24. ledna - vzpomínáme VOJÁKA - Jana SYROVÉHO.
Jan Bohumír SYROVÝ se narodil 24.ledna roku 1880 v Třebíči.
Československý armádní generál, příslušník a velitel Československých legií v Rusku, předseda československé vlády v období "Mnichovské dohody-22.09.-30.11.1938"... Československý národní hrdina.
I.světová válka: dobrovolník v ruské armádě.
Vyjimečné vojenské schopnosti, postoupil do hodnosti důstojníka. V boji u Zborova přišel o pravé oko. Osvědčil se jako průzkumník. Z Ruské armády přešel jako velitel československých legionářů v Rusku a a všech proti bolševických vojenských sil na Sibiři. Povýšen do hodnosti generála. Do Československa se vrátil jako respektovaný národní hrdina.
Zařazen jako zemský vojenský velitel.
1924 podnáčelník Hlavního štábu.
1 ledna 1925 -náčelník Hlavního štábu československé branné moci.
1927- povýšen do hodnosti armádního generála.
1933- náčelníkem Generálního štábu se stal generál Ludvík Krejčí- generál Syrový byl jmenován generálním inspektorem československé branné moci. Funkce se ale pojímala spíše jako reprezentativní - vyvolala spor o kompetence mezi oběma generály.
1938. Hodnocení generála Syrového k obraně státu byla skeptická. Známe-li vojenské materiály z oné doby obavy generála Syrového lze pochopit. Jedním z argumentů bylo i národnostní složení armádního celku- republika měla cca 3 miliony německých obyvatel, brannou sílu z nich z Němců, Maďarů... byla poměrně slabá letecky- v mělké linii obrany...
21.září 1938 byl přijat německý požadavek na postoupení pohraničních území s převahou německého obyvatelstva Říši. To vyvolalo silné emoce, před Pražským hradem se shromáždil dav skandující: " Dejte nám zbraně, nebo Syrového".
Pan prezident Edvard BENEŠ v tu dobu spal...generál SYROVÝ tedy před dav předstoupil, uklidnil situaci a dav se rozešel. Následující den vláda odstoupila.
Generál Syrový vydal v oné době projev k národu.. /část.../
"Prožívám nejtěžší chvíle svého života, neboť plním nejbolestnější úkol, nad kterým lehčí by bylo zemřít. Zůstali jsme sami. Měli jsme volbu mezi zoufalou a bezvýslednou obranou, která by znamenala nejen obětování celého dospělého pokolení, ale i žen a dětí. A mezi přijetím podmínek, které v bezohlednosti jsouce položeny po nátlaku bez války, nemají příkladu v dějinách."
1945.
Generál Jan Syrový se po celou dobu okupace neangažoval. Ani na straně okupantů, ani v domácím odboji.
14.května 1945 byl zatčen, odsouzen na dvacet let odnětí svobody, ztrátě hodností a práv občanských. Vydání tvrdého rozsudku zavinily dvě okolnosti: splnil, jako VOJÁK rozkaz vydaný mu přezidentem Háchou- v oné době vrchním velitelem branné moci (březen 1939) a to, že si při vstupu na Pražský Hrad podal ruku s Hitlerem...
1960 - všeobecná amnestie - vězen Jan Syrový je propuštěn na svobodu. Zlomen, dle jeho názorem trestem nespravedlivým. plnil, jako VOJÁK, rozkaz svého nadřízeného...
Zdroje: encyklopedie Jan Syrový, řada novinových článků, vlastních poznámek- upraveno, částečně použita český Wiki. ( citace projevu k národu..)
R/1
Vidím snahy roztříštěné,
slyším hesel pustou směs,
duchů proud se různo žene,
smetá dnes, co včera vznes´,
každý hlásá nové zvěsti,
každý jiné dráhy klestí,
každým jitrem nový vůdce
vstává s rušnou družinou---
kéž by raděj´všechny ruce
v houšť se shlukly družně spjatou
za velkou, za všem svatou,
za myšlenku jedinou!
Slyším rozlícenou vádu
o svobody podstatě,
o budoucím lidstva řádu
po křivd mrzkých rozvratě,
zatím co nás všechny kruší
dál jho dne ke dni tužší,
na vše naše práva pline
a v nás deptá lidskou čest---
Mlčte, všechny snahy jiné,
před tou jednou , nejdávnější,
nejnutnější, nejhlavnější:
nejprve z jařma šíji vznést!
Když se probral z omráčení
ujařmený vrahem děd,
v prvním hlavy povztyčení
k této hvězdě upjal hled,
k ní se našich otců zraky
stále pjaly skrze mraky,
z dětství všechno naše snění
kles z vlastní vůle hloub a hloub.
Do propastí se slepě vrhá,
má na nic pohraniční sloup.
Vlast nemění se ze dne na den
a sloup ten nesmí být kladen
jen pro nic za nic sem a tam.
Hranice posvátný jsou pojem.
Chránit se musí mírem, bojem.
Bez stálosti jsou klam a mam.
Stojíte u nich v zamyšlení.
Zvláštního na nich pranic není.
A přece hledíš na ně sniv:
Tvé vlasti osud na nich visí,
a píd ˇ-l i půdy nebrání si,
nebude národ zítra živ!!!
Písně otroka. Svatopluk Čech.
Připravila paní Olga Friedrichová R/7 ke vzpomínce na dramatické chvíle let 1938/1945.