Vítejte, Host
Uživatelské jméno Heslo: Pamatovat si mne

Téma: PARAŠUTISMUS

PARAŠUTISMUS 05. čec 2020 12:31 #11917

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
2. července 2020
Sto třicet výsadkářů z Chrudimi trénovalo na Vodní nádrži Seč seskoky do vody.




Zdroj: AČR
The administrator has disabled public write access.

PARAŠUTISMUS 29. čen 2020 08:29 #11889

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
paraglaiding - zázrak v bouřce




R/MM
The administrator has disabled public write access.

PARAŠUTISMUS 02. dub 2020 06:02 #11540

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
"JAK JSME ZAČÍNALI"....
(Zlínsko)

Rok 1948. Praha. ve spolupráci s vojenským velitelstvím výsadkového vojska a "SVA|ZEM BRANNNOSTI. ÚKOL: vycvičte nové instruktory pro REPUBLIKU. To byl oddíl PARA 1.

SVAZ BRANNOSTI ZRUŠEN. Činnost převedena pod JTO SOKOL.

Oddíl č.2. vznikl ve Zlíně. V roce 1949 Gottwaldov.

Prvými instruktorkami byly: paní Jiřina HŘÍBKOVÁ a Vlasta RYBÍNOVÉ. Velitelkou oddílu byla jmenována paní Adéla MACHÁČKOVÁ. Vychovatelka. Sportovkyně. Reprezentantka ve vrhu koulí!

1949 - založen KURZ "A" - instruktorský"- ukončen v září 1949 v Hradčanech u Mimoně... seskoky 29.09.1949 letiště KLECANY.

Mezitím probíhal nábor do kurzu "B"- již vlastní, para. K zahájení výcviku přijel velitel výsadkových vojsk generál Karel Paleček- krátce nato zatčen...odsouzen.

Výcvik v KURZU "B" byl prováděn již v přípravě na zařazení k výsadkovým vojskům i na trenažeru na Januštici / dodnes funguje střelnice Vršava- původně vystavěna WEHRMACHTEM, přejeta v roce 1945 armádou, později Svazarmem- k výcviku sportovních střelců slouží dodnes...i jako střelnice "veřejná".

1950 - ze základní vojenské služby se vrací Alfonz KOLÁŘ, přebírá funkci krajského náčelníka (sloužil v té funkci až do roku 1979!).

1951 - Sokolský parašutismus: vycvičeno 120 parašutistů- seskoky z C-47 Dakota, padáky Vj-1- doskoková plocha letiště Otrokovice.

1952 - dokončení seskoků...
Překážková dráha na Junuštici v délce 300 m /707 II/ byla významná pro nácviky i dne 24.08.1952... 1.mistrovství Československa se konalo na letišti Tři Duby.
Disciplíny: Seskok tříčlenní hlídky na přesnost přistání- kritériem byla vzdálenost mezi přistávšími členy družstva, Běh na jeden kilometr s překonáním překážek TOZ II a nakonec hod granátem.
Zlínský kraj postavil jedno družstvo mužů a jedno družstvo žen.

1952.
Parašutismus, co sport, byl převeden ze SOKOLA do DOSLETu, spojen s aerokluby ČSR- místy výcviku se stala letiště. Reorganizace přetrvala jen rok, poté byl Doslet zrušen, vytvořen SVAZARM. Armády byla vybavena novými padáky vz.PD-47. Padák umožnil seskoky s volným pádem.

1954.
Padáky PD-47 byly přiděleny i aeroklubům , disciplína seskoků na přesnost přistání a volné pády. Masový rozvoj parašutismu ochabl jen zdánlivě- narodilo se nové sportovní období...

Z materiálu krajského instruktora Alfonse Koláře, na něhož vzpomínají mnozí s láskou.. R/1
The administrator has disabled public write access.

PARAŠUTISMUS 13. led 2020 17:57 #11168

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
11. ledna 1943 v Berlíně byl popraven stětím gilotinou československý voják, radiotelegrafista, příslušník výsadku Percentage,

František PAVELKA.

Ihned po okupaci republiky se zapojil do odbojové činnosti. 31.března 1940 byl nucen emigrovat, dostal se do Francie, zařazen ke 3.rotě 2.pěšího pluku.

Šťastně se dostal do Anglie, znovu se stal příslušníkem 2.pěšího pluku- převeden ke spojařům. 1941- převelen do důstojnické školy- vyřazen v hodnosti svobodníka aspiranta a ihned povolán do speciálního výcviku zvláštních úkolů. Kurzy: útočného boje, parakurz, speciální školení radiotelegrafie a základní sabotážní kurz.

Byl prvním československým výsadkářem vyslaným z Velké Británie, kterému se podařilo úspěšně seskočit v Protektorátu. Drží i další, nepřekonaný rekord- letoun Whitley vystartoval z anglického letiště Tangmer- aby po 11.5 hodinách letu vysadil Františka Pavelku , alias Petra SOUKUPA v noci ze 3. na 4.žíjen 1941 - s navigační chybou poblíže osady Koudelov u Čáslavi. Správně měl seskočit o 35 km dále- k Nasavrkům, kde na něj čekala odbojoví skupina jíž velel místní poštmistr Václav Doležal.

Vysazený výsadkář mel u sebe !poselství exilového prezidenta dr. Edvarda Beneše a ministra exilové vlády generála Sergeje Ingra; náhradní krystaly do radiostanic a šifrovací klíč. Osobně měl sloužit odbojovým skupinám jako speciální instruktor pro sabotáže.

V důsledku střelby na letadlo, špatného počasí a souhry nešťastných náhod byl výsadek v noci z 3. na 4. října 1941 proveden místo v obci Hradiště u Nasavrk v Koudelově u Čáslavi, tedy o 35 kilometrů dále.
Pavelkovi se i přesto podařilo navázal kontakt s vedoucími představiteli Petičního výboru "Věrni zůstaneme" na Chrudimsku. Byl vybaven falešnými doklady a přesunul se do Prahy.

Tuto část akce tedy přes počáteční problémy splnil. Spojení s londýnskou centrálou se mu ale navázat nepodařilo.

Pavelkovi v noci po seskoku pomohli místní zemědělští dělníci František Grad, Antonín Krejčí a František Kalina.

Statečnost těchto koudelovských občanů byla nezměrná. Pomohli parašutistovi, přestože věděli, jaký trest je může potkat. A potkal.

Kvůli prozrazení odbojářské sítě se smyčka kolem Pavelky začala utahovat. Po první vlně zatýkání se gestapu nešťastnou náhodou dostal do rukou dopis napsaný odbojáři Františku Buršovi. Burš dopis totiž nezničil a na základě této konspirační chyby byli zatčeni všichni tři pomocníci z Koudelova. Byli mučeni a popraveni.

Také Pavelka byl zatčen, převezen do Petschkova paláce a podroben výslechům. Když byl pro gestapo bezcenný, byl vězněn na Pankráci a poté předán soudu v Berlíně, který rozhodl o trestu smrti. František Pavelka byl popraven stětím hlavy na gilotině.

Popel byl rozprášen na neznámém místě v okolí Berlína.
Přílohy:
The administrator has disabled public write access.

PARAŠUTISMUS 29. lis 2019 15:08 #10941

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
JOHN STEELE

Dne 29. listopadu by oslavil své 107. narozeniny asi NEJZNÁMĚJŠÍ PARAŠUTISTA DNE D - JOHN STEELE.

Pojďme si společně krátce připomenout jeho život...

Když jsem jako kluk hltal knížky o 2. světové válce, tak jsem také otevřel jednu, která se jmenovala NEJDELŠÍ DEN. Již v té době - bylo mi asi 8 let, jsem věděl, že byl jakýsi den D. Však až tato KNIHA OD CORNELIA RYANA mi otevřela oči a navždy mi v paměti uvízl příběh Johna Steelea, který se dne 6. června zachytil svým padákem na věži kostela v Sainte-Mère-Église. Vzhledem k tomu, že jsem letos po pěti letech opět navštívil Normandii, tak jsem se rozhodl tomuto příběhu více věnovat a také se o něj podělit.

Tak jak to tenkrát vlastně bylo...

John Steele se narodil 29. listopadu 1912 v Metropolisu ve státu Illinois v USA.

V průběhu druhé světové války vstoupil do armády k 82. výsadkové divizi, rotě F, 505. výsadkového pluku. Svůj první křest ohněm zažil v severní Africe, a po několika týdnech seskočil se svým plukem na Sicílii, kde si v červenci 1943 zlomil levou nohu a byl přesunut do nemocnice v Tunisu. Do Itálie se vrátil v září 1943, kde bojoval od Salerna až do Neapole.

To se ale už blížila invaze do Normandie.
Cílem plánovačů při operaci Overlord bylo vysazení 101. a 82. výsadkové divize, celkem asi 13 000 výsadkářů, jejichž cílem bylo zabezpečit čtyři východy z Pláže Utah při vylodění. 82. divize měla za úkol zajistit západní břeh řeky Merderet a držet předmostí, zničit dva mosty a dobýt město Sainte-Mère-Église, druhý den měla být posílena kluzákovými výsadky.

První Dakoty s výsadkáři odstartovaly 5. června ve 22.15 hodin z letišť v jižní Anglii. Všechny americké letouny se přibližovaly od západu, asi v 00.15 shodily značkovače, poté i parašutisty.

Situace na místě vysazení však byla nepřehledná. Piloti unikající před protiletadlovou palbou nedodrželi předepsanou výšku ani kurz. Mnohé jednotky tak byly nesprávně vysazeny, mezi nimi i John Steele, který se po vysazení snášel přímo na náměstí Sainte-Mère-Église, které bylo ozářeno požárem po bombardování. Viděl, jak jeho kamarádi jsou zasaženi palbou ještě na padácích, nebo při pokusu vyprostit se z popruhů při uvíznutí na stromě.

Jeho padák se zachytil o věžičku zvonice a on zůstal viset v několikametrové výšce nad zemí. Pozoroval boj, který se odehrával v ulicích města, při pokusu o zapojení se do boje byl však zraněn střelou na noze a předstíral mrtvého. V domnění, že John je již mrtev, Němci ve střelbě nepokračovali.

Po více, než dvou hodinách, Johna z věže sundali dva Němečtí vojáci, jménem Alfons Jackl a Rudolf May. John byl vzat do zajetí, ze kterého ale po několika hodinách utekl, nakonec se dostal k vlastním jednotkám a byl přepraven do nemocnice v Anglii.

Díky chybám ve vysazení a značným ztrátám, zaútočilo dle plánu na Sainte-Mère-Église pouze asi 360 vojáků, kterým se podařilo s využitím rychlosti a noční tmy proniknout do města kolem 04.30 hodin. V 09.30 hodin už bylo pod kontrolou Američanů.

John se po uzdravení opět zapojil do bojů, seskočil v Holandsku, kde se zúčastnil osvobození města Nijmegen a dále se v prosinci 1944 zúčastnil bitvy v Ardenách, poté v Německu.

Po skončení druhé světové války ho odvezla loď z Marseille do USA a v září 1945 odešel John do civilu. Za svou vojenskou kariéru obdržel několik vyznamenání, mezi nimi i Bronzovou hvězdu a Purpurové srdce.

John po válce několikrát město Sainte-Mère-Église navštívil, účastnil se zde také natáčení filmu „The Longest Day“.
Zemřel na rakovinu dne 16. května 1969 v Lafayetteville v Severní Karolíně.

V současné době najdete v Sainte-Mère-Église spoustu míst, která Johna připomínají, ať už je to blízká hospůdka, a nebo muzeum.

Milan Krejza, KVVV Praha
Přílohy:
The administrator has disabled public write access.
Vygenerováno za 0.202 sekund