Voják,

jehož nekázeń stála jeho život a nesplnění úkolu... život... Oldřich DVOŘÁK, československý voják, příslušník výsadku Steel...

narodil se v Trenčíně, opustil Československo .. dostal se do Francie- zařazen k telegrafní rotě... ale bojů o Francii se nestačil zúčastnit... evakuován do Anglie- zařazen k 2.pěšímu pluku-spojovací četě- 1941 k rotě velitelské.. tam byl, bohužel, "vybrán" k plnění zvláštních úkolů.

V září 1941 absolvoval sabotážní kurz a parakurz. Povýšen do hodnosti svobodníka, začátkem roku 1942 absolvoval telegrafní kurz. Poté přidělen na Vojenskou radiovou ústřednu. a připravoval se na vysazení v jednočlenné výsadku Stel ( jako radista).

28.dubna 1942 seskočil sám u obce Požáry na Křivoklátsku. Ukryl materiál a odejel na záchytné adresy v Lázních Bělohrad a Pardubicích. Nastoupit měl v ÚVODu jako radista. V Čechách jej zastihla "heydrichiáda" - chtěl se přesunout ke své sestře na Slovensko a zde se ukrýt.

Po cestě se zastavil v rozporu s výcvikem a stanoveným úkolem v obci Radošovce; zde vyřídil místnímu notáři pozdrav od syna z Anglie. Notář ihned informoval četnickou stanici, při útěku byl svobodník Oldřich Dvořák zezadu zastřelen polním hlídačem!

zdroj: I.REICHL Martin. Cesty osudu. Cheb.Svět křídel 2004 ISBN 80-86808-04-1

Mírně upraveno R/1

Pozvánka na Den české historie 2022

www.dnyceskehistorie.cz/

Připravujeme IX. DEN ČESKÉ HISTORIE!
Těšíme se na vás 20. srpna 2022 opět v Křivsoudově.
Zaměříme se především na 80. výročí operace ANTHROPOID.

Neopomineme ani další významné mezníky roku 1942.

Ale nezapomeneme ani na další významné osobnosti a události české historie.

Arktický konvoj PQ-17 se zbraněmi pro Sovětský svaz skončil tragicky.

Takzvané arktické konvoje pluly za druhé světové války z Velké Británie a Islandu do sovětských přístavů Murmansk a Archangelsk a zpět. Cílem bylo pomoci Sovětskému svazu dodávkami výzbroje, potravin, techniky a surovin. Mezi srpnem 1941 a květnem 1945 bylo touto trasou vypraveno celkem 78 konvojů čítajících kolem 1 400 obchodních lodí.

Zdroj: www.idnes.cz/technet/vojenstvi/zniceni-p...142255_vojenstvi_erp

R/2

OPERACE WOLFRAM

- krycí název pro paradesantní výsadek vyslaný během druhé světové války z Anglie na území Protektorátu Čechy a Morava ˇŠtábem pro vybudování branní moci " (zkratka: ŠVBM).

Složení desantu:

- kapitán Josef Otisk

- rotný Josef Bierský

- rotný Josef Černota

- rotný Vladimír Řezníček

- rotný Karel Svoboda - radista

- četař Robert Matula

Úkol:

- za použití vlastních prostředků ( materiálu) provádět sabotáže na území Moravy, případně západního Slovenska, likvidovat významní konfidenty,, udržovat spojení s Londýnem, provádět partyzánskou činnost a organizovat partyzánské oddíly další. Krycí název radiostanice: OLGA/ Jindra.

Neměl jako jiné výsadky plnit úkoly zpravodajské, ale byl určen pro sabotážní a partyzánskou činnost.

Ideově se jednalo o výraz "dobré vůle " vůči Sovětům a jeho požadavku o větší partyzánské činnosti na území Protektorátu.

Skutečná činnost:

Desant seskočil ve dvou průletech (14.září 1944) poblíže osady Nytrová a Kotly /okres Frýdek -Místek/. Skupina byla silně rozptýlena, ale sešla se s vyjimkou radisty Svobody. Ten zabloudil, byl zadržen četníky, předán Gestapu - po tvrdém výslechu vyzradil informace o zakopaném materiálu- ale na "radiovou hru gestapa" nepřistoupil.

( skončil v koncentračním táboře Flossenbürg, dočkal se konce války...)

Skupině se podařilo kontaktovat Radu tří , také paraskupiny "Calcium, Clay a Carbon". Jejich cestou odvysílali do Londýna žádost o odeslání materiálu- ale- ústředí se domnívalo, že desant pracuje pod kontrolou gestapa- nereagovalo.

Skupina WOLFRAM v té době navázala spolupráci s 1.partyzánskou brigádou Jana Žižky (Beskydy), také s ruským výzvědným oddílem ( velitel : kapitán Rudé armády Adam Niščimenko. Tímto kanálem přes Moskvu do Londýna opět odeslali žádost o materiál.

PROBLÉMY:

Ne každý oddíl zvaný partyzánský byl bojový a jeho cílem by\l boj proti okupantům... "partyzánský oddíl" (jeho název neznáme) v němž působil vrah Stanislav Kotačka (ten zavraždil rtn. Josefa Bierského a odcizil mu peníze výsadku oznámil existenci partyzánského oddílu brněnskému gestapu dále pokračoval co konfidenti gestapa. "Partyzán" Jaroslav Mezel udal lesníky, kteří partyzánům pomáhali, jistá Marie Ripková rovněž se stala konfidentkou gestapa- což ji stálo ihned živit- byla partyzány popravena...krátce nato byl "partyzánský oddíl" rozprášen, ..

Kapitán Otisk nařídil odpoutání se od partyzánů, výsadek přešel v březnu 1945 (poté, co přečkal v Líšni u Brna u Otiskových příbuzných zimu,) zorganizoval z českých vlastenců, uprchlých sovětských zajatců a zbytku dvou ruských paraskupin partyzánský oddíl.

Po úspěšném přepadu německé stanoviště 13.dubna 1945 kde získali potřebné zbraně, oddíl začal provádět přepady ustupujících německých vojsk a sabotáže; začátkem května se skupina spojila s Rudou armádou a její činnost skončila...

r/1

Útok jaderné ponorky na argentinský křižník odvrátil námořní bitvu.

www.idnes.cz/technet/vojenstvi/valka-o-f...213532_vojenstvi_erp

R/2

Svátek slaví DALIBOR.

Jméno to slovanského původu jest složením výrazu "pro dále" a pro "boj" - složeno o: "oddalovač boje". Nám známou opera DALIBOR (autor Bedřich Smetana 1868) ve zpracování legendy o rytíři Daliborovi z Kozojed. Opera to tklivá zpracovává období konce 15.století (vláda Vladislava II.Jagellonského).

Setřeme slzu nad koncem dramatickým, vysvlečme roucho divadelní a ponořme se do faktů práva trestního, středověkého.

Předem podotýkám, že středověké právo jako takové byla dáno svojí dobou, ale bylo spravedlivé a na naše chápání kruté...

Z dostupných pramenů jsem se snažil vytvořit FAKTA.

Staré pověsti české. Alois Jirásek:

stalo se roku 1496 "...tak se zdvihli sedláci proti Adamu Ploskovskému z Drahonic v litoměřickém kraji, poněvadž byl na ně krutý a vymýšlel si nepravé roboty i různé a veliké útisky. Obořili se na jeho tvrz, ztekli její valy, vypáčili brány, a když se tu krutý vladyka udatně bránil, zranili jej a zajali. Pod hrozbou trestu smrti donutili podepsat glejt, který je osvobodil od poddanství..."

Vzbouřence vedl jistý Dalibor, jenž s "laskavou péčí o robotníky" jaksi mimochodem převzal také sousedovu tvrz. Adam z Ploskovic mučen nasliboval leccos, ale jakmile se dostal na svobodu, dostavil se s žalobou k zemskému soudu. Ten vyslal trestní vojenský oddíl, vzbouřené sedláky zajal a potrestal. Dalibora poté odvezli v poutech do Prahy. zde skončil v nové věži Pražského hradu.

..." zde tesknil po svobodě a trpěl dlouhou chvílí, tak zaplatil žalářníkovi, aby mu opatřil housle.... nikdy neměl smyčce v rukou ; nyní ho nedal téměř z ruky. Učil se sám, hrál a hrál, dlouhá chvíle se mu krátila, čas rychleji plynul a hra sama byla čím dále lepší, umělejší a líbeznější. Nad zpěv ptačí bylo krásnější, když se ozval z kulaté věže houslí líbezný hlas..."

Krásná hudba však rytíře, jenž "právní mluvou své doby" přijal sobě statek nepravě vzatý" nezachránila. Byl na hrdle potrestán. " Nežli z vězení vykročil, sňal ze zdi housle, hleděl na ně a loučil se s nimi. Pak šel statečně na místo. A tu poklekl a schýlil kadeřavou hlavu na špalek. Skonal mužně.."

Skutečnost:

Historik Václav Hájek z Libočan.: ... " v kraji litoměřickém se zprotivili poddaní Adamovi Ploskovskému a jeho tu na Ploskovicích dobývali, a to z ponuknutí nějakého Dalibora, kterýž byt svůj měl nedaleko odtud. Uslyševše tomu občané litoměřičtí, rychle lidu něco pod praporcem poslali a téhož Adama retovali (zachránili). Potom týž Dalibor na hrad Pražský panským nálezem proto, že těch lidí proti pánu jejich dědičnému podzdvihoval, hrdla odsouzena dán nejprve do věže nové okrouhlé, kteráž od téhož Dalibora dodnes slově Daliborka, a potom jemu hlava sťata.

Také dva další zápisy z hodnověrném dokumentu doby tzv. zemských deskách svědčí proti Daliborovi. Zápisy se týkají Daliborova otce a mladšího Daliborova bratra Ješka. Otec Aleš chtěl, když zestárl, rozdělit mezi syny majetek. Došlo však k rodinnému sporu- jím se stal zemanský dvorec ve vesnici Mneteš ( na jižním úpatí Řípu) resp. jeho vybavení. Dalibor totiž sebral otci i "věci movité"- ty si chtěl otec ponechat. Soud rozhodl, že Dalibor musí statky vrátit, nebo se s otcem slušně dohodnout. A pokud s dohodou nebude souhlasit bratr Ješek, mají se všichni dostavit k soudu znovu za měsíc... Stalo se tak.

V listopadu 1490 stál Dalibor před soudem podruhé. Tentokráte Jašek požadoval aby se rozdělily nejen statky otce, ale i peníze. Soud mu dal za pravdu a vynesl rozsudek: " Co všechno si pan Daliboz z Kozojed po otcově rozdělení majetku vzal nebo ještě vezme, aniž je to v rozdílčí listině uvedeno, z toho všeho, aby bratru svému dal spravedlivý díl!."

Historik František Palacký. "Dějiny národa českého v čechách a na Moravě"

Takový jest v hrdlo propadl...

...jenže ruka zákona na sebe nedala dlouho čekat. Hejtmané však zemští nemohže pychu takového nechati bez trestu, zjednali dostatečnou moc, do kraje Litoměřického, aby zkrotila vzbouřené sedláky a navrátila věci ve stav předešlý. Oba rytíři přišli k zemskému soudu a Dalibor uvězněn ve věži hradu Pražského roku 1497 nově dostavěné. Krajská hotovost potlačila selskou vzpouru a začal soud s Daliborem. Marně se obviněný vymlouval že se vzpourou na sousedově panství neměl nic společného, neboť byl v té době v Litoměřicích. že pouze přijal úmluvu uzavřenou mezi rytířem Adamem a jeho poddanými, neboť se domníval, že byla uzavřena dobrovolně...

Právník Viktorin Kornel ze Všehrd: "O právech, o sudiech i o Deskách země české knihy devatery: (rozsudek)

"...poněvadž jemu od lidí tvrz svrchu dotčená mocí vzata jest, a jsa zraněn a chtěje hrdlo své zachovati. musil se jest jim proti právu a řádu podle jejich vůle zapisovati, kteráž věc se stala se jest jemu Adamovi neslušně, nepravě, neřádně, o kteréžto věci on Dalibor dobře věda, že jest se jemu Adamovi taková věc a nepravost stala. Statek jeho nepravě vzatý k sobě jest přijal a v tom statku byl a toho statku užíval, že jest v tom nepravě a nešlechetně učinil proti právu a řádu. A proto takový jeho účinek zlý páni a vladykové jich v milost jej v svou kázeň berou, a hrdlo jest ztratil, kteréhož na hrdle trestati ráčí"...rozsudek nese datum 13.března 1498.

Právní postřeh naší redakce v roce 2022:

V právu se tento rozsudek učí pod označením " Daliborům nález" ... byl vydán jako rozsudek exemplární- výstraha dalším pánům, že nesmí zneužívat nespokojenosti poddaných. rozsudek najdeme i v roce 1500 ve "Vladislavském zřízení zemském co "závažný čin proti právu a králi".

S právním hodnocením zločinu proti majetku jsme se vypořádali. A jak to tedy bylo s pověstnými houslemi zločince Dalibora?

...pod oknem věže jeho se každý den scházelo množství lidu, aby si poslechlo, jak hraje. A když vězeň spustil z okna na provaze plátěný pytel, naplnili mu ho posluchači hojnou almužnou, díky níž si moh ve vězení přilepšit. A tak vzniklo přísloví, že "nouze naučila Dalibora housti" .

PRAVDA:

Český pitaval aneb Královraždy autor Miroslav Ivanov :....zmínku o houslích přinesl až kněz Jan František Beckovský v knize Poselkyně starých příběhův českých ( r.1700)- zde se stal Dalibor "ochráncem chudých- člověkem spravedlivým.. a také zde vysvětluje původ pověsti o houslích.

Nešlo totiž o housle jako takové, ty ještě v roce 1490 neexistovaly jako nástroj hudební, ale o mučící nástroj dodnes znám jako "skřipec" ( napínal tělo mučeného) a mučený následkem krutých bolestí začal vypovídat " vo nouzi housti" (pozn. naší redakce- tak je znamenáno i v českých Knihách smolných)... a pokračuje dále:

... "Dalibor vedl na skřipci nářek tak divý, že zoufalý jeho křik bylo okny mučírny ven slyšeti a to přivábil kolemjdoucí lid, jenž pak posměšně pravil o vinníkovi tomto , který dříve nechtěl k své vině se znáti, kterak jej nouze, totiž bolest, naučila na houslích hráti, čili slovy jinými: pravdu o zločinu mu přičítaném vypovídati".

Další úhel pohledu:

časopis Naše řeč r.1944- autor Vladimír Jan Sedlák: " Daliborova vina byla zjevná, nebyl tudíř důvod podrobit jej tortuře. Autor uvedl ještě jeden důvod, proč se domnívá, že Dalibor nebyl mučen a to odkazem na závěť z roku 1531 (tedy asi jen 30 let po Daliborově popravě... To staroměstský měšťan Václav Daniel z Javořice rozdělil majetek mezi rodinu takto: část majetku daroval manželce Regině a

druhou mladšímu bratrovi Nataneolovi s podmínkou, že se bude chovat příkladně- "Pakli by chtěl lotrovati a marně utráceti, ožíraje se, tehda chyba dílu jeho aby mu nedávala nic ani té vinice, nebo já bych nerad k jeho zlému podpalu přidával, raději bych viďál aby nouze naučila Dalibora housti"

Takže už třicet let po Daliborově skonu přísloví o Daliborových houslích existovalo. Mistr Václav Daniel nemohl tedy užít přísloví o Daliboru jinak, než jaké mu daly skutečné události... je třeba si položit otázku, zda není vypravování o Daliboru pravdivé... tak argumentuje autor Vladimír Jan Sedlák.

Stojíme u otázky závěrečné:

Hrál Dalibor z Kozojed na housle! Odpověď - nehrál, v oné době ještě neexistovaly. První housle vyrobil Ital Andrea AMANTI více jako půl století po Daliborově popravě.

Ale:

V té době existovaly tři v Evropě známé strunné nástroje: rebuba, fidéla a lira da braccio - všechny však velmi drahé.. jak by je žalářník sehnal a zaplatil?

Argument druhý.

Dalibor byl zatčen a do Daliborky uvržen koncem léta 1497, popraven byl již v březnu rpku 1498. Naučil se samouk, nejevící do doby zatčení žádné muzikální dovednosti hrát na nějaký nástroj s dovedností virtuosa?

Závěr:

Spíše se jeví, ve středověku, že dav lákalo spíše naříkání mučeného Dalibora, než jeho umělecké výkony...

Student Josef Kales napsal diplomovou práci na téma Dalibor z Kozojed. Použijme jeho závěrečnou část diplomové práce:..." housle si uvězněný vladyka neopatřil sám, vložila mu jej do rukou až nadcházející století a beletrizovaná tradice..."

Zdroj: u každého z odstavů uveden- zpracoval R/1

26. května r.1867 delegace českých politiků, prezentující nespokojenost českého národa s uzákoněním rakousko-uherského dualismu ( označovaná jako "pouť na Rus" byla přijata ruským carem Alexandrem II.)

A co psal tehdejší tisk- podívejme se do archivů:

( H) Z Moskvy 12.května (Pův.dop.)

(Přípravy.----Špehounství---Telegeram)

Celé město jest plno čekání a radostných příprav k slavnému přijetí slovanských hostí. Počet těch, kteří přibudou nemožno dosud určiti, ale jisto jest, že nezklame očekávání. Veřejné budovy, rovněž jako obydlí soukromá připravují se a po bratřích z Čech, Moravy, z Horvatska a ze Srbska všude stejné shánění. Na nedostatek slovanské hostinnosti a upřímnosti ze strany zdejšího obyvatelstva Vaši výletníci nebudou moci naříkati sobě. Však ani ze strany jiné nebude nedostávati se patřičné pozornosti.

Píšu Vám zprávu zcela spolehlivou, že zde organizován celý sbor špehounv podle vzoru pařížského, který rozšířen jest ve všech krajích; ba i dámy čítají ve svém středu jeho reprezentanty. Rozumí se, že každé slovíčko pronešené od hostí bude kontrolovati se a donese se na místo, kam patří. Se strany Ruska ovšem není co báti se; ale

---

to Turecko.

Právě dovídám se, že sem přišel z ----telegrafický dotaz za pány Palackým a Riegrem, a zárověń jisté instrukce jistým osobám.

zdroj: přepsáno z WikipediE... bez úprav R/1

KRYMSKÁ OPERACE:

- vojenská operace Velké vlastenecké války-8.dubna 1944-12.května 1944

Děj:

v říjnu 1943 prolomila vojska Rudé armády německou obranu a postupovala k Dněpru. Byl vypracován plán na únik 17. německé armády z poloostrov a na pevninu; Hitler ústup zakázal - ovšem 2. tanková armáda 4.ukrajinského frontu dorazila 30.10.1943 před Pereskopskou šíji a rumunská a německá vojska na Krymu uzamkla. Takto vydržena 17.armáda až do dubna 1944, kdy dne 8.dubna 1944 sovětský útok na německá a rumunská vojska započal. Zapojeny byly i skupiny partyzánů, německá vojska se začala stahovat k Sevastopolu- kde byla vybudována obrana s těžkými zbraněmi. Z území sevastopolské obrany se Němcům podařilo evakuovat 67 000 raněných a členů týlového zabezpečení.

Zasáhl Hitler, nařídil evakuaci zastavit - ovšem, sovětské dělostřelectvo se připravilo a dne 5.květa začala sovětská ofenziva.

Jednotkám Rudé armády se podařilo obsadit Sapunské výšiny- co strategický bod. Situace se pro nemecké vojska stala neudržitelnou, Hitler povolil vyklizení pevnost Sevastopol; německá vojska se stáhla na novou bojovou linii v Taurském Chersonesu- ta byla ostřelována těžkým sovětským dělostřelectvem.

Byla zahájena další fáze evakuace- na Němce i Rumuny zaútočily sovětské bitevník, torpédové i bombardovací letouny a hned na začátku dvě transportní lodě plné naloženými vojáky byly potopeny.

Další transportní lodě již nemohly vojáky najít kvůli mlze vzniklé zasažením sudů se zamlžovací látkou sovětským dělostřelectvem ...

12.května 1944 sovětské tanky bitvu vítězně ukončily...

Zdroj: čs.Wiki velmi zkráceno... R/1

Čas je drahý, zaznělo z rádia. Pak z oblohy spadly zbraně!

V noci z 12. na 13. dubna 1944 seskočili na Hodonínsku čtyři výsadkáři, vedení nadporučíkem Františkem Bogatajem. Jejich operace Carbon by neuspěla bez pomoci statečných vesničanů. Ti samí lidé pak často riskovali životy i dobách komunistické totality.

www.pametnaroda.cz/cs/magazin/stalo-se/c...oblohy-spadly-zbrane

Zdoj: pametnaroda.cz

22. dubna r.1467 král Jiří z Poděbrad započal válku proti Jednotě zelenohorské.

Jednota zelenohorská ( česká katolické opozice) byla zaměřena proti českému králi Jiřímu z Poděbrad. Své jméno obdržela od hradu Zelená hora ( byl v držení Zdeňka Konopišťského ze Šternberka. 28.11.1465 bylo pozváno šestnáct předních katolických pánů, založivších "spolek". Ke spolku se přidala později města Plzeň, Brno, Jihlava a Znojmo.

Spolek založili:

- synové Zdeňka Konopišťského- Jaroslav a Jan

- Jošt II. ze Šternberka

- Jan II. z Rožmberka

- Oldřich a Jan Zajícové z Hazmburka

- Bohuslav Krušina ze Švamberka

- Vilém u Ilburka

- Jindřich starší a Jindřich mladší z Plavna

- Děpold z Rýzmburka

- Jindřich IV,. z Hradce

- Burian II a Linhart z Gutštejna

a Dobrohost z Ronšperka.

Král Jiří se pokusil se spolkem vyjednávat- marně. Po zahájení války Zdenek Konopišťský uprchl k uherskému králi Korvínovi- ten už s Jiřím bojovala a na Moravě a Slezsku vypukla válka česko-uherská.

r.1469 Zelenohorská jednota prosadila českým "vzdorokrálem" Matyáše Korvína- ukončením česko-uherských válek Jednota zanikla...

zdroj: BOUBÍN , Jaroslav Nižší šlechta a vznik zelenohorské jednoty "Český časopis historický 1990. roč.88, č:3

Upraveno, pouze fakta R/1