Vítejte, Host
Uživatelské jméno Heslo: Pamatovat si mne

Téma: NÁŠ BOJ 1914-1919 / 1938-45

NÁŠ BOJ 1914-1919 / 1938-45 13. čen 2021 05:18 #13663

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
Vracíme se do historie. Kdo byla "skupina zvláštního určení ZAREVO?" co o ní víme a proč nevíme?

Začněme dneškem. Metodou "hloubkového průzkumu" se dopátráme až let pohnutých 1944/1945-

Obec Litošice.

Malebná vesnička leží v mírně zvlněné krajina na rozmezí polabské nížiny a prvního vrásnění Železných hor. Nadmořská výška 295 m. Geograficky na západním okraji kraje Pardubického (hranice s krajem Středočeským.) Její rozloha činí 1 012 ha a je ze dvou třetin lesnatá.

Sídla má dvě. LETOŠICE a KRASICE. Víska je to starobylá, první zmínka o ní pochází z roku 1167

! V současnosti je vískou malou, se 130 stálými obyvateli, ale! její dominantou je rybník Krasický. na jeho břehu je množství chat, v létě se vesnička rozrůstá na dvojnásobek obyvatel...

Zjištění významné pro nás:

Na břehu rybníka se nachází pomník věnovaný nerovnému boji šestičlenné diverzní skupiny oddílu zvláštního určení Záře proti německým jednotkám. Boj se odehrál 21.12.1944.

Jednotka zvláštního určení ZAREVO.

Začal prosince 1944.

V údolí Račic se krátce zdržela skupina sovětských partyzánů oddílu zvláštního určení ZAREVO.( Záře). Byla vyslána na československé území k plnění speciálních úkolů ze zkušených bojovníků týlových operací (partyzánů). Skupina byla přepravena počátkem října 1944 letecky ze Lvova přes Užhorod na povstalecké území Slovenska. Vysazena byla 7.října blízko leziště Tri duby.

Složení desantu:

Velitel: kapitán F.V.FEDOROV, krycí jméno Faustov

Náčelník štábu: V.J.BUKIN

Specialista : F.V.KADLEC - ruský Čech, krycí jména Komov nebo Ivan Hrozný

Radisté: I.V. TETERIN a J.F.ULJEV

Velitelé diverzních skupiny: A.M.BĚLOV a B.J.ŽIŽKO.

Ostatní členové: D.B.KULEŠ, N.V.BOLOTIN a A.I.DANILOV.

Původní oddíl byl desetičlenný, nakonec byl přibrán jako tlumočník rodil Slovák František SAMEK, příslušník druhé paradesantní brigády tlumočník ve styku s místním obyvatelstvem...

Druhá polovina října 1944:

Skupina zahajuje přesun na území Protektorátu Čechy a Morava. Jejím úkolem byla aktivní výzvědná činnost - jako výzvědná skupina nesměla vytvářet vlastní československé partyzánské oddíly. K dispozici měla dvě radiostanice. 15.listopadu dosáhla skupina prostoru u Jablunkova.

Zde provedla na trati Čadca- Ostrava vykolejení rychlíku vezoucího na frontu německé vojáky.

Skupina se poté přesunula do Hostýnských vrchů. Několik dnů se zdržela na Rusavě, zde přijali do svých řad pět uprchlých sovětských válečných zajatců; ti se zde ukrývali v lesích, také vojenského lékaře G.V.PAVLOVSKÉHO.

29.listopadu a 1.prosince 1944 podnikla diverzní skupina dvě úspěšné diverzní akce u Tlumačova.

Poté se skupina odpoutala, pokračovala směrem na Lukoveček. 4.12.1944 na Rackovou, Mysločovice, Otrokovice, Žlutavu, Halenkovice, Jankovice, Salaš, Kožušice, Brankovice, Bohdalice a Luleč až do Račic.

Tam dorazila 6.12.1944. Dva dny odpočívala, ale prozradila se, jak vyplývá to ze zprávy četnické stanice Křtiny. (8.12.1944).

V rámci "odpočinku" plnila skupina rozsáhlou výzvědnou činnost- zde došlo k významné události- členové skupiny narazili na ilegálně zde pobývajícího člověka - sušil si na ohýnku mokrý oděv. Nastala otázka- skupina nesměla do svých řad brát lidi neprověřené- tedy co s ním? Zastřelit?

Nakonec velitel rozhodl. Přijmout jej do skupiny.

Novým členem skupiny se stal František PROCHÁZKA; uprchl z tábora ve Svatobořicích...dále prožíval se ZAREVEM všechny jeho akce; padl smrtí hrdiny poslední den války -9.května 1945 v boji s Němci ve Fryšavě...

VZPOMÍNKA OČITÝCH SVĚDKŮ:

Pan František JANÁČEK- jeho otec partyzány v hájovně společně s manželkou Antonií ukrýval:

... " v chalupě čekalo jedenáct mužů, převážně ze Sovětského svazu. Partyzáni zde čekali na další skupinu. Tu hajný již dřív dovedl ke Sloupu, odkud měla diverzní skupina vyhodit trať u Přelouče. Oněch šest mužů k místu určení nedorazilo. Po mimořádně vysoké zátěži pochodu se museli zastavit k odpočinku v domku nedaleko vsi Krasice.

Zde byli zrazeni jedním z českých obyvatel Krasic , domek byl obklíčen Němci a po tuhém boji byli partyzáni přemoženi.

Čtyři partyzáni byli zabiti, jeden těžce zraněný zemřel později a jeden těžce raněný se dočkal konce války...

Pět zbylých na Štěpána z hájenky odešlo, byl to nejzazší termín čekání...

Bratři František a Josef Janáčkovi , jejich rodiče partyzány oddílu zvláštního určení ZAREVA ukrývali na hájovně, se s partyzány oddílu jako malí chlapci setkávali...

Závěr:

Nezapomínejme na ty, kdož položili své životy za NAŠI svobodu , ať byli VOJÁKY Západu, VÝCHODU , TOBRUKU či barikád v Praze...

Zdroj:

archiv obce LITOŠICE.

R/1
The administrator has disabled public write access.

NÁŠ BOJ 1914-1919 / 1938-45 10. čen 2021 18:07 #13649

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
Zatím, co jsou výsadky do Protektorátu Čechy a Morava vyslané z Anglie poměrně podrobně popsány a je jim věnována pozornost, operace Jan Kozina , jehož cennou kopii medaile jsme zveřejnili ve sbírce SIGNISTIKA /Pel/Mel/... je známa méně, nebo je jí věnována daleko menší pozornost, než Vlasovcům....připravili jsme dvě části vzpomínek na

Partyzánská skupina Jan Kozina.

Operace Jan Kozina byl paradesantní výsadek vyslaný do Protektorátu Čechy a Morava ze Sovětského svazu. Výsadek měl sedmnáct!!! členů! Vycvičil jej a organizoval Ukrajinský štáb partyzánského hnutí / UŠPH/-zřízený při vojenské radě 1.ukrajinského frontu.

Bojový úkol:

- formování partyzánských jednotek z místního obyvatelstva

- příprava terénu pro další výsadky a materiál

- vedení sabotážní činnosti

zakládání Národních výboru v jejichž čele měli stát komunisté

Složení výsadku:

- velitel: poručík Vasil KIŠ

- náčelník štábu: major Grigorij MELNIK

- zástupce náč. štábu: poručík Arkadij Ivanovyč JASTREMSKYJ

- politický komisař: Ján KOPČÁK

- velitel bojové skupiny :Pavel MORJAKOV

- náčelník pro diverzi: A.M.PETROSJAN

- náčelník průzkumu: Dimitrij MALIŠEV

- lékař: Nikita Kuzmič KOSINKOV

- radisté: A.N. PANČENKOVÁ , V.ŠAMAJEV

- spojka: Michal TURIS

- pomocnice náčelníka štábu: Věra Štěpanovna MORHUNOVOVÁ

- bojová skupina: Josef BALAŠČÍK, Juraj HUŠŤÁK, Michal GALANDA, Ján PALO a Peter TUNDER.

PŘÍPRAVA.

O formaci výsadku a jeho cílech rozhodl štáb na Ukrajině 3.září 1944. Původně měl být vysazen na Slovensku- odtud by přešel do Beskyd. Rozvědka ale zjistila, že na hranicích Protektorátu se Slovenskem byla nasazeno velké množství jednotek SS a německé policie. Byla vyloučena i další varianta- výsadku na polském území a přechod do Beskyd. Partyzánský oddíl Jana Žižky sváděl těžké boje s jagdkomandy a výsadek přijmout nemohl. Padlo rozhodnutí: vysaďme skupinu do prostoru Šumava- do týlu nepřítele!

VYSAZENÍ:

Bylo provedeno 14.října 1944. V temné noci byl světlometem zachycen dopravní letoun a musel se odchýlit směrem na Plzeň. První část skupiny /Melnik, Kiš, Petrosjan, Morjakov, Mališev a Turis/ přistáli v prostoru mezi obcemi: TUCHOŘICE a LIPNO. ve dvou obletech.

To dalo Němcům čas aktivovat bezpečnostní aparát. Skupina výsadkářů byla obklíčena;+ prostřílela se. Pouze Melnik byl těžce raněn na noze. nebyl schopen chůze... Druhá skupina měla ještě menší štěstí. PADLI: Kosinkov,/lékař/ Morhunovová/pomocnice náčelníka štábu/ a JASTREMSKIJ. / zástupce náčelníka štábu/.

Zajati byli: Pančenková, Šamajev, (radisté) Galanda, Tunder, Hušťák a Balaštík. (celá bojová skupina) .

Palo (bojovák) a Kopčák (politický komisař) se prostříleli, do příchodu Rudé armády (zpravodajského výsadku ), se skrývali v lesích.

Co bylo dále?

S těžce zraněným MELNIKEM zbytek skupiny 17.října 1944 těžce postupoval směrem na Filipovu Huť, cestou se ztratil TURIS (spojka), byl zatčen německou policií. Až v obci DROZDOV skupině poskytli odbojáři pomoc a MELNIKOVI i ošetření lékařem. Bylo nutno změnit původní plán- KIŠ správně předpokládal, že Němci mohli zajmout některého ze členů výsadku a tedy, že Gestapo původní cílový prostor působní výsadku již zná). Skupina postupovala pomalu, skrytě, v prostoru Benešovska a Neveklovska i výcvikovým prostorem Waffen -SS.

Až 8.listopadu 1944 dosáhli prostoru Dolních Kralovic a zde měli štěstí. Náhodně navázali kontakt s místní odbojovou skupinou; ta jim zajistila úkryt v lese, jídlo a ošacení. Výsadkáři postupovali směrem na Uhelnou Příbram- zde získali informace o dalším sovětském výsadku u Čáslavi.

Prostor Železné Hory:

Velitel Vasil KIŠ se setkal s Miroslavem Pichem- Tůmou, politickým komisařem brigády Mistra Jana Husa; Melnikovi se dostalo kvalifikované lékařské péče. Při jednání, zda se výsadek spojí s partyzány spojit, byl KIŠEM- velitelem výsadku odmítnut. (Důvodem byla Kišova averze k "ortodoxnímu" komunistovi Tůmovi?)...Kišovi se podařilo navázat kontakt s odbojovou skupinou z Chrudimska...

OSUD DESANTU:

Desant byl rozpuštěn a vytvořena partyzánská brigáda Jana KOZINY.

Velitel výsadku poručík Vasil KIŠ založil, společně s chrudimskými odbojáři, partyzánský oddíl , později pojmenovaný po Ludvíku Svobodovi.

Náčelník štábu major Grigorij Melnik se ze zranění zotavil, stal se velitelem partyzánského oddílu nesoucího původní název výsadku Jan KOZINA, z několika členů původních se úspěšným velitelským vedením rozrostl na partyzánskou brigádu Jan KOZINA.

Brigáda operovala v prostoru: Tišnov, Jihlava, Boskovice a Hlinecka. Některé akce koordinovala s partyzánskou brigádou Mistr Jan Hus, partyzánskou brigádou Doktor Miroslav Tyrš a zvláštní slupinou " oddílem zvláštního určení Zarevo.

Exkurz:

Oddíl zvláštního určení "ZAREVO" česky ZÁŘE, nás zaujalo podobností názvu se 7.výsadkovým plukem "zvláštního určení Holešov"... ejhle, obestřen tajemstvím, ale !!! my jsme jej "rozkryli"... Zarevo na české WIKI nenajdeme... my jsme šli jinudy a NAŠLI!!

Brigáda majora Melnika měla koncem války ve stavu téměř 500 příslušníků, z toho asi 280 Čechů. Provedla řadu významných akcí - bojových i sabotážních ( její činností se zabývá i pan kolega, historik Václav KAMENÍK!).... výčet akci nebyl pro okupanty bezvýznamným...10 lokomotiv,, ř6 vagonů, 7 tanků, 26 vojenských vozidel a 548 mrtvých Němců... bojovníků, nikoliv civilistů. Pro nacisty bylo zvláště bolestné vypuštění lihu ze tří lihovarů.

Zdroje:

Sborník národního muzea v Praze, také okrajově: KMOLLOVÁ Petra, Diplomová práce : Partyzánský pluk Ludvíka Svobody (on line) Univerzita Pardubice ? fakulta filosofická, Parašutistický výsadek Jana Koziny, také okrajově HOLAS Vlastimil "Válka a Chrudimsko" Brno 2007 (bakalářská diplomová práce.. dostupné on line..

Zkráceno, využita pouze prověřitelná data... R/1
The administrator has disabled public write access.

NÁŠ BOJ 1914-1919 / 1938-45 07. kvě 2021 06:32 #13469

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
2. května 1945 skončila BITVA o BERLÍN.

Započala již 16.dubna 1945 - skončila 2.května 1945.

strany:

Sovětský svaz Velkoněmecká říše

Polsko

velitelé:

1.běloruský front Adolf Hitler- již zhroucený

Georgij ŽUKOV Skupiny armád Visla

Gotthard Heinrici

Kurt von Teppelskirch

( co se neví- 2.května 1945

kapituloval se svojí armádou

Britům, byl v zajateckém táboře v Británii

a již v roce 1947 propuštěn!

2.běloruský front Skupina armád Visla

Konstantin Gotthard Heinrici

Rokosovskij Kurz von Tippelskirch



1.ukrajinský front Přímá obrana Berlína

Ivan Koněv Hellmuth Reymann

Helmuth Weidling

Rudolf Sieckeniud - padl



síly:

185 000 polských vojáků 766750 vojáků Wehrmachtu

2 300.000 vojáků ŠSSR jednotek SS a domobrany

přímo v Berlíně 50 000 přísl.

Wehrmachtu, Hitlerjugend

40 000 Volkssturmu , policejní

a hasičský sbor...





6 250 tanků 1 519 tanků a obrněných vozidel

7 500 letadel 2 224 letadel

41 600 děl a minometů 9 903 děl a minometů

ztráty:

81 000 mrtvých 88 080 mrtvých

nebo 479 298 zajatých

pohřešovaných 22.000 mrtvých civilistů

kolem 22.000 mrtvých ostatních...


Bitva o Berlín skončila. Dějiny napsaly o dobytí Berlína mnoho. Také o vztyčení rudého praporu nad nepobořenou věží...dramatické příběhy znásilněných německých žen- při zamlčování milionů znásilněných, zavražděných dětí, dívek a žen ve válce... milionů obětí umučených v táborech koncentračních...

Zřejmě v budoucnu se již naší vnuci a pravnuci budou učit o tom, že Sověti Evropu vlastně neosvobodili.. ale "okupovali" -- ANO, okupovali Československo v roce 1968...v roce 1945 Evropu za nemírných obětí PSVOBODILI od německého NACISMU!!

Vrátíme se zpět .

Naše redakce nejde vyšlapanými cestičkami přepisů. Asi to má z dob let 1961-1969, kdy oi vyšlapaných cestách chodit nesměla a nemohla.

Česká Wikipedie je skvělá.. Ale životopisy velitelů obrany Berlína nemá...nezbylo tedy redakci www.svvz.cz než oprášit znalosti němčiny let 1950 od otce, 1961-1969 od Zpravodajské správy ČSLA, University Karlovy.. a vše si, poctivě a tvrdě přeložit.

Výsadkář vítězí vůlí.

Proto postupně dostanete na našich stránkách, co se běžně neví:

Generálmajor Rudolf Sieckenius - velitel bezpečnostní divize ( 391 Sicherungs Divizion) padl 28.dubna 1945

Generál dělostřelectva Helmuth Otto Ludwig Weindlig - poslední velitel Berlínské obranné oblasti

Generálporučík Hellmuth Reymann- druhý s posledních velitelů Berlínské obranné oblasti

Polní maršál Ferdinand Schörner - polní maršál Wehrmachtu /krvavý Ferdinand/... brutální vrah vlastních vojáků - oblíbenec Hitlera.

Generál Gotthard Fedor August Heinrici - přední defenzivní expert Wehrmachtu-svojí skvělou válečnou taktikou ušetřil Němcům tisíce vojáků, poddůstojníků a důstojníků...

I nich postupně napíšeme... nikdo nemá být zapomenut.

R/1
The administrator has disabled public write access.

NÁŠ BOJ 1914-1919 / 1938-45 30. dub 2021 05:00 #13429

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
26.dubna 1942 byla zahájena OPERACE CANONBURY...Královské letectvo (RAF) a československý odboj v roce 1942 - před atentátem na Heydricha... předmětem měl být noční nálet bombardérů RAF na PLZEŇ.. k ochromení vojenské výroby v závodech Škodových....

V oné době, byly Plzeňské Škodovy závody součástí koncernu strojíren Richswerke Hermann Göring- jedna z největších zbrojních továren v Evropě. proto byla až do konce války cílem britských a následně i amerických leteckých útoků.

První útoky RAF zkoušeli Angličané v roce 1940 a 1941. Ovšem, tehdy byla Plzeň na samé hranici doletů britských bombardérů ( asi 1200 km, disponovala jen dvoumotorovým bombardérem Amstrong Whitwoert Whitley, v roce 1941 už i čtyřmotorovým Short Storling, pouze ty byly schopny doletět a vrátit se bez mezipřistání.

Britské bombardéry se dostaly nad Plzeň až v dubnu 1942.

Edvard Beneš byl ideovým otcem bombardování Škodovky- byl připraven plán "Canonbury" ,na jeho přípravě se podíleli i českoslovenští zpravodajci. / II. oddělení MNO, českoslovenští parašutisté připravené k vysazení, československý odboj a Special Operations Executive ( britské oddělní M 16 pro zvláštní operace).

Dnem leteckého útoku byla zvolena sobota 26.dubna 1942 - nálet mel být zahájen krátce po půlnoci- termín byl zvolen pro ušetření životů českých dělníků. Součástí náletů měla být i sabotáž škodováckých dělníků. Zapojeni byli členové ilegální odbojové skupiny " Vašek-Čeněk".

Do akce byli zapojeni parašutisté, již vysazení na území PROTEKTORÁTU ze skupin Out Distance, Anthropoid a Silber A. Parašutisté skupiny Silver A- nadporučík Alfréd Bartoš a radista Jiří Potůček udržovali vysílačkou " Libuše" spojení s Londýnem (14.4.1942 přijali zprávu o plánovaném bombardování Škodovky s neurčeným termínem ( do konce dubna). Parašutisté byli požádáni o pomoc s navigací letounů nad zatemnělým městem. Jako označení cíle měl být použit radiomaják a signální ohně. Parašutisté měli Londýnu sdělit i možnost zapojení dalších odbojových skupiny do plánované akce.

17.dubna 1942 se do Plzně přesunuli: Jan Kubiš, Jozef Gabčík, Adolf Opálka a Josef Valčík. 23.dubna 1942 se k nim připojil i Karel Čurda ( pozdější konfident a zrádce).

Exkurz:

Hrdiny akce byli občané Plzně ti parašutisty ukryli. Poté je dívky z rodin vodily k rekognoskaci....rodina Králová- ulice Pod Záhorskem1. rodina Kučerová- Resslova 4, Antonie Bejblová-Čechov 34, Alousie Hrdličová a František Král- Klatovká 78.

Dívky, provázející parašutisty po Plzni:

Věra Kučerová, Marie Želanová, Helena Králová.

18.dubna 1942 - vyslaní zpráva Londýnu, že "akce" bude připravena od 20.dubna 1942. Bombardovací svaz měl dovést k Plzni radiomaják, doprovodné stíhačky měly shodit osvětlovací rakety a zápalné ohně, aby se zakryly ohně zapálené dole. Parašutisté oznámili Londýnu, že existuje i falešný model továrny několik kilometrů západně od skutečného objektu.

Nastal problém.

Radiomaják našlo GESTAPO. Tím se akce odložila bylo přistoupeni k plánu původnímu - signálním ohňům.

24.dubna 1942 : parašutisté Gabčík, Kubiš, a Opálka za pomoci Marie Želanové vytipovali trojici objektů, v jejich středu byl cíl. Josef Gabčík byl den před akcí odvolán .. nemel tak být ohrožen hlavní cíl vysazení parašutistů- likvidace Heydricha.

25.duben 1942: BBC v německém jazyce hlásila připravenost AKCE... byl odvysílán Slovanský tanec č.8 - v českém vysílání věta" Buďte připraveni, den odplaty přijde". V oné chvíli startovaly bombardéry z Anglie...

Parašutisté Valčík a Kubiš za pomoci Marie Želanové, Věry Kučerové a dnes již dvou neznámých hrdinů, připravili zapálení stodol. Civilisty poslali parašutisté pryč- zapálení mělo být provedeno pomocí časovaných svíček v okamžiku, kdy bude slyšet letecké motory... a přišlo to:

Adolf Opálka a Karel Čurda zapálili stodolu v ulici nade Mží. Valčík s Kubišem stodolu druhou. Spojnice obou ohňů měla být středem cíle. Poté se všichni parašutisté stáhli do bezpečí...

25.dubna 1942

odstartovalo v Británii k útoku 128 bombardérů. Hlavním cílem byly haly areálu letecké výroby v Rostocku. Z formace 128 letounů se jich oddělilo 6. Patřili 218.peruti 3.skupiny RAF- čtyřmotorové bombardéry Short S-29 Stirling MkI. Za několik minut již 26.4.1942 zaznamenalo letecké eso - noční stíhač Ofw. Karl Haisch další sestřel. Britský bombardér dopadl asi 10 km severozápadně od Baden- Badenu. Z Britů nikdo nepřežil...

Do oblasti Plzně se dostalo pouze pět bombardérů . Nad Plzní byl vyhlášen letecký poplach, protiletecké obraně přálo, nad městem visela těžká oblačnost asi ve 300 metrech. Bombardéry shodily bomby "na slepo" asi 6 km před cílem /zdroj historik Jaroslav Čvančara/.

Výsledek:

Žádná z britským pum nezasáhla cíl- výrobní provozy Škodovky a seřaďovací nádraží. Vyděšení protiletecká obrana střílela po bombardérech neodjištěnými granáty, ty dopadaly po plzeňském okolí a ráno je likvidovali němečtí pyrotechnici. Největšími škodami zůstaly zapálené stodoly...

Nezdar akce

těžce zasáhla parašutisty i sabotéry z fabriky...britské letectvo bylo neúspěšné i v dalším pokusu začátkem května 1942, zde již podporu parašutisté neopakovali.

Dozvuky:

Zradou Karla Čurdy byla většina sabotážní skupiny i pomocníků parašutistů dopadena, krutě mučena, odsouzena k smrti a 24.10.1942 popravena v koncentračním táboře Mauthausen...

Zdroje: Přečtena diplomová práce paní Karoliny Kahovcové " Bombarodvání města Plzně za období Protektorátu Čechy a Morava v letech 1939 až 1945 /, NÉMEČEK , Jan Libuše volá Londýn II, materiály východočeského muzea v Pardubicích a PETŘÍKOVÁ Petra: Před 75 lety ohne naváděly spojence na Škodovku...Dnes.cz (online) MARFA 2017-04-2019 dostupné online, vlastní poznámky a ce.wiki, volně zpracováno, upraveno... R/1
The administrator has disabled public write access.

NÁŠ BOJ 1914-1919 / 1938-45 19. dub 2021 18:47 #13375

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
Gen. Vojtěch Luža: Voják až do posledního okamžiku

Druhého října 1944 byl v obci Hřiště zastřelen devíti ranami přední představitel domácího protiněmeckého odboje, bývalý legionář a pozdější generál čs. armády Vojtěch Luža (*1891). Akce rozpoutala nebývalou partyzánskou odvetu. Vojáci i národ ho ctili. Luža byl za mobilizace odpůrcem kapitulace, velel jedné ze čtyř armád, které měly republiku bránit. Dokonce uvažoval o vojenském převratu. Po Heydrichově příchodu do Protektorátu Čechy a Morava v roce 1941 odešel do ilegality......

www.mesicnikmy.cz/post/gen-vojt%C4%9Bch-...3%ADho-okam%C5%BEiku

R/7
The administrator has disabled public write access.

NÁŠ BOJ 1914-1919 / 1938-45 13. dub 2021 04:04 #13344

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
JOZEF GABČÍK

Co nevíme o Jozefu GABČÍKOVI...

Voják československé armády v zahraničí ve Francii a Velké Británii se narodil 7.dubna 1912 v obci Polusvie v Rakousku- Uhersku. Pokřtěn byl 8.dubna 1912. V matrice je uveden jako Josephus.

Otec, Ferdinand Gabčík, jezdil za prací do USA a Argentiny. Maminka byla původem Češka , v domácnosti rozená Beránková /na Slovensku vedena jako Mária Baránková. Jozef měl ještě dva bratry a sestru. Z dětí byl nejmladším.

Vojenskou službu

nastoupil u 14.pěšího pluku v Košicích, absolvoval s velmi dobrým prospěchem poddůstojnickou školu v Prešově, povýšen na desátníka. Stal se délesloužícím poddůatojníkem v hodnosti četaře. V roce 1937 přešel po skončení závazku do zálohy; pracoval v továrně na výrobu "bojových plynů. Přežil nehodu s bojovými plyny. Po příchodu nacistů provedl v továrně sabotáž a musel Slovensko opustit.

Vojenské dovednosti:

- příslušník Cizinecké legie do r.1939

- přechod do zahraniční čs. armády /Francie/-zástupce velitele kulometné čety 1.pěšího pluku

- 29.prosince 1938 povýšen na četaře a bojoval o Francii

- 12.července 1940 evakuován do Anglie. podal neúspěšně žádost o zařazení k letectvu

- 1941- úspěšně absolvoval kurz pro rotmistra, na doporučení pplk. Barovského vybrán k plnění zvláštních úkolů

- absolvoval: kurz útočného boje, základní sabotážní kurz, para výcvik na letišti Ringway, střeleckou přípravu, práci s výbušninami, řízení motorových vozidel a sebeobrany

- vybrán jako velitel výsadku Anthropoid.

18.června 1942

po úspěšném provedení atentátu na říšského protektora byl zrazen čs. výsadkářem, konfidentem Gestapa a společně s vojáky Jaroslavem Švarcem, Janem Hrubým , Josefem Valčíkem a dalšími, spáchali sebevraždu v krytpě kostela Cyrila a Metoděje v Praze.

HODNOSTI:

- 28.října 1942 postupně povýšen do hodnosti poručíka pěchoty in memoriam

- 1.prosince 1948 postupně povýšen až do hodnosti kapitána pěchoty in memoriam

-24.června 2002 povýšen do hodnosti plukovníka pěchoty in memoriam

- u příležitosti 75.výročá atentátu povýšen presidentem Slovenské republiky panem Andrejem Kiskou povýšen do hodnosti brigádního generála in memoriam 26.května 2017 opět povýšen do hodnosti generálmajora in memoriam

Poznámka:

časopis REFLEX napsal, že slovenský prezident pan Andrei KISKA plánoval společné povýšení parašutistů Josefa GABČÍKA s Janem KUBIŠEM, jeho žádost byla ze strany Pražského hradu s úřadujícím presidentem panem Milošem ZEMANEM, z a m í t n u t a...

Zdroj: Reflex 2017-06-05 dostupné online


Náš spolupracovník , režisér, písmák, hudebník, vlastenec naše informace doplnil:

JOZEF GABČÍK

Jozef Gabčík sa narodil 8. apríla 1912 v obci Poluvsie (dnes mestská časť Rajeckých Teplíc). Vyučil sa za kováča a v rokoch 1934-1937 slúžil ako poddôstojník-čatár v Košiciach. Do mája 1939 pracoval ako robotník vo vojenskej technickej továrni v Žiline a ako skladník v jej skladoch na Skalke pri Trenčíne.

Zapojil sa do ilegálneho protifašistického odboja. V roku 1939 odišiel cez Poľsko do emigrácie. Bojoval vo Francúzsku, neskôr v Spojenom kráľovstve absolvoval výsadkársky výcvik.

Po okupácii Čiech a Moravy v marci 1939 sa zastupujúcim ríšskym protektorom v krajine stal Reinhard Heydrich.

Československá exilová vláda v Londýne podporovala domáci odboj a vypracovala plán atentátu na Heydricha. Podporu domácemu odboju mali poskytnúť skupiny parašutistov, vyškolených v Británii a postupne vysadzovaných na rôznych miestach okupovaných Čiech. V decembri 1941 vysadili neďaleko Prahy československých výsadkárov, rotmajstrov Jozefa Gabčíka a Jana Kubiša s úlohou uskutočniť atentát.

Dvojica ho zrealizovala 27. mája 1942 v Prahe. Jozef Gabčík vstúpil so samopalom do vozovky pred Heydrichovo auto a vystrelil. Keďže mu zlyhala zbraň, Jan Kubiš na auto hodil pripravenú bombu. Ríšsky protektor Reinhard Heydrich o niekoľko dní podľahol utŕženým zraneniam.

Slovák Jozef Gabčík a Moravák Jan Kubiš sa po atentáte ukrývali s ďalšími piatimi výsadkármi, tiež moravákmi, v podzemí pravoslávneho chrámu sv. Cyrila a Metoda na Resslovej ulici v Prahe. Po prezradení úkrytu kamáratom Čechom Karlom Čurdom, sa všetci zúfalo bránili, posledný náboj si nechali pre seba. Jozef Gabčík odišiel na večnosť 18. júna 1942. Mal iba 30 rokov.

Po oslobodení bol Jozef Gabčík vymenovaný do hodnosti kapitána in memoriam. Jeho meno nesie tiež Vodné dielo Gabčíkovo (VDG) na rieke Dunaj.

Teraz:

Dňa 11. októbra 2014 bol v Poluvsí pri Rajeckých Tepliciach odhalený pamätník plukovníka in memoriam Jozefa Gabčíka. Pamätník stojí oproti Jozefovmu rodnému domu a je decentne umiestnený do prírody. Na odhalení sa zišlo veľa domácich, ale aj zahraničných hostí. Bustu odhalili RNDr. Peter Dobeš, primátor mesta Rajecké Teplice, Mgr. art. Peter Repka autor busty a Ing. Miroslav Bellan, občiansky aktivista a manažér projektu.

Pamätník pozostáva zo siedmych schodov, tak ako sedem hrdinov výsadkárov položilo sedem životov za svoju vlasť v krypte kostola.

Ďakujeme, že sme sa mohli zúčastniť a vyjadrujem uznanie, vďaku a pochvalu! Sme hrdí na Jozefa Gabčíka, ale aj všetkých, ktorí sa vzopreli nacistickému režimu. Pri príležitosti 70. výročia ukončenia druhej svetovej vojny, v roku 2015 prezident SR povýšil Jozefa Gabčíka do hodnosti generála in memoriam.

Link na fotoreportáž. miroslava7.rajce.idnes.cz/Odhalenie_pama...._m._Jozefa_Gabcika/

„Nikdy na Vás nezabudneme...“

František Mindár
The administrator has disabled public write access.

NÁŠ BOJ 1914-1919 / 1938-45 20. bře 2021 09:40 #13174

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
ZLE ZATÁPĚL OKUPANTŮM. VELITEL PARASKUPINY CARBON FRANTIŠEK BOGATAJ NAKONEC MUSEL Z ČESKOSLOVENSKA UTÍKAT

Narodil se 21. března 1913 v Uherském Ostrohu. Odmaturoval v roce 1933 na Obchodní akademii v Uherském Hradišti. Téhož roku nastoupil vojenskou prezenční službu u pěšího pluku 27 v Rimavské Sobotě a v únoru 1934 byl přemístěn k hraničářskému praporu 9 ve stejném městě. V letech 1934 až 1936 absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích a od srpna 1936 velel pěší četě hraničářského praporu 5 v Chebu. V období od dubna do konce září 1938 byl velitelem čety 4. roty tohoto praporu v Ostrově u Karlových Varů.

Po okupaci se zapojil do činnosti Obrany národa, byl jmenován velitelem úseku Uherský Ostroh. Po zatčení jeho nadřízeného, pplk. Vladimíra Štěrby, odešel přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii a Sýrii do Francie a 1. ledna 1940 se přihlásil do čs. exilové armády. Po porážce Francie byl 17. června 1940 evakuován do Velké Británie. Zde byl do roku 1942 velitelem čety důstojníků u brigádní kulometné roty Čs. samostatné brigády. Poté absolvoval parašutistický výcvik a množství specializovaných kurzů. Na jižní Moravě byl vysazen 12. dubna 1944 jako velitel paraskupiny CARBON.

Úkolem skupiny bylo kontaktovat domácí odboj na jihovýchodní Moravě, organizovat zpravodajskou činnost a připravovat v tomto prostoru po přiblížení fronty ozbrojené povstání. Po přistání se čtyřčlenná skupina nesešla, parašutisté František Kobzík a Josef Vanc byli u Rudic u Bojkovic udáni a před zatčením dali přednost smrti z vlastních zbraní.

Nicméně radista, četař aspirant Jaroslav Šperl, a velitel, kapitán František Bogataj, navázali v Ostrožské Nové Vsi kontakt s Obranou národa a ve spolupráci se skupinami CLAY a CALCIUM navázali kontakt také s Londýnem. Posléze bylo touto cestou vykorespondováno celkem sedm úspěšných a jedenáct částečně úspěšných shozů zbraní. Jejich množství postačilo na vyzbrojení tří pěších praporů. V závěru války skupina zorganizovala také 44 sabotážních akcí a 27. dubna 1945 osvobodila Popovice ještě před příchodem Rudé armády. Svými výsledky se skupina řadí mezi nejúspěšnější západní výsadky.

Po válce František Bogataj absolvoval Vysokou školu válečnou a byl jmenován přednostou II. zpravodajského odboru v Banské Bystrici. Po únorovém převratu byl 1. května 1948 dán na dovolenou s čekaným a brzy poté odešel do exilu. Z německého území se účastnil třetího, protikomunistického odboje. Od konce padesátých let žil v USA, kde pracoval jako bankovní úředník. Do důchodu odešel jako vicepresident „American National Bank“ v Chicagu. Po roce 1989 byl ve vlasti rehabilitován a v roce 1993 povýšen do hodnosti generálmajora. Zemřel 4. února 1999 v Saint Germain ve Spojených státech.

Zdroj: www.lidovky.cz/lide/zle-zatapel-okupantu...0309_124926_lide_ape

r/6
The administrator has disabled public write access.

NÁŠ BOJ 1914-1919 / 1938-45 13. bře 2021 09:14 #13129

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
Naši přátelé ze Slovenska, z Klubu vojenské historie.

Toto sme točili asi 12 júna 2019... Prvýkrát mimo uzemia CR sa točilo niečo o Gabčíkovi a spol... Vlastne otvorenie kupelnej sezoný v Rajec. Tepliciach.

Všetko hrali naši chalani z klubu, ja som si zahral bankara Františka Koupila v obleku a v klobúku...a s truhlicou s korunovačnými klenotmi...držal som v rukách klenoty...



Divadlo – Atentát na Heydricha a korunovačné klenoty v Rajeckých Tepliciach

Náš Klub vojenskej historie bol oslovený /vzhľadom na to že sa venujeme 1.čsl. arm. zboru/ či by sme mali záujem urobiť predstavenie, divadlo, resp. komplet ukážku atentátu na Heydricha. Miesto bolo určené v Rajeckých Tepliciach, teda presne na miestach Gabčíkovho detstva. Termín ukážky, mesiac jún /červen sme dohodli i podrobnosti okolo ukážky a všetko už zostalo na nás. Vzhľadom na to že sme účinkovali už vo viacerých dokumentárnych filmoch s tematikou 2 sv. vojny, potešili sme sa. Výstroj, výzbroj máme „poruke“. Čo bolo treba, teda originálne auto Mercedes, nemecké uniformy a podobne sme zaobstarali a v dňoch 12 a 13.6.2019 sme na veľmi podobnom priestore ako v Prahe,na Slovensku po prvýkrát predviedli ukážku atentátu i s ďaľšími scénkami z toho obdobia.

Akcia mala úžasný ohlas. Počas dňa 4x sme mali divákov žiakov, študentov, občanov, kúpeľných hostí. A poobede naša ukážka bola súčasťou slávnostného otvorenie kúpeľnej sezóny. Veľmi sme radi, že po prvýkrát na Slovensku, na pamätných miestach, s účasťou občanov a predstaviteľov mesta, ktorí sú hrdí na Jozefa Gabčíka, sme i my prispeli k propagácii hrdinského činu a oboznámili sme sa i my a hlavne verejnosť i s príbehom českých korunovačných klenotov, ktoré sa určitý čas nachádzali ukryté v trezore hotela v Rajeckých Tepliciach pred začiatkom 2 svetovej vojny.



Fotogalerie:
Fotografie z natáčení + 2 fotografie ze setkání ve Vsetíně
Přílohy:
The administrator has disabled public write access.

NÁŠ BOJ 1914-1919 / 1938-45 09. úno 2021 19:13 #12904

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
r.1945 Brno- atentátníky Vladimírem BLAŽKOU a Aloisem BAUEREM proveden úspěšný atentát na Augusta GÖLZERA, po Reinhardu Heydrichovi druhém nejvyšším představiteli SS v protektorátu Čechy a Morava.

Proč se o nich téměř neví?

Alois Bauer- narozen 23.května 1926 Olešnice- člen protifašistické odbojové organizace Předvoj.

Původně pekařský učeň; v únoru 1945 se stal, společně s Vladimírem Blažkou, členem odbojové organizace "Předvoj", krycí jméno " Sochor".

Provedl společně s Vladimírem Blažkou úspěšný atentát na SS- Hauptstumführera Augusta Gölzera - druhého nejvyššího představitele SS - po Reinhardu Heydrichovi v Protektorátu ČECHY a MORAVA.

Vladimír Blažka -narozen 12.prosince 1920 Olešnice- člen protifašistické odbojové organizace Předvoj.

Provedl společně s Aloisem Bauerem úspěšný atentát na SS- Hauptstumführera Augusta Gölzera-

-druhého nejvyššího představitele SS- po Reindhardu Heydrichovi v Protektorátu ČECHY a MORAVA.

Vladimír BLAŽKA byl VOJÁK!

R/1
The administrator has disabled public write access.

NÁŠ BOJ 1914-1919 / 1938-45 27. led 2021 05:37 #12832

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
24. ledna - vzpomínáme VOJÁKA - Jana SYROVÉHO.

Jan Bohumír SYROVÝ se narodil 24.ledna roku 1880 v Třebíči.

Československý armádní generál, příslušník a velitel Československých legií v Rusku, předseda československé vlády v období "Mnichovské dohody-22.09.-30.11.1938"... Československý národní hrdina.

I.světová válka: dobrovolník v ruské armádě.

Vyjimečné vojenské schopnosti, postoupil do hodnosti důstojníka. V boji u Zborova přišel o pravé oko. Osvědčil se jako průzkumník. Z Ruské armády přešel jako velitel československých legionářů v Rusku a a všech proti bolševických vojenských sil na Sibiři. Povýšen do hodnosti generála. Do Československa se vrátil jako respektovaný národní hrdina.

Zařazen jako zemský vojenský velitel.

1924 podnáčelník Hlavního štábu.

1 ledna 1925 -náčelník Hlavního štábu československé branné moci.

1927- povýšen do hodnosti armádního generála.

1933- náčelníkem Generálního štábu se stal generál Ludvík Krejčí- generál Syrový byl jmenován generálním inspektorem československé branné moci. Funkce se ale pojímala spíše jako reprezentativní - vyvolala spor o kompetence mezi oběma generály.

1938. Hodnocení generála Syrového k obraně státu byla skeptická. Známe-li vojenské materiály z oné doby obavy generála Syrového lze pochopit. Jedním z argumentů bylo i národnostní složení armádního celku- republika měla cca 3 miliony německých obyvatel, brannou sílu z nich z Němců, Maďarů... byla poměrně slabá letecky- v mělké linii obrany...

21.září 1938 byl přijat německý požadavek na postoupení pohraničních území s převahou německého obyvatelstva Říši. To vyvolalo silné emoce, před Pražským hradem se shromáždil dav skandující: " Dejte nám zbraně, nebo Syrového".

Pan prezident Edvard BENEŠ v tu dobu spal...generál SYROVÝ tedy před dav předstoupil, uklidnil situaci a dav se rozešel. Následující den vláda odstoupila.

Generál Syrový vydal v oné době projev k národu.. /část.../

"Prožívám nejtěžší chvíle svého života, neboť plním nejbolestnější úkol, nad kterým lehčí by bylo zemřít. Zůstali jsme sami. Měli jsme volbu mezi zoufalou a bezvýslednou obranou, která by znamenala nejen obětování celého dospělého pokolení, ale i žen a dětí. A mezi přijetím podmínek, které v bezohlednosti jsouce položeny po nátlaku bez války, nemají příkladu v dějinách."

1945.

Generál Jan Syrový se po celou dobu okupace neangažoval. Ani na straně okupantů, ani v domácím odboji.

14.května 1945 byl zatčen, odsouzen na dvacet let odnětí svobody, ztrátě hodností a práv občanských. Vydání tvrdého rozsudku zavinily dvě okolnosti: splnil, jako VOJÁK rozkaz vydaný mu přezidentem Háchou- v oné době vrchním velitelem branné moci (březen 1939) a to, že si při vstupu na Pražský Hrad podal ruku s Hitlerem...

1960 - všeobecná amnestie - vězen Jan Syrový je propuštěn na svobodu. Zlomen, dle jeho názorem trestem nespravedlivým. plnil, jako VOJÁK, rozkaz svého nadřízeného...

Zdroje: encyklopedie Jan Syrový, řada novinových článků, vlastních poznámek- upraveno, částečně použita český Wiki. ( citace projevu k národu..)

R/1

Vidím snahy roztříštěné,

slyším hesel pustou směs,

duchů proud se různo žene,

smetá dnes, co včera vznes´,

každý hlásá nové zvěsti,

každý jiné dráhy klestí,

každým jitrem nový vůdce

vstává s rušnou družinou---

kéž by raděj´všechny ruce

v houšť se shlukly družně spjatou

za velkou, za všem svatou,

za myšlenku jedinou!



Slyším rozlícenou vádu

o svobody podstatě,

o budoucím lidstva řádu

po křivd mrzkých rozvratě,

zatím co nás všechny kruší

dál jho dne ke dni tužší,

na vše naše práva pline

a v nás deptá lidskou čest---

Mlčte, všechny snahy jiné,

před tou jednou , nejdávnější,

nejnutnější, nejhlavnější:

nejprve z jařma šíji vznést!



Když se probral z omráčení

ujařmený vrahem děd,

v prvním hlavy povztyčení

k této hvězdě upjal hled,

k ní se našich otců zraky

stále pjaly skrze mraky,

z dětství všechno naše snění

kles z vlastní vůle hloub a hloub.

Do propastí se slepě vrhá,

má na nic pohraniční sloup.



Vlast nemění se ze dne na den

a sloup ten nesmí být kladen

jen pro nic za nic sem a tam.

Hranice posvátný jsou pojem.

Chránit se musí mírem, bojem.

Bez stálosti jsou klam a mam.



Stojíte u nich v zamyšlení.

Zvláštního na nich pranic není.

A přece hledíš na ně sniv:

Tvé vlasti osud na nich visí,

a píd ˇ-l i půdy nebrání si,

nebude národ zítra živ!!!

Písně otroka. Svatopluk Čech.

Připravila paní Olga Friedrichová R/7 ke vzpomínce na dramatické chvíle let 1938/1945.
Přílohy:
The administrator has disabled public write access.
Vygenerováno za 0.237 sekund