ZÁŘIJOVÉ DNY
Babí léto, déšť slunce střídá,
pára z lesa stoupá,
do lesa cesty houbařů vedou,
muchomůrky jak rudé máky, krásu lesa zdobí,
mech jasnou rosou svítí,
křik krkavce růst hřibů provází,
v lesní tišiny s košíkem kráčím,
v košíku nůž, v ruce hůl,
na houby jíti musím,
klid lesa i můj narušen,
křik rodin s dětmi, se lesem nese,
rozhořčen, v dubinu, smrčí nořím se,
houštiny po kolenou prolézám,
potěšení klidu zde nalézám,
zvuky lesa hudbou svoji hrají,
potůčky zvučí širým krajem,
po dešti plné toky mají,
hřiby sbírám, koš se plní,
radost duší hřeje,
houbařů žně začali,
v chatu zpět s úrodou se vracím,
žena houbové hody připraví,
zbylé na Kubu nasuším,
Kuba vánoční stůl zdobí,
les dary své vydal,
lidem štědrost nadělil.
(Benda Karel)