Historie vzniku Dvora králové nad Labem zřejmě začala již ve století devátém- pověstí...

podle ní se kníže Bořivoj I.vracel ze křtu z Velehradu..

Co má na pověsti logiku:

Bořivoj I. lat. Borzivogius , se narodil asi 852 nebo 853 a odešl do nebe knížat asi v roce 888 nebo do roku 890. Přemyslovec. Kronikář Kosmas mu přisoudil otce Hostivíta.

V době křtu bylo Bořivoji I. 21 nebo 20 let . Za jeho vlády byly postaveny dva kostely a to na levém Hradci (asi 11 km od Prahy a v Praze, kostel Panny Marie ).. Znamená to ale, že začal -li Bořivoj I. panovat v roce 872 (pravděpodobně) nechal kostelíky stavět před svým křestem?? Nebo si pan Kosmas starosti s přesnými letopočty starosti moc nedělal?

Ale, vraťme se ke vzniku osady Chvojno.

Bořivoj se vracel ze křtu na Velehradě, když k němu dorazila zpráva, že je na Levém Hradci vzpoura. Logicky zvažováno- o její příčině a rozsahu nic nevěděl, jeho doprovod nebyl vojenským tažením tedy ani významnou silou. Zvážil tedy možnost, na levý Hradec se zatím nevracet.



(křest Bořivoje I.)

Ale. V oné době již zřejmě křesťanství mohlo mít v Čechách určité kořeny...ale. odkud by se vzalo?

Takže...knížete Břetislava I. máme někde v prostoru zhruba 140 km od Levého Hradce...loví, zbloudí, vyděsí se a slíbí, že najde-li cestu z lesů, postaví na památku kostel. Bořivoj byl před křestem pohan. Takže buď byl na křest připravován, což má logiku, nebo???

A najednou kohout, cesta a chlapík, pálící dřevěné uhlí...sláva, Bořivoj je zachráněn. A my se dnes ptáme: pro koho pálil onen muž dřevěné uhlí- pro sbe? nebo zde byla nedaleko již osada s obyvateli, kteří jeho výrobek opotřebovali? Kde se vzal u chatrče uhlířova dřevěný kříž? co symbolizoval?

Kníže Bořivoj dal z vděčnosti postavit kostel "Povýšení Svatého kříže" Uhlíř byl přijat mezi rytíře, dostal jméno "Dým " (Dejm), obdržel erb s uhlím a uhlíř byl pověřen stavbou kostela.

Dále:

kníže na stavbu kostela povolal dělníky / odkud??/ ti káceli okolí lesy potřebné ke stavbě kostela a svých obydlí, na střechy potom kladli větve a osadě tím dali jméno "Chvojno. Asi o 100 let později zde vznikl již dvůr knížecí (Dvůr) Chvojno...

Takže: historicky není podloženo, pověst napsal v roce 1782 autor- Karel Jan- rytíř z Bienberka a po něm Antoník Konstantin Viták a opisovali další...

Takže lze spíše z logiky věci soudit... i Dvůr vznikl postupným osidlováním východních Čech směrem od vnitrozemí ... ležel ve výhodné poloze v údolí řeky Labe a určitě zde již v té době vedly obchodní a vojenské stezky.. církevní povídání o kostelíku "Povýšení svatého kříže" je laskavé a milé...

---

R/1

Za co ale paní Elišku ze Dvora králové nad Labem chválíme..

Karel Josef Biener z Bienenberka

byl český vojenský inženýr, topograf a zakladatel české archeologie. Za války se stal vrchním inženýrem generálního štábu- podílel se na výstavbě pevnosti Hradec králové a mapoval Čechy, Moravu a Slezsko.

Po skončení služby v císařské armádě se stal hejtmanem v Hradci Králové, povýšen do stavu rytířského, při korunovaci Františka II.( Praha 1792) pasován na rytíře svatováclavského.

Prováděl první archeologické výzkumy v Čechách, vytvořil první archeologickou sbírku v Čechách.. Bojužel, jeho sbírky , historické listiny a archiválie po jeho smrti zanikly, nelze proto ani bezpečně zjistit , z čeho autor pověsti o vzniku Chvojno (Dvůr) čerpal...

---

zdroj Wikipedie- upraveno, zkráceno R/1

Antonín Konstantin VITÁK

pedagog, spisovatel, náboženský rebel- bojoval za odluku školy od církve v roce 1865 přeložen do Dvora králové nad Labem- zde pod policejním dohledem působil jako učitel náboženství na dívčí škole. Zde jednak zažil a později podrobně popsal události "prusko-rakouské války v roce 1866. Následně potom vydal vlastním nákladem "Dějiny královského věnného města českých královen". Přetiskl svědectví kostelníka Jana Šáfra přítomného nálezu rukopisu královédvorského. Tato výpověď byla uložena u královédvorského okresního soudu.

Ve Dvoře Králové začala také řídit ediční radu "Divadelní ochotníček" a napsal v roce 1868 také návod k uspořádání muzejních sbírek zv. "Školní muzeum"...

---

zdroj Wikipedie- upraveno, zkráceno R/1

a jejda...ozvala se naše externí spolupracovnice, rodačka ze Dvora králové nad Labem a????

a? "kde máš ve svém líčení Zvičiny její další raritu? " Hotel pod Zvičinou " historii? současnost,,, ha???

Hotel pod Zvičinou.

Rok 1646 ... válka třicetiletá....

raněné švédští vojáci, zemdlení nacházejí studánku.. její vodou čistí své zanícené rány a hasí žízeň.

Zázrak... rány se překvapivě rychle hojí a vrací se síly k další službě v poli...

Jeden z vojáků, na znamení své vděčnosti vyjímá svůj talisman .. druhý den ráno je talisman vrosten do kmene stromu a dává studánce své jméno: M a r i á n s k á .

Věřme- nevěřme

ale!!!

2.10.1646 je před branami Dvora králové nad Labem v prostoru od Žirče po Bílou Třemešnou svedena bitva se Švédy--- bojuje kolem 8000 mužů, stovky děl a tisíce koní... ovšem jak to vlastně tehdy bylo a proč královedvorští mají ve svém kostele svatého Jasna Křtitele sošku Panny Marie, k níž se vroucně modlí???

Sáhněme do pravdivé vojenské historie.

1646.

Pokračují boje mezi vojsky Švédska a sil katolických... místo střetů: pruské a rakouské Slezsko. Ve velení švédských sil došlo ke střídání.. boje se rozdělily na několik front.

Přišlo léto 1646 a boje se přesunuly na území východních Čech.. místem bojů se stalo okolí Trutnova... Střetnutí vojsk před branami Dvora králové nad Labem bylo nevelké, poražena byla armáda císařská, v krvi a bolesti leželo značné množství císařských, zajatci byli odváděni do týlu... Situace trvala do 21.listopadu,,, je vysoce pravděpodobné, že svůj lazaret zřídili právě pod Zvičinou, kdežto císařští tiše sténali za hradbami města.



Švédové se zvedli ve druhé polovině listopadu směrem k Dobrušce; zde vybudovali hlavní stan.

Nastal klid až do uzavření míru Vestfálského /datum známe bezpečně 1648 ... část území neopustili Švédové hned.. ale až po zaplacení válečných reparací Švédům...(1650)...

Verze vojenská

jedinou není, je prozaická méně.. a patří od dvě stě let později.. tehdy nosila poloslepá manželka dřevorubce do lesa oběd.. u studánky se vždy osvěžila a ejhle...prozřela a navíc, zrak se jí navrátil...

A psal se rok 1857

a jásot nad pádem Habsburské monarchie.. ale Zvičina byla rozdělem mezi českými a německými obyvateli- najednou si Zvičinu nárokovaly obě národnosti. - v roce 1868 se konal zde- mnohatisícový tábor.

Občan Johann HETFLEISCH ( se jménem ryze českým) dostal nápad. Prodávat u studánky občerstvení.. nad studánkou postavil kapličku.. nejprve dřevěnou, vydělal majlant a: postavil kapličku zděnou.

Kde jsou nápady,. a jsou "prachy"...

v kapličce dostala pusenku dcera mlynáře z Dolní Brusnice, Maruška Stafová, táta sáhl do truhlice a šťastný Hetfleisch??? koupil dokola kolem pozemky a ?

postavil u studánky "hospodu"... a jelo to... ale jen hospoda?

vedle hostince vybudovali manželé Hetsfleischovi lázně... no, nejdříve skromné dvě dřevěné vany.. později jejich počet zvýšili a : každý úspěch prochází žaludkem: výtečná cukrářka a výtečné "podzvičinské koláče a vdolky..."



Jakmile se rozběhl zimní sport, stala se Zvičina místem sjezdového lyžování.. pravda, nebyly vleky, nebyla rolba.. takže vše se ušlapávalo ale!! nahoře v hotelu bylo ke spaní jen sem míst, takže hotel u Mariánské studně pod Zvičinou "praskal ve švech" ono tam bylo totiž pokojů jen pro 14 ubytovaných

V doby let 1909/10 se konaly první závody v lyžování v Pláních pod Ještědem.. jenže ouha... nepříznivé sněhové podmínky- tak kam?

Zvičina!

A bylo to! 25 členů SOKOLA Dvůr Králové nad Labem... a zde se zrodila myšlenka - v budoucnu by se mohly konat závody právě zde!!! Na ZVIČINĚ.

Otcem myšlenky se stal významný Karel JAROLÍMEK- lyžařský fanda.

Architekt Karel Jarolímek , královédvorský rodák (5.dubna 1888-25,února 1970,česjý sportovec, mistr zemí Koruny české v lyžování- 24.3.1913 účastník tragického závodu na 50 km v Krkonoších... zde zahynuli jeho sportovní přátelé a osobní kamarádi Bohumil Hanč a Václav Vrbata... sám Jarolímek závod vzdal pro odřeniny

Jarolímek - předseda technického odboru Svazu lyžařů, člen Československého olympijského výboru - devětkrát jako vedoucí výpravy na Mistrovství světa, ZOH v letech: 1924,1928,1932,1948..po válce člen skokanské komise FIS, 1954 člen subkomise pro výstavbu skokanských můstků - architek skokanských můstků Zvičina, Janské Lázně, Harrachov, Špindlerův Mlýn a Štrbské pleso ( Jarolímkův můstek)...



Tak, přání paní Elišce splněno a my se vrátíme zpět k branám Dvora Králové nad Labem...

Dvůr Králové nad Labem

věnné město českých královen, položeno na horním toku řeky Labe v Královéhradecké kotlině na východě Jičínské pahorkatiny na jižním svahu Podkrkonošského podhůří. Na hladině Labe má nadmořskou výšku 270 m. Jeho severní zalesněný okraj, sousedící s obcí "Vítězná" před tím Huntířov dosahuje nadmořské výšky 485 metrů... Jeho pozoruhodnostmi současné doby je historické jádro, chráněné jako památková zóna..


......a významná zoologická zahrada s africkým safari...

je hora a my jsme ze Dvora...

Popis:

Zvičina je kopec v katastrálním území Zvičina, obce Třebihošť... okres Trutnov.

Je nejvyšším zvičinsko- kocléřoským hřbetem, podřazeného celku Krkonošského podhůří. Výška 672 metrů , východně od ní leží obec Zvičina.

Populární cíl turistický.

Nabízí pohled do:

České Tabule, Krkonošské podhůří a!!!! samotné Krkonoše.



R/2

Železniční zastávka Bílá Třemešná



R/2

patřila bezvýjimečně ke školnímu výletu před prázdninami toho kterého roku.

Školní výlety znamenaly předzvěst dvou měsíců prázdnin a bylo dobré se na ně připravit materiálně. Pravděpodobně každý nezletilec vlastnil "kasičku" podob měla nepočítaných-- od prasátek po niklovaný kufřík -- se dvěma otvory kulatým, jíž bylo možno zasouvat bankovky a štěrbinou na mince..

Před oznámením soudružky učitelky, kdy a kam se pojede psaným úhledným písmem (přičemž již v sedmé třídě bylo možno soustředit zájem chlapců spíše na pohupující se zadeček soudružky, než na vznikající text ) bylo sděleno datum a čas srazu na nádraží ve Dvoře Králové nad Labem. Na nádraží poměrně vzdálené od středu města bylo možno se dopravit městským autobusem, stálo to první korunu nákladu na výlet.

V DEN D asi čtvrthodinku před příjezdem vlaku byla provedena kontrola účasti, ne každý žák třídy se účastnil...zakoupen hnědý lístek z tvrdého kartonu...dosupěl vlak..



Událost...letitá lokomotiva vydala štiplavý vonící oblak, zasayčela mezi koly párou, průvodčí otevřel dveře vagonů třetí třídy; dřevěné lavice, kožený řemen k otevírání oken (přísně zakázáno!!) neboť :

" É pericoloso sporgersi" italský nápis do češtiny přeložený znamenal doslovně " spříčka je nebezpečná"... upozornil na nebezpečí vyklánění se z oken..

Venku se ozvala píšťalka, vlak se s trhavými pohyby pohnul vpřed, Slyšet byla protáčející se kola lokomotivy; do dveří vstoupl pan průvodčí,, usmál se na soudružku učitelku+ jeho úsměv opětovala a "jízdenky, prosím" každému účastníkovi proděravěl jízdenku úhlednou dírkou a začalo to...vagon se naplnil odérem loupaných vařených vajec a chleba s máslem,, zjemněná Májkou a kdo měl zahradu, přidal rajče...



....až pokyn soudružky učitelky:

/za chvíli jsme v Bílé Třemešné, sbalit...."

stalo se, kázeň žáků Chlapecké školy ve Dvoře Králové byla příkladná..

Z nádraží již vedla turistická značka s tabulkou ZVIČINA.

Vyšlapaná turistická pěšina vedla šikmo úbočím Zvičiny a byla svědkem jásavého pokřiku. Skupina se protáhla, statní chlapci na čele již tehdy předváděli své síly a odhodlání být na vrchu prvními, závěr skupiny byl zdržován čekáním na čurající děvčata; bylo s podivením, jak často...

Vrchol Zvičiny je krásný .. kostel sv.Jana Nepomuckého byl zavřen - psal se rok 1955 .. ale náruč nám otevřela Chata Raisova ...kdo četl - věděl, že Zvičina byla založena osidlováním českým ve slavné době husitské a kdo měl zase hlad a

(a vědomost historickou ( kostelík tehdy dřevěný, zasvěcený Mistru Janu HUSOVI... přesvědčil důkazem ..na zvonu kostelíka, byl letopočet 2.5.1560..)

nepotřeboval. sI objednal párek s rohlíkem a limonádu.. byl druhým aktem jeho výletu za další korunu výstup na věžičku Raisovy chaty s dalekohledem a popsanými výhledy...



Po příkrém pokynu soudružky učitelky zakoupeny a napsány pohledy (mnoho-li) pohled za 0.50 Kčs známka za 0.30 Kčs...



....návrat svažující se stezkou, Bílá Třemešná, Dvůr Králové nad Labem - účastníci spočítání a r o z c h o d ....



"Sláva vlasti výletu, výletu, výletu, nezmokli jsme... už jsme tu ...

---

R/1, R/2

ZVIČINA
Upravit
Vytvořeno: 12. 1. 2026 16:55Napsal Pavel ChmelíkZobrazeno: 68
je hora a my jsme ze Dvora...

Popis:

Zvičina je kopec v katastrálním území Zvičina, obce Třebihošť... okres Trutnov.

Je nejvyšším zvičinsko- kocléřovským hřbetem, podřazeného celku Krkonošského podhůří. Výška 672 metrů , východně od ní leží obec Zvičina.

Populární cíl turistický.

Nabízí pohled do:

České Tabule, Krkonošské podhůří a!!!! samotné Krkonoše.

Jen málokoho napadne

odkud ten název pochází.. stálo zato po něm pátrat.. tak pokus první pan profesor Antonín Jungman (1827) se domníval, že Zvičina nese název po slovanském bohu světla Zviči. I když jeho názor převzal starší bratr Josef a převzal jej další lidový archeolog z nedalekého Bělohradu (1798-1877), v seznamu nám dnes dostupném (Bohové slovanští) nelze nalézt..

nicméně - jak víme ves zvaná Zvičina, byla zakládána již v době nám (pouze některým) v době posvátné-v dobách hrdinných husitských... kostelík zprvu dřevěný, byl zasvěcen mistru Janu HUSOVI ( na zvonu je letopočet 5.2.1560)..

Šel čas.

Hrabě Ferdinand Kotulínský (1706) dřevěný kostelík nechal rozebrat, na jeho místě postavit kostelík kamenný (dokončen a zřejmě i vysvěcen v roce 1711) ..změnila se doba zasvěcen Janu Nepomuckému...

(pozn. redakce: POZOR!!! Jan Nepomucký byl Vatikánem prohlášen za "svatého" až v roce 1729 !!!)

Rok 1801

byla započata stavba hostince, s potížemi, již v oné době byly potíže s povolováním staveb.. nakonec byla stavba dokončena a v roce 1925 přistavena věžička s rozhlednou..

V dobé oné

byl přijatelně vysvětlen vznik jména ZVIČINA... jednak dějepiscem pocházejícím z nedalekého MILETÍNA Janem Nepomukem Lhotou (1811-1890)- ten vysvětluje ZVIČINU jako kopec /zvýšeninu/, na něj navázal kronikář s HOŘIC, František STRNAD (1885-1950) ..Zvičina se nachází v pomezním hvozdu českého státu- hranicích, jenž jsou od dob dávných střeženy...)

Poslední zajímavou událostí ze dne 8.2.2025!!! pod vrcholem Zvičiny byl nalezen poklad .. cca 8 kg cenností převážně ze zlata - ale .... původ pokladu je nedávný, mohlo jít o souvislost s odsunem Němců po válce, nebo, (jeden názor) o měnovou reformu v roce 1953 ...

Tak Zvičino, ať už jsi hvozdem pomezním ... jsi nedílnou součástí našeho krásného mládí oné krajiny východních ČECH... milujeme TĚ!

---

zdroje: všeobecné znalosti kraje a jeho historie R/1, snímky R/2