CO JSEM ZAŽIL 5

DOSKOKY II.

Na dráhu roluje civilní linka směrem do Prahy- IK14... "budu muset někdy jít na vycházku, vidět to znovu..."

K nástupišti přijíždí GAZ; v něm nějaká šarže v červeném baretu. Zdraví ho všichni důstojníci... a že jich tu je! Každý z nich chce mít naskákanou "třídnost", aby byly peníze...Od rolujícího IL-ka k té šarži se zvedne vítr, té šarži se baret vztyčí jako "péra když kolem projde pěkná baba.." On si neuvědomuje, že má baret jako kuchařskou čepici. Rozmlouvá s důstojníky; nikdo mu neřekne, že by stačilo stáhnout si baret j jedné straně. Tak "šaškárna" pokračuje. Upozorňuji na to KOMIKA. Také si toho všimnul. " To je náš velitel útvaru- Košan"...

Přichází povel "USTROJI"- jsou vyvolávána jména, jsme řazeni do výsadků.

Jdeme v prvním, ten náš velitel Košan je zařazen k nám. Na dráhu roluje AN-2- v nezbytné kontrole nás kontroluje kapitán Hanák, velitel 4.roty. KOMIK i já dostáváme výtažné lano, opakované zadání, jak otevřít cvičně záložní padák- no, to už víme.

Nastupujeme do letounu, přebírá nás "vysazovač." (.. dnes už vám, že to byl praporčík Masarovič)- kontroluje ukotvení lan, jako prvního bere ke dveřím takového střízlíka- kluka ze 4.roty. Já jdu za KOMIKEM jako třetí. Usazeni jsme v řadě výsadkových dveří.

Naproti nám se "usazují "hodnosti." V ruce mají povětšinou výsadkové přilby; do zaplněného letounu nastupuje jako poslední ten velitel Košan . Baret již nemá, jen koženou "haubnu" jako my. Zapojí své lano- jen obráceně- "vysazovač" to napravuje.

Košan viditelně podléhá předseskokové panice, ta na nás všechny doléhá- holt- někteří ji nedokážou potlačit.

Chovají se jako "Rozpustile" chtějí se bavit, nevydrží na místě...to je případ i našeho velitele. Že by si přihnul? "Vysazovač " má co dělat, aby velitele udržel, jak se říká, "na uzdě"... velitel doráží na spoluaktéry "tohoto dramatu...vyžaduje stálou pozornost.

Všímám so, Košan skáče ve stejném munduru- (šedesátky) vyměnil za nové, "strakaté!.. "jé" má také nové, černé kanady.- také jsou mu velké, jako mně, než jsem je vyměnil.

Několikrát se střenu s Košanovým pohledem, snažím se s ním "propojit z očí do očí"... Ukazuji vztyčený palec, kdepak, nedbá, je ve svém světě... Vědom si svého velitelského postavení se zvedne ( což je bez povelu "vysazovače" přísně zakázán), chce se bavit s ostatními důstojníky; ti by jej nejraději vyhodili - viditelně- přes hluk motoru není nic slyšet... nakonec si "vysazovač" udělá pořádek.. a přichází "sólo!...

piloti rovnají letoun za zatáčky, "vysazovač" otevírá dveře, dovnitř pěkně profukuje- "kosa" !

"Vysazovač " se domlouvá s pilotní kabinou, vyhodí ze dveří tzv. "Fléru" tou se zjišťuje směr větru po dobu výsadkáře na přistání- piloti udělají další okruh...je vidět holešovský zámek---střízlík 4.roty je umístěn "vysazovačem" do dveří. nade dveřmi je červená, následuje žlutá, zelená a klakson.. přes řev motoru drásá.. střízlík opustil letoun , na řadu jde velitel... turbulence nebo strach? velitel "ručkuje" rukama po trupu letadla- "vysazovač" jej namáhavě rovná do dveří "Anduly" (název AN-2)

Poznámka redakce: AN- 2 má poměrně malé dveře, je to letoun naprosto spolehlivý, ale byl jako dvouplošník vyroben po 2.sv.válce pro řadu úkolů... také jako cvičný letoun pro výsadkáře. Pplk Košan měřil něco kolem 2 metrů, pro něj byl otvor dveří problémem vždy..

Velitel je konečně "srovnán", ale průlet se nepodaří, stroj nalétá znovu...sláva! podařilo se! a na nás přichází řada- znovu červená, žlutá a zelení- jsme venku a je nás pět.

Drama na lovu- strachem jsem se neodrazil - strach je to, co vám brání něco udělat dobrovolně dobře...

Padám po hlavě, trhnutí, kotrmelec a sakra... zakroucené šňůry- hodně závitů! Zatočím se obráceně, vrchlík se chová kamarádsky, mohu se věnovat "záložáku" Ruce makají a kde jsou ostatní??? daleko. Zatáhnu za "uvolňovač" , zajistím jej do karabiny - jak jinak?

"Ježíš" ono mne to zvedá" nohy mám nahoře, bojuji ze všech sil, země je už blízko dopadnu, žuchnu sebou na zem levým bokem, není to otřes mozku, ale otřes pozadím (cítím to ještě dneska)-

Balím padáky po seskoku, jdu na seřadiště, zahlásím splnění úkolu- a vítá mě KOMIK. Není mi však do smíchu.

Sleduji náladu ve společnosti důstojníků. velitel je opouští.

My nastupujeme do tvaru a mašírujeme do kasáren Probírám s KOMIKEM, jakého my máme fajn velitele. Diví se, proč se o to tak zajímám...

Nástup na večeři... už v teplákách píšu zážitek "Vierce"-, ve stoje, nemohu se narovnat.. a kde se vzal, tu se vzal, staršina... "tak co, Friedrich, jak to šlo?...

"Kurva," ten mi tu ještě scházel..! "dobře soudruhu nadrotmistře.".. vím, že ví.. ale s padákem a staršinou roty Chmelíkem je třeba vycházet po dobrém, nakonec, i ten baret měl správně nasazený...

svobodník v.v. Milan Friedrich - E/M-F

CO JSEM ZAŽIL 4

DOSKOKY I.

Doskoky I

Jsme jen dva, kdo nemá druhý seskok z naší roty. Já a Jirka Brendl, řečený Komik.

Je čtvrtek, 14.prosince 1967. Po "rozdílení" (pozn. redakce - "rozdílením" se nazýval poslední denní nástup roty, zde se vyhlašoval "rozkaz velitele roty, služby na příští den, pošta- bylo provedeno čištění zbraní, bot, nastupovala další směna dozorčího roty a jeho pomocníka.. důstojníkům roty a staršinovi roty končila služba a mohli se z roty vzdálit.. rotě veleli poddůstojníci...potom následovalo volno a ve 22 hodin po osobní hygieně v železných korytech s ledovou vodou; teplé sprchy byly jen jednou týdne pod dozorem staršiny, sprchování se znamenalo písemně, byla vyhlášena večerka.. ranní nástup /rozdílení" se konal po příchodu velitele roty, před snídaní- na něm byl proveden tzv. "denní rozkaz" -rozpis zaměstnání na ten který den.. zaměstnání vedli velitelé čet... staršina kontroloval ustlání postelí, celkový pořádek , kvalitu úklidu...stalo se mnohdy, zejména na začátku, že mnohá postel neodpovídala představám staršiny a ...
... (byla jím uvedena v malebný "nelad" .. postižený měl několik minut po návratu ze "zaměstnání" na to", aby postel upravil do podoby přijatelné.. a to bylo moc málo času před obědem... vyplatilo se tedy, ustlat ráno postel dle předpisu... R/1).

Po ranním "rozdílení" odcházíme s naším baličem do "padáčkárny,"( speciálně upravená hala na sušení a balení vojenských padáků) , na dnešní seskok z AN-2. Naložíme je na na již přistavený náklaďák; na desátou hodinu se dostavíme na lékařskou prohlídku na ošetřovnu. Je nás tady již asi 30 z celého útvaru. Nikdo "tomu" nevelí, ale vše jde hladce. Všímám si, že na ošetřovně je i "Čurin" z naší skupiny. nevím, proč tu přezdívku má... no prostě ..."Čurin".

Všichni hlásí "schopen" - nějaký praporčík nás nechá nastoupit do tvaru a odvádí nás k bráně.

Tam čeká zelený autobus.. že by nás odvezl na letiště? Kdepak! Během chvíle nám oznámí major Kováč, že se seskok uskuteční až odpoledne, "z důvodů technických problémů AN-2 ", se seskok uskuteční až odpoledne;

zde se máme sejít přesně ve 14.00 hodin.

Odcházíme na rotu... a s ní půjdeme později na oběd.

Na rotě má dozorčího "mazák" Vacek. Rota včetně velitele, velitelů čet a staršiny je v Dobroticích. Hází se ostrý granát RG-4... je problematický nutným odvinutím bronzové pásky..."kruci, zase o něco přijdu" smůla!... holt! "takový je život vojenský"...

Dozorčí nás "jebe" ..nezaclánět !na chodbě-

"nasáčkujeme" se tedy do "Klubu"...mimochodem -

dnes moje postel obstála... po nezbytných gymnastických cvičeních KOMIKA , jenž v gymnastických přemetech přeskákal k údivu službu konajícího dozorčího roty, jdeme na klubovnu.

Zde pomocník staršiny roty TULÁČEK, , úspěšně se vyhýbající jakékoliv "bojové" přípravě, hraje s Čurinem kulečník.

"Čurin" si dokázal zajistit na tři dny "lehkou obuv bez zátěže"- výsledek práce našich "lapiduchů"...ti stejně jako v době Švejka místo klystýru a chininu "plácali" na "zrasované nohy " universální černé léčivé masti."... ona smradlavá mast při kulečníku nevadí.

Na kulečníkový zápas "čumím jako- jak válí- staršinova pomocníka Tuláčka , porazí "co by dup"...

KOMIK

skončil s kulečníkem a jde si dělat pořádek na baru. Dokázal si udržet respekt "mazáků".. jedině ON sem může hýčkat osazenstvo "mazáků"... my "ostatní" ?

máme mnoho jiných povinností, takže "nemáme nárok"...

Pouze po hodině 19.00 nahlédnout na ZPRÁVY.

Čurin

zjišťuje, že se "Vierce " - vojínu Milanu Fridrichovi- kulečník velmi zamlouvá, začne mně do jeho taje zaučovat. Ona je to věda! " Jak ty "falše" umí zahrát!!!" Jak jeho ty KOULE umí zahrát!! moje ne...ale je to lepší, než PING-PONG... nakonec- kulečník je na KLUBU každé roty...

Najednou na rotě ruch... vrátila se z "házení granátů"...

pět granátů nevybuchlo a šel je zneškodnit kapitán Valvoda. Trochu se převáděl jako "dělostřelecký náčelník pluku",

když na jeden nevybuchlý granát RG-4 čůral...no! dobrá zpráva je zde---

jdeme na oběd- dnes "čevabčiči s bramborem"... možná "dobrou radu" lapiducha, " před seskokem nejíst" .. nerespektuji... ostatně, bude se skutečně skákat??

Vracíme se na rotu..

kontroluje nás staršina, zda máme vše k seskoku- máme... u brány je autobus a praporčík.." za mnou poklusem"...

Na letišti nastupujeme --- s padáky před námi...



R/M.F.. snímky R/7, R/2

CO JSEM ZAŽIL 3

.... další den je pátek a je nám oznámeno, že dopoledne proběhnou plánované seskoky z letadla Il-14 na našem holešovském letišti, kam se celá rota přesune. Vše máme na sobě, jako na výsadkovou, včetně kožené "haubny" na hlavu.

"Barety sejmout, schovat!"- mírným poklusem nás odvádí náš staršina nejkratší cestou k letišti. Ostatní roty jdou procházkovým tempem. Ale my musíme být na letišti první...

Vykládají se padáky přivezené nákladními auty na balící stoly. Ty dřevěné se pro mužstvo nepoužívají, jsou časem nefunkční- rozviklané. Dvě IL-14 jsou tu zaparkované vedle sebe - kochám se. Dostaneme pokyn- "ustrojit se" - asi zbytečně brzo.- před námi jsou dvě mazácké roty. probíhají kontroly.

Vidím, že přichází tříčlenné posádky obou Illek, takže to asi opravdu začne. Počasí je dobré, pod mrakem a klidno. Jsme upozorněni, že jde o seznamovací seskok z IL-14 , půjdeme zřejmě po pěti z mašiny...

"Až si zkontrolujete vrchlík a zorientujete se, otevřete záložní padák! Komu to není jasné?"

Kontrolu ustrojení do padáků a padáků samých si provádí velitel roty kapitán Bílek. Každý od něj dostane výtažné lano a postoupí dva kroky vpřed. Když přijde kontrolovat mne, volá k sobě baliče a řeší něco na mém padáku vzadu. Závěr zni:...musím Vás z dnešních seskoků vyřadit. Jeden z trnů výtažného lana je nepřiměřeně ohnut, mohlo by dojít k závadě. Není to teď, zde, bohužel možno řešit...jiné lano není... vojín? vojín ? "Friedrich" ... doplňuji jej hlasitě. "vyřazuji Vás z dnešních seskoků, přejděte k volnému balícímu stolu a odstrojte se!. Ale- nebojte se, o seskok nepřijdete.. určitě do konce měsíce budou doskoky a dostanete příležitost s těmi, kdož jsou nemocni nebo ve službě..." otočí se a pokračuje v kontrole.

Je mi to líto, ale plním, co mi bylo nařízeno. Sundám "haubnu", nasadím baret. Sleduji starty obou ILL-lek- kochám se. První výsadky předchozích rot jsou po deseti- tak, jak to odpovídá složení průzkumných skupin. A přichází na řadu naše rota....

Zatím, co předchozí roty otevírání záložního padáku necvičily, sleduji s napětím, jak se naše rota "ukáže"...a fakt! Bylo bezvětří, takže kdo jen záložní padák otevřel a postupně jej nenatřásal tak, aby se mu naplnil vzduchem, tomu nejprve spadne mezi nohy.... Tady bylo vidět zkušené výsadkáře.. velitel roty, velitelé čet a staršina skákali jako první výsadek, bez problémů. Záložní padák se sice protřepáním "nafoukne", ale za zády a zahalí dotyčného ... skoro všichni dopadli stejně- jako "bílá paní!. Vrchlík schová kluky z mé roty až do dopadu na zem...

vše sleduji z Gazu velitele naší roty, kam mne pozval řidič, mazák. "Neukvapuj se!"- (naložil jsem totiž svůj padák do skříňové V3S)..." uvodíš, vše bude jinak"!

A taky jo.. po seskoku se kapitán Bílek shání po mém padáku . Musím ho najít a přinést, pojedu s ním Gazem do kasáren. Zajedeme do balírny, zde se vše zaprotokoluje , lano se vymění; za pomoci našeho baliče mazáka Joži Prchlíka. Znovu je mi velitelem roty sděleno, že o seskok nepřijdu- snad že to nemusí být z IL-14, ale a AN-2...Ta AN-2 parkují v Prostějově a sem k nám létají jako domů. prostě často se skáče z Andul.

Na rotu jdu docela smutný, ale i naštvaný. že jsem zase na sebe upozornil a chce se mi opravdu plakat.

Rotu do kasáren odvedl zase staršina. Škoda, že jsem neslyšel ty jeho plky o "bílých paní", které se prý řítily shůry, co by naše rota. Kluci nemluvili o ničem jiném, až do večerky... a staršina? "

Na letišě jsem dovedl, "kurva", rotu chlapů, to jsem si fakt chvíli myslel. Po výskoku se mi proměnili v rotu bab, které až na zem štěbetaly, jako nadržené, neukojené ženské.." Prý si takto staršina ulevoval...

autor Milan Friedrich, editorka a snímek R/7

CO JSEM ZAŽIL 2

...Přiznávám, že na prvním shromáždění naší stranické rotní buňky s velitelem roty kapitánem Bílkem to někdo dal kriticky do diskuze. Mělo to kladný dopad- přestalo to, alespoň u naší 3.roty. Já sám se také osměluji upozorněním na špatný stav konce ocelového lana na pravém trenažeru, ze kterého jezdíme zavěšeni na kladce až k tělocvičně, kde se seskakuje po více jak 300 metrech do písku. Dalo se to také do zápisu a opraveno bylo oko lana do přísahy, k mé spokojenosti; snad pomáhám dobré věci. Na nikoho nežaluji, ale upozornit na věci, jak jsou opotřebované- z preventivních důvodů, není nic, proti ničemu, si myslím. Jako žalování se to brát nemůže. Až někdo seshora slítne, bude už pozdě...

Při jedné odpolední výsadkové , kdy se naše skupina desátníka Klingera oddávala kuřácké pauze, jsme v maketě ILKA a velitel dovolil kouřit , nikdo nic nevidí, jen do té doby, než slyšíme od můstků (podávající hlášení)- přichází náčelník výsadkové služby major Kováč. V doprovodu velitele roty, obou čet, a dvou důstojníků ze štábu ...

Jedná se o přezkoušení roty. Zda je schopna do konce týdne provést seskok.

Hledají! první skupina je ukryta v trupu dýmajícího Ilka. Klinger se zahlásí , je mu naznačeno, ať uhasí vznikající požár , skupinu vyvede ven a předvede, co se skupina z "Výsadkové" naučila. Nejprve je "z toho vedle", pak jde vše jako "na drátku". Každý hlásí jméno a předvádí vše, co se naučil. Vystřídáme všechna pracoviště. Prošli jsme v š i c n i ! Celá rota " za pět!"

Udělám si obrázek o majoru Kováčovi. Určitě chlap na svém místě. Slovák, nemluví- koná. Opraví, uzná-li to za vhodné. Ke spokojenosti kapitána Bílka skákat mohou všichni, nikdo není vyřazen! Dokonce ani ta některá "nemehla"...

Výsadkové přezkoušení skončilo; je vydán rozkaz, aby se rota přesunula na prohlídku k ošetřovně pluku. Přesunujeme se po četách, za velení velitelů čet. U ošetřovny: "vlevo v bok" .. čekáme- vyjde lékař pluku MUDr. Konečný. Dostane "papíry" 3.roty - začne číst hodnosti a jména.. Každý čtený se ozve a řekne, zda je zdráv, či opak. Češi : zde- zdráv. Slováci: tu- som zdravý. Najdou se i vtipálkové s "nářečím" jiným- ovšem , k nelibosti lékaře. Prý na této prohlídce záleží. Tady končí "sranda". Máme se podle toho chovat a brát to vážně. Nerad by vezl někoho z letiště v sanitce. Po seskoku...

---

Foto: z publikace Na zemi, ve vzduchu i na vodě
Foto: archiv KVV Praha

Týden třetí měsíce ledna - už 2024...

Probírám se seznamem vojáků z povolání VÚ 7374 Holešov; pomyslně odškrtávám ty, kdož jsou v Modré rotě dávno...velení pluku, výcviková skupina pluku, praporčíci skladů, staršinové rot...Jarda Zouzal, František Lejsek, lapiduch Honejsek...v mimořádně nepříznivé meteor předpovědi čtu znovu a znovu vzpomínky jednoho z těch, kteří ještě žijí a jsou ochotni podívat se zpět do let základní vojenské služby...

Máme plynutím let tendenci vidět své mládí buď jako rozjásanou kupu rozkoší, ale také jako "Něco" co byla takové, jaké to .. tak zítřkem počínaje budeme k příběhu vojína Milana Friedricha, (krycí název "Vierka: připojovat jednotlivé části...)

Bylo, nebylo... spíše bylo než nebylo... byla rota Sabinov, byly prapory Prešov a Holešov a byl 7.výsadkový pluk zvláštního určení posádkou (nakonec) Holešov....

Prolog:

Ti, kdož budou v pokračováních číst vzpomínky holešovského veterána... se setkají s několika anomáliemi,

Vychází s "legendy" ,že holešovský pluk byl skvěle vycvičen a jeho zrušení bylo pro ČSLA nesmírnou ztrátou. Když autor knihy TOP SECRET svoji publikaci ,byt jen zběžně s námi, kteří sloužili od roku 1961 do roku 1969, přece jen přidal část pravdy zveřejnil

To podstatné.

Rota, prapory a pluk nebyly součástí ČSLA , patřily Zpravodajské správě GŠ .

To se zejména projevilo v materiálně technické základně pluku, v podstatě ve všem, zejména ve výcviku.. za praporů jsme cvičili se 4.armádou - s Lidovými milicemi, ,po vzniku pluku bylo již "mnohé" jako jen jako!

Ale nechejme promluvit ze záhrobí plk.-Ing. v.v. Jiřího DUFKA:

.....

Jiří Dufek

VÚ 7374 - TOP SECRET- 7,výsadkvý pluk zvláštního určení Holešov

... rušivě působí mezi mezi vojáky z povolání některé nedostatky v materiálně technickém zabezpečení bojové připravenosti SHPz...i (Ale i mizerný stav výcvikových zařízení pluku( viz článek veterána F-)

str. 76

...na morálně politický stav příslušníků základní služby však dobře nepůsobí řada nedořešených otázek.

Jde především o náročnější a kvalitnější výběr z hlediska morálně politických kvalt, osobních povahových vlastností, všeobecného vzdělání a tělesné zdatnosti.

K útvaru jsou dosud zařazováni vojáci s nedokončeným základním vzděláním a morálně narušení.

Tito jednotlivci narušují jednotu SHPz a vzbuzují nedůvěru ostatních členů skupin při plnění úkolů a bezpečnosti skupin.

---

Úvod.

Výcvik armád /ozbrojených zákonných sil - vojenských sil / probíhá v podstatě stejně-

1.část: teoretická výuka, řády, předpisy, příprava pořadová, tělesná, základní výcvik se zbraní osobních a ručních... další a další ( jde o tzv." přijímač"

2.část: speciální příprava v případě vzpomínek následných, výsadková příprava a příprava na seskoky padákem .

3. bojová příprava, cvičení s ostrou municí, polní cvičení, secvičení jednotek

4. nasazení do válečných akcí...

rok 1967 / 1969 3.rota zvláštního určení VÚ 7374 Holešov .. 2.část speciální výsadková příprava...



... celá rota maká, aby všichni na výsadkové komisi prošli zkušební komisí, která dá zelenou každému jednotlivci k provedení první ho vojenského seskoku. Jak se začalo říkat, že přiletí Ilka už příští týden, vše se dalo do obrátek. Dopravní pluk je v Mošnově, přiletí zřejmě dvě mašiny, aby odskákal celý náš pluk. Všichni chtějí peníze za seskoky . Za třídnost , ten strach prý každému furťákovi stojí zato.

Nám záklaďákům to bude jedno, my nemáme naskákanou žádnou třídu. Provádíme a pilujeme naučené věci na výsadkovém cvičišti. Vždy po důkladné rozcvičce se poklusem po skupinkách rozptýlíme na jednotlivá pracoviště. Některá skupina piluje dopady do písku z třídílných můstků, další přes lávku trénují dopad- parakotoul.

Jiná skupina nacvičuje výskok z makety Ol 12, či železné konstrukce letounu AN 2.Další slipna obsadí padákové houpačky ;zde se učí činnost parašutisty po výskoku z letounu,, kontrolu a řízení padáku a činnost při dopadu na zem, na překážky, také do lesa, či do vody. Vše se opakuje a učí tak, abychom to dělali automaticky...

Kapitola sama pro sebe je "trenažér" Máme zde dva. Stojí vedle sebe dvě boudy vysoko na sloupové konstrukci. Uprostřed trenažéru je železný žebřík žebřík, který se v polovině výšky rozdvojuje a pokračuje do každé plechové boudy. Ty bývají zamčené, když se necvičí. Žebřík nahoru má oboustranné zábradlí, které se hýbe. Kdo leze zhruba do 8-10 m výšky, nemá příjemný pocit.

Uvnitř boudy se voják oblékne do padákového postroje za kontroly velitele cvičící ; ten následně velí připravenému vojákovi "vpřed"! Na pokyn se voják odrazí, spíše odrazit se má, a počítat "stojedenadvacet...stodvaadvacet...stojedenatřicet...pád do hlubiny je velice rychlý (málo kdo to stihne odříkat celé). Zhruba po třech metrech soustava kladek a závaží pád anuluje Solné trhnutí- seskakující vojín se houpe na trenažeru a provádí známé úkony- kontroluje vrchlík pomyslného padáku, provede orientaci a čeká na další rozkaz. Ten vydá ze dveří velitel svému vojákovi- přistáváte! Na tento pokyn čeká pomocník, ten he určen , aby vzadu za trenažerem na zemi odbrzdil závaží, které zastavilo pád vojína. Uvolněná pojistka dokončí přerušený pád do pískoviště. Hodnotí se dopad a parakotoul. To absolvuje každý z nás několikrát, takže strach ustupuje...

Dost často se stává , že pomocník, který obsluhuje brzdící zařízení, "hajzlík", mazák,, který nedbá pokynu velitele skupiny a snaží se, aby bažantům "zatopil". Bývá to zpravidla radista skupiny, jsou-li s námi v přípravách na seskoky. Po výskoku bažanta z boudy trenažerů je závaží nezabrzděno a dotyčný není zastaven v pádu., jeho váhu vyrovnává závaží, které dotyčného jen mírně brzdí, takže se nezabije, jen se lekne a zaboří se dole do písku. K radosti mazáků, kteří to zinscenovali

Všichni jsme si tím prošli, každý měl kliku, ale jen proto, že se nahoře ze strachu pořádně neodrazil. Kdyby ano, určitě by nedopadl , dole by určitě nedopadl na nohy a jistě by jej nějaká újma na zdraví, neminula...

---

Pokud autor popisuje výcvik na výsadkovém cvičišti pouze u vojáků základní služby, stejným výcvikem prošli i mladí důstojníci přišlí z vyškovského učiliště, samozřejmě mimo mužstvo.. pozn.. redakce.



***********