Vítejte, Host
Uživatelské jméno Heslo: Pamatovat si mne

Téma: Klub vojenských výsadkových veteránů - PADÁČEK

KVVV PRAHA - PADÁČEK 01. led 2021 14:01 #12714

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
Vážené kolegyňky, vážení kolegové.

Tímto bych vám všem rád poděkoval za přízeň, kterou jste nám v minulých letech věnovali.

Dnes jsme si udělali malou statistiku návštěvnosti na našich webových stránkách a zjistili, že pravděpodobně díky CV19 nám poklesla roční návštěvnost. V přiložené tabulce můžete vidět návštěvnost po jednotlivých měsících, která přesně kopíruje vývoj Covidové situace v ČR.

Dále jsme připravili soupis akcí, kterých jsme se v roce 2020 zúčastnili. Při porovnání s roky 2019 a 2018 je rozdíl evidentní. Nahlédnout a porovnat můžete vše v přílohách, které v případě zájmu naleznete zde: www.kvvvpraha.cz/akce-kterych-jsme-se-zucastnili/

Všem vám přejeme pevné zdravíčko a těšíme se na brzkou shledanou ať už na akcích výsadkových veteránů, různých setkáních i pamětních aktech, ale třeba i u pivka v oblíbené hospůdce.

Za KVVV Praha, s přátelským pozdravem, Milan Krejza.
Přílohy:
Téma bylo zamčeno.

KVVV PRAHA - PADÁČEK 23. pro 2020 11:28 #12645

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
VÁŽENÉ KOLEGYŇKY, VÁŽENÍ KOLEGOVÉ, PŘÍZNIVCI I PŘÁTELÉ,

VŠEM VÁM DĚKUJEME ZA PODPORU A SPOLUPRÁCI, PŘEJEME KRÁSNÉ PROŽITÍ VÁNOČNÍCH SVÁTKŮ, ROK 2021 PLNÝ ZDRAVÍČKA A ÚSPĚCHŮ.

KLUB VOJENSKÝCH VÝSADKOVÝCH VETERÁNŮ PRAHA.
Přílohy:
Téma bylo zamčeno.

KVVV PRAHA - PADÁČEK 05. lis 2020 05:45 #12373

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
Vážené kolegyňky, vážení kolegové,

v pondělí jsme obdrželi zprávu od Petry Schamsové, že odhalení pamětní desky Jiřímu "REGI" Schamsovi se odkládá na 7.1.2021. Odložení je způsobené vládním nařízením spojeným s CV19. Termín ještě potvrdíme před začátkem akce.

M. Krejza, www.kvvvpraha.cz
Téma bylo zamčeno.

KVVV PRAHA - PADÁČEK 27. říj 2020 15:24 #12325

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
NOVÉ KLOPOVÉ ODZNAKY KVVV PRAHA
Přílohy:
Téma bylo zamčeno.

KVVV PRAHA - PADÁČEK 22. říj 2020 08:14 #12309

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
Vážené kolegyňky, vážení kolegové,

jak jsme již na začátku týdne avizovali, tak na naše webové stránky jsme dnes přidali nové číslo časopisu Padáček. Padáček č. 38 je ve formátu PDF a je volně ke stažení.

Naleznete jej zde: www.kvvvpraha.cz/padacek/

Přejeme oddychové čtení, za KVVV Praha, s pozdravem Milan Krejza.
Přílohy:
Téma bylo zamčeno.

KVVV PRAHA - PADÁČEK 20. říj 2020 16:20 #12300

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
Vážené kolegyňky, vážení kolegové,

přinášíme malou ochutnávku z Padáčku č. 38, na který se můžete těšit již tento čtvrtek.
Přidáváme i několik snímků, jejichž autory jsou: Michal Mucha, Milan Krejza a Pavel P.

Zdroje: Archiv Z. Vízka a webová stránka 601.skss.
Autorem článku je Milan Krejza.

ROTA „Z“
Dnes již téměř každý, kdo se pohybuje kolem armády ví, co znamená pojem Aktivní záloha. Ne vždy tomu tak bylo. Pojďme si společně připomenout počátky aktivní zálohy tak, jak jsem je vnímal já.

Někdy v půlce roku 2000 se na mě obrátil kamarád, se kterým jsem sloužil před několika lety jako voják ZVS u hloubkového průzkumu, jestli vím něco o tom, že do Prostějova budou přijímat k 6. speciální brigádě záložáky. Samozřejmě jsem o této skutečnosti nevěděl vůbec nic, což mě neodradilo a kývl jsem na znamení, že jsem o tom už něco slyšel. Slovo dalo slovo, pár piv dodalo odvahu a plácli jsme si, že v týdnu zjistíme podrobnosti. Návštěva OVS nám vše poodhalila a my se po pár dnech vydali vlakem do Prahy a pak tramvají do Střešovic. Celodenní kolečko ve vojenské nemocnici a červené razítko „A - schopen jako výsadkář“ mé odhodlání jen posílilo. Vyřízení Povolávacího rozkazu a pak už jen čekání na obálku s barevným pruhem bylo dílem několika málo týdnů.
Ani jsem se nenadál a už jsem seděl ve vlaku směr Prostějov. Bohužel však bez kamaráda, který ÚVN neprošel. Po několika hodinách cesty přes téměř celou republiku náš vlak zastavil v Prostějově.

Při vystoupení můj pohled padl na dva urostlé chlapíky, jen mi proběhlo hlavou, že asi taky půjdou do kasína - půjdu tedy za nimi. Bránou jsem v pohodě prošel po předložení Povolávacího rozkazu a ocitl se v chodbě, kde už nás bylo asi dvacet. Prohlížel jsem si přítomné osazenstvo a říkal si: „Co já tu sakra dělám?“ Když si odmyslím několik opravdu urostlých kluků, tak mě zarazil i jeden se vzhledem indiána, jeden postarší dědek, dva vyloženě akční typy, další s nápisem NASA na zádech atd. Naštěstí jsem narazil i na několik menších kluků, takže jsme se mohli dívat zpříma do očí. S mou výškou 168 cm jsem tam příliš nevynikal. Opravdu pestrá směsice.
Po přijímacím řízení proběhlo vystrojení a ubytování. Vše bylo pečlivě naplánováno a organizováno.
Ráno budíček v 06.00 hodin. Žádné řvaní, žádná píšťala (přestože ještě sloužili vojáci ZVS) - vše v klidu.
Rozcvička - běh ke stromu, to jsem myslel, že je můj konec, přestože jsem naběháno něco měl. Pak byl na pořadu pondělní nástup, přezkoušení z tělesné zdatnosti a setkání s velitelem 6. spec. brigády plk. Ing. Josefem Trojanem.
Při tomto setkání jsme se také dověděli podrobnosti o požadavcích na nás a další informace, které se nás týkaly:
Naše rota „Z“ vznikla na základě nařízení NGŠ AČR k zabezpečení dobrovolných cvičení záloh v roce 2000 a na návrh náčelníka Vojenské zpravodajské služby s cílem:
a) postavit organickou jednotku s vnitřní strukturou - velitel jednotky + skupiny
b) provést přezkoušení z tělesné přípravy, při které musí každý dosáhnout hodnocení nejméně „dobře“/ nejméně 100 bodů. Při nesplnění ukončit dobrovolné vojenské cvičení
c) provést cvičné seskoky padákem
d) maximální důraz byl kladen na bezpečnost
e) věková hranice do 40 let
f) zákaz dozorčí a strážní služby
g) cvičení v termínu 23. 10. 2000 do 3. 11. 2000

Další dny již probíhal výcvik dle připraveného plánu, každý den běh, dále pořadovka, střelby, Musado, hod granátem, spojovací příprava, topografická příprava, lezecká stěna Jakub a také několikadenní vyvedení v terénu. Nejvíce času jsme však trávili na výsadkovém cvičišti, kde jsme museli povinně provést pozemní přípravu v rozsahu 12 hodin a nakonec cvičné seskoky.

Měli jsme také nějaké ztráty, kdy někteří „odpadli“ ale jiní přerušili cvičení kvůli zranění. Například náš velitel skupiny Honza V. Ten měl ale smůlu několikrát... Při prvním cvičení zlomené rameno, při druhém natržené ucho a při třetím ho políbila odstřelovačka. Byl to nezmar.
Po tomto prvním cvičení jsem věděl, že zde nejsem naposledy ale netušil, že sem budu dojíždět dalších 5 let a poznám tady spoustu kamarádů na celý život.

Tehdejší velitel roty pplk. Jan Gottfried (před vznikem roty „Z“ systémový inženýr) popisuje naše první cvičení takto:
„Jistým řízením osudu jsem se zúčastnil cvičení záloh výsadkářů u speciální brigády v Prostějově, tedy u útvaru, u kterého jsem v letech 1968 - 1975 sloužil. Tím řízením osudu byl generál František Štěpánek, jehož jsem potkal na služební cestě do Prahy. Ten hecoval, že připravují cvičení záloh, tak ať seženu pár starých výsadkářů a zkusím to. Vzhledem k tomu, že to byl typ akce, ke kterým se nechám lehce vyhecovat, zjistil jsem, co je třeba, sehnal dalších pár lidí (z nichž nakonec zůstal jen pplk. Zdeněk Vízek) a podal přihlášku na ÚVS. Vzhledem k tomu, že dědky nad 40 let neberou (to se týkalo mě i Zdeňka), tak jsem donutil hecátora, ať se stará a zorganizuje výjimku. Všechna čest, zorganizoval. V jednu středu v říjnu 2000 zazvonil telefon. Ozval se gen. Štěpánek, že v pondělí nastupuji jako velitel roty záloh do Prostějova. Tato rota měla 46 lidí ve věku od 21 do 41 let a to nepočítám sebe se svými 54 a Zdeňka, který je ještě o 3 roky starší“.

Dále pplk. Gottfried popisuje výcvik včetně seskoku na Bílý kříž u Nivy a uzavírá:
„Dovolím si malé subjektivní ani ne zhodnocení, jako resumé. Byl jsem překvapen. Několikrát, nikdy ne nepříjemně. První překvapení bylo, že jsme skutečně dostali zabrat. (...) Dalším překvapením byl zájem záložáků o výcvik. Nikdo se neflákal, nikdo se nezašíval, všichni se zájmem makali. Dalším překvapením bylo složení jednotky. Od vývojáře programů nebo kluka, který se vrátil loňský rok ze ZVS až po usedlé pány v letech. (...) Zkrátka bylo to dobré, jsem rád, že jsem se nechal vyhecovat“.

Následovala další cvičení, vždy dvě víkendová a jedno dvoutýdenní.

Tím také začali vznikat problémy s účastí kluků, kteří zároveň sloužili u PČR, u hasičů ale i u soukromníků, kteří jim účast na cvičeních prakticky znemožňovali. Často si klepali na čelo, že někdo jede dobrovolně na cvičení. Ani můj zaměstnavatel nebyl výjimkou. Krátkodobě se to dalo řešit dovolenou v práci, pak již ale nebylo kdy jet na dovolenou s rodinou. Další problém byla výstroj a výzbroj, kdy jsme každé cvičení materiál fasovali a zase jej vraceli, což zabralo spoustu času, o odřených nohách z bot ani nemluvě. I s tímto jsme si každý po svém poradili.

Začali jsme si obuv, oblečení i doplňky vozit svoje vlastní. Díky aktivnímu přístupu našich velitelů se začalo vše velmi rychle zlepšovat, později jsme už měli materiál trvale nafasovaný a zamčený u nás ve skladu. Dalším problémem, se kterým jsme se museli potýkat, byl název „Dobrovolné cvičení záloh“. Málokterý zaměstnavatel toto akceptoval. Pokud si dobře vzpomínám, tak ještě v roce 2006, kdy jsem z roty „Z“ odcházel, toto ještě nebylo úplně vyřešené. Dnešní název AKTIVNÍ ZÁLOHA je myslím dobrým počinem.

V průběhu těch několika let jsem byl nucen se fyzicky udržovat, protože přezkoušení bylo každý rok, naučil jsem se spoustu dovedností, které v civilu dostatečně nevyužiju, ale vše mám stále uložené někde vzadu v hlavě. Jedno z úsměvných školení jsem absolvoval někdy v roce 2001, kdy se mi podařilo přijet na cvičení pravděpodobně s otravou alkoholem. Videoinstruktáž z ruské videokazety o odstřelovačích byla nekonečná a dodnes mi v uších zní ruské „Снайпера не видно“... mé trápení ukončil místní felčar a dvě injekce do zadku mi daly zapomenout na alkohol. Ten den jsem doběhl ke stromu druhý, v těsném závěsu za Petrem N. Závoru, kterou jsem vždy podlézal a nebo obcházel, jsem tentokrát přeskočil, jen jsem klukům nedokázal vysvětlit, co mi to do zadku píchnul...jedna byla modrá, druhá žlutá...

Teď, když píšu tyto řádky (17. 10. 2020), slyším svou dceru mluvit vedle v pokoji. Tento den, před 18 lety jsem byl také v Prostějově a ráno 18. 10. se narychlo balil a jel do porodnice v Mělníku, kde právě přicházela na svět. Dobře si vzpomínám, že nejen já jsem jel k porodu rovnou z kasáren, v dalších letech nás bylo víc.
Stále jsem si pohrával s myšlenkou, že bych v Prostějově zůstal, bohužel jsem v té době neměl střední školu, později už jsem měl zase jiné priority a po střední škole se dal k hasičům.

Můj poslední vojenský seskok jsem provedl z An-26 dne 22. 6. 2006, rozloučil se s kamarády a šel zase svou cestou, stejně, jako mnozí jiní. S klukama z roty se stále vídám, ať už před Vánoci u Myšáka, v Žešově v pálenici a nebo na setkáních výsadkových veteránů.

Ještě teď, po tolika dlouhých letech se musím usmívat, když si na kluky a na naše společné chvíle vzpomenu, běží mi hlavou spousta vzpomínek a o všechny bych se rád podělil, je to ale na dlouhé vyprávění...

Rota „Z“ stále funguje na webových stránkách 601.skss je uvedeno toto: „Od 1. 1. 2014 byla rota aktivních záloh transformována na středisko záloh speciálních sil 601.skss. Vojáci střediska záloh jsou cvičeni pro speciální průzkum, jehož úkolem je získávat strategické informace v týlu nepřítele. Výcvik je veden instruktory a příslušníky 601.skss, kteří mají zkušenosti z bojových misí v Afghánistánu, Iráku a Kosovu. Výcvik zahrnuje seskoky na padáku OVP-12SL, slanění z vrtulníku, zasazení přistávacím výsadkem. Nacvičují taktiku přesunu malých jednotek v týlu nepřítele, způsoby pátrání a pozorování, činnost při kontaktu s nepřítelem a další standardní operační postupy“.
V současné době stále necelá desítka členů z původní roty „Z“ slouží, a hluboce před nimi smekám.

V říjnu letošního roku měla naše rota „Z“ oslavit 20. výročí svého vzniku, společně s J. Gottfriedem a Z. Vízkem jsme měli v plánu uspořádat velké setkání, bohužel přestavba srubového tábora na Hamrech a také situace kolem CV19 nám toto znemožnila. Věřím, že při nejbližší možné příležitosti vše zameškané doženeme.

A co říci na závěr? Snad jen: „Pánové, díky, bylo mi ctí“.
Přílohy:
Téma bylo zamčeno.

KVVV PRAHA - PADÁČEK 08. zář 2020 09:36 #12145

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
Vážené kolegyňky, vážení kolegové,

dnes jsme přidali na naše webové stránky výběr snímků z Prostějova, kde se konalo ve dnech 2. - 4. září Setkání výsadkových veteránů. Zde také náš kolega Miloslav Juříček obdržel Čestný odznak AČR Za zásluhy 3. stupně.
Srdečně Mílovi gratulujeme.

Snímky naleznete zde: www.kvvvpraha.cz/foto-videogalerie/

a reportáž z této akce na ČT24 zde:
www.ceskatelevize.cz/porady/10122978233-...dalosti-v-regionech/


Přejeme pohodové dny, za výbor KVVV, s pozdravem Milan Krejza.
Přílohy:
Téma bylo zamčeno.

KVVV PRAHA - PADÁČEK 07. zář 2020 19:26 #12144

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
Vážené kolegyňky, vážení kolegové,

31.srpna jsme přidali do fotogalerie na našich webových i FB stránkách několik snímků z odhalení památníku Platinum-Pewter. Tento důstojný památník vznikl z iniciativy KVV Chrudim a je umístěn poblíž obce Javorné.
Tímto KVV Chrudim děkujeme za pozvání a gratulujeme k perfektně odvedené práci.
Snímky uveřejňujeme s laskavým souhlasem Pavla Vrby, který je jejich autorem.
Dalších několik snímků přidáváme od kol. Davida Lučana

www.kvvvpraha.cz/

www.facebook.com/vysadkovy.v.praha/


Přejeme klidný start do nového měsíce, za KVVV Praha, s pozdravem Milan Krejza.
Téma bylo zamčeno.

KVVV PRAHA - PADÁČEK 06. srp 2020 11:30 #12034

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
SMUTNÁ ZPRÁVA

Vážené kolegyňky, vážení kolegové,

v pondělí jsme obdrželi další smutnou zprávu, že nás navždy opustil náš kamarád a kolega Jiří Stanislav. Jirko, měj vždy modré nebe nad hlavou a dávej tam z té výšky na nás pozor, bude nám chybět Tvůj temperament i Tvůj elán.

Poslední rozloučení se bude konat dne 14.8. v 11.15 hodin v obřadní síni krematoria v Motole.

M. Krejza

www.kvvvpraha.cz/
Přílohy:
Téma bylo zamčeno.

KVVV PRAHA - PADÁČEK 29. čec 2020 12:11 #12015

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
Vážené kolegyňky, vážení kolegové.

Dnešního dne oslaví náš kolega a kamarád Míla Juříček své 90. narozeniny. Pojďme si v krátkosti připomenout zajímavou Mílovu vojenskou kariéru:

Plukovník Ing. MILOSLAV JUŘÍČEK narozen 29. 7. 1930 v Rosicích u Brna. Vyučil se typografem a pracoval v tiskárně v Brně. V září 1950 se stal žákem roční Školy důstojnického dorostu v Českém Těšíně.

Po jejím absolvování nastoupil v září 1951 jako frekventant do Pěchotního učiliště v Lipníku nad Bečvou, které úspěšně ukončil o dva roky později. V říjnu 1953 byl zařazen k 22. výsadkové brigádě v Prešově, a to jako velitel čety výsadkové minometné roty jejího 65. výsadkového praporu. U tohoto praporu prošel v následujících letech celou řadou funkcí. Na počátku října 1956 se stal velitelem jeho minometné roty, o rok později, v říjnu 1957 byl zařazen na funkci pomocníka náčelníka štábu a dnem 1. 10. 1958 se stal náčelníkem výsadkové služby praporu.

Tuto zodpovědnou funkci vykonával i po přemístění 22. výsadkové brigády do Prostějova a opustil ji teprve v polovině července 1963, kdy byl povolán k řádnému studiu na Vojenské akademii Antonína Zápotockého v Brně (směr velitelsko-štábní).

Po ukončení studia se na konci listopadu 1966 vrátil zpět k prostějovské 22. výsadkové brigádě, kde poté až do konce července 1967 působil jako zástupce velitele 65. výsadkového praporu. Následně byl ustanoven starším důstojníkem oddělení bojové přípravy 22. výsadkové brigády a od konce ledna 1968 tomuto oddělení velel (zároveň zastával i funkci zástupce náčelníka štábu brigády).

V září 1969 byl ustanoven náčelníkem štábu 22. výsadkového pluku, jenž v Prostějově z reorganizované 22. výsadkové brigády vznikl a 20. 11. 1970 se stal jeho velitelem.

V září 1972 byl vyslán do Moskvy, kde po následující dva roky studoval na Vojenské akademii K. J. Vorošilova. Po návratu do republiky absolvoval od července do listopadu 1974 odbornou stáž u VVO, a to jako náčelník štábu 13. tankové divize v Topolčanech.

Poté byl dnem 21. 11. 1974 ustanoven náčelníkem štábu 20. motostřelecké divize 1. vševojskové armády ZVO v Karlových Varech. Tuto funkci vykonával do poloviny prosince 1975.

Následně se stal velitelem 2. motostřelecké divize 1. armády ZVO v Sušici, které velel až do poloviny listopadu 1979, kdy byl ustanoven náčelníkem Vojenského gymnázia Jana Žižky z Trocnova v Praze.

Do zálohy byl přeložen dnem 31. 12. 1985.

V současné době se Míla stále pravidelně účastní schůzí výboru KVVV Praha, ale i jiných akcí.

Mílovi přejeme vše nejlepší, hodně zdravíčka a spoustu životního elánu do dalších let.

Více info - Padáček č. 14
Přílohy:
Téma bylo zamčeno.
Vygenerováno za 0.276 sekund