17.listopad 2024 A

Na stránkách KVV Holešov zveřejnil redaktor J. Bartošek vzpomínku veterána pod zkratkou Z.G. 

Pro Josefa Bartoška to byl v poslední krátké době již třetí kamarád... vzpomínka na radistu veterána Bohumila Vodičky dostáváme do souvislosti s knihou "ŠPION" dnes již také v Modré rotě sloužícího autora pana Olina JURMANA,  také vyprávění veterána "Kawasakiho"... o skupinách příslušníků v civilu; ti absolvovali v Holešově seskoky ( nebyli uváděni v běžném rozkaze velitele pluku) ale v  Přísně tajném a měli krycí jména...a své velení .. jedním z takových velitelů byl po roce 1967 i bývalý velitel pluku pplk. Ing. M. šedina

Zde je vysvětlení, proč byl týden před "srpnovými událostmi" na plánovaných seskocích a proč byla na letiště Holešov dislokována  dvě dopravní letadla IL-14.

Po odchodu velitele pluku pplk. ing. Miroslava Šediny na Zpravodajskou správu Generálního štábu:

Pocházela od roku 1945 do svého zániku v roce 1992 jako československá vojenská zpravodajská služba. Zaměřena byla na službu s tzv. "vnějším ( rozvědným) polem působnosti. Zaměřena byla na sběr a zpracování informací vojenského charakteru. Pro beěný armádní styk měla krycí číslo 248.provozní prapor.

Pokud lze z nepřímých informací o Ing. Šedinovi po jeho odchodu z velení pluku dovodit, byl zařazen pod přímé velení genmjr. Oldřicha Burdy, do skupiny B-2 - nelegální operace... řídil zřejmě ve spolupráci s rotou a  skupinou plukovní kontrarozvědky specializované jednotlivce  mimo evidenci pluku... hodnověrně nelze tuto informaci doložit... ovšem těm, kdož v Holešově v letech 1961 a dalších sloužili, jistě "docvakne" vzpomínka na internát "zahraničních studentů" ....

V  době návštěvy Generála Lomského u pluku  velitelem roty "K" kapitán  Repaský , šlo o Školu důstojníků v záloze, jíž velel od roku 1967/1969. Nasvědčovala by tomu i poznámka npor. v. v. J. Bartoška, že jak  Ing. J. Kvapil, tak B. Vodička byli jeho dobrými kamarády... S J. Müllerem  byli kamarády z Klubu...

R/1

17.listopad 2024

ZEMĚ MLUVÍ....

 

Tvrdá matka byla jsem tobě.                               Na nás oba padal těžký stín

Těžce chléb jísti  dala                                         matka tvrdá, byla jsem, tvrdý syn.

nehýčkala jsem robě,                                         Nepozdvihl jsi pro mne rámě.

muže zraňovala.                                                S láskou jsi nepomyslil na mě.

Když poprvé prohlédly tvé oči vyjevené                Když vítr zafučel, zapraštěl mráz

smutný se obzor před tebou šířil.                         neslyšel jsi můj hlas.

Mluvila jsem o ráně zasazené                              a já přesto mluvila vidouc tvoji psotu

které čas neusmířil.                                            bídu, jenž věčně je štve...

 

                             A z úst mých zamlklých zaznělo:  Vezmi si své!

 

Těžké břímě  nosím.                                         Neoslyš  slova varující.

Přichází radost nebo děs?                                  Neprodej úděl za šošovici!

Slyšíš mne, dnes.                                             Třeba mne opustíš.

Matka syna prosím                                           nezahynu

Haj si mne. Braň si mne. Neoslyš matky.             Ale víš, kolik sem přijde stínů?

Haj si mne. Braň si mne. Ať shoří statky.            kolikrát pěst bude potomek zatínat

Pole ať udupou, Zničí,                                       a  syn tvůj 

Zítra zas símě vzklíčí.                                        kolikrát  bude tě proklínat?

Chystala jsem  ti úděl, děcko.                            Nezahynu, věčná sem 

Úděl jsem sobě chystala                                   ale žít budu s trapným úžasem

Chraň si mne. Haj si mne.                                 kterak jsi zapomněl 

V moci tvé všecko;                                           dědičný na díl?

aby ztroskotala loď, nebo přistála.                     kterak jsi váhal a kterak

                                               

                                              jsi  z r a d i l ?

 

Jak možno kltý čin provést vědomky... sebe ji zradit moh. Ale své  potomky?

Dokavad dýchal jsi , proč ses vzdal? Čeho jsi se bál? Co je to s m r t ?

Smrt znamená jít ke mně.  Tvá matka země . Otevírá náruč, možno bys ji zhrd?

Pojď, poznáš , jak je náruč země měkká, pro toho který splnil co čeká.

Prosím tě, matka tvá,  braň si mne ,synu ! jdi třeba k smrti těžko jdeš.

 

                             Opustíš - li mne, nezahynu. Opustíš-li mne , z a h y n e š !

---------------------

Autor Viktor DYK, Mělník.  Připravila R/7 paní Olga Friedrichová, Mělník  redakční úprava R/1 pro zachování aktuálních myšlenek doby.

-------------------------

Viktor DYK dneška...

 

"S úsměvem mudrce si vlastní kapsu plnit,

dát ruku na srdce a jako had se vlnit,

rozmlouvat o právu a bezprávím se živit 

nadávat na slávu a pro slávu se křivit"

 

"Nemíti skrupulí , když o náš prospěch běží,

mít na rtech vyznání a pod jazykem hada,

být silným po vůli a říkat, že nám  leží

na srdci  poznání ...a bát se říci zrada".

---------------------

Připravila R/7  autor Karel  KRYL

Básník s kytarou. 

Narozen 12.dzbna 1944 v Kroměříži. Písničkář , básník, kritik politických režimů.

Foto převzato z veřejně dostupných zdrojů bez autorské ochrany-  R/2

-----------------------

R/1

 

 

14.listopad 2024 A.

" Prostějovské intermezzo"  úspěšné pokračování vzpomínek veterána VÚ 7374 Holešov (doba služby 1967/1969) svob.v.v. Milana Friedricha.

.... někdy v letech devadesátých jsem objevil pozvánku na "Letecký den s Květy"...místo konání- Prostějov. Jasně! Nabalená svačina, nabité oba foťáky....

Letiště.

Fotím a fotím. Chvilku jsem sám, kolega Standa Rozum  který je tu se mnou, si odskočil. 

Letoun IL -14....krasavec. 

Znovu prožívám chvíle, kdy jsem stoupal do jeho útrob s padákem PD-47... (snímek z archivu autora)

 

přitom si všimnu, že se nekochám jen sám ... Je zde také  nějaký důstojník armády...

Bože!

to je přece od nás bývalý major Janků!!! Sbírám odvahu- rozrušen jej oslovím. "Jsem svobodník Milan Friedrich, hláska PVO v srpnu 1968!!" a líčím mu svoji holešovskou anabázi oné doby..."

Jenže, vyrušil jsem jej ze vzpomínek. Jen na staré dobré Ilko? 

Snažím se oživit vzpomínky na Holešov, snažím se přiblížit k IDOLU  z řad důstojníků štábu ...

Ani na mne nepohlédl, poslouchá mne vůbec? Nepřerušuje mne, ale... jako by se bál nějaké provokace.. nevím.

Otočí se na mne a " asi to tak bylo, když to říkáte.."

Přichází Standa Rozum. Nevím co dál, tak jen řeknu " na shledanou"   pan major se opět zahloubá do svých vzpomínek  u té ILKY...

Ve mně radost. Melu ji páté přes deváté... až skoro doma mne napadne: nevzal jsem si žádný kontakt na člověka, se kterým jsem byl tak blízko dějinám, kráčejícím kolem nás...

Jaroslav JANKŮ.

1957-1958 velitel čety v založeném zvláštním praporu , podřízeného  Zpravodajské správě GŠ  ČSLA, (posádka  Sabinov), velitel roty ( posádka Prešov), náčelník štábu 1. praporu 1960-1961 posádka  Holešov - 1961 po vzniku pluku ustanoven do funkce zástupce náčelníka štábu pluku (1969).

Výtečný střelec, letecký modelář. 

V roce 1957 uspěl v přísném výběru do průzkumné výsadkové roty zvláštního určení Sabinov. K jeho podřízeným patřili také   příslušníci 7.výsadkového pluku zvl. určení - pozdější velitel roty Jaroslav Bílek (zesnulý) a nynější výkonný, zastupující předseda KVV Holešov praporčík  v.v. Luděk Stoklásek. 

zdroj: OSOBNOSTI  Klub výsadkových veteránů Holešov, autor Josef Bartošek 

Foro: KVV Holešov autor J. Bartošek 

Na snímku zleva plk .ing. Jiří Dufek, autor TOP SECRET, plk. v. v. Josef Hanák, v Holešově zástupce vel. roty,, kpt Dušan Hric, předseda KVV Holešov, vysoký praporečník  J. Srna ( zesnulý) , praporčík L.Stoklásek,  t.č. zastupující předsedu KVV Holešov po dobu předsedy, vpravo se standartou KVV Holešov kpt.P.Chmelík  R/1

Poznámka pod čarou.

Pohřeb plk. ing. Jaroslava Janků byl prvním setkáním s plk. Ing. J. Dufkem, rozvinutí spolupráce bývalého náčelníka štábu s Klubem výsadkových veteránů Holešov a myšlenkou napsat o 7.výsadkovém pluku knihu

 R/1

 

Číst dál: 14.listopad 2024 A.