TROCHU HISTORIE.

Haná, nekonečná rovina, ze severní strany ohraničená Jeseníky a Rychlebskými horami ze severovýchodu, z jihovýchodu pak Chřiby a Litenčickou pahorkatinou, ze západní strany Drahanskou vrchovinou. Někde skoro uprostřed pak „Kosíř“ pupek Hané, také nazývaný „Hanácký Mont- Blanc“. Rovina, kde najdete Litovel, město nazývané „Hanácké Benátky“, také metropoli Hané „Olomouc“ i Kroměříž s Podzámeckou zahradou, jinak letní sídlo olomouckých biskupů.

Rovina, na které se každý hanácký kůň pod kopcem zastaví, protože v popisu výkonu práce, má napsáno právě slovo rovina. Místo, o kterém Petr Bezruč v jedné ze svých básní napsal že „ Bůh mne jim nedal, ten jen té dbá země, kde zlatý klas k večeru ve slunci se vlní“.

Krajina kde konce nedohlédneš, snad předurčená k tomu aby na té rovině vzniklo mnoho letišť, Přerov s dráhou 06, která je betonová, Kroměříž, Holešov, Vyškov, Olomouc, všechny se zpevněným travnatým povrchem, a také Prostějov, město které má, nebo mělo letiště hned tři.

Prostějov 1, to je současné letiště 601 skupiny speciálních sil a 102 průzkumného praporu, v jednom rohu této plochy se skromně krčí současný „Aeroklub Prostějov“, potom letiště, která již zanikla jako Prostějov 2 Mostkovice-Stichovice, a letiště vedle silnice z Prostějova do Kralic na Hané bývalého „ Aeroklubu Svazarmu Prostějov“, které zaniklo úplně, dnes je z něho průmyslová zóna. Letiště „Prostějov 2“ ve Stichovicích vzniklo proto, aby ulevilo provozu na letišti Prostějov 1, na kterém v minulosti probíhal výcvik pilotů „Leteckého učiliště Prostějov“

Foto1

***********************************************
Prostějovské letiště vzniklo v roce 1923, kdy byla zahájena jeho výstavba, provoz na tomto letišti byl zahájen v roce 1925 a výstavba byla dokončena až v roce 1931.

V roce 1937 bylo dokončeno druhé Prostějovské letiště u Mostkovic (Prostějov 2) které mělo za úkol „naředit“ houstnoucí letecký provoz na letišti Prostějov 1

V březnu 1939 byla obě letiště obsazena německou armádou a zařazena do letecké činnosti Luftwaffe a tak jako drtivá většina letišť v okupovaném protektorátu, byla i ta prostějovská využívána převážně školními jednotkami.

Za zmínku stojí, že ke konci války na letišti Mostkovice- Stichovice přistálo několik obřích letounů Me 323 „Gigant“, podle vyprávění mého pradědy, který na letišti pracoval, byla tato letadla nálety spojeneckých letadel všechna zničena.

Foto2 + foto 3 (Obří ve Stichovicích)

*********************************************

R/MŘ

Znáte, veteráni a příznivci letectví či parašutismu knihu luštěnického veterána Miroslava Řezníčka?


POD VRCHLÍKY PADÁKŮ

www.databazeknih.cz/knihy/pod-vrchliky-p...ice-1960-1964-219794

***

O AUTOROVI:

Miroslav Řezníček

Datum narození: 22 listopad 1942

Místo: Mostkovice

Okres: Prostějov, bývalý soudní okres Plumlov

Bydliště: Čechy pod Kosířem, Husova 189

Vzdělání: Pětitřídní obecná škola v Čechách pod Kosířem, osmiletá škola v Kostelci na Hané.

Vyučen: v oboru universální soustružník OU SPZ číslo 32 v Prostějově. *

Základní vojenská služba: Nastoupil jako voják základní služby k VŮ 1910 v Luštěnicích, otevřený název útvaru 1 výcvikové výsadkové středisko, zařazen jako střelec 9 rota, 3 výsadkový – motostřelecký prapor VÚ 8015, 57. motostřelecký pluk Františka Palackého Stříbro, 1 armádní sbor.

Rozkazem velitele 1 armády povolán do přípravného kurzu praporčíků ve Vyšším vojenském učilišti hrdiny SSSR Otakara Jaroše ve Vyškově.

Přijat za vojáka z povolání na funkci výkonný praporčík.

Po zrušení VÚ 1910 a ukončení závazku odešel do civilu, v hodnosti nadrotmistr

17 seskoků , balon, letadlo.

Nastoupil jako soustružník ve Výzkumném a vývojovém ústavu Sigma Olomouc

V roce 2002 odešel do důchodu.

Koníčky: Pěstování gladiol ( asi 1200 kusů)

Manželka: Leona v důchodu

Děti: Miroslav, Renata, Robert a Vlastimil

Vnuci a vnučky: Bc Miroslav Řezníček, Bc Lenka Studená, Bc Kateřina Kozáčková, Ing, PhDr. Renata Kopečná a Mgr. Andrea Kopečná.

Pravnuci: Gabriel, Adélka a Dominika.

Zeťové: Plk.Ing Jiří Kopečný, Ing. Jakub Studený a Mgr Martin Kozáček.

***

JEho vzpomínky čTĚTE v nové rubrice: "Jak šel čas..." málo známé události našeho vojenského mládí , zatím v prvních částech...

Podle redakčního plánu budou pokračování autora vycházet v sobotu v rubrice veteráni - podrubrice " Jak šel čas"....

R/1

JAK ŠEL ČAS

Úvod.

Když mně přítel a bývalý vojenský „paragán“ kapitán ve výslužbě JUDr. Pavel Chmelík požádal, jestli bych mohl napsat trochu vzpomínek, které by pak on, jako majitel stránek „svvv.cz“ spravuje, tak jsem dlouho přemýšlel. Kdo by asi tak mohl mít zájem, číst něco od stárnoucího veterána, který prošel výcvikem vojenského výsadkáře od léty zapomenutého vojenského útvaru v celkem neznámé obci Luštěnice, který byl navíc tak tajný, že do dnešního dne je celkem složité o této jednotce, která měla otevřený název „ 1 Výsadkové výcvikové středisko“, krycí číslo pak VÚ 1910 něco najít. V archívech bývalé ČSLA byly dokumenty o této jednotce skartovány, údaje ve vojenských knížkách nás bývalých příslušníků buď začerněny, nebo, stránky vojenských knížek jednoduše slepeny.

Co se ale nedalo začernit nebo slepit jsou vzpomínky již nevelkého množství nás veteránů tehdejšího výsadkového vojska bývalé ČSLA. Každý rok se někdo z bývalých spolubojovníků odhlásí se seznamu stravovaných zde na Zemi, a odebere se tam, odkud se ještě nikdo nikdy nevrátil, asi je tam lépe než na Zemi. Říká se že, odešel do nebe, do toho nebe, po kterém jako voják často s kamarády létal, ale z kterého se vždy vracel na zem, tentokrát je to ale napořád.

Proto jsem se rozhodl napsat několik řádků vzpomínek na dávnou zašlou dobu našeho mládí, kdy jsme jako devatenáctiletí kluci, v polních maskovacích uniformách „vzor 60 mlok“ nebo „vzor 19“ vykonávali službu v bývalé armádě, proto píši tyto řádky, aby tato doba nebyla zapomenuta. Ještě bych velmi rád poprosil všechny čtenáře, aby tolerovali všechny symboly a zkratky na uveřejněných fotografiích, doba byla taková. Symboly a zkratky nepropagují žádná hnutí a nevyzývají k jakémukoliv násilí.

Moc děkuji

MR