1.srpna 2026

Podrobnosti
Vytvořeno: 1. 8. 2026 12:16
Napsal Pavel Chmelík
Zobrazeno: 266

Událost dne:

ze zahraničí se vrátila část úspěšných dovolenkář... dva z výsadkového potěru trénovali na výškové atrakci...Eliášek a Jonášek P. současně přítomný Davídek (návštěva babičky) trénuje pravidelně při každé návštěvě Zlína jízdu na motokáře.. jeho touhou je mistrovství světa formule 1...

 

 

Poslední dny Pompejí- bílé obláčky nad Vesuvem....

Vánoce 1968 protkané dozorčí a strážní službou proběhly v klidu a míru... úderem 24 hodiny 31.12.1968 začal vládnout rok 1969 - rok, od kterého si všichni MOC slibujeme- rýsuje se, zatím z velké dálky-  CIVIL.

Popisovat svátky vánoční ? nebudu... na vojenské vánoční menu má nárok každý, na volno takové, které předepisuje platný služební řád...

Naše rota byla zařazena " jako hotovost" - nepříjemné, ani jsme se nesměli vyzout. .. čekalo se, aby se zase pospíchalo... no.

Rota měla o Vánocích 1968 řadu "šťastných"- ti dostali balíčky až balíky..jejich obsah rozdávali,  potom  se nedalo  vojenské jídlo "sežrat" ani omylem.

Ale Mělník si věděl vždy rady- seshnal jsem si bytelnou krabici, tu "si zaparkuji pod postelí"  co spižírnu sladkého jídla.

Vánoční kuriozity 1968. 

Vánočka Honzy GLAJCHA- uvnitř zapečená láhev slivovice.

Staršina Chmelík by  byl na to přišel...  oprsknutý Glajch ji vyhodill do rotního  odpadu pro plukovní vepře

( měli jsme je stejně, jako "černí baroni"...ale nějaký mlsoun chtěl z vánočky obrat mandle a!!!!

Další vánočky byly půleny, ale "Glajchovice" další ? již nebyla...

Chmelík měl na "prevenci" při výdeji balíků svoji "speciés.." no, teď byl bůh ví kde... 

Přebytkem jídla se zabýval i rotní nástup..."soudruzi, nedělejte si zásoby jídla, v objektu nejsou přirození nepřátelé myší... při Politickém školení mužstva  doplněno, "ale :  hlavním nepřítelem Západ..! 

Mým hlavním koníčkem už nejsou poznávací znaky západního nepřítele, nyní  tělocvična a v ní denní "volejbálek".  Motivem nebyl účast někteřých  důstojníků  pluku, ze štábu i rot, ale bez rozdílu hodností se  utvořila  docela dobrá parta, především v ní nejsou "záporáci" brojící blbejma řečima proti našemu útvaru... epizoda:

Pluk bude přestrojen

do nových polních stejnokrojů typu " jehličí".  Přestrojena bude celá československá armáda-"jehličí"  má "mimořádné vlastnosti" , zejména prý  chrání vojáka před účinky spadu radiace ze zbraní hromadného ničení...

Ať už byly na různých "osvícených besedách"  názory takové či onaké, v novém polním stejnokroji se objevil kapitán Bodnarik a s ním Skopal  s hromadami " jehličí"  v celtách .. a bylo to! 

Nové maskáče skutečně měly tři vlastnosti- jako nové-  zvláštní pach, podruhé- slušely nám a ?- po vyprání z nich byl "černý pohřební hadr"...

Exkurz: "jehličí nám "koplo" mnohem později na "taktice v Malackách"  mohli jsme se pohybovat  mezi příslušníky letiště bez rozlišení...

Ale

mundur prošel s trochou keců typu "komika"...a přišel  "problém červeného baretu"... "nač barety, když na rotách bylo výsadkových méně, než "nevýsadkových"??? Mít čepice vyvolávalo hlasitý odpor i u některých důstojníků rot "ve volejbalové partě"...ale kupodivu, ne u některých "správných" , o nichž jsem se domníval, že jsou na červený baret hrdí. Podlehli dojmu, že když velí rotě nových bažantů, převážně "nevýsadkových" - ať je někdo klidně zbaví baretů a nasadí jim universální čepici.

My, mazáci jsme nechtěli měnit NIC. Kdo mohl, vyměnil strakáče za "jehličí"- ty sice držely fazonu, ale jak jsem uvedl výše, jen do prvního vyprání...

Ostatně, "maskáče" nebyly problémem prvotním.

Tím byly politické názory dvou skupin- jedna "ta správná " pod rudým praporem politického velitele pluku soudruha Roberta Říhy a jeho "věrných" .. zde se motalo jedno s druhým... měl jsem z oněch chvil docela "srandu" z toho, komu co vlastně věřit ... a navíc-  když se z nováčků  přihlásil někdo, kdo skutečně na rozdíl od nás okupaci prožil na ulicích a fabrikách a zkusil sdělit vzpomínku či dokonce názor!!!názor odlišný!! jejda!!

připomnělo mi to  jeden přírodopisný film o jedovatých plazech... "dvojzub"KOBRY, hlavního  politruka pluku  vyceněn - nováček " do notýsku poznamenán"...

Asi za 14 dnů

byl vyvěšen  rozpis aktivity " třetí roty".... od 20. ledna 1969 - ZIMNÍ SOUSTŘEDĚNÍ ROTY- místo: Velké Karlovice. BESKYDY. 

K nástěnce přišel i kapitán Bodnarik. Zdá se, že jsem u něj v oblibě- vzal mne za rameno a: "Friedrich, vyber si z roty ještě sedm chlapů a připravíš s nimi pro rotu na soustředění lyže...jsou ve výstrojním skladu, Skopal už o tom ví..." 

Familierní formu "pokynu" jsem přijal bez "provedu"... šel jsem za za Skopalem a následně jsme ve výstrojním skladu lyže vybírali.. udělal jsem skupinu po čtyřech, na rotě muselo zůstat několik lidí pro zabezpečení služeb a dokonce bylo dáno na výběr odmítnutí ... 

Ve skladech pohoda, nikdo nám nic nevnucoval, mohl jsem si vybrat, co jsme chtěli- ale všechny lyže "na stejné brdo"... desítky a desítky lyží...

Vázání je upraveno na vojenskou kanadu - tzv. "kandahár". s tím se lyžovat nedá, je pevně na bodu upnut.. ale se znalostí věci si mohu nastavit vázání, jak mi bude vyhovovat.. přidám ještě jeden háček a dopředu řemínek.

Některé lyže už mají hrany. Kompletujeme je včetně holí do párů-hole beru bambusové a!!! "soudruhu kapitáne, hotovo"! Bodnarilk mne polácal po rameni- "ručíš mi zato, že rota bude na lyžích jezdit, ne že je bude přenášet a opravovat.!!

Třetí rota jede na soustředění jako první, lyže jsou soustředěny na naší budově ve sklepě. Asi "vyžereme" všechny mouchy - ony se objeví při každé činnosti.

Ale, na Bodnarikovi bylo vidět, že se těší.. chlubí se s novými "běžkami"... nenechává věci v náhodě..

Seznam častníků doplnil kolonkami s předpokládanou výkonností...jsem v klidu, určitě budu v prvním družstvu. 

Pečlivostí přípravy jsem si kapitána Bodnarika zařadil trochu jinam.. no do konce vojny může být ještě leccos.. Ono stejně, papír je papír a výkon na sněhu je výkonem na sněhu... a další ráno mi dalo za pravdu, noci po Vánocích zaznamenaly mrazíky a na horách sníh... jakousi útěchou byl fakt, že s námi nebude staršina, takže? hravě vydržíme!

 

DEN H

"bojový poplach" se nekonal, vyběhli jsme jen do půl těla na rozcvičku, bažanti čuměli a záviděli-- oběhli jsme buzerák, bylo minus čtrnáct-- na buzeráku sníh... snídaně. 

"Neřádi" u oken v bezmezném údivu.. na buzeráku odstraněn sníh, najel autobus a V3S...GAZ-  nakládají se lyže, výsadkové vaky, zbraně má každý voják u sube...

Na chodbě roty  hlouček-rozvernost několika, dorážejících na kapitána stran jeho sportovního vybavení...že to"co ráno ukazoval".. neobstojí.. "soudruhu kapitáne, ukažte to ještě raz..".. Sakra, kde mám běžky?.. ty  šly před  vámi, už jsou naloženy...

Z kapitána se stává model ukázkový: nová běžková obuv, silné červené podkolenky,režné plátěné kalhoty do půl lýtek, (jinak "běžecké pumpky" ), žlutohnědý rolák, v předloktí složená světle žlutá větrovka s klokaní kapsou .. na hlavě kulich netypických barev..TUZEX! .pojednou si kapitán uvědomí, čím je a kdo je, zavelí k odchodu cvičících, ... v autobuse, na V3S - kontrola počtů - START-směrem Beskydy... ale ! nejede s námi "komik" co že to????

V autobuse se snaží navodit humornou atmosféru Bodnarik... na "komika nemá"...stpoupáme pozvolna k vytouženému cíli... 

E4xkurz: 

V roce 1969 probíhala v obci Velké Karlovice odborná  učňovská příprava  a zdokonalovací  rekreační a výuková zařízení pro oblast gastronomie a hotelnictví.

časová osa objektu: 

postaven mezi lety 1959-1960- původně měl být jenom pionýrským táborem ZO ROH Průmyslové stavby Gottwaldov .. součástí objektu byly také dvě chaty, sloužící jako ubytovny pro děti.. Objekt byl ale využíván celoročně - konaly se zde i jazykové kurzy, odborné (viz náš autor)...jde zřejme o rok 1958. kdy byla provedena rozsáhlá rekonstrukce celého objektu...

Karlovice, vystupte, zbraně sebou,nástup na oběd v jídelně, guláš s knedlíky.

 

Poté ubytování v internátu určeného pro učně onoru kuchař a čísšník, paráda. S námi jede neřadový pomocník staršiny Skopal, odebírá zbraně, ochrranné masky, útočné nože... nože zbraně a další věci  předávají  určenému dozoršímu roty.. Skopal se vrací za "neřády" do kasáren...

naše ubytování je v přízemí na palandách.. dnes s námi ještě budou nahoře v patře   bydlet učni, zítra jedou domů; trávili zde zimní prázdniny...

Skvělé by bylo nyní, po obědě, zalehnout, snít a čekat na večeři... ptám se Joudy, co bude dále... " vyložit věci, lyže, řidiči se vrací do kasáren, zůstává jen GAZ...  provedeno...

Bodnárik nařizuje "osobní volno".. sám jde zařídit potřebonu administrativu.... mručíme pochvaly...

"Páni, to je velitel, umí pohladit duši vojáka.." ,

po večeři nás čeká setkání se skupinou učňů (snad i učnic?)...chtějí  poslední večer chtějí trávit s výsadkáři...

Nástup na večeři...

a jsme zase zpět v kasárnách...brambory a lečo...

Večírek

bez hudebních nástrojů, s málo učnicemi, ale jejich "magičem".. jde k tomu i tancovat, ale děvčat poskrovnu .. nicméně se to "rozjelo".. pedagogický dozor učňů situaci vyhodnocuje hbitě...

Večerka!

Zaléháme na palandy a končí den prvý...

---------------------

snímek č1- "tuzexový kapitán"... lyže veterána - autora příběhu M.Friedricha... archiv autora...

námět a text veterán Milan Friedrich, 1967/1969  editorka paní R/7 Olga Friedrichová... příště:

Den druhý...Poslední dny Pompejí...na svazích Vesuvu ještě sníh...

Pokračování bude podle ,možností redakce...pátek, sobota?  BOJ!