JOHN STEELE
Dne 29. listopadu by oslavil své 107. narozeniny asi NEJZNÁMĚJŠÍ PARAŠUTISTA DNE D - JOHN STEELE.
Pojďme si společně krátce připomenout jeho život...
Když jsem jako kluk hltal knížky o 2. světové válce, tak jsem také otevřel jednu, která se jmenovala NEJDELŠÍ DEN. Již v té době - bylo mi asi 8 let, jsem věděl, že byl jakýsi den D. Však až tato KNIHA OD CORNELIA RYANA mi otevřela oči a navždy mi v paměti uvízl příběh Johna Steelea, který se dne 6. června zachytil svým padákem na věži kostela v Sainte-Mère-Église. Vzhledem k tomu, že jsem letos po pěti letech opět navštívil Normandii, tak jsem se rozhodl tomuto příběhu více věnovat a také se o něj podělit.
Tak jak to tenkrát vlastně bylo...
John Steele se narodil 29. listopadu 1912 v Metropolisu ve státu Illinois v USA.
V průběhu druhé světové války vstoupil do armády k 82. výsadkové divizi, rotě F, 505. výsadkového pluku. Svůj první křest ohněm zažil v severní Africe, a po několika týdnech seskočil se svým plukem na Sicílii, kde si v červenci 1943 zlomil levou nohu a byl přesunut do nemocnice v Tunisu. Do Itálie se vrátil v září 1943, kde bojoval od Salerna až do Neapole.
To se ale už blížila invaze do Normandie.
Cílem plánovačů při operaci Overlord bylo vysazení 101. a 82. výsadkové divize, celkem asi 13 000 výsadkářů, jejichž cílem bylo zabezpečit čtyři východy z Pláže Utah při vylodění. 82. divize měla za úkol zajistit západní břeh řeky Merderet a držet předmostí, zničit dva mosty a dobýt město Sainte-Mère-Église, druhý den měla být posílena kluzákovými výsadky.
První Dakoty s výsadkáři odstartovaly 5. června ve 22.15 hodin z letišť v jižní Anglii. Všechny americké letouny se přibližovaly od západu, asi v 00.15 shodily značkovače, poté i parašutisty.
Situace na místě vysazení však byla nepřehledná. Piloti unikající před protiletadlovou palbou nedodrželi předepsanou výšku ani kurz. Mnohé jednotky tak byly nesprávně vysazeny, mezi nimi i John Steele, který se po vysazení snášel přímo na náměstí Sainte-Mère-Église, které bylo ozářeno požárem po bombardování. Viděl, jak jeho kamarádi jsou zasaženi palbou ještě na padácích, nebo při pokusu vyprostit se z popruhů při uvíznutí na stromě.
Jeho padák se zachytil o věžičku zvonice a on zůstal viset v několikametrové výšce nad zemí. Pozoroval boj, který se odehrával v ulicích města, při pokusu o zapojení se do boje byl však zraněn střelou na noze a předstíral mrtvého. V domnění, že John je již mrtev, Němci ve střelbě nepokračovali.
Po více, než dvou hodinách, Johna z věže sundali dva Němečtí vojáci, jménem Alfons Jackl a Rudolf May. John byl vzat do zajetí, ze kterého ale po několika hodinách utekl, nakonec se dostal k vlastním jednotkám a byl přepraven do nemocnice v Anglii.
Díky chybám ve vysazení a značným ztrátám, zaútočilo dle plánu na Sainte-Mère-Église pouze asi 360 vojáků, kterým se podařilo s využitím rychlosti a noční tmy proniknout do města kolem 04.30 hodin. V 09.30 hodin už bylo pod kontrolou Američanů.
John se po uzdravení opět zapojil do bojů, seskočil v Holandsku, kde se zúčastnil osvobození města Nijmegen a dále se v prosinci 1944 zúčastnil bitvy v Ardenách, poté v Německu.
Po skončení druhé světové války ho odvezla loď z Marseille do USA a v září 1945 odešel John do civilu. Za svou vojenskou kariéru obdržel několik vyznamenání, mezi nimi i Bronzovou hvězdu a Purpurové srdce.
John po válce několikrát město Sainte-Mère-Église navštívil, účastnil se zde také natáčení filmu „The Longest Day“.
Zemřel na rakovinu dne 16. května 1969 v Lafayetteville v Severní Karolíně.
V současné době najdete v Sainte-Mère-Église spoustu míst, která Johna připomínají, ať už je to blízká hospůdka, a nebo muzeum.
Milan Krejza, KVVV Praha