9.října 2026

Podrobnosti
Vytvořeno: 8. 10. 2026 17:27
Napsal Pavel Chmelík
Zobrazeno: 101

Říjen 1969- Tatranská absurdita .... 

17.říjen 1969 byl dnem vpravdě hektickým... kam byl Dibelka odveden jsme zprvu nevěděli... jeho postel byla vzorně ustlána, všechny věci, které si nevzal s sebou, jsme mu dali   do vaku... a hned to začalo..:

jednoho po druhém si nás znovu volali, výslech, výslech, výslech... nevím kdy, ale ukončeno to bylo nástupem "holešovských" v kinosále... a zase, jako "u nás" žvanivá prohlášení o nutnosti dodržovat kázeň a ... následně- zrušeny Tatry - zrušeny pracovní smlouvy podniků s námi...

náš poznatek- "voni na Joudu nic nemaj, dyk by tak neblbli.."  a  vlastně to pro nás kolem Dibelky skončilo...

Nedá mi to, vracím se k deníčku a musím uznat, že píšu páté přes deváté a po tolika letech se sám v tom skoro  nemůžu vyznat,

ale..

živé zůstaly dvě vzpomínky, jedna na fotografiích, druhá, řečeno v nadsázce- v srdci... vrátil jsem se na úplný začátek naší anabáze-

do začátku srpna 1969... 

tehdy mne ovládaly dvě věci: létající vrtulníky a slečna slovenského temperamentu- představila se jako Jana.

Vlastně, 7. srpna 1969 jsme to měli za "47"... 

přišel balík od mámy a smutek...

co doma? v Mělníku...??? 

Část holek odjížděla, Jana zůstala- já s ní... ven jsem šel "načerno"...  a zůstal  po půlnoci ..do kasáren zadem... strážný Čech... samopal na zádech... "kamo, nemáš retko"?  nemám, ale za chvíli přijdou další kluci... kuřáci... za kolik to máš?"

"Kurva, ani se neptej!!" 

Druhý den byla sobota, obvyklý " hospodářský den" , z kasáren jsem "zdrhl" již poměrně brzy odpoledne, stopnul "Moskviče" .. dotazy na červený baret ...  údiv, co tu paragáni dělají u dělostřelců..?

Jana na mne čekala v "Salaši".. a tentokrát jsme se "naprali" oba... její objetí bylo žhavé, zkušené.. " byl jsem Věrušce nevěrný, nebo jsem se stal konečně chlapem??? " 

Nad ránem ... v nočním stolku foťák a v něm spousta fotek...neděli jsem proflákal...

Ale, zkrátka jsem nepřišel...

nákladní vrtulník MI 8-T ... létal na Solisko-- s německou imatrikulací DM-SPB.

Ráno jej vysvlékají z nočního kabátku- jsme u toho, právě teď jsme přijeli... ale létají tak do 10.30, poté se vzduch prudce ohřeje.. takže posádka má nucenou přestávku- důvodem jsou propady, ty se těžko kočírují, zkoušelo se prý prodloužení závěsných lan- ne - pád vrtulníku nikdo riskovat nebude... další starty až pozdě  odpoledne...

posádky se střídají, je to mimořádně nebezpečná práce... přitom mají nasmlouvaný termín, do kdy " to musí  zvládnout.."

pokecáme s nimi, docela příjemní chlapíci, náš baret jim imponuje...

My jsme s Ivanem z vrtulníku unešeni. A denně se u něj "tetelíme"...

 A ještě jeden vrtulník- MI-4 :  přivezl do kasáren vyšetřovací komisi k Joudovi.. kde u kasáren přistál? nevím.. ale prohlédl jsem si ho!! 

pokračování...