je dobré mít při ruce.. 17. lis 2023 18:49 #16229

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
UGLI

NEZNÁMÉ OVOCE UGLI – JAMAJSKÉ TANGELO

Ovoce ugli je křížencem mandarinky a grapefruitu. Je běžně známý jako tangelo.

Ovocný hruškovitý tvar je někdy s výrůstkem na úrovni stopky. Velikostí odpovídá grapefruitu.
Bylo zjištěno, že se na Jamajce rozrůstá divoce a předpokládá se, že je to hybrid už zmíněného grepfruitu a mandarinky a možná se přidává i pomelo. Je to skutečně poměrně ošklivé ovoce – převážně zelené a vrásčité, dokud není zcela zralé, to se změní do oranžové podoby.

„UGLI“ je název značky, který si hraje se slovem „ošklivý“, protože ovoce nevypadá nijak zvlášť chutně. Název "ugli fruit" se však stal jedním z nejčastějších názvů ovoce.
Je k dispozici od prosince do dubna a někdy i na podzim.

Toto ovoce je opravdu zvláštní. Slupka je velmi hustá a měkká a snadno se odloupne. Skoro se odděluje od šťavnatých segmentů. Jeho dužina má oranžovou barvu a stejně jako ostatní citrusové plody je rozdělena na části bílou, síťovitou hmotou zvanou dřeň.
Oblibu si získává díky své novosti a sladké citrusové chuti. Lidem se líbí i proto, že se snadno čistí.

Ugli je bohaté na vitamíny a minerály.
Pomáhá při hubnutí.
Obsahuje antioxidační a protizánětlivé složky.

A co z tohoto ovoce? Syrové chutná sladce a šťavnatě, vynikající pro čerstvě vymačkanou šťávu, do koktejlů, dělají se džemy i marmelády. Použít lze všude tam, kde by se dávaly pomeranče. Doporučení – zkuste při grilování udělat špízy z ovoce. Tohleto ošklivé OVOCE chutná skvěle.

R/3
Přílohy:
The administrator has disabled public write access.

ZELENINU - OVOCE je dobré mít při ruce.. 10. lis 2023 15:36 #16208

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
TYKEV

První tykve se objevily v teplé oblasti Střední a Jižní Ameriky, odtud putovaly do Španělska, poté se následně rozšířily po celé Evropě. Dochovaná semena pocházejí z období 5000 př. n. l., tedy patří mezi nejstarší kulturní plodiny.

Dnes jsou dokonce charakteristické pro kuchyni africkou, středovýchodní a orientální. Samozřejmě se ale objevují i v kuchyni americké, karibské a také české – my ji známe především pro krémovou dýňovou polévku, která se připravuje buď jen z dužiny nebo z celé dýně. Oblíbenost získává i dýně špagetová, z její dužiny po upečení vidličkou naděláte spoustu lahodných špaget plných vody a vlákniny.

Dýně obsahuje až 90% vody a celkem málé množství sacharidů. Kromě toho i důležité minerály jako sodík, draslík, hořčík nebo železo.

Kolik vážila největší dýně?
Svými 1247 kilogramy obrovská hrudkovitá dýně je jako 2110 basketbalových míčů. Pěstitel utratil za péči o tuto dýni v přepočtu skoro 350 tisíc korun. Za pokoření světového rekordu je odměna kolem 700 tisíc korun. Takže investice se vyplatila...

Užitnost se odvozuje zejména od síly slupky – čím tenčí je, tím je tykev lépe konzumovatelná. Letní tykve, jako jsou právě například cukety, mají slupku tenčí, většinou i poživatelnou, a navíc se dá velmi dobře uvařit (to platí třeba i pro oblíbenou dýni hokkaido). Zimní tykve již mají slupku tvrdší, a i jejich semena jsou pevnější, ani jedno se nedá uvařit. Jinak se ale z tykvových semen připravují pamlsky – praží se nebo suší – a také se z nich lisuje lahodný dýňový olej.

Protože je dužina většiny dýní bohatá právě na vodu a vlákninu, a to bez ohledu na odrůdu, tak díky tomu skvěle prospívá trávení, a kromě toho dodává tělu všechny důležité vitaminy a také minerály (měď, hořčík a železo). Optimální poměr, ve kterém jsou tyto mikroprvky v dýňové dužině obsaženy, podporuje látkovou výměnu a udržuje příznivý stav celého organismu. Jednoduše řečeno, tělo prospívá a nic mu nechybí. Z těchto důvodů jsou tykve skvělou potravinou při nadváze i obezitě, při onemocnění srdce a ledvin, při zácpách, chorobách žlučníku, močových kamenech, ateroskleróze i revmatismu. Dužina tykví se skvěle hodí pro redukční i detoxikační kúry.

Samostatnou kapitolou jsou potom tykvová semena. Chutnají po oříšcích a obsahují všechny důležité stopové prvky, kromě manganu a selenu, hodně vitaminů (B1–B3, B6, C) i minerálů (draslík, fosfor, vápník, hořčík, železo, zinek). Skvěle zasytí a dodají bílkoviny. Můžete je chroupat jako pamlsky, dopřát si je místo svačinky, posypat jimi salát nebo jakékoliv teplé zeleninové jídlo či dýňovou nebo i jinou krémovou polévku. Skvěle chutnají také v pečivu, chlebech nebo i v moučnících.

Stručně několik přínosů pro náš organismus:
1.) pomáhá s hubnutím - zasytí a dodá energii, ale nezaplní vás nadbytkem kilokalorií
2,) zlepší vidění – kromě vitamínu A je dýně bohatá i na dva antioxidanty – zeaxantin a lutein – o kterých se předpokládá, že pomáhají předcházet šedému zákalu a že dokonce mohou zpomalit vývoj makulární degenerace (poškození sítnice, které může vést až ke ztrátě zraku).
3.) posiluje obranyschopnost
4.) omladí pleť
5.) sníží riziko rakoviny
6.) pomáhá léčit cukrovku - snižuje hladinu glukózy v krvi, zlepšuje toleranci glukózy a zvyšuje množství inzulínu, které tělo produkuje

A co můžeme s tkví udělat v kuchyni? Vynikající je dušená na másle – tady se nebojte přidat na závěr i česnek. Omáčky a polévky. Naplňte tykev mletým masem. Samozřejmě klasikou je americký dýňový koláč.

R/3
Přílohy:
The administrator has disabled public write access.

ZELENINU - OVOCE je dobré mít při ruce.. 03. lis 2023 15:25 #16195

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
TOMELA JAPONSKÁ (KAKI)

Tomel japonský je subtropický strom. Pěstuje se pro chutné ovoce. V České republice používá obchodní jméno kaki.

Druh pochází z Číny, Myanmaru a severu Indie, odkud byl postupně rozšiřován od 7. století. Je vysazený také na evropském středomořském pobřeží a místně i ve Střední Evropě. Od 17.století roste také například v jižní části Ukrajiny. Před rokem 1989 se plody kaki dovážely nejčastěji z Albánie, ale také z Itálie, kde lze na stromy s krásně zbarvenými plody narazit již po přejezdu Brenneru.

Hovorově se jí také říká „čínská švestka“. To je ale jen jedno z jmen, které toto rajčeti podobné ovoce má. Kaki je také známé jako medové jablko, šaronské ovoce nebo persimmon, přičemž šaronské ovoce (sharon fruit) pochází z Izraele, má jemnější chuť a žádná jadérka.

Strom poskytuje tvrdé a žluté dřevo vhodné pro intarzie (výtvarné dílo vytvořené skládáním a lepením dýh různých barev a struktur), které má ale nepříjemnou vůni).

Význam slova „Diospyros”zní „božské ovoce” a tomel si toto pojmenování zaslouží. Od té doby, kdy si toto ušlechtilé ovoce podmanilo pulty potravinových prodejen, se rostliny šíří po celém světě, a také u nás doma. Plody mají sladce nakyslou chuť, želatinovou konzistenci, aroma je pojením chutí meruněk, hrušek a broskví.

Obliba stoupá nejen díky vynikající chuti, ale také díky vysokému obsahu vitamínů. Strom je estetický, s krásně kulatou korunou, která na podzim hraje oranžovými barvami. Při minimálním seřezávání zůstává hezky kompaktní a česání ovoce je snadné. Sklízet můžeme od konce října, když pod tenkou slupkou plodů začne prosvítat dužina oranžové barvy dozrávajících plodů. Neobyčejně hezky působí pohled na zasněžený strom s ovocem – tomel lze sklízet i v zimě. V období první zimy nebo dokud rostlina nezesílí a nezakoření, je třeba na zimu dobře chránit. Mrazuvzdorný je do -15 stupňů.

Tvar plodu je ploše kulovitý (připomíná tvarem rajče), nebo protáhle bobulovitý (typicky oválný) se zeleným pevným kalichem. Barva plodu je od sytě oranžové až po červenou, má hladkou, lesklou a tuhou slupku, která při dozrávání voní po vanilce. Je tuhé až mazlavé konzistence má velmi sladkou chuť. Plod obsahuje více jak cca 70% vody a až 40% cukru. Skladovatelnost je omezená na cca 1 měsíc.

Plody jsou velmi bohaté na živiny, bílkoviny, cukry, vitaminy A, C a E. Jsou také velmi dobrým zdrojem K, P a esenciálních aminokyselin. Mají velmi blahodárný účinek na organismus, působí například proti únavě, nervozitě, posilují imunitní systém a podporují látkovou výměnu. Kaki je výborným zdrojem různých fenolických sloučenin, které mají antioxidační vlastnosti. Obsahuje také karotenoidy a polyfenoly. Huma rovněž obsahuje mnoho vitaminů: kromě A, vitamíny skupiny B, C, E a K. Z minerálů pak mangan, hořčík, fosfor, draslík, vápník, železo a zinek.

Persimon Bouquet posiluje také metabolismus, pomáhá při stresu, nervozitě a únavě, zmírňuje svalové potíže a má příznivý účinek i při srdečních problémech. Mimo to přispívá ke zdraví a pevnosti kostí. Toto ovoce má navíc i blahodárné účinky na embryonální vývoj dítěte.

Energetická hodnota (na 100 gramů ovoce) je přibližně 293 kJ (70 kcal).

Kaki se konzumuje, když je na omak měkké. Proto se musí kupovaná kaki nechat dozrát. Pojídání tomelů se doporučuje lidem s nemocnými játry a ledvinami, při výzkumu totiž bylo zjištěno, že pomáhá trávit tuky.

Kaki se nejčastěji konzumuje čerstvé a bez slupky. Tu můžete buď oloupat nebo plod rozkrojit napůl a dužinu vydlabat podobně jako u kiwi. U odrůdy kaki persimon je slupka jedlá, ale hůře stravitelná. U citlivějších jedinců může způsobit trávicí potíže, jako je nadýmání a průjem. Tak raději oloupat každé...Je-li kaki uvnitř černé, není třeba se bát. Jde o následek oxidace a dužinu stále můžete bezpečně sníst. Jistě je mnohem lepší dát si nahnědlé kaki než ho sníst nezralé a trpět pak bolestí břicha.

Samotné chutná skvěle. Kromě toho se dají připravit kaki dezerty, kompoty, sušenky, džemy i teplé pokrmy. V asijských zemích se kaki tradičně krájí na plátky a suší. Poslouží jako ovocná svačinka nebo se dále používají při přípravě pokrmů.

R/3
Přílohy:
The administrator has disabled public write access.

ZELENINU - OVOCE je dobré mít při ruce.. 27. říj 2023 14:51 #16176

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
ŠVESTKY

Evropská švestka pochází ze západní Asie a z Kavkazu. Nejprve zdomácněla v Řecku, a pak i ve většině mírného pásma. Plinius popisuje vyšlechtěné odrůdy ze Sýrie, které se přes Řecko dostaly do Itálie a odtud do celé Římské říše. Lidstvo poznalo léčivé účinky švestek už před více než 2000 lety. První kultivovaný strom byl vypěstovaný v Damašku. Z tohoto města se jeho pěstování rozšířilo i do Evropy, kde jeho léčivé účinky využívali už zmiňovaní Římané.

Švestkové pecky si v roce 1629 objednali osadníci k pěstování v Massachusetts, a později se švestka rozšířila po celé mírné části Severní Ameriky. V roce 1864 už bylo ve školkařském katalogu nabízeno více než 150 odrůd. Některé americké kultivary se poté vrátily do Evropy.

Švestky mají také zajímavá tajemství! Jaká?
• Švestky jsou nejrozšířenějším ovocem, pěstují se na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy
• Nikdo přesně neví, kolik druhů švestek existuje. Může jich být mezi 20-200
• V čínské kultuře jsou švestky symbolem štěstí
• Na jednom stromě mohou dozrát švestky v různých velikostech
• Švestky chrání srdce. Středně velká čerstvá švestka obsahuje 113 mg draslíku, který pomáhá zvládat vysoký krevní tlak a snižuje riziko mrtvice.
• Pecky jíst nezkoušejte. Obsahují amygdalin, který může při požití většího množství v lidském těle uvolňovat kyanid.
• Pecka švestky je specifická pro konkrétní odrůdu s výrazným povrchovým vzorem, velikostí a tvarem – je to jako jedinečný otisk prstu.

Na organismus mají tyto modrofialové peckovice spoustu příznivých účinků. Jsou především zdrojem antioxidantů, vitaminů A, B1, B2, B6 a B12, C, E, K a H, organických kyselin, tříslovin, dusíkatých a minerálních látek, jako jsou hořčík, draslík, mangan, vápník, fosfor, železo a draslík. A nezapomínejme na síru, která léčí především lupénku a artrididu. Také obsahuje vysoký podíl vitamínu H, který léčí kožní záněty a podporuje růst vlasů.
Jejich konzumací předcházíte zánětům žaludku a střev, účinně působí na zdravou střevní mikroflóru.

Velký obsah antioxidantů, a to i u sušených švestek, je řadí mezi ovoce zpomalující stárnutí. Obsah draslíku zase působí na harmonizaci krevního tlaku, zabraňuje srážení krevních destiček, ateroskleróze a cévním mozkovým příhodám.

Glykemický index čerstvé švestky je 22 (nízký je do hodnoty 55). Patří tedy k potravinám, které nezpůsobují žádné radikální změny v hladinách cukru v krvi, což ocení diabetici.

Jsou skvělé při redukčních dietách, samy o sobě podporují hubnutí, zrychlují metabolismus a napomáhají vyprazdňování. Velmi dobře zasytí, totiž už pět švestek zažene hlad.

Obsah hořčíku, který má vliv na nervovou soustavu a dobrou psychickou kondici, způsobí, že nedochází ke změnám nálad, takže hubnutí jde s úsměvem a samo.

Švestky by se měly jíst pouze v sezóně. V obchodech toto ovoce často najdete v době, kdy se vší logikou věci ještě objevit nemůže. To znamená, že taková švestka je ošetřena chemikáliemi a pěstována ve špatných podmínkách. Je lepší konzumovat pouze přírodní ovoce. A pozor, hlavně nejíst švestky na lačný žaludek. Nejdříve hodinu po jídle.

Ze švestek známe kompoty, knedlíky, koláče. Ale na co nesmíme zapomenout, jsou KVALITNÍ A PRAVÁ POVIDLA a pak tekutá forma, tedy SLIVOVICE!

Takže:
Chlapče,chlapče nevím odkud pocházíš, ale u nás na "Moravském Slovácku" se ze švestek dělají dvě věci – 1.) slovácká slivovica, 2.) švestkové povidla. Co se dělá ze švestek ve světě nikoho nezajímá, protože tyhle dvě věci se u nás dělají už po staletí!

R/3
Přílohy:
The administrator has disabled public write access.

ZELENINU - OVOCE je dobré mít při ruce.. 20. říj 2023 16:04 #16163

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
SALÁTOVÁ OKURKA

Okurka setá pochází z vlhkých a teplých krajů Indie a Číny, i z oblasti Mezopotámie.

Do Evropy byly okurky přivezeny Araby během středověku a rychle získaly popularitu. Původní vlastí okurek je údajně severní část východní Indie. Pěstování okurek bylo známo již před třemi tisíciletími tedy právě v Indii a Egyptě.

V Evropě se objevily velkoplodé okurky nejdříve ve starověkém Řecku asi v 5.století před n. l. A traduje se, že když se římské legie vydaly dobýt území za Rýnem, nevezly s sebou mnoho zásob. O ty se jim, ať už dobrovolně nebo ne, museli postarat obyvatelé krajů, kterými vojáci procházeli. Jedno však na příkaz samotného císaře Tiberia museli vézt s sebou už z Říma. Něco jako pojízdná pařeniště. Vozy naplněné zeminou a osázené okurkami.
Vzhledem k tomu, jak byli Římané při svých taženích úspěšní, je okurka opravdu zázračná. K nám se prý dostala právě na vozech Římanů.

Okurky dnešního typu se začaly v Evropě pěstovat až v 16. a 17. století a postupně se rozšířily po celém mírném pásmu. A také do Anglie.

Její tmavě zelený plod je nazýván okurka. Nářečně se též říká okurek, oharek. Okurky jsou oblíbenou zeleninou, která se často používá v salátech, nakládá se do octa a také slouží jako osvěžující přísada do různých nápojů. Jsou známé svou chutí, vysokým obsahem vody a jednoduchostí pěstování.

Okurky jsou rychle rostoucí rostlinou. Za ideálních podmínek mohou vyklíčit a dorůst do velikosti vhodné pro sklizeň během 50 až 70 dní. Při pěstování požadují celkem dost vody. Proč? okurky jsou totiž téměř z 95 % složeny z vody, což z nich činí osvěžující potravinu, ideální zejména v letních měsících.

Salátová okurka obsahuje vitaminy A, B a C a pyšní se také důležitými minerály, jako je draslík, vápník, fosfor, železo a hořčík. Salátovka má nízkou kalorickou hodnotu, proto je výborná na hubnutí. Tělo zbavuje škodlivin a obsahuje skupinu minerálů, které posílí vaše zuby, vlasy a nehty. Pokud v ní chcete zachovat co nejvíce vitamínů, nestrouhejte ji!

Okurek je také zdroj vitamínu K, který je zásadní pro zdraví našich kostí. Vitamín K je důležitý při vstřebávání vápníku do kostí. Nízké hodnoty vitamínu K mohou zvyšovat vznik osteoporózy. Proto je důležité jíst potraviny s vyšším obsahem vitamínu K, a to zejména ve starším věku.

Okurka také podporuje činnost jater, nedělá však dobře žlučníkářům.

Okurky navíc obsahují enzym erepsin, který štěpí bílkoviny, zabíjí bakterie a parazity.

Pravidelnou konzumací okurky můžete pomoci ledvinám. Z těla vyplavuje toxiny. Snižuje hladinu kyseliny močové, a tak pomáhá k lepšímu fungování ledvin.

Okurka, konkrétně šťáva z ní je nápomocná i v boji s bolestivými či zanícenými dásněmi. Pomáhá také proti nepříjemnému dechu – plátek okurky si na půl minuty přitlačte jazykem na podnebí, látky obsažené v této zelenině pomáhají zlikvidovat bakterie, které způsobují nepříjemný dech.

Vysoký obsah vody a nízká kalorická hodnota činí z okurky skvělou potravinu pro ty, kteří chtějí udělat něco se svou linií. Můžete ji konzumovat v salátech nebo sólo. Protože obsahuje vlákninu, tak vám také zlepší trávení.
Okurková šťáva v kombinaci s karotkou nebo mrkví dokáže účinně působit jako prevence proti artritidě, případně zmírňovat bolesti u lidí s artritickými problémy. Okurková šťáva také pomáhá řešit problém s vysokým nebo naopak s nízkým tlakem.

Jistě všichni známe trik s přiložením koleček okurky na unavené a oteklé oči. Anebo si vzpomenete, jak si babička dávala okurkové slupky na čelo a tváře? Věděla proč! Díky zklidňující šťávě, vitaminům a chladu, který okurky dobře zadržují, pomůže pár kousků téhle zeleniny pokožce víc než kdejaká drahá maska. Okurky mají také výhody pro pokožku. Díky obsahu křemičitého oxidu mohou pomáhat při odstraňování odumřelých kožních buněk a zlepšovat texturu pleti. A zrovna tak fungují i na popáleniny menšího rozsahu, protože výborně nasávají horkost, tím ulevují od bolesti i otoků.

Zralá čerstvá okurka je hladká, tuhá, s pevně napjatou slupkou. Barva záleží na druhu, pohybuje se od světle zelené až po temně mechovou. Bílé žíhání nebo skvrny nebývají na závadu. V prvním případě jde o charakteristický znak některých odrůd, v druhém obvykle o místo, kde se plody dotýkaly půdy.

A proč jsou někdy okurky hořké? Hořknutí okurek má na svědomí cucurbitacein. Tedy látka obsažená v kořenech, stoncích, listech i plodech rostlin čeledi tykvovitých, která je chrání před napadením škůdci. Působí tedy vlastně jako přirozený insekticid.

Závěrem rada od babičky - okurka je fajn i při kocovině. Pokud jste vypili víc, než je zdrávo, snězte před spaním kus okurky. Kombinace vody, vitamínů a minerálů vám pomůže.

R/3
The administrator has disabled public write access.

ZELENINU - OVOCE je dobré mít při ruce.. 13. říj 2023 15:43 #16158

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
RUKOLA

Rukolu pěstovali naši předkové už od 6. století. Oblíbili si ji pro neobyčejnou pikantní chuť a množství prospěšných látek.

Kdysi se věřilo, že rukola je silným afrodiziakem, to si mysleli především v antickém Římě. V západní Asii rukolu používali jako léčivo.

Rukola pochází z Itálie a Francie a rozlišují se dva různé botanické druhy. Takzvaná „salátová rukola“ se správně nazývá roketa setá (Eruca vesicaria subsp. sativa) a poznáte ji podle zakulacených, lehce zvlněných okrajů listů, a také jemnější, řeřichové až oříškové chuti.

Rukola na dlouhou dobu upadla v zapomnění. Dnes však slaví renesanci a je oblíbenou dekorativní a zároveň chutnou součástí letních salátů a lehkých pokrmů z těstovin.

Pokud jde třeba o vitamín C a beta karoten, obsahuje rukola mnohem víc těchto látek než jiná listová zelenina.
Její listy působí proti únavě a posilují imunitu, zvyšují chuť k jídlu a pomáhají čistit játra a krev, kromě toho má rostlina i mírně močopudné a projímavé účinky.

Také se hodí pro diabetiky, protože pomáhá stabilizovat hladinu cukru v krvi. Chrání i naše srdce proti různým kardiovaskulárním onemocněním.

Zvyšuje chuť k jídlu, odstraní plynatost, sníží cholesterol, odvodňuje a k tomu ještě podporuje sexualitu.
Rukola obsahuje mnoho cenných látek, zvláště pak železa, vápníku, draslíku, vitaminu C a vitaminu A. Mírně štiplavou chuť dodávají rukole hořčičné oleje (glukosinoláty), které patří mezi sekundární metabolity rostlin.

Glukosinoláty mají mnoho zdraví prospěšných účinků: mohou působit jako antioxidanty či protinádorově.
Díky nízkému obsahu kalorií je rukola skvělou potravinou při hubnutí, a proto je doporučována při redukčních dietách jakéhokoliv typu. Dokáže nastartovat metabolismus tak, že budete mít plno energie a na únavu s vyčerpaností hned zapomenete! Rukola je bohatá na vlákninu, která podporuje trávení.

Měď je v rukole také obsažena, je součástí tvorby bílých krvinek. Všechny tyto vlastnosti rukoly jsou během onemocnění velmi žádané, a proto byste ji rozhodně neměli podceňovat.

Rukola obsahuje antioxidanty a to hlavně tzv. karotenoidy, které chrání naše zdraví očí a brání před vznikem makulární degenerace, která se objevuje zejména u starší populace. Makulární degenerace může způsobit i slepotu. Mezi nejvýznamnější karotenoidy v rukole patří beta karoten, zeaxanthin a leutin. Tyto silné antioxidanty pomáhají naše oči chránit před UV zářením a zároveň chrání retinu. Pokud chcete mít zdravé oči, tak určitě zařaďte do vašeho jídelníčku jídlo bohaté na karotenoidy.

Rukola prospívá vlasům i nehtům a opět za tím hledejme vitamíny a minerály. Když budete pravidelně jíst rukolu, tak vaše vlasy budou lesklé a nehty budou méně lámavé.

Rukola obsahuje množství antioxidantů a minerálů, proto je dobrá i pro nastávající maminky. Navíc obsahuje také foláty, které pomáhají tělu vytvářet nové buňky. A to je důležité pro zdravý vývoj plodu. Ale pozor! Kojící ženy by měly konzumovat pouze čerstvou rukolu, protože ta starší by mohla obsahovat dusitany. Ty mohou vést k tvorbě methemoglobinu (metHb, hemoglobin) v krvi a ve výsledku kvůli tomu způsobit omezení přenosu kyslíku do tkání těla.

Při nákupu proto vybírejte rukolu, jejíž listy nemají hnědé skvrny a nejsou povadlé.
Mezi nejlepší využití rukoly patří její přítomnost v salátech (s ledovým salátem, okurkou, paprikou). Výborná je také rukola s cherry rajčátky a piniovými oříšky, politá malým množstvím kvalitního olivového oleje a aceto balsamico. 100 grukoly má 105 kJ, 2.6 g bílkovin, 0.7 g tuků a 3.7 g sacharidů.

Rukola dodá jídlu nahořklou chuť, takže ji buď milujete a nebo ji doslova nenávidíte.

I když je rukola plná vitamínů, nemůžeme vyloučit nežádoucí účinky. Vzhledem k tomu, že rostlina obsahuje množství vitamínu K, měli by se jí vyhýbat především ti, kteří berou léky na srážení krve. Tento vitamín totiž zvyšuje krevní srážlivost.

R/3
Přílohy:
The administrator has disabled public write access.
Vygenerováno za 0.198 sekund