r. 1945, KRALUPY NAD VLTAVOU..
Vážené kolegyňky, vážení kolegové.
Vzhledem k tomu, že naše aktivity jsou díky rýmě z Číny omezené, tím pádem nemáme materiál na naše webové stránky, tak jsme se ohlédli kousek dál a to až téměř na konec druhé světové války. Náš dnešní příspěvek se netýká parašutismu, přesto si myslíme, že stojí za připomenutí. Jedná se o nálet na Kralupy nad Vltavou dne 22.3.1945. Právě z Kralup je i několik našich členů. Pojďme se tedy podívat, co se v Kralupech na konci 2. světové války událo...
S přicházejícím koncem války a nastupujícím jarem se schylovalo také ke konci třetí říše. Spojenecké letectvo ovládalo oblohu nad Evropou. Ve dne jim vládlo americké letectvo a v noci pak královské letecké síly. Bombardování německého území bylo na denním pořádku. V noci 14. února 1945 podniklo spojenecké letectvo zničující nálet na německé Drážďany, kde zápalné bomby způsobily obrovské požáry. Obyvatelé Kralup pozorovali vzdálenou záři na severozápadě. V té době ještě netušili, jaké hrůzy jim přinese následující měsíc.
Na 22. března 1945 naplánovali Američané letecký útok na rafinerie a sklady pohonných hmot na území Čech. V Kralupech bohužel takováto rafinerie byla, patřila firmě Benzol – Verband, ale od roku 1943 již byla mimo provoz a patřila k nejmenším v protektorátu.
Toho čtvrtečního rána byla nad Kralupy modrá obloha. Sluneční paprsky prozařovaly město a lidé si užívali druhého jarního dne. Tou dobou se v jižní Itálii nakládaly do pumovnic čtyřmotorových bombardovacích letadel Liberator B-24 tříštivé bomby. Jednotlivé skupiny 15. letecké armády USAAF se základnou ve Venose a Spinazzole startovaly postupně od 7:40 hodin do 8:11 hodin. Jako ochranný doprovod byly nasazeny stíhačky P-51 Mustang a P-38 Lighting. Po startu bombardérů z Itálie zbývalo mnoha obyvatelům Kralup už jen několik hodin života.
Letecké sirény v Kralupech oznámily poplach čtvrt hodiny před polednem, ale nikdo jej nebral vážně. První letouny se na obloze objevily v půl jedné odpoledne a to směrem od severovýchodu. Jejich cílem byla kralupská rafinérie, která však již v té době nebyla v provozu. Teprve když začaly dopadat první bomby, došlo obyvatelům Kralup, že tentokrát je terčem útoku právě jejich město. Jediné úkryty, které byly schopny odolat přímému zásahu bomb, byly vytesány do skály kopce Hostibejk v Přemyslově ulici a v ulici Dobrovského. 14 Liberátorů z první vlny svrhlo na Kralupskou rafinérii 31 tun pětisetliberních bomb a tím ji zcela zničilo. Již jedna z prvních leteckých pum zasáhla ocelovou nádrž, kde byl ještě zbytek ropy. Ta po zásahu začala hořet a hustý černý dým zahalil celé město. Další vlny bombardérů odhazovaly svůj náklad naslepo, převážně do centra města. Celkem na Kralupy zaútočilo 8 skupin složených ze 125 letadel, které na město shodily 286 tun bomb.
Tím však zkáza města nekončila. Jedna z podskupiny 15. letecké armády o počtu 20 letadel typu B-17 Flying Fortess, která měla primární cíl německý Ruhland dostala příkaz změnit svůj cíl útoku a to na město Kralupy. Do trosek města svrhla po 13. hodině dalších 30 tun bomb. Tímto již nálet na Kralupy skončil, ne však utrpení obyvatel. V Kralupech zůstalo po náletu 245 mrtvých, z toho 145 Čechů.
Náletem bylo zničeno 22 průmyslových objektů, 26 zemědělských usedlostí, 11 obytných domů a dalších tisíc jich bylo poškozeno. Dále bylo poničeno vlakové nádraží, elektrické i telefonní vedení, rozbitá kanalizace, přerušené koleje i silnice. Škody činily 210 miliónů Kčs.
Spojenecká letadla se vrátila nad Kralupy ještě dvakrát. Nebyly to však již bombardéry, ale stíhačky. Američtí stíhači se 31. března 1945 utkali s německými a v krátkém boji jich několik sestřelili.
Ke konci války bylo na kralupském letišti ještě několik desítek německých letadel (kralupská kronika udává počet čtyřicet), dle dochovaných fotografií se na letišti nacházeli transportní Junkersy Ju 52, nové Messerschmitty Bf 109, Bf 110 a školní Siebely Si 204. Plavec na str. 183 uvádí, že útok pravděpodobně provedly Mustangy 84th Fighter Squadron 78th Fighter group Americké 8th Air Force. Velký počet německých letadel byl pak zničen na zemi a to dne 16. dubna 1945.
Z vyprávění Miloslava Stiebra, lze dobře pochopit rozsah boje na kralupském letišti. Pan Stieber se zamyslí a začne vyprávět: „Toho dne jsem byl u kamaráda Zajíce, když v tom nám nad hlavama přeletěly Mustangy. Letěli nízko nad Hostibejkem a slyšeli jsme štěkat kulomety. Nedalo nám to a utíkali jsme na Lobečskou skálu. Cestou jsme se ale museli několikrát schovat, protože kolem nás padaly prázdné nábojnice. Když jsme doběhli na palouček, tak jsme viděli, jak Američani nalítavají na letiště a kulometama ho odstřelují.
Letadla byla ukrytá i v nedalekém hájku, ale hodně jich už hořelo. Jeden z Mustangů odhodil prázdnou přídavnou nádrž a ta spadla do Vltavy. Na jednom z břehů jsem viděl, jak někdo bere loďku a pro tu nádrž pluje. Když se jí pokusil vytáhnout, tak se i s loďkou převrátil.“ (smích) Stieber se krátce opět zamyslí a pokračuje: „To víš, že po nich střílel i flak, ale stejně prdku strefili...
Druhej den jsme se tam šli podívat. Prolezli jsme nějaké letadla, všechny ale byly rozstřílené nebo ohořelé. Po několika letech, když jsem šel vrchem domu přes pole, tak jsem nacházel spoustu prázdných nábojnic, které pocházely jistě z tohoto dne....“
Zdroj: STUPKA, J. Město v slzách, PLAVEC, M. Bomby pod Řípem a BP kol. Milana Krejzy, fotografie jsou také z archivu kol. M. Krejzy.
Přílohy