Vítejte, Host
Uživatelské jméno Heslo: Pamatovat si mne

Téma: STUDÁNKA VÍRY.

Klarisky... 10. čec 2024 16:47 #16558

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
7. července roku 1415 se vracela z Kostnice otřesená delegace Čechů. V následných týdnech a měsících se postupně začala jednotlivá místa království, radikalizovat...stalo se přesně to, co začala pochodeň katovského pacholka přiložená k Mistrově hranici...

Hranice vzplála!

Přejděme dnes pět set let.. Ideje Mistra Jana jsou stále zde... a byly i ve století minulých:

Karel Havlíček:



Bratře Čechu, shoď černou hazuku!

Bazuku též římští vrazi měli,

co v Kostnici Husa upálili.



Bratře Čechu! podupej kožmičku,

bílé komže jezovité měli,

co nám naši slávu popálili.


R/7 Blanický. Sebrané spisy: Karel Havlíček Borovský. vyd. Svatobor r.1870



A bouřlivák Viktor DYK. Mělník.

Po dobrém právu každý žádá svoje

Tož dbejte hlasu, třeba mrtvého.

Husovi není třeba ohňostroje,

leč svatý svatý váš čin bude bez něho?

A vy tu věčně na rozcestí dlíte

s podivně nejistýma očima.

V Betlémskou kapli chvíli nahlížíte,

a upřete zrak hned do Říma.

Nedbejte mne a dle své pravdy suďte,

svědomí svého jen se otažte.

Čímkoli buďte, ale něčím buďte

Slávu a hanbu stejně nevažte!

Konšelé moudří, starší na radnici

uvažte klidně, vážně slovo to!

----stařence otep davší na hranici

já neřek ´ víc než "Svatá prostoto"

A nebojte se; každému co patří.

Lež pomine a pravda zůstává,

krajané milí , mluvou moji bratři;

jediná jen mne děsí obava:

Táž ruka, která pro Řím dnes se zvedá,

táž ústa, která hájí divný kus,

že zítra zapřou zase čin svůj.

Běda! Ta ústa řeknou: Velký Mistr Hus!


R/7: Viktor Dyk ! lehké a těžké kroky"
The administrator has disabled public write access.

Klarisky... 14. kvě 2024 15:20 #16492

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
DEN MATEK

je v zemích Koruny české slaven každý rok druhou nedělí květnovou. Slouží k oslavě matky a mateřství. Jeho vznik je dán stoletím dvacátým- rozvíjel se postupně- matkám a i babičkám se dávají dárky... nejlépe ty, které děti sami vyrobí...

Kolem roku 1946 jsme dostali ve školce v Huntířově ( okr Trutnov, bývalé Sudety) za úkol donést větvičku z jabloně.. paní učitelka nám na ni připnula květ z papíru a já jsem své mamince přál:

.... utíkám Ti , mámo zlatá, utíkám Ti přát, růžový květ jabloňový, chci Ti z lásky dát... růžový květ jabloňový, k tomu srdíčko, protože jsi mámo zlatá, moje sluníčko ...

Myslím, že jsem již potom nikdy neviděl maminku tak plakat.

______________

R/1
The administrator has disabled public write access.

Klarisky... 22. bře 2024 16:43 #16429

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
17. BŘEZEN

Holešov vzpomíná svatého Jana S A R K A N D E R A (zemřel po dlouhém mučeni dne 17.3.1620 v Olomouci).

Farní Jan Sarkander působil v desetiletí před válkou třicetiletou a na jejím počátku na Moravě, především v Holešově.

Během povstání stavovského byl moravskými evangelickými stavy obžalován ze zemězrady- prý povolal řádící soldatesku polských kozáků a tajně se paktoval s Ferdinandem II. proti stavům.

Holešov, prakticky bezbranný, byl ušetřen drancování lisovčíky, jezdci ve službáchpolského katolického krále Zikmunda III , Vasy, vtrhli na Moravu -(únor 1620) a zahájili útok na Holešov, tehdy farář Jan Sarkander , s monstrancí v ruce, vyšel lisovčíkům v čele procesí...lisovčící sesedli z koní a začali se modlit... Holešov byl ušetřen.

zdroj: vlastní poznámky (archiv Kroměříž, Holešov) R/1
The administrator has disabled public write access.

Klarisky... 12. bře 2024 07:29 #16407

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
KRÁSA STÁŘÍ
Přílohy:
The administrator has disabled public write access.

Klarisky... 16. úno 2024 16:24 #16366

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
Popeleční středa.

V lidové tradici skončil čas masopustu, křesťanům začíná čtyřicetidenní postní období, jehož smyslem je duchovní očista před Velikonocemi. Boží hod velikonoční se slaví první neděli po prvním jarním úplňku, letos vychází na 31. března. Kněží na Popeleční středu udělují věřícím takzvaný popelec, tedy znamení kříže popelem na čelo. Přijetí popelce je vyjádřením kajícnosti, symbolickým vyznáním viny a hříchu a vůle vnitřně se očistit.



R/1 + R/7

Před rokem, přesně, si v záchvatu "kajícnosti (zřejmě) zlomila "packu" naše redaktora paní Olga (R/7)...

Popeleční středa - latinsky !dies cinerum" - také "teria fuarta cinerum".. v církvích římskokatolické, staroanglikánské, luteránské a také v naší Církvi československé husitské - prvním dnem doby

p o s t n í.

Následuje šest týdnů ( neděle se do doby půstu nepočítají)- prostě se za "postní dny nepočítají". Dnešek je tedy, spočítáno, 46.den před Velikonoční nedělí.

( Poznámka redakce: pro každý rok platí Velikonoční datum jiný- takže i Popeleční středa je jiná...)

Ohlédnutí za historií ...

v dobách raného křesťanství bylo praktikováno " veřejné pokání". Předpokládalo spáchání těžkého hříchu.

Základem bylo - se přiznat. Stát se "kajícníkem".

Potom to "již frčelo.." Na začátku postní doby vyfasoval "kajícník " speciální roucho, posypal si hlavu popelem , byl obřadně vykázán z kostela, zaujal místo před kostelem a do Velikonoc žádal křesťany o modlitbu...

exkurs:

nikde nemůžeme najít, jak to probíhalo ve skutečnosti.. kde "kajícník" spal, vyměšoval, kdo jej živil, kdo spravoval jeho světské záležitosti... takže?

Asi s tím byly starosti, protože se takový "princip" postupně vytrácel, skončilo to nakonec jen sypáním popela na hlavu... ale to už bylo u všech účastníků bohoslužeb.

Přišel rok 1091- papež URBAN II. na Beneventské synodě sypal popel na hlavu mužům...ženy měly v oné době na hlavě závoj- takže- pouze křížek na čelo.

Přišlo století 11- a s ním problém- jaký to popel má být užit?? HA?

A tak trvalo sto let..: popel ze svěcených ratolestí Květné neděle.

Závěr:

Dnešní " Popeleční středa" společně s "Velkým pátkem" jsou připomínkou "pomíjivosti života zemského"

Můžeme si, namísto obligátního panáka- dát "popelec" ... s doslovem: Čiňte pokání, a věřte evangeliu" .. také " Pamatuj, že jsi prach a v prach se obrátíš!"---

R/1
The administrator has disabled public write access.

Klarisky... 07. úno 2024 16:08 #16350

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
HROMNICE

Hromnice.

Významný svátek našich předků- Určoval, jak dlouhá bude zima. Nejen to:

Období na přelomu ledna a února bylo využíváno k očistě od všeho starého, co nám již neslouží. Vhodná doba k úklidu domu, také pro očistu vlastního nitra. Naši předkové nejenom své příbytky čistili, ale také je vykuřovali; prováděli očistné koupele a uvolňovali prostor pro nové začátky...

R/7


Původní slovanská podoba svátku byla zasvěcena slovanskému bohu hromu a blesku PERUNOVI, ten představoval sílu plodivou tak, že ji burácivě probouzel ze zimního spánku. Přicházel tak na pomoc nedávno narozenému bohu Jarovítovi k vítezství nad "silami temnými", ke svržení vlády ZIMY. Projevilo se to v podobě jarního zahřmění- jakmile se ozvalo, "tu měli duchové zlí prchat do skrýší...lidé klekali na zem a líbali ji...

R/7
The administrator has disabled public write access.

Klarisky... 11. led 2024 15:05 #16323

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
TŘÍKRÁLOVÁ SBÍRKA VE ZLÍNĚ

Farnost PMPK Jižní svahy + TKS farnost sv. Filipa a Jakuba

R/1+ AG
Přílohy:
The administrator has disabled public write access.

Klarisky... 11. led 2024 14:57 #16321

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
Pravoslavné církevní kalendárium ( podle starého juliánského kalendáře 25.prosince).

Narození Pána našeho, Ježíše Krista, velký svátek ( z dvanáctera) slaví se 10 dnů.

DVANÁCT VELKÝCH SVÁTKŮ.

. Narození přesvaté Bohorodice

. Povýšení svatého kříže

. Uvedení přesvaté Bohorodice do chrámu

. Narození Páně

. Uvedení Páně do chrámu

. Zvěstování Přesvaté Bohorodice

. Příchod Páně do Jeruzaléma

. Nanebevstoupení Páně

. Den Svaté Trojice

. Proměnění Páně

. Zesnuté přesvaté Bohorodice

R/1
The administrator has disabled public write access.

Klarisky... 16. pro 2023 08:31 #16276

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
Motto dne, týdne, života...

1.Jednoho dne se muži z vesnice dohodli, že se budou modlit za déšť. V určený den se všichni vesničané shromáždili na místě k tomu určeném... ale jen jeden chlapec přišel s deštníkem.

To je VÍRA.

2. Když vyhodíte dítě do vzduchu a ono se směje... je to proto, že ví, že jej zase chytíte...

To je DŮVĚRA.

3. Každý večer jdeme spát a nevíme, zda se ráno probudíme živí; přesto si nastavíme budík , abychom se probudili.

To je NADĚJE.

4. Děláme si velké plány na zítřek, i když budoucnost vůbec neznáme.

To je JISTOTA.

5. Vidíme utrpení ve světě; přesto se vdáváme a máme děti.

To je LÁSKA.

6. Jakýsi starý muž měl na troku nápis. ..."není mi 70 let. Je mi šestnáct a mám 54 let zkušeností"

To je CHARAKTER.

POUČENÍ PRO ROK 2024:

Žijme svůj život s vírou, důvěrou, nadějí, láskou a charakterem.

Zdroj neznámý. Koluje. Mírně upraveno. Připravila redaktorka R/4 paní Alena Juřicová.

The administrator has disabled public write access.

Klarisky... 19. lis 2023 15:18 #16235

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
V dnech nejistých...
I.
V dnech nejistých, kdy kolísají říše
dnů neznajíce, hodiny — —
v dnech nejistých, kdy v propast padá výše
a v hory rostou nížiny,

v dnech nejistých, jež všechno dáti mohou
a také všechno odníti:
jít za svým cílem nutno pevnou nohou,
ať zvítězit, ať umříti.

Sní pidimužík o osudech obra,
šlapaný: však se pozvednu.
Bloudící: hvězda zasvitne mi dobrá
a slepý: zítra prohlédnu.

A všichni sní. A čekají. A chtějí.
Vše v krisi je a v přerodu.
Prudčeji bijí dnes a bouřlivěji
jedinců srdce, národů.

V tom rozmachu, v tom výboji, v tom vzpětí,
jež žasnouce tu vidíme,
já ptám se: Dnes, kdy výše touhy letí,
kam vy, ó Čechy mé?

II.
A řeknou mi:
My sníme též, ač plaše.
A máme též své naděje.
Chtít? Nesmíme. Je musit sudba naše.
Leč snad se někdo usměje

na lid, jenž dlouho na ten úsměv čeká,
svých povinností vědomý —
Po tvrdých dnech snad přijde chvilka měkká,
kdy řekne: Tebe líto mi.

Cíl leká nás. Co odvahou zvou mužnou,
nám dobrodružnost, úžas budící,
my s mošničkou svou jdeme za almužnou.
A by ji nesla, máme pravici.

Bez síly k záští, beze síly k lásce
své břímě vlečem. Cesta dlouhá je.
Hra hraje se a víme: My jsme v sázce!
Mdle tážeme se: kdo nás vyhraje?

Nepřipraveni. Bez vůle. A slabí.
S nadějí jdeme jedinou:
Že ironický osud šetří baby,
když v boji muži zahynou.



(Victor Dyk)


připravila R/7 paní Olga Friedrichová
The administrator has disabled public write access.
Vygenerováno za 0.260 sekund