Vítejte, Host
Uživatelské jméno Heslo: Pamatovat si mne

Téma: STUDÁNKA VÍRY.

STUDÁNKA VÍRY. 13. led 2022 16:42 #14569

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
ZÁKON ČASU

R/PS
Přílohy:
The administrator has disabled public write access.

STUDÁNKA VÍRY. 11. led 2022 17:28 #14565

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
" Na Tři krále- o skok dále..."

6.leden je dnem Slavnosti Zjevení Páně, či svátkem Tří králů... po 18 hodině odstojíme vánoční stromek... před tím se může stát, že nás navštíví Tři králové s kasičkou na "tříkrálovou sbírku.

Epifanie.

Výraz pochází z řečtiny (zjev, zjevení)- obecně jde o zjevení božstva, také příchod panovníka, jako božstvo uctívaného, do měst své říše.

Křesťanství:

zde Epifanie označuje událost, kdy 3 králové a pastýři uctívali narozeného Ježíše Krista- ale i svátek nazvaný Zjevení Páně.

.......

Slavnost Zjevení Páně, svátek Tří králů nebo výše uvedená Epifanie (latiníci ji čtou jako : epihania Domini)- je svátkem křesťanským- připomíná sebesdělení (sebeobjevení) Boha lidstvu- v podobě Ježíše Krista.

Původ:

má v liturgii východní! - je v něm zahrnuta i oslava Křtu Ježíšova, klanění Mudrců , také první zázrak v Káně Galilejské.

Dnešním dnem je ukončeno vánoční období.

Pozor:

V církvi římskokatolické doba vánoční končí až v neděli, kdy se slaví svátek Křtu Páně!


Tohle všechno katolíci ví.. ale co ateisté? Zkusme stručně, encyklopedicky nastínit historii.

3.STOLETÍ n.l. přineslo zmínku prvou:- kniha Strómateis (sv. Klémenta Alexandrijského) se zmiňuje o sektě basilidiánů - ti slavili Kristův Křest v Jordáně. Hlásali, že se Ježíš, jako syn Boží, zrodil teprve křtem. (zdroj Strom I, 21,45).

Církev východní zřejmě pak ustanovila 6.l eden podle nich. Ale je možná i verze další. V Alexandrii se slavilo v noci z 5.na 6,ledna "zrození boha Eóna. Vodou z Nilu s obřadem a v onu noc se měla voda v některých zřídlech měnit ve víno...

Čteme-li Bibli (J 2,7-10) /Kral ČEP./ pozn. redakce...nemohly si tedy východní křesťané spojit narození Páně, jeho křest a zázrak v Káně /zde došlo k proměně vody ve víno, v datum Zjevení Páně?

Zdá se, že nám,

příslušníkům církví západních, chybí základní znalosti o PRAVOSLAVÍ.

Ortodoxie. Pravoslavná církev. také ortodoxní církev.

Překlad z řečtiny: orthos- znamená správný, pravdivý- připojíme doxa = sláva, názore i učení... společně křesťanské náboženství a církev složená z více územních církví (dohromady potom tvoří "pravoslavné společenství").
The administrator has disabled public write access.

STUDÁNKA VÍRY. 31. pro 2021 11:18 #14514

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
Mláďátka také Neviňátka - tak jsou označovány chlapci do dvou let věku- ty nechal ( podle Evangelia Matoušova), zavraždit král Herodes veliký, po narození Ježíše.

Počty krutých obětí se v historických pramenech liší- řecké prameny: 14.tisíc chlapců, syrské 64 tisíc; středověk zvyšuje počty na 144 tisíc- moderní věk odhaduje počty obětí na 10-20 tisíc...

Zavraždění chlapci jsou církví uctíváni jako mučedníci- jejich pronásledování se dělo kvůli Ježíši Kristu.

V západní církvi se začal slavit svátek Mláďátek někdy v roce 485.

Rozdílná jsou data svátku: syrská a chaldejská církev již včera, 27.prosince, latinská církev dnes 28.prosince, řecká zítra 29.prosince. Den svátku určuje vánoční cyklus, ne den vraždy dětí.

Co se v České republice asi neví... Svatým Neviňátkům je zasvěcena v Praze Betlémská kaple...

Zdroj: zpracováno volně podle Bible (KRAL ČEP - Mt2,16-18 a Jer 31,15 (Kral, ČEP ) jako encyklopedická informace laikům R/1

28.prosinec je svátkem dalších mučedníků, v České republice se o něm píše málo...20 000 mučedníků z Nikomédie...křesťanští mučedníci usmrcení v roce 303 ve dnešní Izmitii- následkem perzekucí císaře Diokleciána.

Důvod? nechtěli obětovat pohanským bohům..
The administrator has disabled public write access.

STUDÁNKA VÍRY. 30. pro 2021 17:23 #14512

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
CO NESMÍ CHYBĚT NA STOLE NA NOVÝ ROK

Jaké je tradiční novoroční jídlo a jaké jsou zvyky, které se s příchodem nového roku pojí? A proč by měla být čočka a hrách nedílnou součástí našeho jídelníčku nejen na Nový rok?

Čočka a hrách symbolizují hojnost a blahobyt. Často se vaří i maso, především ovar a vepřová hlava. Přitom nejcennější z vepřové hlavy jsou ouška a rypáček. Konzumace prasete rovněž není náhoda a i zde se jedná o snahu přivolat na sebe finanční jistotu a bohatství. Pečené selátko symbolizuje šťastný konec podnikání. Vepřový rypáček pro štěstí anebo pro paní domu, aby byla i nadále svižná a pracovitá. Ovar s křenem je pro pevné zdraví, další tučné pokrmy jako klobásy a uzené maso znamenají hojnost a prosperitu. A bílá ovarová polévka s kroupami pak podporu vitality a sexuální aktivity.

Nový rok je skvělou příležitostí k servírování pokrmů našich předků, které už v dnešní době tak často nejíme. Kroupy mají sloužit jako prevence srdečně-cévních chorob a zažívacích obtíží. Stejně jako další obiloviny, luštěniny nebo zelenina nakrájená na malé kousky, by neměly na novoročním talíři chybět – čím více kousíčků bude na talíři, tím více budete mít v novém roce peněz.

Nezapomínejme na jablka. Jablka se původně jedla na Nový rok pro sílu, odvahu a zdraví. Pokud vám zbyla vánočka, můžete z ní připravit žemlovku. V dnešní době jsou snadno dostupná i granátová jablka. Jejich zrnka údajně zajistí zdraví, plodnost a prosperitu.

Novoroční koláče nebo dorty mají mnoho podob podle zemí, ve kterých se konzumují. Symbolika říká, že díky dortu se vyhneme bídě a hladu a měl by mít hranatý tvar, který symbolizuje bohatství a blahobyt. Takže dort nesmí být kulatý – to ho raději do čtverce nebo obdélníku zařežte. Ještě k vánočce – ta se v některých oblastech zapékala se zrnkem kulatého hrášku a kdo jej při jídle našel, ten měl další rok štěstí ve všem.

A co by se jíst vůbec nemělo? Všechno, co má peří, aby štěstí neuletělo. Stejně tak se nedoporučuje konzumace ryb nebo čehokoliv, co plave – štěstí by uplavalo. Anebo maso rychlých běžců (třeba zajíce), aby štěstí neuteklo.
Pokud si na Nový rok přesně o půlnoci dopřejete ovar s křenem a jablkem, budete mít údajně o štěstí postaráno na celý rok!

Na co si dát pozor? Na věšení prádla, které by se mělo nechat ladem minimálně do druhého dne. Pověšené prádlo dříve znamenalo neštěstí nebo dokonce smrt rodinného příslušníka. Hlavně nesmí být přes šňůru, tedy ani ručníky...A z domu nic nevynášet. Vynesli bychom si štěstí.

Když máte u sebe první lednový den dostatek peněz, tak v následujícím roce nebudete strádat. Oblékněte se na Nový rok také do nového oděvu, protože potom budete po celý nadcházející rok jako noví.

Na který den připadne Nový rok má také svůj význam. Pokud se jedná o pondělí, čeká nás krutá zima, vlhké jaro, povodně a nemoci. Úterý věští ještě krutější zimu, ovšem na druhou stranu alespoň úrodný rok. Středa znamená, že byl předchozí rok příznivý, což se projeví na dostatku vína, ale špatně na tom bude úroda s medem. Čtvrtek slibuje mírnou zimu, větrné jaro, horké léto a příjemný podzim, dostatek ovoce, ostatně i dobrou úrodu obilí. Pátek znamená, že v nadcházejícím roce přijdou oční nemoci a válka. Sobotní Nový rok větší hodně ovoce, ale málo obilí, a nedělní mírnou zimu, úrodné jaro a léto plné větrů.

Na vesnicích se chodilo 1. ledna koledovat, ale nebyla to zábava jen pro děti. Pro nějakou výslužku si přišli i kněží, obecní sloužící či například kominíci. Hospodyně rozhazovaly po světnici hrách, aby v novém roce nikdo nezbloudil. Lidé se ale snažili i uhádnout budoucnost. Věštilo se například podle toho, kdo jako první přišel na návštěvu. Stařena znamenala hádky, mladík štěstí a dítě lásku.

Poslední prosincový den je zasvěcen památce papeže Silvestra I. (východní církev slaví svátek sv. Silvestra až 2. ledna). Dnes tolik oslavovaný svátek se původně nespojoval se žádnými zvyky. Naši předci si nechávali oslavy spíše na jaro, protože to je období, kdy se příroda probudí, lidé mohou osít pole, a tak mají zaručeno, že hlad končí a oni přežijí další rok. Vše se změnilo až s přijetím gregoriánského kalendáře, kdy se začátek nového roku ustálil právě na datu 1. ledna.

Přeji nám všem veselého Silvestra, ať už budeme sami nebo s rodinou či s přáteli. A do celého nového roku, který začne na Nový rok v sobotu přeji především zdraví. Pak také zdravý rozum. Nějaké ty malé radosti a štěstí. A pohodu a odvahu čelit všem hloupostem společně se sílou nenechat si vzít svá práva.

R/3
The administrator has disabled public write access.

STUDÁNKA VÍRY. 29. pro 2021 03:18 #14507

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
26.prosinec je dnem svátku svatého Štěpána.

V ten den vychází tradičně tisíce turistů do přírody, na tzv."štěpánský pochod" . Zakončen je tradičně v některé útulné hospůdce s výhodou danou dnešním rozhodnutím o "ukončení nouzového stavu".. tedy povolení požívat alkohol na veřejnosti. Výhodou je pro neočkované, vypijí si svůj drink venku, na Moravě je hezky, mrazivo, polojasno.

Ateisté slaví dnešek jako 2.svátek vánoční a je vždy jako takový, dnem pracovního klidu.

Věřící se vrací modlitbou k legendě:

Svatý Štěpán byl jedním z prvních sedmi jáhnů první křesťanské komunity V Jeruzalémě. Čteme-li Skutky apoštolů potom to byl neohrožený bouřlivák hovořící v nepřátelském prostředí o Vzkříšení Ježíše Krista. Předveden stráží před synedrium prohlásil, že Ježíš, je roven Bohu.

Rozsudek na sebe nedal čekat dlouho...Štěpán byl odsouzen k trestu smrti ukamenováním. Místo popravy bylo určeno před damašskou bránou do Jeruzaléma. Přesný den a rok neznáme, ale stalo se to v letech 35 až 37 našeho letopočtu...

Poznámka redakce:

Synedrium v oné době byl židovský nejvyšší soudní dvůr. Tvořen byl sedmdesáti jedním mužem. Tím jedním byl předsedající- velekněz. Pokud jsou doklady přesné, tribunál tvořily tři skupiny: tou prvou byla knížata, druhou laičtí vykladači písma . ( v oné době židovského Zákona Mojžíšova), skupinou třetí byli tzv. "starší", nevíme podle jakého klíče, ale vybíraní ze všech tříd národa.

Podle dějin, zaniklo synedrium po pádu Jeruzaléma ( v roce 70? po Kristu?...),

zdroj: slovník cizích slov

Poprava ukamenováním.

jeden z druhů trestu smrti, dosud údajně ještě užívaný v Saúdské Arabii, Súdánu a Somálsku. Vykonává ji dav házením kamenů určení velikosti na spoutanou oběť. Dav nemá pachatele, zpravidla nelze určit, který z vržených kamenů ukončil život oběti. V civilizovaných zemích je trest smrti zavrženíhodný ... a jeho způsob výše popsaný nepřijatelný.

cs. WikipediE

upraveno R/1
The administrator has disabled public write access.

STUDÁNKA VÍRY. 23. pro 2021 15:35 #14492

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
KAPR A BRAMBOROVÝ SALÁT??

ODKUD K NÁM NA ŠTĚDROVEČERNÍ STŮL PŘIŠEK KAPR SMAŽENÝ? A BRAMBOROVÝ SALÁT?

V některých rodinách se dělá doslova do lavóru a je jedinečný. Každý má jiný recept, co rodina, to skvost. A dědí se z generaci na generaci. Řeč je o bramborovém salátu na Štědrý večer, který nesmí chybět.

Za všechno v podstatě může Kryštof Kolumbus. Kdyby neobjevil Ameriku, tak by zřejmě přetrvával doslova odtažitý vztah k bramborám. Byly prý pohanské a nečisté ( napadá mě třeba takový bramborák … to je dobrůtka! ). V 19. století prohlásil botanik Jan Svatopluk Presl, že brambory jsou tím nejužitečnějším, co lidstvu přineslo objevení Ameriky.

Do českých zemí brambory přišly z Braniborska. Odtud vlastně podle mnohých pochází jejich dnešní název.
Kdo jako první přišel s nápadem bramborového salátu, to se přesně neví. O jistém salátu z brambor ale psaly ve svých kuchařkách Magdalena Dobromila Rettigová a Marie Janků-Sandtnerová. S tím, co ale my tradičně jíme na Štědrý den, se to nedalo srovnávat.

První recept na smaženého kapra servírovaného s bramborovým salátem se do českých kuchařek dostal v roce 1924. Ani tehdy to nebyl ten bramborový salát, na který jsme zvyklí. Neobsahoval například kořenovou zeleninu. Ale nechyběla v něm velká porce majonézy.

Nejprve si bramborový salát dopřávali bohatí. Časem se ale z luxusního pokrmu stalo běžné jídlo. Po druhé světové válce se to změnilo. Češi preferovali spíš kapra načerno s knedlíkem nebo pečeného kapra s bramborem. Když už se salát objevil, šlo o jednoduchý recept vídeňského typu bez majonézy. A hlavně byl jako postní jídlo bez salámu, bez masa.

Kapr se považuje za „naši“ rybu a patří k rybníkům. Je ale skutečně kapr naší rybou? Tato ryba, typická pro české vody, pochází původně z Asie. Kapři měli své místo už na stole starověkých Římanů, kteří se zabývali velmi sofistikovaným rybníkářstvím.

Významný podíl na chovu kaprů a jeho rozšíření v Evropě měli později křesťanští mniši. U nás se o rozvoj rybníkářství zasloužil Karel IV. Šestnácté století lze nazval zlatým věkem rybníkářství, tedy i kaprů. I když nepatří mezi dravé ryby, je kapr svým způsobem bojovník. Má svalnaté, robustní tělo, které mu pomáhá zdolávat nepřízně prostředí, říční proud, čelit zranění a dožít se může až čtyřiceti let.

Nejstarší dochovaný recept kapra načerno pochází z roku 1810, který se připravoval tři dny a pekl se v omáčce z mandlí, rozinek, perníku, povidel, ořechů a sladkého piva. Podával se s šiškami, později s knedlíky. Pro složitost se postupně z jídelníčku vytratil. Smažený kapr k nám přišel z Rakouska v Domácí kuchařce od Magdalény Dobromily Rettigové z roku 1895.

Kapr obalený a osmažený se stává skutečnou masově rozšířenou zvyklostí dokonce až po druhé světové válce, na přelomu padesátých a šedesátých let minulého století. Příklad typického vánočního jídla, o kterém si mnozí myslí, že je zde již staletí, jen dokládá, jak krátká je lidská paměť a jak zkreslený pohled můžeme mít na celé lidské dějiny. Tedy kapr smažený a bramborový salát je tady historií 70 let...

Rybí šupiny by podle tradice měly přinášet peníze a hojnost. Rybí šupina, nalezená po štědrovečerní večeři pod talířem, to je vánoční tradice, která všem přeje hojnost do dalšího roku. Nezapomeňte si pod talíř tedy dát šupinku pro štěstí a hojnost.

A pokud chcete jejich kouzelnou moc podpořit, můžete připravit malý čarodějný rituál:
Budete potřebovat: bazalku, heřmánek, hřebíček, skořici, zázvor, misku, 4 svíčky, kapří šupinu, kovový peníz, mandle
Postup: Vytvoříme ze svíček magický kruh a doprostřed položíme misku. Do ní dáme všechny byliny a kapří šupinu. Obsah zapálíme. V ruce přitom tiskneme peníz a mandli a zaříkáváme:
Přijďte ke mně, peníze moje a dejte mi již pokoje. Volám vás sem, volám vás k sobě, nenechte mě v chudobě.
Představujeme si při tom prospěch, který si přejeme, například zaplacené složenky, věci, které potřebujeme koupit, atd. Když miska přestane doutnat, hodíme do ní kovový peníz, pak sníme mandli. Potom obsah mísy zakopeme do země i s mincí.

Nečekejte ovšem, že se znenadání za oknem objeví hrnec zlata, může třeba přijít výhodná nabídka zaměstnání, dar, dědictví, výhra a podobně.

Chcete-li mít Vánoce skutečně pohodové, měl by z nich vyzařovat pocit tepla. Všechny dekorace by měly být v teplých barvách, ideálně červené, zlaté a oranžové. Stejně tak by měl váš domov vonět sladce. Měla by u vás vonět skořice, purpura, pomerančová kůra nebo vanilka. Už staří Číňané věděli, že základní vůní domova je ta mírně nasládlá s příchutí něčeho teplého, třeba svařeného vína.


R/3
The administrator has disabled public write access.

STUDÁNKA VÍRY. 17. pro 2021 16:10 #14478

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
Vánoční stromeček – proč?

Štědrý večer bez vánočního stromku a kapra si vlastně ani nedovedeme představit.

Prostě - vůně jehličí, vůně smažené ryby a bramborového salátu, celý byt provoněný vanilkou ( tam, kde se skutečně peče ), vůně svařeného vína nebo grogu...

Odkud se ale tohle všechno vzalo a jak se to k nám, do našich zemí, dostalo?

Najít přesně dobu, kdy se s Vánoci začal pojit také jehličnatý stromeček, je poněkud problematické. Ani samotné Vánoce totiž neměly tutéž podobu jako dnes. Zdobení stromečku sahá do historie ještě daleko hlouběji.

Ještě daleko před křesťany, kteří o Vánocích slaví narození Ježíše, totiž stromky ke svým oslavám využívali pohané, konkrétně Keltové a Germáni. Jedni uctívali zdobenými stromky a větvemi boha Sluce, druzí takto slavili zimní slunovrat pod křídly boha Wotana.

Historie zdobení vánočního stromku sahá až do 6. století. Spojená je se jménem Kolumbána z Bobbia. Ten co opat působil v šestém století jako misionář v Bretani a Burgundsku. V roce 573 trávil Vánoce na dvoře u burgundského krále, jemu ozdobil jedli.

Co ho k tomu vedlo?

Burgunďané byli pohany, tak jim chtěl opat Kolumbán přiblížit svátek narození Ježíše Krista. Na Štědrý den ozdobil jedli zapálenými pochodněmi ve tvaru kříže, aby je přivedl ke křesťanské víře...

Ze středověku se žádná zmínka o zdobení stromků nezachovala. První historicky doložená zmínka pochází z roku 1570 ze severoněmeckých Brém.

Tradice vánočních stromků má vale prokazatelný původ ve středověkém Německu. V roce 1419 ozdobil jeden cech ve Freiburgu strom jablky, oplatkami, pozlátkem a perníčky.

Z veřejných prostranství začaly vánoční stromky pronikat do domácností až v 17. století. Teprve v století 19. se vánoční stromky rozšířily z velkých měst na vesnici.

Katolická církev jim totiž ze začátku vůbec nefandila – právem je považovala za pohanský zvyk. Nakonec jim ale dala křesťanský význam: strom (dřevo) se stal symbolem života Krista (do jeslí ze dřeva uložen, na dřevěném kříži zahuben), zelené větve znamenají život věčný, jablka připomínají pramáti Evu a její první hřích, ořechy přivolávají lásku...

V Čechách nechal první vánoční stromeček ozdobit před svým domem ředitel Stavovského divadla Johann Carl Liebich v Praze. Stalo se v roce 1812.

On znal tradici ze své rodné Mohuče. její vzpomínkou na dětství chtěl potěšit své české přátele.

Sám byl velice oblíbený, chtěl udělat radost svým přátelům+ proto na zámečku v Libni připravil to překvapení.

Za nedlouho, přesně v roce 1816, zkrášlil vánoční stromek i císařský dvůr ve Vídni.

Nová vánoční móda začala zvolna pronikat do bohatších domácností; o pár desítek let později bylo nakupování vánočních stromků ve městech samozřejmostí.

Za skutečného předchůdce vánočního stromku můžeme považovat tzv. chvojku – velkou jedlovou větev zdobenou sladkostmi. Ta se zavěšovala na vchodové dveře špičkou dolů, aby se mrtví nasytili už venku a netoužili zaujmout místo živých u slavnostní večeře. Postupně se chvojka začala zdobit jablky, ořechy, vejci, červenými stuhami a papírky, sušeným ovocem, perníčky, cukrovím, dřevěnými ozdobami a lojovými svíčkami. Nakonec se z chvojky stal celý strom, obrátil se špičkou nahoru a přesunul až do domu.

Nejčastěji se zdobí jedlička, borovice a smrk. Mezi jedlemi je pak nejkrásnější jedle kavkazská (Abies nordmanniana), její jehličí voní při rozmělnění v dlani po ovoci. Ve své domovině dosahuje výšky až 60 m. Do „vánoční“ výšky 2 m dorůstá 12 let...

Až teprve v první polovině dvacátého století stromečky ovládly českou scénu naplno. Postupem času se z přírodních ozdob staly skleněné a později ještě umělohmotné a elektrické. A dnes už je vánoční stromek zvykem, bez kterého by Vánoce nebyly pravými Vánocemi.

Vánoční stromek bychom měli zdobit buď večer 23.prosince nebo ráno na Štědrý den. Zdobení dříve údajně může přinášet smůlu. Znám ale domácnosti, kde mají stromek od druhého Adventu s tím, aby „si to užili“... Myslím, že záleží na každé rodině, jak si to nachystá. Prostě ozdobený stromek, to už je vánoční atmosféra. A odstrojit by se měl na Tři krále, tedy 6. ledna.

Jaký si na Vánoce pořídit stromeček, to bývá často ovlivňováno mylnou představou, že s tím umělým chráníme přírodu. Opak je ale pravdou!

Vánoční stromky z umělých hmot škodí přírodě hned dvakrát. Poprvé, když se vyrábějí, protože k tomu je zapotřebí množství energie; navíc se při zpracování plastů uvolňují do ovzduší škodlivé látky.

Podruhé při likvidaci. To prakticky z totožných důvodů. Většina umělých stromků je vyrobena v Číně, takže o materiálu raději pomlčme...

Naopak: živé vánoční stromky jsou přírodním produktem. Ten během růstu prospívá životnímu prostředí přinejmenším produkcí kyslíku. Při likvidaci pak poslouží buď jako neškodný zdroj energie, a nebo se vrátí do přírodního koloběhu například ve formě štěpky při pilařském zpracování někdy i jako pochoutka zvířat v ZOO.

ZDOBENÍ:

Já mám ozdoby slámové, tedy figurky i řetězy. Baňky od nejmenších v průměru 2 cm až po průměr 12 cm. Samozřejmě různé tóny, takže loni jsme měli „skandinávský styl“, tzn. barvy baněk od bílé přes smetanovou ke krémové, do kávové, hnědé až k hořké čokoládě.

Předloni byla barva červená, od růžové přes jasně červenou po karmínovou a šarlatovou ke kardinálskému purpuru.

Letos to vidím jako návrat ke slaměným...

Anna Burešová, Morava R/3

Poznámka redakce:

Takto zpracovaný materiál jsme ještě nikdy v redakci neměli, veliká pochvala.. R/1
The administrator has disabled public write access.

STUDÁNKA VÍRY. 05. pro 2021 13:48 #14442

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
Svátek slaví BARBORA, původ je řecký a v překladu cizinka. Předkové naši, my dodnes také, uříznou větvičku třešně, vloží ji do vázy a těší se na Štědrý den. Pokud vezmeme s sebou svobodnou dívku /dceru/ a Barborka rozkvete, do roka se děvče vdá. Pro tatíka to bude znamenat neobyčejný výdaj...

Lidová tradice si pamatuje svátek sv. Barbory z večera 3.prosince- tehdy chodily dívky bíle oděné a mlčky nadělovaly dětem drobné dárky.

Naše válečná generace věšela večer 3.prosince na okno punčochu, většinou vlněnou ponožku. V ní bylo ráno 4.prosince "naděleno"... kdo našel uhlí, nebo bramboru, jako by propadl ve škole...

Jméno Barbora je oblíbeno i v jiných zemích: V Anglii "Barbara", v Rusku "Varvara", na Slovensku "Barbora"...

Dějiny:

Naše Barbora Braniborská byla naší, českou královnou, Barbora Panklová psala povídky pod pseudonymem Božena Němcová, Barbora Špotáková skvěle hází oštěpem (olympijská vítězka)...

Domácké formy jména:

Bára: "divá - viz Babička Boženy Němcové

Barunka: - ze stejné knížky " Babička"...

Baruška: - název povídky Boženy Němcové

Barka: - lakomá- povídka Jana Wericha

Barča: - pes z filmu Jana Svěráka "Tmavomodrý svět"...

The administrator has disabled public write access.

STUDÁNKA VÍRY. 02. pro 2021 04:05 #14434

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
První neděle adventní - západní liturgií je první nedělí "vánočního okruhu".

Kalendář:

-mezi 27.listopadem a 3.prosincem.

- do období před Narozením Páně /25.prosince ( t.j .do Štědrého dne 24.prosince včetně) se "vejdou" 4 neděle.

Bohoslužby:

- barva fialová, žehná se adventní věnec, zapaluje se jeho svíce prvá.

- testy evangelia hovoří o druhém příchodu Píně... nabádají k bdělosti...


Zdroj: evangelium - upraveno pro laiky R/1
The administrator has disabled public write access.

STUDÁNKA VÍRY. 01. pro 2021 13:57 #14432

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
Vánoční čas.


Strom vánoční, pryskyřicí vonící,
ojíněné větvičky zdobí,
svíčky zářící, čas vánoční přináší,

poselství vánoc, lidem nesoucí,
náruč dárků pod stromkem ležící,
radosti dětí očekávající,

Mikuláš s čertem. hodně chválí.
nezbedné čert do pytle hází,
do pekla odnáší,

adventní čas lásky bližních spojující,
klid a mír bouře uklidní,
sáně s bílým hřebcem vozka řídí,
rolničky sladce zní,

zvěstující kometa zrození Páně oznamující,
v jesličkách položen v městě Betlémě,
lidé dary králi věnují,
odpuštění hříchu požadují,

štědrovečerní stůl kapr zdobí,
celodenní půst, zlaté prasátko vidí,
věřící i nevěřící na půlnoční mši přichází,

Štěpán po koledě chodí,
čas adventu ke konci se chýlí,
Nový rok šťastný a veselý , lidé si přejí.

Karel Benda, veterán 7.výsadkového pluku zvl. určení Holešov
The administrator has disabled public write access.
Vygenerováno za 0.254 sekund