"ČERNÝ PASAŽÉR"



R/7

Světový rekord v seskoku padákem - Thajsko 2004



R/bB

NOČNÍ SESKOKY



R/2

Výtažné lano, seskoky 101. vd a 82. vd.



R/JK

PARAGLIDING..co vše se může stát..




R/MM

Šest tisíc tři sta seskoků.

Dva společné světové rekordy, 4 rekordy národní. Neuvěřitelné štěstí ve chvíli, kdy nejel na MISTROVSTVÍ v Bulharsku, kde zemřel téměř celý Armádní sportovní tým prostějovských výsadkářů...

Nakonec den poslední-25.srpen 2020. Do Modré roty odešel:

Major v.v. Václav HYNEK.

Příslušník VÚ 8280 Prostějov. Zasloužilý mistr sportu. Člen KVV Prostějov...

Václav Hynek byl prostým klukem ze Dvora Králové nad Labem. Potkali jsme se společně na letišti ve Dvoře Králové nad Labem. Oba jsme chtěli létat na větroních. Nakonec se stalo něco úplně jiného... společně jsme skákali v Hořicích v rámci svazarmovské přípravy branců. Společně jsme jeli 1.9.1961 směrem na Moravu- loučili se v Olomouci. On rukoval do Prostějova, já do Holešova. Společně jsme se stali délesloužícími vojáky v roce 1963. Václav již jako instruktor Armádního sportovního družstva para. Já, staršina roty. Stále jsme byli v kontaktu. Setkali jsme se opět několikrát ve Dvoře Králové nad Labem při dovolených. na kolách jsme zajeli na své "mateřské letiště.."

Tak Vašku, tam nahoře! makej... Pavel Chmelík VÚ 7374 Holešov.

Dramatickou nehodu, při níž zemřelo dne 21.září 1972 u obce Glbnik - / Bulharsko/ 11 parašutistů, příslušníků Armádního sportovního družstva Prostějov vzpomeneme my dnes, v podvečer, v Aktualitách.

I jako poctu našemu kamarádovi Václavu HYNKOVI.

R/1

21.září 1972 Bulharsko.

Nechráněný železniční přejezd u obce Glbnik. 40 km jižně od Sofie. Hustá mlha skryla přijíždějící rychlík. V autobuse s čs. státní značkou jede třináct československých občanů. Špička československé armádní i státní parašutistické reprezentace. Zúčastnit se má 6.Mistrovství spřátelených armád v parašutismu. Cílem je letiště Kondofrej. 5 parašutistů zemřelo hned. 6 po převozu do nemocnice. Také bulharský lékař...

Obrovský náraz páře břicho autobusu. Vymrští z něj dvé lidských těl. Zbytek zmuchlaných plechů bere životy jedenácti vojákům, sportovcům. Z celé skupiny zůstávají jako zázrakem při životě dva- rotmistr Ivan Hoššo a poručík Bedřich Chudoba.

Žižkovský chorál, smuteční pochod "Padlých revolucionářů", zástavy skloněné smutkem... pláč dětí a manželek. Slzy na tvářích výsadkářů zvyklých na leccos. Na SMRT kamarádů- ne...

Padáky a barety. Velitel pluku čte jména zesnulých:

- podplukovník Miroslav Krška - 46 let- vedoucí výpravy - 511 seskoků

- podplukovník Jiří Stárek - 39 let - náčelník štábu výsadkové brigády v Prostějově

-podplukovník Stanislav Blažej - 46 let-zasloužilý trenér para- velitel a trenér Armádního sportovního družstva

- major Jaroslav Jehlička - 46 let- zasloužilý mistr sportu, světový rekordman svými 5000 seskoky (celkem provedl 6045 seskoků) vytvořil 19 světových, 25 národních rekordů - v roce 1955-1958 zvítězil v národní anketě o nejlepšího čs. sportovce 1.místo!

- poručík Václav Kumbár - 33 let- zasloužilý mistr sportu, několik světových rekordů, 4540 seskoků...

- poručík Josef Pospíchal -31 let - zasloužilý mistr sportu. 4280 seskoků...

- poručík Oldřich Varmuža - 30 let -1381 seskoků

- poručík Luboš Majer- 28 let-mistr sportu , mistr světa- 3188 seskoků

- major Jaroslav Havránek - 46 let- pilot vysazovač, 5834 letů, nalétáno 2727 letových hodin

- svobodník František Sležuk -20 let - balič padáků, svobodník Jaroslav Svoboda -21 let, balič padáků...

Sportovci. VOJÁCI!

zdroj: osobní archiv R/1

2. července 2020
Sto třicet výsadkářů z Chrudimi trénovalo na Vodní nádrži Seč seskoky do vody.




Zdroj: AČR

paraglaiding - zázrak v bouřce




R/MM

"JAK JSME ZAČÍNALI"....
(Zlínsko)

Rok 1948. Praha. ve spolupráci s vojenským velitelstvím výsadkového vojska a "SVA|ZEM BRANNNOSTI. ÚKOL: vycvičte nové instruktory pro REPUBLIKU. To byl oddíl PARA 1.

SVAZ BRANNOSTI ZRUŠEN. Činnost převedena pod JTO SOKOL.

Oddíl č.2. vznikl ve Zlíně. V roce 1949 Gottwaldov.

Prvými instruktorkami byly: paní Jiřina HŘÍBKOVÁ a Vlasta RYBÍNOVÉ. Velitelkou oddílu byla jmenována paní Adéla MACHÁČKOVÁ. Vychovatelka. Sportovkyně. Reprezentantka ve vrhu koulí!

1949 - založen KURZ "A" - instruktorský"- ukončen v září 1949 v Hradčanech u Mimoně... seskoky 29.09.1949 letiště KLECANY.

Mezitím probíhal nábor do kurzu "B"- již vlastní, para. K zahájení výcviku přijel velitel výsadkových vojsk generál Karel Paleček- krátce nato zatčen...odsouzen.

Výcvik v KURZU "B" byl prováděn již v přípravě na zařazení k výsadkovým vojskům i na trenažeru na Januštici / dodnes funguje střelnice Vršava- původně vystavěna WEHRMACHTEM, přejeta v roce 1945 armádou, později Svazarmem- k výcviku sportovních střelců slouží dodnes...i jako střelnice "veřejná".

1950 - ze základní vojenské služby se vrací Alfonz KOLÁŘ, přebírá funkci krajského náčelníka (sloužil v té funkci až do roku 1979!).

1951 - Sokolský parašutismus: vycvičeno 120 parašutistů- seskoky z C-47 Dakota, padáky Vj-1- doskoková plocha letiště Otrokovice.

1952 - dokončení seskoků...
Překážková dráha na Junuštici v délce 300 m /707 II/ byla významná pro nácviky i dne 24.08.1952... 1.mistrovství Československa se konalo na letišti Tři Duby.
Disciplíny: Seskok tříčlenní hlídky na přesnost přistání- kritériem byla vzdálenost mezi přistávšími členy družstva, Běh na jeden kilometr s překonáním překážek TOZ II a nakonec hod granátem.
Zlínský kraj postavil jedno družstvo mužů a jedno družstvo žen.

1952.
Parašutismus, co sport, byl převeden ze SOKOLA do DOSLETu, spojen s aerokluby ČSR- místy výcviku se stala letiště. Reorganizace přetrvala jen rok, poté byl Doslet zrušen, vytvořen SVAZARM. Armády byla vybavena novými padáky vz.PD-47. Padák umožnil seskoky s volným pádem.

1954.
Padáky PD-47 byly přiděleny i aeroklubům , disciplína seskoků na přesnost přistání a volné pády. Masový rozvoj parašutismu ochabl jen zdánlivě- narodilo se nové sportovní období...

Z materiálu krajského instruktora Alfonse Koláře, na něhož vzpomínají mnozí s láskou.. R/1

11. ledna 1943 v Berlíně byl popraven stětím gilotinou československý voják, radiotelegrafista, příslušník výsadku Percentage,

František PAVELKA.

Ihned po okupaci republiky se zapojil do odbojové činnosti. 31.března 1940 byl nucen emigrovat, dostal se do Francie, zařazen ke 3.rotě 2.pěšího pluku.

Šťastně se dostal do Anglie, znovu se stal příslušníkem 2.pěšího pluku- převeden ke spojařům. 1941- převelen do důstojnické školy- vyřazen v hodnosti svobodníka aspiranta a ihned povolán do speciálního výcviku zvláštních úkolů. Kurzy: útočného boje, parakurz, speciální školení radiotelegrafie a základní sabotážní kurz.

Byl prvním československým výsadkářem vyslaným z Velké Británie, kterému se podařilo úspěšně seskočit v Protektorátu. Drží i další, nepřekonaný rekord- letoun Whitley vystartoval z anglického letiště Tangmer- aby po 11.5 hodinách letu vysadil Františka Pavelku , alias Petra SOUKUPA v noci ze 3. na 4.žíjen 1941 - s navigační chybou poblíže osady Koudelov u Čáslavi. Správně měl seskočit o 35 km dále- k Nasavrkům, kde na něj čekala odbojoví skupina jíž velel místní poštmistr Václav Doležal.

Vysazený výsadkář mel u sebe !poselství exilového prezidenta dr. Edvarda Beneše a ministra exilové vlády generála Sergeje Ingra; náhradní krystaly do radiostanic a šifrovací klíč. Osobně měl sloužit odbojovým skupinám jako speciální instruktor pro sabotáže.

V důsledku střelby na letadlo, špatného počasí a souhry nešťastných náhod byl výsadek v noci z 3. na 4. října 1941 proveden místo v obci Hradiště u Nasavrk v Koudelově u Čáslavi, tedy o 35 kilometrů dále.
Pavelkovi se i přesto podařilo navázal kontakt s vedoucími představiteli Petičního výboru "Věrni zůstaneme" na Chrudimsku. Byl vybaven falešnými doklady a přesunul se do Prahy.

Tuto část akce tedy přes počáteční problémy splnil. Spojení s londýnskou centrálou se mu ale navázat nepodařilo.

Pavelkovi v noci po seskoku pomohli místní zemědělští dělníci František Grad, Antonín Krejčí a František Kalina.

Statečnost těchto koudelovských občanů byla nezměrná. Pomohli parašutistovi, přestože věděli, jaký trest je může potkat. A potkal.

Kvůli prozrazení odbojářské sítě se smyčka kolem Pavelky začala utahovat. Po první vlně zatýkání se gestapu nešťastnou náhodou dostal do rukou dopis napsaný odbojáři Františku Buršovi. Burš dopis totiž nezničil a na základě této konspirační chyby byli zatčeni všichni tři pomocníci z Koudelova. Byli mučeni a popraveni.

Také Pavelka byl zatčen, převezen do Petschkova paláce a podroben výslechům. Když byl pro gestapo bezcenný, byl vězněn na Pankráci a poté předán soudu v Berlíně, který rozhodl o trestu smrti. František Pavelka byl popraven stětím hlavy na gilotině.

Popel byl rozprášen na neznámém místě v okolí Berlína.