VÁCLAV VLČEK - plukovník letectva- zemřel 23.října 1974 v Praze, ve věku 79 let...

Aktivní budovatel čs. letectva, aktivní účastník květnového povstání v roce 1945- obět únorového teroru po roce 1948...

1914- povolán do armády k balonové četě. S balonovým oddílem prošel celou I.světovou válku.

1918- aktivní letec v posádkách Pardubice,Olomouc, Bratislava a Košice.

14.července 1920 nouzově při letu 7.letky v Košicích přistál na hranicích s Maďarskem. zajat, odsouzen k trestu smrti. Zachránil jej maršál Foche, velitel dohodových vojsk.

21.červnce 1921 propuštěn z vězení a vrácen do vlasti.

1925 - speciální výcvik s generálem Janouškem v Nancy -bombardování v noci- po návratu do vlasti vede výcvik letců III.odboru Mnisterstva národní obrany.

5.července 1926 Sokolský slet. Čs. aeroklub pořádá letecké závody na trase Praha-Hradec Králové- Ostrava- Olomouc- Nitra- Bratislava- Brno-České Budějovice- Plzeň -Praha. Vítězem se stal Václav Vlček na stroji BH-9 "Boska"s motorem Walter.

S tímtéž strojem 26.července 1926 a 8.prosince 1927 další světové rekordy.

1933. Jmenován velitelem I.perutě pluku T.G.Masaryka.

1935. Zvolen předsedou Svazu letců a jmenován profesorem Vojenské letecké akademie v Praze.

7.4.1937- ve Smetanově síni Obecního domu v Praze pod patronací Svazu letců pořádá varovnou manifestaci s heslem: " Pro mohutné letectví na obranu státu" se "slibem letců národu".

30.5. 1937- Praha- Staroměstské náměstí- slavnost odevzdání praporu od Obce sokolské Prvnímu leteckému pluku s heslem "Na křídlech za vítězstvím." Následně přijat na Hradě co předseda Svazu Letců prezidentem republiky dr. Edvardem Benešem. Do rukou prezidenta předává "Slib letců".

1939. Okupace. Organizuje tajné vysílání vycvičených letců a leteckého personálu za hranice na Západ. Stává se členem odbojové skupiny "Sázava".

1941. Civilním zaměstnancem fa Walter - Jinonice.

5.5.1941 - přebírá velení v továrně a obsazení německého pancéřového vlaku.

6.5.1945- zraněn výbuchem pancéřové pěsti. Po ošetření navštěvuje velitelství divize generála Vlasova v Řeporyjích.

7.5.1945-v továrně přijímá generála Buňačenka- zřizují velitelství přímo v závodě Waltrovky.

Návrat do stavu armády- zraněné oko mu nedovoluje létat- jmenován velitelem leteckého týlu 2.oblasti v Českých Budějovicích.

10.5.1949- zatčen v Čimelicích Státní bezpečností. Vyšetřován v "Domečku" na Hradčanech. Zažalován v zinscenovaném procesu pro "velezradu". Propuštěn z armády, zbaven hodnosti a občanských práv. Do konce života dělník v cukrovaru, později skladník.

23.října 1974 mozková mrtvice.

Václav Vlček- plukovník letectva byl VOJÁK.

zdroj: dostupné matriční záznamy a materiáy- upraveno, zkráceno do fakt. R/1

19.října roku 1919 se narodil pozdější generál Stanislav HLUČKA, český stíhací pilot. Od roku 1992 předseda Sdružení zahraničních letců.

1937- výzva "Tisíc pilotů republice" - Masarykova letecká liga. Okupace.

1939- s jistým Josefem PUTNOU, pracujícím v brněnské Zbrojovce se zapojil do činnosti odbojové skupiny tajně vynášející součástky zbraní. Na akci přišlo GESTAPO, stačili prchnout složitou cestou do Francie. Odvedeni do čs. zahraniční armády, později v Anglii nastoupili činnou vojenskou službu. Přijat do svazku RAFVR- poslán k formující se 310.čs.stíhací peruti- nejprve jako mechanik pozemního personálu.

Poté následoval dvouletý výcvik , 3.5.1943 přidělen jako stíhací pilot na základnu 313.čs.stíhací peruti (A-letka). Doprovázel bombardovací svazy nad Francii. Zraněn střepinou protileteckého granátu. Sestřelil Fw 109A (září 1943).

Poté se přihlásil do náboru československých pilotů pro nově budovanou stíhací jednotku - měla se formovat v SSSR. 20 nejlepších bylo uvolněno z RAF- pod velením štábního kapitána Františka Fajtla, se dostal do Moskvy. (Základna Ivanovo a Kubinka). Hučkovi, co zkušenému pilotovi se dostalo letounu Lavočkin La-5Fn- trupové číslo 24. S ním létal na Slovensku v rámci budoucích Slovenského národního povstání...

S.Hlučka je "otcem" čs. letectva na východní frontě (společně s dalšími)- nově utvořené 128. československé samostatné stíhací letecké perutě- později přeorganizována na 1.československý samostatný stíhací pluk v SSSR - velitelem zůstal š.kapitán František FAJTL.

S.Hlučka byl povýšen do hodnosti podporučíka, hned prvý den po příletu na letiště ZOLNÁ napadl 18.9.1944letiště Piešťany. Sestřelil startující Junkers JU 87 a těžce poškodil dva Messerschmitty Bf 109- na zemi.

Létal ve dvojce s L.Šromem - během povstání sestřelili jeden Fw 109 A, sám sestřelil další Fw 109 F a poškodil Bf 109 G. 18.října chránil napadené letiště TRI DUBY, s poškozeným La5Fn nakonec přistál v Zolné...

Zbytek války strávil S.Hlučka u 2.čs.stíhacího leteckého pluku jako zástupce velitele 3.letky.

Po válce létal u Vědeckého leteckého ústavu v Praze. Po ÚNORU 1948 zatčen, degradován na vojína žalářován ve věznici BORY.

Po roce 1968 se vrátil, rehabilitován, do armády. Do zálohy odešel v hodnosti podplukovníka.

Již koncem roku 1989 byl zvolen také do předsednictva Sdružení zahraničních letců. Po odchodu jeho předsedy Františka Fajtla v roce 1992 z této funkce byl na jeho místo zvolen právě Stanislav Hlučka.

8.května 1995 povýšen do hodnosti generálmajora ve výslužbě.

Zemřel v říjnu 2008.

Generál Stanislav HLUČKA byl VOJÁK!

ze souboru dokumentů zpracoval ve výňatcích R/1

Válečný veterán Emil Boček leží v brněnské fakultní nemocnici

www.idnes.cz/zpravy/domaci/emil-bocek-va...18_091252_domaci_aug

R/6

7. října 1914 v Otaslavicích se narodilo letecké eso bitvy o Británii, II. sv.válka , český stíhací pilot.

Josef FRANTIŠEK.

- Škola leteckého dorostu Prostějov,

- 1936- pilot pozorovacích letounů Letov Š-328 5.letka 2.letecký pluk- Olomouc,

- 1936 -stíhač - Avia B-534 4.stíhací pluk -40.letka Kbely

- 1939 - útěk před okupací do Polska

- 1939 - pilot neozbrojeného cvičného letadla RWD-8 v Polsku

- 19. a 20. září 1939 napadá německé kolony ručními granáty. Další den sestřelen, nouzově přistál; zachráněn polskými piloty, kteří přistáli opodál...

- 22.září 1939 odlétá se zbylými polskými letadly do Rumunska- z rumunského koncentračního tábora prchá- cíl Francie.

- ve Francii nepozdravil československého důstojníka, hrozí mu kázeňský trest- Československo přichází o skvělého pilota- Josef František zůstává v polském vojsku...

- pilot Josef Balejka, stíhací letec tvrdí, že Josef František sestřelil během tří týdnů nad Francií 10 německých letadel- nepotvrzeno...

- po pádu Francie se Josef František přesunul do Velké Británie, přiřazen ke 303.polské stíhací peruti na letišti Norholt; přidělen na stíhačky Hawker Hurricane Mk.I.

- 2.září 1940 v hodnosti četaře sestřelil stíhačku Messerschmitt Bf 109 E.

Vyhodnocen jako neukázněný pilot opouštějící sestavu perutě a bojující "na vlastní pěst", čím snižoval obranyschopnost vlastní formace. Nepotrestán. Uznán za "hosta" perutě s právem vlastních operací.

Odměňuje se 17 sestřely jistými, jedním pravděpodobným- vyhodnocen jako nejlepší spojenecký pilot celé bitvy o Británii. Poslední sestřel: 30.září 1940.

- 8.října 1940 se vrací z bojového letu- nad domem svého děvčete provádí složitou akrobacii. Poslední...

Pohřben na hřbitově polského letectva v Northwoodu.

28.10.2015 mu udělen In memoriam Řád bílého lva.

R/1

OLDŘICH KULIK

Narodil 24. prosince 1922

V době vypuknutí druhé světové války pobýval se svou rodinou v Maroku, kde otec pracoval na českém konzulátě.

Po absolvování francouzského gymnázia se rozhodl odejít do Anglie a bojovat proti nacismu, strávil tam téměř dva roky.

Prodělal střelecký výcvik ve Skotsku a na Bahamách, jeho hlavním úkolem v případě bojového nasazení byla radiolokace nepřátelských letadel a ponorek.

Po válce vyučoval francouzštinu a překládal.

Žije v Domově Sue Ryder v Praze.

R/6

V příloze podrobný životopis

ANTONÍN MACENAUER

Antonín Macenauer se narodil 15. října 1914 ve Šlapanicích.

Po studiích nastoupil k čs. letectvu, kde dosáhl hodnosti poručíka. Po německé okupaci se mu až na druhý pokus, v červenci 1939, podařilo přejít hranice s Polskem a vstoupil do francouzské Cizinecké legie.

Stejně jako řada dalších Čechoslováků se dostal po porážce Francie do Velké Británie, kde byl zařazen k 311. čs. bombardovací peruti RAF jako navigátor. Později prodělal pilotní výcvik v Kanadě a v roce 1943 byl převelen k 312. čs. stíhací peruti, odkud na konci roku odešel a v letech 1944 až 1945 působil u jiných jednotek RAF.

Dosáhl hodnosti F/Lt (Flight Lieutenant). Do Československa se vrátil v srpnu 1945. Nápisy na kufru souvisí právě s jeho návratem do vlasti.

Po únoru 1948 byl propuštěn z armády, byl ale poměrně brzy rehabilitován a v roce 1966 povýšen do hodnosti plukovníka letectva.

Zemřel 1. března 1984.

R/6

ZEMŘEL KURT TAUSSIG, JEDEN Z POSLEDNÍCH DVOU ŽIJÍCÍCH ČESKOSLOVENSKÝCH LETCŮ RAF

Ve věku 96 let včera v Londýně zemřel kapitán letectva Kurt Taussig, poslední čs. pilot Spitfiru žijící po druhé světové válce ve Velké Británii. Taussig byl jedním z tzv. Wintonových dětí.

V roce 1939 opustil Kurt Taussig s bratrem Karlem Československo jedním z Wintonových transportů.

Rodiče a starší bratr skončili v koncentračním táboře. Oba bratři ve Velké Británii cítili, že by měli svůj dluh splatit. Zatímco mladší Karl nakonec jako příslušník armády bojoval poblíž Singapuru, Kurta to táhlo k letectvu.

Jenže když v roce 1941 dosáhl plnoletosti a požádal československou peruť o vstup do armády, dostalo se mu tvrdého odmítnutí.

Jako oficiální důvod bylo uvedeno, že není vyučen pro speciální práce u letectva – byť to u mnoha jiných nevadilo. Historici až o sedm desítek let později zjistili proč. „Taussig je zřejmě osoba neovládající český jazyk. Jeho přidělení k letectvu by jen pobouřilo české lidi,“ stálo v armádních dokumentech.

Kurt se tak snadno nevzdal a do Britského královského letectva nakonec v roce 1942 vstoupil přímo, pilotní výcvik prodělal v africké Jižní Rhodesii, Palestině a Egyptě. Schválit to ale musel prezident Beneš. I proto na své první britské uniformě nosil nášivku „Czechoslovakia“.

Do bojových operací se Taussig zapojil, stejně jako poslední žijící český letec RAF Emil Boček, až začátkem roku 1945, odlétal na Spitfirech kolem padesáti misí, sloužil u britské 225. peruti v Itálii a Rakousku až do 7. ledna 1947.

Kurt Taussig za své vojenské kariéry u RAF dosáhl hodnosti kapitán letectva.

Pohřeb Kurta Taussiga se bude konat ve středu 25. 9. 2019 ve 14:30 hodin v krematoriu Golders Green v Londýně.

Zdroj: armyweb.cz

JOSEF DOUBEK - NAVIGÁTOR U 311.ČS. BOMBARDOVACÍ PERUTĚ ROYAL AIR FORCE.

Podle životopisné knihy "JOE OD TŘISTAJEDENÁCTÉ". Autoři: Josef DOUBEK, Lubomír Faitz


PŘEČETLI JSME :

Skutečný příběh jednoho československého vlastence, jehož nepřáteli byli předváleční Němci a poválečné zlo Komunistické strany. MUŽ připravený riskovat svůj život a svobodu k obraně práv svého národa proti těmto nepřátelům.

Josef “JOE” Doubek byl mladý muž.

Žil a pracoval v Praze v účtárně deníku „Národní Politika". Když 15. března 1939 Hitler napadl Československo, podporučík letectva v záloze odešel do zahraničí. K boji proti německým okupantům.

Nebyl sám. Spolu s třemi kamarády odjel vlakem do Frýdku nedaleko polských hranic. Zde, s pomocí mladé dívky byli všichni převedeni pěšky přes hranice do Polska. Na polském území se jim podařilo dostat se do vlaku do Krakova. Ohlášeni na československém konzulátu. Joe jako příslušník československého letectva byl poslán do Gdyně následně do Francie.

Ve Francii - Francouzská Cizinecká Legie. Uprostřed plavby do Severní Afriky vypukla válka mezi Německem a Francií a loď se vrátila nazpět do Francie.


Po návratu do Francie byl zařazen na francouzskou leteckou bázi v Tours. Francouzština, zbraně, vojenský výcvik, střelby.

Válka se rozzuřila naplno. Joe společně s dalšími kolegy poslán na jedno letiště poblíž španělských hranic k převzetí nových letadel.

Po kapitulaci Francie odjel do Bordeaux, švédskou lodí do Velké Británie.

Ve Velké Británii v Cosfordu vycvičen. Také předurčen k osudové lásce s Betty, pozdější jeho manželce...

Služebně zařazen k nově vznikající 311. československé bombardovací peruti v postavení navigátora.

Absolvoval 34 nočních operačních letů u Bomber Command a po převedení perutě ke Coastal Command dalších 5 protiponorkových letů.

Joe živě popisuje úzkost z operačních letů. Ztráty řady kamarádů. Pocit zodpovědnosti za posádku v bojovém nasazení.

Operačního turnus skončil. Navigátor JOE nastoupil jako instruktor ve výcviku nováčků.

Skončila válka.

Veterán se vrátil s manželkou a dvěma syny do Prahy. Poté nastoupil v Hradci Králové v Letecké akademii; zde začal vyučovat navigaci.

ÚNOR 1948 ještě ani nezačal a Joe rozčarován vzniklou politickou situací a infiltrací komunistických myšlenek do letectva požádal o odchod do zálohy.

Nastoupil jako ředitel Konstantinových Lázní.

Už před komunistickým převratem 25. února 1948 se Joe stal podezřelým pro STB i kvůli své manželce- Angličance.

A nejen to. Stal se článkem řetězu, napomáhajícím odchodům jeho bývalých spolubojovníků do Německa.

I Joe se ROZHODL.

Nejprve poslal do Anglie rodinu. Potom použil pas holandského přítele- dostal se bezpečně přes Německo do Anglie.

Setkání s rodinou a po nějakém čase znova k RAF.

Příběh pokračuje. Británie, později Egypt, Keňa až Austrálie.

Krátkodobá mise do pouště. Zkušební testy "přežití".

Už v důchodu, byl pozván Ministerstvem obrany k účasti v britské výzkumné expedici do Centrální Austrálie.

Po úspěšných 3 měsících - natrvalo v Austrálii.

Na doplnění několik fotografií: pochází ze soukromého archívu Lubomíra Faitze.

Petr URUBA- VOJÁK.

Petr URUBA - LETEC

Petr URUBA- skvělý člověk.

Měl jsem tu možnost být nazýván jeho přítelem. Mnohokrát jsem s ním komunikoval telefonicky; byli s mým strýcem, letcem, vojákem Doubkem,velcí kamarádi. Jemu vděčím za pomoc s překladem strýcovy knihy. S vysvětlením některých pojmů, které jsem až do té doby neznal.
Příkladmo: tzv. Officers Mess, Sergeants Mess atd.

Plukovník znal několik řečí.
Po válce se podílel na zaškolování izraelských pilotů u nás.
Naživo jsem se s ním potkal právě na té akci padesátého výročí Bitvy o Anglii v Londýně.
Byl jsem s ním v kontaktu až takřka do jeho smrti. Zemřel v Praze. V nemocnici ve Střešovicích...

Jeho paní mně říkala, fyzicky je naživu... bohužel, duševně ...

Plukovník Petr URUBA NEBYL! zapomenut!

Dokud žili jeho kamarádi,mezi sebou komunikovali.

Zapomenul na něj jen režim. To nebyl ostatně sám.

Přílohy k doplnění:

Sken z publikace popisující skutečnost:

FAKTUM:
LETOUN nebyl sestřelen!
Kapitán letounu pilot Cigoš přistál po chybě navigátora na okupovaném území Francie!!


Lubomír Faitz- redaktor vojenského letectví

---

Fotogalerie:

Foto Č. 4 East Wretham: P. Uruba: klečí na pravé noze vpředu (všichni jsou bývalí příslušníci 311. perutě), stíhači byli v tu dobu v Duxfordu. )

Foto Č.3: čtyři útěkáři z roku 1939 – zprava Doubek, Uruba, Krauz a Mlejnecký, v Praze 1992

Foto č.2: na fotografii ze zajetí jsou: Uruba Petr, Novotný Emanuel, Kopal Gustav, Knotek František, Šesták Augustín.Je z ledna 1942, zajatecký tábor v Barthu.
Bušina Emil, navigátor z posádky je pohřben v Brně.

Foto č.1 :Uruba Petr

FRANTIŠEK MLEJNECKÝ Plukovník letectva, letec R.A.F.

Narozen 10.12.1918 v Zámostí u Rožďalovic, zemřel 26.6.2008.

Najdete jej v knize autorů Joe Doubka / Lubomíra Faitze.

Oba ze stejného kraje. Kamarádi. Společně odešli za války na „Západ“ . Oba zařazeni v RAF. Oba přežili.Vrátili se do vlasti..aby společně utíkali před komunistickým režimem.

Později se jejich cesty rozešly. Přátelství zůstalo.

O letci Františku Mlejneckém vyšla kniha. "Pilot František Mlejnecký" autor Jiří Pour.

FOTOGALERIE: Luboš Faitz- ze života a bojů Františka Mlejneckého.