Vítejte, Host
Uživatelské jméno Heslo: Pamatovat si mne
  • Strana:
  • 1
  • 2

Téma: Co jsem zažil...

Co jsem zažil... 28. čen 2024 16:30 #16538

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
Krátká setkání s veterány dne 18.6. evokuje další vzpomínky z dob již "dávných" aneb:

"Jak jsme spali v kroměřížském divadle.."

Přijeli tam hostovat známí umělci z Prahy- dokonce z Národního divadla. Marie Tomášová a Jan Tříska. První a druhá řada byla vyhrazena pro hosty; my vojáci zabíráme prostor od řady třetí. Naše skupina je ve středu hlediště. PARÁDA. Po levici mám Milana LABANIČ, říkáme mu "Permon" východňár od Michalovic. Před vojnou kopal uhlí- v Ostravě. Podívám-li se na něj, je v ksichtě takový zaprášený, jako tetovaný, uhelný prach jej poznamenal...

Opona nahoru, hra začíná.

je to kus náročný, určitě Shakespeare? Ale co hráli, již nepamatuji, jen vím, že chvílemi bylo úplné ticho, aby se n nám vzápětí rozletěly hlasy herců- k nám do hlediště.

Uplynula asi tak čtvrthodinka- všímám si, že začínají vojáci naší roty usínat. Ano. I pro mne to byl dnešní den náročný, ostatně jako ty jiné. Normál. Tady sedíme, teploučko, klid nám tiká do civilu. já však spánku vzdoruji...

Najednou vedle mne zachrčení, vojín Labanič chrápe,, hlavu dozadu rozvalen v měkkém křesle a" bere ho"!...

Účinkující herci zpozorní. Na hlase přidají, alel na "Permona" nemají. Hlasová přetahovaná trvá několik minut. "Permon" vítězí přesvědčivě. Není na mně, abych jej budil, jsou zde velitelé. Čekám na rozkaz. Ten nepřichází. "Permon" chrápe první ligu.

Herec Jan Tříska vypadne z role, jde na okraj podívat se, koho vlastně uspal. Pracující rolníky Hané? Ne! Elitní československou armádu!.. vrací se nevěřícně do hloubky jeviště, za ruku bere paní Tomáškovou. Její strohý pohled mu velí- "JDI"!

Jan Tříska jde na okraj jeviště s pohledem do jeviště, kde tuší velitele...a jeho měkký hlas: "Prosím" a vrací se zpět. Odezva je okamžitá- ostrý velitelský hlas: "Vzbuďte tam toho vojáka!"... nečekám na nic a třesu Labaničem..."Vierka, čo sa robí?" "NIC, spi dál, ale ne tak nahlas..."

Do dneška nevím, kdo z velitelů probudil to spící divadlo; Chmelík to nebyl, toho bych si pamatoval.

O Labaničovi zase příště... myslím, že se herci z Prahy nemuseli stydět za ten zážitek, jenž s námi absolvovali" bez ztráty kytičky"...ale JASNĚ PROHRÁLI!

U této hry (viz příloha) spala část roty v divadle KM- poznámka redakce...

Romeo a Julie; ND

R/2


Epizoda druhá:

Nespalo se pouze v divadle. Spalo se vždy, když k tomu byla sebemenší příležitost, spalo se při Politickém školení mužstva, při výuce vojenských předmětů (někdy i na stráži, ale zde hrozil již vojenský prokurátor..)

Někteří vyučující školící vojenské odbornosti věc řešili tak, že polohlasem, aniž by dále cokoliv dali najevo. monotónně sdělili: "Vy, co nespíte a vnímáte mne, zůstanete sedět" ...následoval ostrý povel "Vztyk! z učebny odchod"...na povel sebou spáči trhli , vstali vyšli z učebny.

Nespáči se radovali, protože:

na chodbě se potloukal staršina Chmelík, většinou kontrolující úklid na ložnicích; věděl ze zkušenosti vlastní, "která bije".. přistižení spáči byli "odveleni" na umývárnu, kde tekla jen studená voda. bylo jim umožněno "okysličení myšlenek mladých vojínů! s návratem mokrých hlav na učebnu..."

Proti takové "exekuci" odvolání nebylo.

Staršina otevřeně hlásal tézi, že " že nutno u vojáků očištění hlavy od myšlenek černých, špinavých, tak, aby je bylo možno plnit čistou vojenskou odborností..."

Je otázkou, kde staršina tu teorii nabral... chválen nebyl...

R/ M.F. editorka R/7
Přílohy:
The administrator has disabled public write access.

Co jsem zažil... 08. čen 2024 05:03 #16520

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
Zpověď panice IV.... Epilog aneb, co se nakonec stalo...

Vlak zmizel ... Věra odjela. Zmocnil se ve mně smutek, nebývalý a tak jsem se vrátil do kasáren; přitom jsem ještě měl vycházku dokonce do nedělní půlnoci. Jsem bez nálady; chci být sám.

Je neděle, studená večeře u dozorčího roty v plechovém pekáči zvaném "lorna"... v ní ještě červené maso a tak "si dám do trumpety"- jdu pro "útočák" a vyřezávám jen libové kousky.

V klubu roty hrají mazáci Krbec a Nezbeda kulečník; nemám chuť se s nimi bavit, ale Krbec zvedne oči od zeleného sukna a vyzvídá... tak musím něco málo "pustit" když je to on. Ani neví, jak bych rád si pokecal s někým a svěřil se mu se svými pocity... "sakra, jak se vůbec chovají ženské?" Já si takhle vztah nepředstavuji, tohle nechci! Mám má hlavní vinu? V čem?

Otázky mne přepadají. Jedna za druhou...

Tak se jdu raději bavit s dozorčím roty Kudělkou.. je ze druhé skupiny. Dozvím se novinu.. rota bude malovat a mančaft včetně velení roty se odstěhuje až do Vánoc do zadních prostor kasáren. Jsou tam dřevěné baráky, možná ještě z války ... nyní je tam auto- rota, která sídlí v přízemí pod námi.

ALE- stražím uši.. rota třetí skupiny měla strážní službu na muničáku. Nezbeda vykládá:

...." první strážní služba: strážní Zdeno TUZAR, Jarda TROUSIL, Honza GLAJCH a ještě dalších šest nováčků.

Exkurz:

Strážní směna na muničním skladu probíhala tak, že :

tři první strážní byli rozděleni- první střežil strážnici, druhý strážný střežil bunkr s munici č.1 a druhý bunkr třetí strážný - zde byla uskladněna veškerá trhavina a miny pluku.. desítky tun!

Muniční sklad byl střežen poměrně silnou jednotku, strážní služba činila: 2 hodiny stráže, dvě hodiny pohotovosti, dvě hodiny spánku.

Složení: velitel stráže tehdy Miro Štampfer,...

Strážní jednota byla zásobena proviantem a nápoji na 24 hodin a možností si na strážnici stravu ohřát ; na střelnici byla dopravena Pragou V3 S, stejně tak se vrátila do kasáren směna předešlá...

Exkurz:

Co v oné době nováček Milan Fridrich nevěděl a vědět nesměl, byl výcvik obrany muničního skladu a celého objektu kasáren.

Tehdejší doktrína " agentů Západu" podřezávající hrdla vojákům ČSLA" byla živá a všichni jsme ji věřili" konec konců film" Král Šumavy" je na toto téma dodnes živý a nejen u staříků... takže dozorčí pluku měl k dispozici 20 vojáků druhého ročníku dva poddůstojníky, 4 bedny s municí a 2 bedny ručních granátů RG 4 pro případně přepadení kasáren nebo střežených objektů.

Na muničním skladě byla vybudována síť okopů, do kterých se strážný mohl a měl možnost skrýt a odtud napadený objekt chránit. Sám byl vybaven 60 ostrými náboji ráže 7.62 a útočným nožem VO 7...samopalem vz-58, velitel stráže a závodčí stráže samopalem vz,61 se 40 ceti náboji.

Na strážnici bylo také několik zapečetěných beden s ostrým střelivem.

Podobně měli ostré střelivo pro rotu staršinové rot, později "výkonní praporčíci".. takže v roce 1968 se mohl 7.výsadkový pluk, pokud by dostal včas střelivo do RPG-7 (pancéřovek), (těžší zbraně ani kulomety , minomety, jsme neměl a nebyli na jejich ovládání cvičeni... poměrně úspěšně. ale velmi krátce s obrovskými ztrátami ze sklepních prostor kasáren, by se bránil ..

R/1

V onen den strážní služby na muniční sklad Dobrotice dorazili dva příslušníci štábu pluku a velitel první roty kapitán Stross.

Před jejich příchodem prý !!!museli odevzdat strážní ostré střelivo a namísto něho "vyfasovali" od velitele stráže? slepé náboje a cvičné nástavce. "Mazáci" zřejmě připravovali "cvičný přepad příslušníků stráže muničního skladu...."ovšem!!! měli veliké štěstí!!!

Při prvním výstřelu u muničáku Dobrotice by vyhlásil dozorčí pluku výjezd ozbrojené hotovosti, muničák by byl obklíčen, byla by povolána na pomoc jednotka Lidových milicí; tatíci měli kulomety, minomety, tarasnice a veliké bojové nadšení...v případě, že by došlo k většímu konfliktu i hotovost z posádky Kroměříž ( tehdy Přísně tajné!)

Exkurz:

Tento příběh bude zřejmě patřit do holešovských "skazek starých zbrojnošů".. kdyby se zjistilo, že velitel střeženého objektu jednoty "zvláštního určení GŠ Zpravodajské správy ČSR svévolně v hodnosti svobodníka odzbrojil strážní jednotku plnící bojový úkol střežení objektu mimořádné důležitosti, odnětím střeliva (bojového prostředku), byl by potrestán odnětím svobody až na 15 let... odnětím hodnosti atd...

pokračování...

takže naši kluci si užili první stráž "jak se patří!. Mazáci první roty se chlubili, že ve střeženém objektu operovali daleko dříve před výměnou ostrých nábojů za "slepé"...

Exkurz:

pro každého vojáka z povolání VÚ 7374 Holešov se klade otázka: "a co tam tedy dělala předešlá strážní směna? kapitán Stross nebyl šílenec, byl to oficír a ve výslužbě je plukovníkem.. takže??? kdyby si chtěl "zahrát na vojáčky se svojí rotou" .. určitě by k tomu nepoužil muniční sklad Dobrotice...

pokračování:

....potom přišel ten den... při denním rozdílení služeb vyhlásil výkonný praporčík následný rozkaz velitele roty: rota nastupuje dne xxx do strážní služby pluku. Dozorčí pluku : kapitán .... muniční sklad : strážný 1.směny vojín Milan Friedrich.-..

Je to tady... pocit jako při vyhlášení termínu dalšího seskoku Další den ráno rozcvička, snídaně a učebna- velitel naší čety: " strážní služba je jediný bojový úkol v době mírové situace státu".. ten, kdo by se chtěl dostat do muničního skladu chce páchat zlo. Aby se dostal k munici a trhavinám, chce vás zabít. A vy máte právo a povinnost zabít jeho! Pro množství životů, které tím zachráníte...

Přešel mi mráz po zádech. Tak, jdu prvně na muničák...celé dopoledne bylo věnováno studiu strážního řádu, po obědě velitel strážní směny (už nevím, kdo to byl), vyzvedl várnice s celodenní stravou, výkonný praporčík nám vydal po šedesáti ostrých nábojích a samopal, vyzkoušel ostří útočných nožů a zběžně dotaz na zdravotní stav...

V 15.30 nastoupila strážní jednotka na nádvoří, krátkou řeč pronesl dozorčí pluku a představil nám důstojníka, svého pomocníka. Šeřilo se, byla zima.. před přejezdem železnice v Dobroticích nás zastavila závora, kolem předrnčel vlak do Holešova... najednou jsem si vzpomněl na Věru... "Věrko, jdu na první bojový úkol..." zajímalo by jí to ještě?

Sesedat:

.... pro ty, kdož jsou zde poprvé... zde je.. zde budete spát, zdejší poplachové směrnice, zde jsou bojové okopy...v případě přepadení objektu je tenhle váš... střídání služeb - "stojky" 17.00, 19.00 21.00 etc... do zítřka do vystřídání stráží. Heslo : ...." BODÁK" ... závodčí 3 x krátce rozsvítí zelenou svítilnu.. osvítí si obličej... v nábojové komoře nesmíte mít náboj....

Moje stanoviště

byla kobka č.2 s trhavinami a minami pluku. Zamaskovaná z vrchu zeminou, ocelová vrata s maskovacím nátěrem. To jsem pořádně viděl až ráno... byl jsem zaveden na stanoviště , závodčí mi ukázal směr obchůzky, tři obranné okopy a potom již jen doznívající zvuk kanad vystřídané stráže..

.jsem SÁM se svým strachem... ve vzduchu cítím ZLO PŘEPADU...zabít, nebo být zabit...podíval jsem se na hodinky.. tma, jemně mžilo a bylo kolem sedmnácti třiceti... potichu jsem natáhl náboj do nábojové komory a hlídal, hlídal a hlídal...


Na snímku : veteráni dnes vlevo svobodník v.v. Milan Friedrich, vpravo svobodník v.v. Zdenek Tuzar

Foto: R/7

Autor: M.F. / editorka R/7
Přílohy:
The administrator has disabled public write access.

Co jsem zažil... 25. kvě 2024 16:52 #16502

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
ZPOVĚĎ PANICE III

V kasárnách je pozdvižení...." co je Vierka? ona tě vyhodila, tys´ jsi to špatně udělal? nebo neudělal vůbec?" a poznámky podobné...a ta nejbolestnější " .." Friedrich, proč jste si nepožádal o vycházku průběžnou? při návštěvě na ní máte nárok...Klinger by vám ji jistě podepsal..." se mne zeptal radista Ferenc, mazák z naší skupiny.

Přisadil si i Komik:... "rudej, tos ´ posral ´ právě se také vrátil z vycházky "... takový kukadla já bych neopustil ani na chvilku, i kdyby měl být průser... a proč jste za námi nepřišli na zámek? vy raději - vy raději v posteli... můj-tvůj - můj tvůj " a předvádí směšné pohyby erotického rázu na své posteli.

" Jejda, nebo nic nebylo? Vierka Věrku, která za to může? Ona nechtěla? Kluci hoďte mi sem útočák, ať si Vierka zapíchá...má padesát kliků..."

Mám nad čím přemýšlet. Kluci již zalezli spát. A Komik, aby mne více nasral , prozpěvuje známou Krylovku:

Lásko,

1. Pár zbytků pro krysy na misce od guláše,

milostný dopisy s partií mariáše,

před cestou dalekou zpocený boty zujem

a potom pod dekou sníme, když onanujem.



R. Lásko, zavři se do pokoje,

lásko válka je holka moje,

s ní se miluji, když noci si krátím

lásko, slunce máš na vějíři,¨

lásko dvě třešně na talíři,

ty ti daruji, až jednou se vrátím



2. Dvacet let necelých , odznáček na baretu,

s úsměvem dospělých vytáhnem cigaretu,

v opasku u boku nabitou parabelu

zpíváme do kroku pár metrů od bordelu.



R. Lásko, zavři se do pokoje...



3. Pár zbytků pro krysy a taška na patrony

latrina s nápisy, jen nejsou pro matróny

není čas na spaní, smrtka nám drtí palce,

nežli se zchlastaní svalíme na kavalce



R. Lásko, zavři se do pokoje....

Komik konečně zmlkl. Jdu na chodbu za dozorčím roty, aby mne vzbudil.

Stalo se, rychle na snídani- do ešusu beru kávu a půlku makového závinu. To pro Věrušku.

Opatrně, abych nerozlil, spěchám k hotelu. ZAVŘENO. Jak nahoru? Mít tak žebřík!

Náhoda mi přeje. Paní uklizećka! Pustila mne dovnitř, zdarma....

Věrku vzbudím krásně,

vyvaruji se míst citlivých. Na těle. I na duši. Netrápím ji. I když do oběda jsme stále na pokoji...

Chce odjet dříve, než plánovala... zase to mezi námi skřípe.. proč jsme prý nešli na ten zámek.

Ráda by poznala nějakého "mazáka", aby viděla ten rozdíl. Rozdíl mezi "bažantem" a vojákem "pořádným" !

Je mi to jasné...učaroval ji trumpeťák Miro, co má ty slušivé rámečky na ramenou. No, nebudu to s ní mít lehké... ale přijíždí vlak, přitáhnu ji k sobě, malou pusu... " dojeď dobře"... AHOJ!


R/M.F. editorka R/7

Dovětek:

Není nikoho, kdo by neměl "třináctou komnatu"... kdo ví, jaký další život měla slečna Věra (Věrka). Život Vierky zato známe, víme, že tihle dva spolu svůj osud na celý život nespojili...

Co bylo dále? ptáme se autora příběhu...

R/1
The administrator has disabled public write access.

Co jsem zažil... 18. kvě 2024 05:01 #16500

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
ZPOVĚĎ PANICE II

Zpověď panice, část druhá, děj hlavní... ( rok 1967, Holešov, hotel Slavia...)

Věrka opravdu přijela kolem 13 hodiny- řekneme si "Ahoj" a nic více. Žádná pusa, spíše rozpaky. První z otázek "kde budu spát?" odpovídám " v hotelu SLAVIA, ale tam můžeme až v17 hodin.."

Vezmu její tašku - jdeme se podívat k hotelu. Prý by byla raději, kdyby se jmenoval SPARTA - té fandí již dávno. Tak snad příště?

Na křižovatce za kostelem ji ukazuji kino. V Praze do kina bychom jít mohli, tady se hraje až od 17 hodin. "Co hrají? Angeliku..." Mně přijela Angelika, ta filmová mne opravdu nezajímá....

Do těch filmových úvah nás míjí... kdo asi? KOMIK. A hned "Vierko, představ mě... budu vám držet místo na zámku. Přijdete, že jo? Tak to je ta tvá Věruška? Já jsem Jiří Brendl, moc mne těší..." Podali si ruce a on ještě Věrce říká, jak se mně stýskalo "po těch kukadlech", že chřadnu, že se ztrácím...že musí přijet častěji, aby moje tělesná schránka nezezelenala...Odpovídám: "Ty vole, zelení jsme snad dost..!"

Naštěstí jdou kolem nás vojáci další, Komik, jak jinak, předvede pár "opiček". A další houf vojáků vede svobodník absolvent Miro Štampfer, velitel 3.skupiny. " Voják Brendl, dejte si odchod!" Nás pozdraví.. "Hezký den, Věrušky!" a skupina odchází- Asi na zámek. Miro nese v pouzdře trubku, má tam plánované vystoupení.

Já ukazuji na ten hotel zdálky, ale k němu nedojdeme... navrhuji se podívat jinak, no kam jinam, než na letiště! "Nebo chceš také na ten zámek? Tam bude narváno, je sobota.."

S hrůzou čekám jak se rozhodne, sice mám na pár piv, chce se bavit se mnou, ne? ale povídáme si, je to takové.. no není to podle mých představ. Dostáváme se až na okraj hádky, neustále mi předhazuje toho MIra, co má na ramenou tu zlatou "zahrádku". Ani ji vlastně nevypravuji, co vidí tady? Letište Holešov.

Proti nám jede v jedné z ulic pán s kolečkem. Civilista. Podplukovník Říha, politický náčelník pluku. Zdravím jej předpisově, pokývne hlavou. Závěr procházky jdeme mlčky...

Konečně hotel, recepce. Oznamuji jméno, dostávám klíč od pokoje.." Jo, pane Friedrichu, nejde teplá voda.. rozbil se boiler.. a ještě, prosím, občanský průkaz slečny..." občanský průkaz je opsán, jdeme do patra.

Hotelový pokoj kategorie C. Věra odchází na toaletu, ta je na chodbě, jdu s ní.. také obhlédnout kudy z hotelu ven, přece nebudu platit za to, že mne ven pustí.

Věrka se vrací z toalety s otázkou: "Ty tu se mnou nebudeš do rána?" Odpovědí je moje vycházková knížka, "Dali mi jen to, co je tu napsáno". Povytáhne obočí a snad prvně v životě slyším slova naštvané ženské, tedy skoro ženské- ty pozdější byly drsnější..." No, to až se máma dozví, tak mne již nikde nepustí..."

Co teď. Znovu otevírám vycházkovou knížku, "přijdu ráno, zamkneš se "...

Věra otevírá tašku, vyndává nějaký koláč, čím jej zapít? je zde jen voda z kohoutku, kohoutek je na WC.

Věra mi dovolila ji pohladit. Podívala se na mne svýma velkýma očima vyčkávavě. Vzal jsem ji do náruče a povalil na postel . Je to dvojlůžko, máme zatažené rolety, rozsvěcuji lampičku a zatím je to prima. Ale horko. Tak se vysvlékám, ona mne pozoruje..." docela jsi přibral, vojna ti jde k duhu"...

Myslím, že se jí líbím v těch trenkách, ty jsem si vybral, neseprané, hodně zelené. Zelená ji asi hodně dráždí, proto do mne "ryje".

Jsem v klidu. Kdyby to byla pravda, neprošlo by mi to u staršiny. Ten nás kontroluje několikrát za den. Že by si nevšimnul, že jsem úplně klidný??

Vedeme řeči a pokouším se ji vysvléci. Má podprsenku. PROČ??? Nakonec se podařilo, má na sobě jen košilku a kalhotky. ALE!! Je pozorná na moje další kroky. Chopím se iniciativy, zhasnu lampičku.. a "šmátrám" po kozičkách.

Nahmatám je, hladím..."jsou tak malé a vůbec mi to nevadí, že tak jsou.." skloním se a líbám ji na krku "ach, jak se mi líbíš.."

Ozvěnou je mi její vzlyk a potom usedavý pláč. " Prosím tě, rozsviť"...světlo lampičky mi napoví, co jsem natropil. Po předchozím zhasnutí se pootočila. Já v onom vzrušení, že mám v dlaních její kozičky , jsem nepostřehl, že žmoulám vršky jejích lopatek! Vstoupil jsem, nevěda, do její "třinácté komnaty!"

Celé to pochopila talk, že si z ní dělám srandu.. dotkl jsem se jejích citlivých míst. Matka Příroda ji nevybavila tolik, co děvčata jiná.

Sakra. Začal jsem to okecávat, okecávat, okecávat... čas utíkal a ona začala hlídat hodinky. Odehnala mne od sebe; do kasáren to budu stíhat pohodlně.

Kontroluji uzamčení pokoje, otevřu okno, přelezu zídku a skočím do ulice. Divím se, že si nic neulomím, žuchnu na nohy a na prdel....


R/M.F edice R/7
The administrator has disabled public write access.

Co jsem zažil... 10. kvě 2024 13:11 #16488

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
ZPOVĚĎ PANICE

aneb: "moje první pokusy (na vojně) o ztrátu panictví....

Abych mohl vypravovat další příběhy z vojenské služby, musím se vyrovnat s tím, že jsem celou vojnu, ty dva roky, absolvoval jako PANIC. Přiznávám to a je na vás, zda tomu uvěříte, nebo to smetete, jak s říká "ze stolu". ( kecáš, brachu..!)...

Přirovnáš-li to ke hře se sirkami, škrtal jsem, ale nikdy nevykřikl "hoří"... ke spokojenosti mé... Podobně s kouřením. poctivě jsme se učil kouřit na učňáku... ale? nenaučil.

Na vojně vidím, že "mužnost" je )plně v něčem jiném. Dokázat ! vzdát se všech požitků vlastně jen z hecu, zda to "vydržím z pevné vůle.."

Bylo mi tak patnáct let... v obýváku, zásuvce kulatého stolu, mezi novinami (asi schválně) nechané knížka "Dokonalé manželství". Zběžně jsem ji prolistoval, ALE!, přinutila mne k obsahu se vrátit. Myslím, že ji tam nechala matka , aby mne pomohla zorientovat se v problematice; nastudoval jsem si tedy, co má chlap vědět o sexu "teoreticky" ... než začne blbnout "prakticky".

Nikdy mne nelákalo zkusit si to, i když teď vím, "co a jak", ani ne proto, že by mi bylo "stydno". To ne!.. To spíše si "ženský objekt" vytyčil "vlastní pravidla"... já je vždy dodržoval.

Například:

dívka Maruš z učňáku si prosadila "horní polovina mého těla je tvá, můžeš s nim všecko..." spodek je můj a pro tebe TABU!...

Respektuji to... u všech dalších děvčat, jenž mi prošla náručím... protože na "sílu..!! to jí nechci...

S Věrou

jsem se seznámil pár dnů před vojnou. Sešli jsme se v Praze. Couráme Petřínskými stráněmi, ta její kukadla mi učarovala, ale jinak "vnadá" byla málo.

Najednou jsem v armádě.

valím na ní dopisy, ty mi pomáhají v prvních týdnech "tvrdého výcviku" - příjímače. Těším se., až za mnou přijede , těším se, že za mnou přijede na přísahu. Ale to ne, budou tady moji rodiče, nechci jim "šlapat do zelí při obdivu našeho chlapce.."

Na odpoledním nástupu roty

dopis: "přijedu 25,11.1967 - nově zavedená volná sobota" "budu tu do neděle" ... zkus zajistit nocleh.

Jsem zaskočen, i když, přiznám, příjemně! Ale, proboha, vždyť my nemáme ještě vycházky...

Nezbývá, než se někomu svěřit:

Chodím s mazákem Krbcem ze 4.slupiny svobodníka Vacka na štáb, vysílat ve volných chvílích Mikrofórum...( byl to tehdejší rozhlasový pořad- do mikrofonu bylo vyhlášeno, kdo má z vojáků narozeniny či svátek- zahrála se mu z magnetofonu písnička...).

S Krbcem jsem měl jednu z prvních služeb dozorčího roty po přísaze; všiml si, že docela úhledně píšu- chtěl, abych mu "vysílací relace" přepsal "do stavu čitelného". Můj velitel to povolil; já získal prvního spojence- MAZÁKA.

Jemu jsem se tedy svěřil..."přijede moje Věruška... jak a kde ji ubytovat?" ... "už s ní něco máš?" " No zatím nic teprve se poznáváme..."

"Tak to bude problém, holky, když začínají s prvním milováním jsou hodně kritické kde a v jakém prostředí se to děje.." "co SLAVIE, ten hotýlek je vyhlášený- no prostě BORDEL".

Vzpomněl jsem na staršinu při prohlídce města, co říkal při společné vycházce,

Je tu vlastně jediný dostupný. Krbec dodal, že by mi to zařídil, noc stojí 20 Kčs, "...zařídil bych Ti to , jak budeš mít termín, řekni, já se o to postarám, znám tam jednu uklízečku..."

Každý den s Věrkou se ubezpečujeme.. "vybraný termín soboty platí" ... PŘIJEDU!

Oslovuji tedy Krbce,.. "volná sobota je tento týden". Krbec spolehlivě zajistil a zaplatil pokoj; hned to vyrovnávám, dostávám lístek..."budete-li chtít nějaké služby navíc", platí se pět korun na recepci.. Nástup na pokoj je v 17.hodin, pokoj je nutno uvolnit v 15 hodin dne příštího.

Paráda!

Krbec mi slíbil, že o "tom" nebude s nikým mluvit "co Věrka chystá na tuto volnou sobotu.

/redakční poznámka: Krbec asi "kecal" protože se posléze ujala slovenská moje přezdívka (zůstala mi dodnes "- Vierka")...

Ve čtvrtek žádám povolení vycházky "za účelem návštěvy rodiny" a...velitel skupiny Klinger mi poté předává velitelem roty podepsanou "prodlouženou" vycházkovou knížku - sobota: 12.00 do neděle 02.30!

Věře nepíšu. Vše si povíme- až přijede. Moc se těším! Nic si nepředstavuji.

Sobota.

Počasí slušné, mohu jít bez "mantlu". Pozdravím na bráně službu, vycházím do ulice, podél trati rázuji na nádraží...
The administrator has disabled public write access.

Co jsem zažil... 04. kvě 2024 04:45 #16482

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
CO JSEM ZAŽIL 13

Bylo? Bylo ! dokončení

.....tu "společnou vycházku" v pátek 27.10.1967 si málokdo z roty užil, tak jako staršina. jen čas jej zastavil a vrátil zpět na zem do reálu- rota musí do kasáren, aby stihla nástup na večeři. Více jsem se tím pádem nedověděli, tak snad jindy, příště....

Roto za mnou! poklusem klus!

Z náměstí lehkým poklusem až do kasáren. Než dá rozchod, popřeje klidné noci.. "máme se vyspat do růžova", ať ten zítřejší den projde k naší i vaší spokojenosti. "rozuměli?"

"Ano" to se ozval na "celé kolo" Komik, který již staršinu začal parodovat- včetně jeho průpovídek o ženách "lehkých, nebo více těžkých"...

Kdo to nezažil, neuvěří!

Staršina ale "divadlo" nesleduje, odjíždí domů- my si necháme převyprávět celé to skvělé odpoledne tělem "komika".. je určitě lepší, než Fialka z Černého divadla v Praze. ! tím ho vždy dráždím, když mně nedělá dobře když kecá hubou místo tělem- pantomimy. Tu nám vnucoval vždy, když nám nebylo dobře a on nás povzbudil nějakým výstupem tak, že jsme se vzchopili a dělali, co bylo třeba...každý svůj výstup ukončil sestavou prvků z gymnastiky- salta dopředu, dozadu, přemety a tak dále... to vše praktikoval v kanadách, mundůru vz.60.

Představím vám jej: Jiří Brendl, z Radotína, člen první skupiny velené svobodníkem absolventem Klingerem.

Mé vzpomínky na Jirku "komika" jsou tkány smutkem.. již není mezi námi...

Sobota 28.10.1967 PŘÍSAHA.

Od brzkého rána vidíme lidi kolem brány. Asi také nemohli dospat, tak jako my. Chodím se dívat, zda neuvidím naši ohlášenou rodinu. Záleží, kdy vyjeli...

.Na rotě zatím probíhá vše, jak jsme si to nacvičili, jen mne zaskočilo, že ta slavnostní chvíle na buzeráku mne tak poznamená.

A jsme nastoupeni , vyrovnaní, všechny roty.

Kolem tribuny civilové, děti, příslušníci rodin nás vojáků; na tribuně velitel pluku,, štáb pluku a čestní hosté v civilu. Vlevo od tribuny čeká vojenská hudba.

Náčelník štábu pluku zavelí: " Pozor, vpravo hleď!" zazní husitský chorál..."Kdož sú Boží bojovníci", slavnostní četa nese ZÁSTAVU pluku... pochoduje před nastoupeným plukem, obrací se a jde zpět...myslím, že to nikoho chladným nenechalo... po zádech mi šel mráz a polévalo mne horko.

To propojení rodin a nových vojáků- to bylo "Politické školení mužstva v praxi...

Mezi nimi naše rodina- "naši" - obě ségry, máma, táta. S tátou jsem rozkmotřen více jak tři roky...ale je tady!

Ukončeno. hosté z tribuny odchází, velitel roty velí " zpět na rotu k odevzdání zbraní"- provedeno, dozorčí roty kontroluje samopaly ve stojanech, sklad zbraní je zamčen a zapečetěn.. rodiny mohou jen do vyhrazených prostor kasáren, naše rota jim otevřela učebny.. a vidím tátu, jde se na mne zeptat.. setkáváme se- nikde ani nejmenší výčitka, spokojenost.. spíše obdiv a hlavně zvědavost.

Do oběda máme volno. S rodiči procházíme připravená venkovní zařízení. Předvádí se "mazácI"- probíhají pro nás zatím zakázanou překážkovou výsadkovou dráhou; druhá skupina překážkovou dráhou "vševojskovou". Velká skupina rodinných příslušníků sleduje výskoky z "trenažeru", para kotouly a hlášení o seskoku, další sledují seskoky do plachet ze střechy trenažéru..." voják na střeše se předkloní, dá hlavu mezi kolena a padá do plachy, kterou drží vojáci další... úžas!"

" Páni! to je výška" - táta je unesen. Najednou na nebi rachot... v trojúhelníkové sestavě přilétají tři "Brigadýři L-60" oddělují se z nich černé tečky a na nebi se snáší tři padáky PD-47- přistávají přesně před užaslými rodiči...

Je 12.00 - vracím se na rotu- nástup na oběd- mazáci nekecali- je slavnostní řízek s bramborovým salátem, zákusek... a zpět na rotu.. krátké poučení a VOLNO k návštěvě města!

Holešov. město posádkové,

k naší rodině se připojuje kamarád z civilu Ivan Svoboda, nyní příslušník 4.roty. Rodinu on tady nemá, je rád, že je s námi.... seznamujeme se s mělnickým řidičem panem Slavíkem a ? nastává problém...táta i pan Slavík nám kladou otázky, na které je v odpovědi" Top secret" -přísně tajné... pana Slavíka neznám, tak na "všetečné otázky" odpovídá Ivan. Alibi se vyplatí...

Civilní návštěva již nemá dlouhého trvání, naši musí jet, čeká je dlouhá cesta ... Mělník je vzdálen více jak 300 km..

Dojmy.

Máma a ségry trochu slziček, táta tvrdý výraz hrdosti... a my s Ivanem?

Jsme plnohodnotnými československými vojáky!


R/M.F. editorka R/7

Snímek: Zástava 7.výsadkového pluku zvláštního určení
Přílohy:
The administrator has disabled public write access.

Co jsem zažil... 26. dub 2024 15:52 #16478

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
CO JSEM ZAŽIL 12

Pokračování vzpomínek roku 1967/1969 svobodník v.v. Milan FRIEDRICH...

" Bylo? Bylo!"

.... spokojenost velitele roty a čet zřejmě nesdílí staršina roty- Chmelík.. jen dozorčí roty odhlásí odchod důstojníků rot, s opaskem utaženým nechává k údivu v š e c h nastoupit roku.. mimo mazáků. velitelů skupin a radistů 2.ročníku.

Rota je na schodišti proti kanceláři dozorčího pluku ...všichni vojáci ve vycházkovém... staršina Chmelík se hlásí kapitánu Strosovi... " otevírá se brána pluku... a povel staršiny " Vpřed" nás dostává do "civilu"... Míjíme jednoho s podplukovníků štábu pluku.

" Chmelík velí :_ "POZOR! VPRAVO HLEĎ!" důstojník štábu odzdraví. pokynem rotu zastaví" Soudruhu nadrotmistře, kam vedete rotu?"

Na první společnou vycházku před přísahou..."pokračujte"

No...! někteří to berou vážně.. "tak vypadá první vycházka před přísahou.." Chmelík se asi chlubí .. my "už vojensky vystupujeme.."

Asi po po pěti stech metrech je první hospoda... my však jdeme cíleně do středu města. .. v chápání staršiny je sítí " pavouka nástrah ":

"Vojáci"...to oslovení docela lahodí...a "kazatel v hodnosti nadrotmistra" sděluje za účasti civilní ulice Holešova:"

" Moji chlapi mají alkohol vždy na uzdě!, nesníží se k tomu, aby stejnokroj paragána VÚ 7374 potřísnili zvratky, lezli po čtyřech z hospody jako "poražení"... vždy ví, co snesou!.. "

A pokračuje: "Je vám to jasné? Vaše rodiny nám velitelům svěřily váš život jen na určitý čas, my vás musíme odevzdat zpátky k plné spokojenosti a nepoškozené...Tak káže morálka armády, které jste nyní součástí, Nemůžeme hazardovat ani s pohledem k veřejnosti, jak se voják chová.. veřejnost tak odsoudí nejen jeho, ale celou armáda. Budu nemilosrdně trestat každého, kdy by jen nepatrně porušil vojenské řády a morálku roty. Jak vypadají vojenské řády? - čtěte je! Je v nich také, jak se má voják chovat na vycházce..

Šlapeme městem dále v útvaru, lidé si nás nevšímají spíše vojáci na vycházce... zřejmě prožili to, co my.. Prošli jsme malým náměstím a jsme u hotelu SLAVIA. Vycházka dostává podobu šaškárny, takže ji "zdravíme v pozoru..! začíná to být "zajímavé odlehčení" prožitého měsíce základního výcviku.

Staršina roty spokojen se svým "mentorským" předchozím vystoupením pokračuje a nám je jasné, že tahle vycházka má ukázat i "lidštější tvář " staršiny, než jeho měsíční dril a řev..

"Tento hotýlek je doupě , jeden z velkých bordelů (jsou v Holešově i menší) - zde čekají na svoji kořist pochybné ženštiny lehkých mravů. Vojáka poblouzní, použijí osvědčené praktiky a přivedou jej do maléru! Zvláště teď, kdy se armáda zbavila povinnosti vybavit každého vojáka základní služby gumovou ochranou. S tím já zásadně nesouhlasím. Donedávna měl každý voják našeho útvaru nárok na pánskou ochranu - volně dostupnou u staršiny roty. To se nyní zrušilo! Chlapi, dejte do toho svoje prachy, jsou to peníze dobře vynaložené, předejdete mnohým problémům, možným pohlavním chorobám a posílíte své EGO, že vítězíte nad svým staršinou: Protože chlapi, v Holešově jsou i "filcky" (pozn. "vši ohanbí") a přinesete-li je na rotu a doktor Konečný to potvrdí, sám se rád zúčastním té exekuce s práškem DDT s pumpičkou!

Tak tohle už nebyla vojna, Jak nám staršina "promlouval do duše" vyšla z hotýlku na první pohled "lehká holčina" ... staršina řeč přerušil, ona jej zlehka pohladila po tváři " ahoj kluku!" stav se ...."

Šedesát dvacetiletých tváří zkamenělo" Náš ochránce,. náš staršina!

R/M.F editorka R/7

The administrator has disabled public write access.

Co jsem zažil... 19. dub 2024 05:39 #16471

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
CO JSEM ZAŽIL 11

Je slunečné odpoledne 12.dubna 2024 teplotní rekordy se předstihují, ale: je pátek.. na redakčním stole leží dva díly dalších vzpomínek veterána VÚ 7374 Holešov. Tenkrát v říjnu 1967 měl před sebou PŘÍSAHU vojáka Československé lidové armády ...nyní?

Přísaha... aneb co se snad stalo kolem... jak si to už snad ani přesně nepamatuji. Vím? nevím? byla to a je ještě dnes pravda?

Přísaha je pro každého vojáka něco! META! Dokud nepřísahal, není NIC!...je pouze vojínem základní služby... bez nároku na vycházku z kasáren, není velen do dozorčí a strážní služby, co smí? "naslouchat a poslouchat!

Necvičí ještě "poplachy"- mimo těch, které lze nazvat šikanou" tzv. mazáků, nebo jako "umravnění zlobivých nováčků"... Takové umravnění bylo již tenkrát kázeňským přestupkem až trestným činem..

"Zlobení " se řešilo tělesným cvičením.. nakonec ku prospěchu trestaného- shyby na hrazdě a oblíbené kliky. Nad "hranici" byl tzv. "osobní poplach!"

Osobní poplach byla nelegální kategorie pozdějšího "legálního bojového poplachu".. v praxi: hbité (v poklusu ) donesení na místi přikázané " veškeré věci (vojenské) za šatny- ty byly dosud složeny v úhledném tzv. "komínku". Převléci se do maskovací kombinézy vz.60, obout kanady a podat hlášení: "Vojín xy rozkaz splnil!" Rozkaz vydávající velitel poté rozhodl, zda již jako "trest" stačí, nebo" "vysvléci, skříňku upravit a ceremoniál se opakoval... tentokrát již za "řehotu" přihlížejících "mazáků..."

Velení roty o takových "kratochvílích nevědělo, nebo nechtělo.."

Političtí pracovníci moudře pronášeli úsloví, že "přijímač trvá do PŘÍSAHY" potom již bude vše jinak, jinak, jinak...jak?

Houby! soudruzi političtí pracovníci...

jako lavina z hor se na nás řítí základní výcvik, někteří ale nestíhají a termín PŘÍSAHY se blíží kroky neúprosnými. Říci si "vojáku, za kolik to máš" je tam na výzvu dostat jednu do zubů..

Je asi 10 dnů před přísahou

odpolední nástup roty a pomocník staršiny vydává poštu. "Vojín Friedrich" dostávám bílou obálku a písmo není Vierčino, ale mámy. " Synečku, napsal nám Tvůj velitel útvaru, pozval nás na vaši slavnost, PŘíSAHU... bude se konat v sobotu 28.10.1967 ! přijedeme všichni! Taťka už sehnal auto, pana Slavíka, Těšíme se.

Je velen ROZCHOD a další bílé obálky rozbaleny.. někde s deseti korunou, ale hlavně..." ty vole, naši přijedou na Přísahu... odpovědí je vyvěšen změněný plán výcviku...pořadová, pořadová, pořadová....slavnostní pochod.

Prší a ochladilo se.

"Vyrovnat! první četa--- pochodem vchod " K zástavě vpravo hleď!!

Zástava pluku si hověla v zasklené skříni štábu, nahrazoval ji jakýsi prapor schlíple visící v dešti. Zda proklínal svoji současnou úlohu, nevím.. pravá, levá, přímo hleď , pohov... "nástup na oběd".. a mazáci.. "o přísaze je oběd skvělý", těšte se.. a my se těšíme.. nástup, vpravo zatočit...

Čtvrtek:

Denní rozkaz roty, odchází důstojníci a velitel roty. Posledním dílem před PŘÍSAHOU je pomocník staršiny roty a ... staršina. Rotou se roznesl odér naftalinu, "fasujeme vycházkové stejnokroje" jsou na míru, včetně již zimních plášťů... fasují je všichni a všem padnou...ono to bylo docela jednoduché- velikost nováčka a velikost jeho bot nejsou "Tabu".. takže všichni jsou k večerce "za fešáky".. a- žádné "kopřiváky" moderní, padnoucí "tesilky"...

Pátek:

Nástup- ústroj vycházková, polobotky, samopal se zásobníkem. Staršina- kapesníky! kontrola- no smrkat do rukávu by asi v nástupu nepřežil. Tentokrát je i on ve vycházkovém stejnokroji, tři stříbrné hvězdičky a "mazácky" naformovaný baret. neřve... vracíme se na rotu, " velitel roty září úsměvem..."nástup na oběd".. staršina se hlásí v kanceláři velitele roty..

a co se dělo dále? proběhla "šeptanda" : kdo bude mít na přísahu rodiče, dostane vycházku...pomocník staršiny potajmu ukazuje modré vycházkové knížky ...

pokračování v pátek 19.dubna...

The administrator has disabled public write access.

Co jsem zažil... 13. dub 2024 05:22 #16456

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
CO JSEM ZAŽIL 10


... "na rozcvičku se půjde v trenkách....ale MRZNE.." Jasně, že se půjde v trenkách, on to staršina srovná, hlavně aby přijel včas a aby vůbec přijel.."

Budíček.

Hlas dozorčího roty vyhání mužstvo z teplých pelechů... jasně, mrzne a my jdeme na rozcvičku v trenkách, mokré "šedesátky" visí rotou jako "noční memento.."

Na rotu dorazil staršina.

Velikostí Napoleona chodbou roty proletěl rychlostí protitankového granátu - se stejnou razancí..

.má jasno!

"Dozorčí, nechejte nastoupit rotu, tak jak jsou ! "

Šedesát šedozelených " mravně katolických trenýrek" vyrovnaných podle žlutých kachlíků chodby, pamatující rok 1932....staršina si potrpěl na kanady vyleštěné do zrcadlového lesku a popruhový opasek na poslední možné dírce..

" Kdo vydal rozkaz v noci prát "šedesátky"?

Jeho hlas byl ostrý jako špice trojúhelníkového bodáku.

Šedesát trenýrek mlčelo.

"Opakuji! Kdo to byl?!

Ticho.

"Koho kryjete?!

"....tedy soudruh NIKDO? U našeho útvaru jste zařazeni jako VOJÁCI, příslušníci základní služby, plníte rozkazy svých nadřízených. ROZKAZ je zákon. Voják rozkaz musí splnit, i když se mu něco nezdá; potom má právo si stěžovat...znovu se tedy ptám! kdo ten rozkaz vydal ?"

Ticho.

" V tom případě provedla rota něco sama za sebe. Já za tuto rotu odpovídám... měl jsem zde v noci být.. nebyl jsem ...mohl jsem následky "kanálovky" předvídat..."

Staršina se zhoupl na podpatcích. To jsme již věděli, že je ZLE. Navíc si zasul palce za příliš utažený opasek a pokračoval:

"...svoji chybu uznávám a napravím ji! po příchodu velitele roty, kdy jej požádám o změnu rozvrhu zaměstnání. V pátek máme plánovaný přesun na 10 km se tříkilometrovým úsekem chemického zamoření "v ochranných maskách"....takže na vás, VOJÁCI, do oběda vše krásně uschne..."

Než byl vydán rozkaz k rozchodu, objevil se velitel roty, za ním velitelé čet. Velitel roty pokynul důstojníkům a staršinovi, aby šli k němu do kanceláře.

Komik šeptnul

"Teď to Chmelík odskáče"...

Neodskákal...

z kanceláře velitele roty vyšel staršina s ďábelským úsměškem... " tak, holoubci, letím s vámi" rozchod!

Ke mně se přitočil Filip s poznámkou: " Vierko, tady máš námět, jak za rotu bojovat, svazáku... je to nespravedlnost!!....

Filip NIC nepochopil...

The administrator has disabled public write access.

Co jsem zažil... 05. dub 2024 16:12 #16452

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
CO JSEM ZAŽIL 9 - POKRAČOVÁNÍ

Bylo? Bylo!

....pokračování IV.

.....dá řeč s Klingerem; oba nám nyní velí ? "skrytě korytem potoka .." a vystřelí světlici ze signální pistole. Padáček. Kývá se sem tam a osvětluje okolí bílým pohřebním světlem. " vpřed" a další a další světlice v intervalech minut. jen krátce bleskne: "škoda těch padáčků"...myšlenku překrývají krátké dávky přicházejících průzkumných skupin. Kdo ale bojuje s kým ? nabíjím další zásobník, v kanadách cítím bláto...ve světle vypálených raket se krajnice silnice, v ní odpadová roura...v ní potůček studené vody mizí...Roura má průměr tak kolem 50 cm, krátké rozvažování ukončí silueta poddůstojníka - pistolníka Bureše. Vystřelí světlici další s rozkazem prolézt rourou - "kurva, nezdržovat"....

První leze Zahrádka... kde se tady bere, je příslušníkem třetí skupiny...oslovuje mne zablácený obličej Tuzara..krátce na to mizí v díře.

Nedaleko mne se zasyčením zhasne světlice, nečekám na nic a lezu do roury- zpočátku to jde - ale najednou se přede mnou něco zaklínilo. Zdenek (Tuzar) nosí v zadní kapse kalhot vojenskou plechovku krému na boty. Před každým nástupem roty si pečlivě leští boty, jeho velitel skupiny Štampfer má z toho radost... "tak kvůli tomuhle tady zahynu..." NE! plazím se zpět..." to nejde, "někdo na mne zezadu řve, znovu tedy vpřed a zase NE!

PANIKA!

začínám drhnout i já, v plné polní mám ten ešus s nástražným osvěcovadlem a napadá mne neradostná myšlenka... co kdyby to bouchlo? "Do prdele... kolem všude smradlavá voda... "

Zatlačím do bot přede mnou, BOJ o život! Existenční záchvat?

Boty přede mnou se hnuly ...volný zbytek roury...jsem venku! Zdeno mi pomáhá vstát, postupně vylézají další a další, pomáháme jim...na poli přibývají další a další, velitelé skupin počítají mužstvo, zbraně, útočné nože, masky...najednou necítíme chlad noci, pach bláta...je krásné být živý ... nástup skupin, euforie opadá, je půlnoc, mrzne...

Než dojdeme do kasáren, je dříve mokrý mundůr jako šmirglpapír, nohy se nedají ohýbat..
ROZCHOD. Vyčištění zbraní!

My však máme nápad lepší...vzbudíme sice nevrlého, ale užitečného "kotelníka", ať nám pustí vodu do sprch v tělocvičně,,, horká lázeň těší i samopaly.

Kdo se kdy sprchoval v plné polní...kdo to kdy zažije..???.toho bláta připraveného na ranní "rajony"?
Zatím co si užíváme horkou lázeň, na rotě ti, kteří se s námi do tělocvičny nespojili, řeší "problém" ve studené vodě v železných korytech na umývárně roty...

tak.. přibývá rozvěšených "šedesátek", kam se podáváš, potůčky vody na oknech i podlahách... to je výsledek bojů režných kartáčů ve studených rukou "spořádaných vojínů základní služby"...

"Pláčou " samopaly ve stojanech skladu zbraní s pomalu hnědnoucími závěry...

NOCTURNO končí na chodbě roty vzrušeným rozhovorem dozorčího roty s veliteli skupin...:

".Kdo dal rozkaz rotě prát v noci šedesátky? Kurva, až ráno přijde staršina..."


R/ veterán Milan Friedrich, edice R/7
The administrator has disabled public write access.
  • Strana:
  • 1
  • 2
Vygenerováno za 0.245 sekund