Náměšťská vrtulníková základna certifikovala instruktory amerických vrtulníků Venom a Viper


Kompletní flotila 12 strojů systému H-1 je v České republice od června, nyní dokončila intenzivní výcvik skupina českých instruktorů. Certifikace personálu, který bude školit další piloty a techniky náměšťské 22. základny vrtulníkového letectva, představuje důležitý milník v procesu zavádění nové techniky do výzbroje Armády ČR.

„Zrychlí se tempo výcviku personálu tak, aby bylo možné co nejdříve dosáhnout požadovaných schopností,“ vysvětluje přínos certifikace instruktorů velitel základny brigádní generál Rudolf Straka.


Program výcviku personálu H-1 je rozdělen do několika fází, certifikací byla završena ta první. V následujících měsících se budou podle Straky společně s americkými specialisty podílet na zaškolení techniků a pilotů na oba typy vrtulníků: UH-1Y Venom a AH-1Z Viper.


„Nově vyškolení čeští instruktoři postupně přebírají výcvik od amerických instruktorů a poté, co skončí jejich působení v ČR, budou plně zodpovědní za vzdělávání stávajícího i nově příchozího personálu. Zaškolování na nový typ zahrnuje jak teoretické školení, tak praktické lety ve dne i v noci, které umožňují získat jednak základní letové dovednosti, ale i zvládat manévry a taktiku, která je nezbytná pro plnění vojenských úkolů,“ doplnil.


Bez simulátoru by to nešlo


Po absolvování základního kurzu v USA, kde si piloti osvojili znalosti o konstrukci vrtulníku, avioniku, ovládání stroje a technici jejich údržbu, pokračovala instruktorská příprava na domovské základně v Náměšti pod vedením amerického výcvikového týmu.


„Rolí instruktora je perfektně znát vrtulník jako takový, znát systémy, pilotáž vrtulníku a jeho omezení, a to vše předávat novým pilotům dle výcvikové osnovy,“ představuje své úkoly v pozici instruktora podplukovník Marcel Kica, velitel 221. vrtulníkové letky a velitel výcvikové skupiny H-1, který prošel úspěšnou certifikací.


Součástí pokračovacího výcviku je také příprava na moderním simulátoru, který je od roku 2023 umístěn na vrtulníkové základně. Ten pomáhá posádkám lépe se připravit na různorodé situace, které mohou nastat během reálných misí, aniž by riskovali svou bezpečnost. „Ve výuce nových pilotů je použití simulátoru alfa a omega. S piloty si nejprve vyzkoušíme danou misi na simulátoru a pak stejné zadání jdeme létat ve vrtulníku. Simulátor využívají také k tomu, aby si ověřili získané znalosti během teoretické přípravy na počítačové učebně,“ přibližuje různé způsoby výuky podplukovník Kica, který je s přístupem nových pilotů ke vzdělání velmi spokojen.


Nové vrtulníky, moderní zbraňové systémy


Vyvrcholením vzdělávacího programu posádek určených do rolí školitelů byly ostré letecké střelby vojenském výcvikovém prostoru Libavá. Nové vrtulníky jsou vybaveny moderními zbraňovými systémy pro přesné zaměření a účinnější palbu. Jsou zde integrovány vylepšené zbraně a obranné systémy pro posílení bojových schopností. Víceúčelové vrtulníky Venom jsou vyzbrojeny laserem naváděnými raketami, neřízenou municí a lafetovanými kulomety. Naproti tomu bitevní vrtulník Viper je vyzbrojen řízenými střelami i neřízenými raketami, laserem naváděnými raketami a tříhlavňovým 20 mm kanonem M197 v přední části vrtulníku. Oba stroje tak umí poskytovat vzdušnou podporu a plnit úkoly na bojišti. Dle slov pilota Kicy jsou zbraňové systémy u těchto vrtulníků velmi přesné.


Na nové vrtulníky se školí i pozemní personál


Vedle výcviku pilotů probíhá také základní typový výcvik pozemního personálu vrtulníkové základny, a to jak teoretický, který probíhá na počítačové učebně, tak praktický. „Technici se učí obsluhovat jednotlivé systémy vrtulníků a provádět jednotlivé předepsané práce, práci s technickou dokumentací a získávají znalosti z technologií oprav,“ přibližuje hlavní inženýr základny podplukovník Dušan Häutler.


Moderní technologie na vrtulnících H-1 vyžadují specifickou údržbu, která je odlišná od způsobu oprav vrtulníků řady Mi. „Vrtulníky prochází na základě letových hodin periodickými inspekcemi. Veškeré úkony se provádí u nás v hangáru buď vlastním personálem, nebo v případě vyššího typu údržby ve spolupráci s americkými instruktory,“ doplňuje hlavní inženýr základny.


Šéf amerického školicího týmu Michael Johnson pogratuloval českým pilotům k úspěšnému ukončení náročného dvouletého výcviku: „Jsem rád, že se vše podařilo společnými silami zvládnout a výcvik jsme dotáhli do konce. Děkuji celému personálu, který se na výcviku podílel a také za spolupráci při tvorbě osnov.“ Přítomnost amerických školitelů se předpokládá i v roce 2025.

fotogalerie:
acr.mo.gov.cz/scripts/detail.php?id=254534&tmplid=527

Zdroj: AČR

V pátek, 2. srpna 2024 by oslavil 100 let narození veterán ALFONS KOLÁŘ.

Para instruktor a jeden ze zakladatelů KLUBU VÝSADKOVÝCH VETERÁNŮ ZLÍN.
********************


Zlin XZ-35 Heli Trener + ALFONS KOLÁŘ


Koncem padesátých let zrodil projekt Z-35HT, kde HT znamenalo Heli Trener. Původní projekt zpracovali v n.p. Moravan Otrokovice. V projektu byl použit neobvyklý způsob zástavby pohonné jednotky, který byl pro svou originalitu a technické přednosti chráněn patentem ing. J. Mikuly. Zpočátku probíhal celý zkušební program podle plánu. Na malé maketě byla odzkoušena motorová instalace motoru M-332, "doladil" se pilotní prostor. Velká maketa již měla mírný časový skluz, ale největší termínové problémy teprve přicházely. Vzhledem k potížím se sériovou stavbou vrtulníků HC-2 a vysokou prioritou vývoje HC-102 se skutečnost oproti plánu značně opozdila. Navíc byl postaven jen jediný prototyp. Kolektiv prototypové dílny nakonec řešil problém stálého odsouvání termínu dodání prototypu ke zkouškám socialistickým závazkem. A tak při příležitosti 15. výročí osvobození naší republiky, 9.5.1960, byl dohotovený prototyp XZ-35 předán letové zkušebně.

Prototyp Heli Trenera s překrytem kabiny a dveřmi, ale bez zadní stěny a zakrytí ocasní části trupu, dostal zkušební označení OK-045 a 20.5.1960 zahájil první etapu pozemních zkoušek čtyřicetiminutovou motorovou zkouškou, spojenou s pojížděním. Celkem byl v provozu 14 hodin 45 minut - pouze na zemi. Celou tuto dobu byl v péči mechanika J. Weinhöniga. Tato první etapa zkoušek byla zakončena první generální revizí. Z revize se vrtulník XZ-35 vrátil do zkušebny v druhé polovině září 1960. Opět v péči mechaniků J. Weinhöniga a M. Kozla až do konce září prodělával pozemní zkoušky.

To už se s "Heli Trenerem" seznamoval zkušební pilot VZLÚ. Podle svědků prý již 27.9. "zvedl" XZ-35 do vzduchu a učinil s ním první skok ve výši 20 cm. Přesto podle vzpomínek ing. J. Mikuly i podle zápisů v letové knize nešlo o skutečné zalétání, pouze o součást pozemních zkoušek. Zpočátku byl totiž vrtulník XZ 35 při pozemních zkouškách upoután k zemi pomocí lan. Objevily se však problémy. Pevně upoutaný vrtulník kmital, při uvolnění lan skákal, a tak pilot doporučil, aby zkoušky dále probíhaly bez upoutání, protože hrozilo rozbití letadla.

Oficiální zálet byl uskutečněn až 7.10.1960. Druhá etapa zkoušek skončila 19.10., po dosažení 26 hodin 5 minut provozu, předáním XZ-35 do druhé revize. Heli Trener do té doby nalétal celkem 2 hodiny 15 minut. Připomínky pilota po záletu byly pouze tři, nepříliš závažné, což svědčí o zdařilé konstrukci.

Po ukončení druhé revize se XZ-35 vrátil na letovou zkušebnu až v druhé polovině března 1961. Zkoušky se obnovily 29.3. a 15.4. se vrtulník, pilotovaný pilotem VZLÚ znovu zvedl do vzduchu. Pak následovala čtyřměsíční přestávka, způsobená podezřením na trhlinu v náhonu ocasní vrtulky. Při důkladné prohlídce však bylo zjištěno, že o trhlinu nejde a že i celý náhonový systém je v pořádku. To vše zdrželo zkoušky až do srpna. Začalo se opět na zemi, až teprve 29.9.1961 usedl znovu za řídicí páky XZ-35 zkušený pilot VZLÚ. Ten den také zahájil přeškolování továrních pilotů Moravanu na tento typ. Přeškolovacími lety prošli piloti VI. Berg a J. Vošahlík, později pak i J. Skorka.

Druhá etapa letových zkoušek skončila 12.5.1962. Do té doby vrtulník nalétal 16 hodin 21 minut během 127 letů, a na zemi při zkouškách "natočil" dalších 42,5 hodiny. Opět byly zjištěny v průběhu zkoušek závady běžného provozního charakteru, opět se potvrdilo, že náhonový systém je konstrukčně vyřešen velmi dobře, neboť se na něm prakticky vůbec neprojevily ani velké rázy, způsobované vysazováním čerpadla motoru. Nejzávažnějšími nedostatky se staly, jako již v předchozím provozu, koroze a především různé závady ve výfucích. Výfuky byly nakonec při třetí revizi vyměněny, jinak byl však vrtulník uznán naprosto schopným další etapy zkoušek.

Po splnění základních zkušebních úkolů však vrtulník létal dále, pro zkoušky letových vlastností i pro zkoušky vlastního praktického využití. To už byl XZ-35 pilotován výhradně "domácími" piloty.

Ze zajímavých zkoušek vrtulníku stojí za zmínku i zkušební vysazení parašutisty. Byl jím parainstruktor Svazarmu v Otrokovicích ALFONS KOLÁŘ. Vysazení proběhlo při rychlosti asi 60 km/h, a to bez jakékoliv komplikace.

www.vrtulnik.cz/xz-35.htm

Zdroj: vrtulnik.cz

R/2

Během války v Koreji byly vrtulníky životně důležité. Nejznámější je ten ze seriálu MASH

Korejská válka probíhala v letech 1950–1953 a koaliční síly OSN v ní používaly množství vojenské techniky včetně poprvé v masovém měřítku nasazených vrtulníků. Zejména Spojené státy využívaly několik různých typů pro různé potřeby. Podívejme se na šest typů vrtulníků různých velikostí, rychlostí, tvarů a účelů. Každý z nich měl vliv na válečné úsilí – nebo jím byl ovlivněn – a dokázal, že tento typ techniky bude pro ozbrojené síly i do budoucna nepostradatelný.

www.armyweb.cz/clanek/behem-valky-v-kore...-ten-ze-serialu-mash

R/2

Těžké loučení. Bitevní vrtulníky typu Mi-24 sloužily v ČSLA od roku 1978

U příležitosti končící služby vrtulníků Mi-24 v Armádě České republiky se stručně podívejme na službu vrtulníků této typové řady u ČSLA a následně u AČR. Kdy a kolik strojů se pořizovalo, jak se dělily při pádu federace, nebo čím se na nich českoslovenští piloti proslavili. Stejně tak se lehce dotkneme vzniku této typové řady vrtulníku a jeho hlavních verzí.

Zdroj: www.idnes.cz/technet/vojenstvi/csla-acr-...000606_vojenstvi_erp

R/2

Střelby Mi-24/35

879 zhlédnutí 6. 6. 2023
640 ran z kulometu, 800 ran z kanonu a 239 raket S-8. Tolik munice vystříleli piloti náměšťské 221. vrtulníkové letky při celkovém náletu 16 hodin během posledních střeleb z bitevníku Mi-24/35 ve VÚ Boletice. Příběh tohoto legendárního stroje ještě sovětské provenience se v Armádě ČR pomalu uzavírá. Letos v srpnu uplyne neuvěřitelných 45 let, kdy čs. vojenské letectvo začalo tyto vrtulníky provozovat.

Autor: Jan Kouba, VHÚ Praha



SKLADBA: Accident On The Street - Opus 1
ALBUM: Action Adventure 17 Action, Epic, Broad, Heroic

R/2

VRTULNÍKY SIKORSKI

Před sto lety, 5. března 1923, založil Igor Sikorsky ve Spojených státech leteckou továrnu, jejíž první větší úspěchy představovaly dopravní létající čluny, ale ta velká sláva potom přišla až v souvislosti s přeorientováním výrobního programu na vrtulníky. Připomeňme si sté výročí založení slavné továrny právě fotografiemi vrtulníků Sikorsky.

www.idnes.cz/technet/technika/vrtulniky-...ec_technika_erp/foto

R/2

Legendární vrtulník Black Hawk úspěšně slouží již přes 40 let

Vrtulník Sikorsky UH-60 Black Hawk vstoupil do služby u americké armády v roce 1979 a nahradil Bell UH-1. Je známo, že dnes je u americké armády v provozu přibližně 2500 vrtulníků UH-60 v různých modifikacích. Stroj může přepravovat až 14 osob (včetně tří členů posádky), může nést ruční palné zbraně, řízené střely a bomby nebo i průzkumné moduly.

www.armyweb.cz/clanek/legendarni-vrtulnik-black-hawk

R/2

Bell UH-1: Zrození legendy

Před zařazením legendárních vrtulníků Sikorsky UH-60 Black Hawk tu byl stroj UH-1 Huey – první vrtulník v americké armádě poháněný turbohřídelovým motorem a zakládající člen vzdušné kavalerie. Huey se proslavil především během války ve Vietnamu, ovšem sloužil pak i nadále, především během operacích v Grenadě (1983), Panamě (1989) a operacích Desert Shield a Desert Storm (1990-1991).

www.armyweb.cz/clanek/bell-uh-1-zrozeni-legendy

R/2

Soviet Mi-1 light utility helicopter



R/6

Tygří vetřelec na obloze: Český vrtulník Tiger Alien Mi-35/24V

www.abicko.cz/clanek/precti-si-technika/...ialni-kamuflazi.html

R/6