Vyrůstal jsem v rodině, kde jsme si vážili jeden druhého a moji rodiče pečovali o stárnoucí prarodiče s láskou. Ve škole mi vštěpovali úctu k našim předkům a lásku k národu a k naší zemi. Učil jsem se rád národní dějiny a bavila mne česká literatura.

Na výlety jsme jezdili na hrady a zámky a památky spojené s českou minulostí. Měl jsem to ohromné štěstí, že jsem chodil do divadla v době, kdy z úst herců zněla správná a slušná čeština bez vulgarismů.

Už jako dítě jsem měl ohromnou radost, když naši sportovci vítězili, Československá vlajka stoupala na stožár a zněla naše hymna, která opěvuje naši nádhernou a požehnanou zem. Učili mne, že tohle jsou Čechy a žije tu český národ. Je to naše vlast, za kterou jsme odpovědní, a budeme se mít dobře jen tehdy, pokud o ni budeme pečovat svědomitě, s úctou a láskou. Učili mne, že si musím brát příklad z předků, kteří pro svou vlast umírali, bojovali s nepřáteli a postavili se i přesile, neboť cítili odpovědnost za svůj domov, za svoje děti, manželky, rodiče, prarodiče. Nehrbili se před nepřítelem a pohrdali vlastizrádci. Za vlastizradu byl trest smrti.

Vlastizradou je míněno to, když by někdo chtěl vydat tuto zem a její lid nepříteli. Pro celé generace byla vlastizrada tím nejhorším, čeho se mohl Čech na Čechovi dopustit. Bylo to stejné jako vrazit bratrovi dýku do zad. Bylo toho hodně, co mě učili a čemu jsem věřil. Asi mě vychovali divně, protože všechno to, co jsem miloval a v co jsem věřil, je dnes špatně...

Za zločin vlastizrady je dnes naopak pokládáno vlastenectví. Dozvídám se, že tahle země nepatří nám, Čechům, ale patří všem, celému světu. Dozvídám se, že o svém osudu nesmíme rozhodovat my, ale občanskoprávní organizace a mezinárodní soudy. Dozvídám se, že národy, které dobře hospodařily, mají své bohatství odevzdat těm, kteří hospodařili špatně. Nejsem ekonom, jsem historik a spisovatel, ale přiznám se, neznám v lidských dějinách analogickou situaci, aby se bohatý národ dobrovolně vzdal svého bohatství ve prospěch parazitů a lenochů.

Mnohým z nás padli rodiče, prarodiče, příbuzní ve světových válkách 20. století. Bojovali za svobodu a bojovali proto, aby jejich rodiny mohly žít ve svobodných Čechách. Dnes se dozvídám, že není správné bránit vlast, je lepší se sebrat a odejít vyklidit prostor pro (přemnožené) nově příchozí. To samozřejmě neznamená, že nechci pomoci potřebným lidem.

Učili mě, že mám být velkorysý, laskavý a štědrý. Pokud někdo o pomoc požádá a já mohu pomoci, mám to rozhodně udělat. A udělám to i když mne to stojí vlastní síly, peníze, čas a třeba musím i trochu riskovat. Děláme to všichni, pokud ovšem ten, kdo pomoc potřebuje, si ji nevynucuje silou a nechce víc, než mu můžeme dát. A nerozhodují o tom byrokrati, ale naše srdce.

Nelze pomáhat všem, může se stát, že na to naše síly nestačí. Neplavec nemůže skočit pro topícího se, ani kdyby nakrásně chtěl. Pomoc někomu je záležitost našeho svědomí. Pokud někomu z jakéhokoli důvodu pomáhat nechci, neudělám to. Je to mé nezadatelné právo. Od dávnověku do téhle země přicházeli cizinci a usazovali se tu v klidu míru a pohodě.

Bylo k tomu potřeba dodržet základní podmínky:
*** PŘIJMOUT NAŠI VÍRU.. CTÍT ZÁKONY ČESKÉHO KRÁLOVSTVÍ... A ŽIVIT SE POCTIVĚ.
*** a NEVNUCOVAT NÁM UMANUTĚ CIZÍ VÍRU., CIZÍ ZVYKY.. CIZÍ JAZYK.

České království bylo pohostinnou zemí a ten, kdo chtěl s námi žít v míru, byl vítán. Nejsme národ, který by byl sobecký. Jsme národ, který se vždycky choval rozumně, a pokud možno spravedlivě. Mohou mi spílat, že jsem xenofobní, ale já zůstanu Čechem a vlastencem.

Budu dál milovat tuhle zem, budu psát knihy o českých dějinách a budu chválit naše předky za to, že tuhle zem uchránili proti nepřátelům, že ji budovali k obrazu svému, že z neúrodné krajiny sevřené horami vybudovali zemi medem a strdím oplývající.

Odmítám vlastizradu a budu se dál chovat tak, abych se mohl v budoucnu podívat do očí svým dětem a vnukům.
*****

PhDr. Vlastimil Vondruška, CSc. narozen 9. května 1955v Kladně

R/2

24. duben

Svatý Jiří.

byl podle dochovaných zápisů římským vojákem, jenž se vzepřel pokynu císaře Diokleciána ( sloužil u něj v Nikomedii jako člen jeho gardy) , aby se zúčastnil perzekuce proti křesťanům--ovšem nevěděl, že Jiří již přešel ke křesťanství. Navíc mělo být odmítnutí rozkazu veřejné s výzvou´, aby císař své postoje ke křesťanům přehodnotil...

V roce 303 našeho letopočtu byly popravy kruté a dle pověsti, přiměla smrt Jiřího, aby ke křesťanství přistoupila i císařovna Alexandra a pohanský kněz Athanasius...

V zemích koruny české máme legendu o sv.. Jiří přivezenou našimi křižáky....

Katolická verze verze vypráví, jak si u pramene , zásobujícího vodou město Kyréna (Lybie) postavil hnízdo drak. Nastala situace, kdy obyvatelé museli každý den vylákat pomocí lidské oběti draka, aby měli vodu. O oběti se losovalo a jedno dne přišlo i na princeznu.. král si nezoufal, kdy mu odcházeli poddaní, ale dcera,,,? nicméně, jak to v pověstech již bývá... v den D hodinu H jel kolem Jiří, draka zabil...vděční občané se stali křesťany...

Zajímané je, že někteří věhlasní historici se kloní k názoru, že pověst je křesťanskou verzí starších indoevropských náboženství.

Drak nebyl zabit mečem, ale kopím a my se může podávat na našem Hradu pražském, jak to bylo...

jen na okraj- při návštěvě Švédska zjistíme, že zechráněná princezna je symbolem Švédského království a drak je obrazem nepřátelské armády...( viz Stokholm)...

---

R/1

Co mnozí vlastenci neví...

Bible Melantrichova.

Bible Melantrichova /oficiálně : Biblí česká, to jest všecka svatá Písma obojího Starého i Nového zákona)

Zařazujeme ji k nejvýznamnějším vydáním bible v Čechách renesance.

Nákladem patří k vysokým, co přispělo k jejímu rozšíření, je je skvělé typografické a umělecké úrovni.

Za života MELANTRICHOVA byla vydána celkem 7 x - některé údaje tvrdí ž e 4 x nebo 5 x.

Bible Melantrichova patří k vydáním českým utrakvistickým.

Exkurs:

Utrakvismus- utrakvisté (utraguisté) kališníci jsou křesťanskou konfesí (pozn, redakce: latinsky používáme výraz " con fessio" česky jako "vyznání" - v těchto případech:

teologie:

- zpověď - přiznání hříchů (vlastních viny)

- vyznání víry v Boha

historie

- vyznání víry evangelické a luteránské - augsburská konfese

- vyznání víry českých luteránů a Českých bratří (rok 1575) - Česká konfese

literatura

- zde ji užíváme jako "osobní zpověď" - autor vypráví s důvěrnými prvky osobní sdělení

ale Melantrich přihlížel, zcela logicky, k potřebám a požadavkům církve katolické i luteránů. ( Ce se také moc neví- Melantrich vydal 3x!i samotný Nový zákon!

R/1

MODRÉ PONDĚLÍ


Název dnešního dne je odvozen id německého "blau" . Z pohledu církevního (byly) jsou ? dnes vyzdobeny katolické kostely modrou látkou. Podle tradice bylo také modré pondělí ve znamení "práce neschopen" ; tedy bylo lidem zakázáno, jakoukoliv práci vykonávat.

Zdroj: zvyky a tradice pašijového týdne, upraveno R/1

24.března - Zvěstování Panny Marie, také Zvěstování Páně

je biblickou událostí, jíž najdeme v Lukášově evangeliu. Zde se Panne Marii zjevil archanděl Gabriel, oznámil ji, že počne dítě s Ducha svatého a narodí se ji syn Boží- kterému má dát jméno Ježíš...

Tato událost, ne přijímána obecně, je svátkem církevním devět měsíců před Vánoceim- tedy 25.března. .. zde dochází o posun jednoho dne pro slavení Velikonoc- ty mají přednost přede všemi slavnostmi a svátky roku liturgického.

Pokud termín připadne do okruhu Svatého týdne (Velikonočního třídení), připadne do okruhu Svatého týdne či Velikonočního třídení, tak se překládá kvůli slavení Velikonoc až do období po skončení Velikonočního oktávu.. tedy od Květné neděle do neděle Božího milosrdenství... (2.neděle velikonoční). na druhé pondělí po Velikonocích (nejpozději na 9. dubna)-

Vnímání církví není jednotné- některé křesťanské církve jej slaví jako Zvěstování Panny Marie.

Katolický liturgický kalendář jej uvádí jako Slavnost "Zvěstování Páně". Zasvěcení kostelů v zemích koruny české najdeme nejčastěji:" Zvěstování Panny Marie".

Starý zákon:

Kniha Gnesis sděluje, že Abraháma navštívili tři muži- poslové boží- ti mu předpověděli narození syna jménem Izák.

Podle evangelia Jakubova se prý odehrála událost o generaci dříve a anděl zvěstoval svatému Jáchymovi narození Panny Marie. (Tento příběh není součástí kanonického Nového zákona a koncil Triedentský jeho zobrazování zakázal... stalo se tak ve století šestnáctém- poz.redakce). A abychom u oněch poznámek zůstali:

Samo zvěstování Panny Marie svatému Jáchymovi není oslavováno jako svátek k téže události se vztahuje neposkvrněné početí Panny Marie. Ono není biblicky podložené a tedy je katolickým dogmatem...nesdílí jej ani církve pravoslavné, ani církve protestantské... pozn, redakce, R/1)

zdroje: JK1 26.38 Kral.ČEP , Gn 18 1-19 Kral.ČEP, čs. WikipediE ( části, upraveno- silně zkráceno)-

Přeji Ti čas...

Přeji Ti nikoli všechny možné dary

přeji Ti jen to, co málokteří mají.

Přeji Ti čas na radost a čas na zasmání,

čas dobře využít- i to je moje přání...



Přeji Ti čas na Tvé myšlenky a činy,

ne pouze pro Tebe- abys ho dal i jiným.

Přeji Ti čas, co k spěchu určen není,

však čas na umění být vždy spokojený.



Přeji Ti čas- na jen tak k promarnění,

ať zbývá Ti- to věru špatné není...

čas divit se a taky důvěřovat...

A ne čas na hodinách stále pozorovat.



Přeji Ti čas i hvězd se dotýkat,

také čas růst, to znamená zrát.

Přeji Ti čas doufat, milovat,

vždyť nemá smysl ten čas odsouvat...



Přeji Ti čas najít sám sebe

a každou hodinu vnímat dar z nebe.

Přeji Ti čas též vinu odpustit...

Přeji Ti prostě- jen čas mít...!

---

Připravila R/4 paní Alena Juřicová.. autorka : Elli Michler, německý originál:Ich wünche dir Zeit... pozn. redakce.

Motto:

Odpouštím často,

ale ne všem....

Zapomínám rychle,

ale ne na všechno...

Koho mám rád,

ten o tom ví....

S kým nechci mít nic společného

ten to vycítí...

Pro pravé přátele projdu i peklem

nepřátelům, tam cestu rád ukážu...

Autor neznámý, koluje po internetu... připravila R/4

ČEŠI, MORAVANÉ, SLEZANÉ, SLOVÁČTÍ MORAVÁCI...

Jdeme volit svůj OSUD!

---

KDE DOMOV MŮJ, KDE DOMOV MŮJ????



"Kde domov můj, de domov můj"

"Voda hučí po lučinách"

"Bory šumí po skalinách"

"V sadě skví se se jarní květ"

Zemský ráj, to na pohled"

"A to je ta krásná země"

"země česká, d o m o v můj" " "



Kde domov můj, kde domov můj,

V kraji kde náš kníže svatý

Vírou v Krista c duši vzňatý

Krev svou v oběť za vlast lil

Český národ vykoupil

V zemi slavné, otcům drahé

// V české zemi, domov můj //



Kde domov můj, kde domov můj,

V kraji znáš-li, , bohulibém

Duše útlé v těle čilém

Duši čistou vznik a zdar

A tu sílu vzdoru zmar

To jest Čechů slavné plémě

// Mezi Čechy domov můj//



Kde domov můj, kde domov můj,

Bože velký, Hospodine

Ruka Tvoje světům kyne

Tebe vzývá národ můj

Věčný Bože při něm stůj

Světovládný Hospodine

// chraň vždy český, domov můj//



R/1

Svatý Fabián.

Odešel do nebe 20.ledna roku 250 jako dvacátý římský biskup (papež) Jeho pontifikát se datuje lety 236-250.

Zajímavost:

Zemřel papež Antera a konala se volba papeže dalšího. Na ni přišel zcela prostý křesťan bez ambic na zvolení... i v průběhu volby sedla na hlavu křesťana Fabiána bílá holubice (zdroj: Eusebius z Ceasareje)... všeobecné pozdvižení! Fabián byl označen jako znamení BOŽÍ- volby byla jasná... a jak se ukázalo, nebyla špatná....v rané době křesťanství se FABIÁN zařadil mezi papeže nejvýznamnější...

Proč?

Rostoucí počet věřících vyžadoval církevní reorganizaci Fabian tedy rozdělil Řím na sedm obvodů nazývaných jáhenství.

V čele každého stál jáhen- jeho úkolem byla starost o kaple, útulky, pečoval o vdovy, chudé a sirotky.

Ustanovil vyslance, svatého Dionýsa a věrozvěsty další, aby šířili křesťanství v Galii- zde založili sice malé, ale významné křesťanské komunity. (Paříž, Tours, Arles, Naurbonne, Toulouse, Clermont a Limoges.)

Nechal převést ostatky papeže Ponciána ze Sardinie do Říma a pohřbít je v katakombách Kalixtových.

Údajně papež Fabián ( zdroj Eusebius z Caesaereje) pokřtil císaře Filipa Arabského- ten se tak stal prvním křesťanským císařem římským...

Fabián

řídil církev plných 14 let. Poté však císař Decius nařídil ,aby před pětičlennou komisí každý občan Říma obětoval bohům; zahájil tak systematické pronásledování křesťanů. Pokud se občan podvolil, dostal písemné potvrzení "libellus", při odporu jej čekalo mušení, konfiskace majetku, vězení a jako v příadě Fabiána, smrt.. přesně nevíme, jak byl zbaven života, ale předpokládá se, že byl sťat...

zdroj: Wikipedie, upraveno a zkráceno R/1

---

PRANOSTIKY:

O svatém Fabiánu a Sebestiánu zalézá zima za nehty i otužilému cikánu.

Svatý Fabián- zimy pán.

Fabiánské mrazy málokdy schází.

Fabiánská zima pálí!

A pro sadaře:

Na svatého Fabiána a Šebestána, stromům opět míza dána

Český bratr.

Tak se nazývá časopis Českobratrské církve evangelické .

Vychází dvanáctkrát do roka; jednou ročně, zpravidla v červenci jako dvojčíslo. Standartní počet stran činí 44-48... obsahem je dění ve světě evangelíků, ale lze zde najít i obsah kontextu mimocírkevního.

Časopis byl založen v roce 1924, navazoval na stejný časopis vydávaný od roku 1886 , jeho vydávání bylo zastaveno v roce 1915, když předtím do něj zasahovala státní cenzura...

Od roku 1914 do posledního čísla v roce 2022 vycházel i týdeník Kostnické jiskry (původně Česká reformace), později Evangelický týdeník Kostnické jiskry.

Byly periodikem vydávaným uskupením zvaným Kostnická jednota (sdružuje členy českých evangelických církví) odkazujících se na Mistra Jana HUSA . V roce 1916 zasáhla opět cenzura, na dva roky bylo vydávání listu zastaveno, poté do vzniku republiky vycházel časopis jako Česká reformace ale začátkem roku 1919 se vrátil ke svému názvu původnímu.

Zdroj: VIZINA, Petr Můj mistr Jan (on line) PRAHA, Český rozhlas, FIALOVÁ , Eva Malý obrazový průvodce dějinami Československé církve evangelické, 1.vydáníPraha, Kalich, 2008 ISBN 978-80-7017-091.5 S.38

upraveno- zkráceno R/1