Poslední dny Pompejí 1968/1969 ...Praha 1968

za pár hodin mne letargie přešla...výcvik přešel do praktické části - co "figuranti" nám sloužili účastnici zpravodajských kurzů z druhého křídla objektu- běžně jsme se s nimi nestýkali...byli určeni k úkolům rozvědky "venku" a značeni jako "agent"....

Karl  se o nich vyjadřoval s velkou úctou.. "červení" a "černí"  ti prý měli právo i v krajním případě zabít...FAKT, nebo zkazka "starých zbrojnošů.."?

Nezkoumal jsem.. měl jsem svých starostí nad hlavu- mimo jiné jsem se připravoval ke zkoušce pro  přijetí na Vojenskou lékařskou akademiii UK v Hradci Králové...

Výuka začínala tak, že ON i já jsme byli poučení o tom, co "z něj" mám dostat a "on" aby  sice vypovídal,  ale  pokud možno se nedostatal do "fáze ostrého výslechu"...zde začínalo porušování " mezinárodního válečného práva"...

Exkurz: 

Ženevská úmluva III.

... zajatci musí být po celou dobu chráněni, nesmí být mučeni a výslech nesmí zahrnovat žádný fyzický ani psychický nátlak... 

Stejně zajímavá byla i druhá fáze výcviku v obraně...údery hlavou při spoutaných pažích, údery malíkovou hranou na vybraná místa těla protivníkova...kopy a řada dalších...

nformace v koupelně...:

"starej" je na dovolené ( pluk.Burda )- po opilecké "seanci" v srpnu 1968 Sověti trvali na jeho odvolání a stalo se...je odvolán z funkce...

ta zpráva proběhla školou jako blesk.. a ?  - "výchova" - všichni" TO" věděli a nevěděli jsme  To nikdo...

" Kam půjde? do civilu?" 

Výsledek jsme se dověděli až po mém návratu z Vánoc... "generálmajor Oldřich BURDA" se stal "náčelníkem zpravodajského oddělení velitelství Středního vojenského okruhu" ...

Chodili jsme už ven denně,  Karl mi ukazoval objekty vnitra, Bartolomějskou, jednotlivá velitelství okupačních vojsk...se Sověty jsme měli přísný zákaz kontaktu... bylo cítit společenské napětí, zvyšoval jej pohled na střelbami poznamenanou fasádu Národního muzea.

 

Skončilo i naše sledování, naposledy jsme s naším "lovcem" zahráli hru a nakonec si dali, kde jinde než u Fleků, pivo...

Proběhlo další přezkoušení a mně se poprvé něco zdálo v němčině...svěřil jsem se Karlovi.. smál se - že prý je to dobrá známka a zda to byla "nahatá Frojlain..." 

Asi kolem 15.prosince 1968 jsem na "kádrovém" dostal zpět "Průkaz vojáka z povolání", pěknou finanční odměnu, "Župku"- "žádanku o přepravu Praha - Gottwaldov a zpět do 5.ledna 1969, opětové poučení o přísném zákazu navštívit útvar a další....

Den před odjezdem jsem měl volno, potuloval jsem se po Praze, nakoupil dárky a v DEN "D" hodinu "H"- nastoupil do 2.tř. osobního vlaku směr Hulín...v Pardubicích jsem si vzpomněl na 1.září 1961- zde jsem rukoval na Moravu .. 21.srpna se vracel ze svatební cesty k útvaru ... OKUPACE. 

Na nádraží v Olomouci tříčlenná sovětská hlídka, poručík a dva vojáci...

Kousek za Pardubicemi - major Galetka,  proviantní náčelník pluku... znali jsme se dobře, staršina roty chodil pro rotu na "studenou stravu".. fasoval KÁDÉČKA a chodil do služby "dozorčího kuchyně"... ahoj staršino, co tu děláš? podali jsme si ruce...."co já, Vy jste byl fasovat  "Hornický kahan" ? zasmáli jsme se.... nějak přešli moji cestu....asi věděl, že jsem ve škole, na nic se neptal...

Mně ovšem zvědavost nedala... co můj pomocník Tuláček, 3. rota..." jo, osobně ho neznám"... vytušil jsem že  má úplně jiné starosti, než nějakého neřadového vojáčka... moje otázka" jak to děláte s normou pro nevýsadkové".... ťal jsem do živého.. " ve všem je bordel.. mají pěchotní normu, ale kdo to  v jídelně uhlídá? všude bordel..." jako by se zalekl , ohlédl se.. nikdo,naklonil se ke mně a rum...

"U pluku je bordel, začaly prověrky, nechám se přeložit domů do Ostravy k pracovnímu útvaru..."

Exkurz:

S provianťákem jsme se setkali, zase ve vlaku, v roce 1970. Byl v civilu, hlásil se ke mně..."sloužíš v Prostějově"... "ne, jsem v civilu, studuji dálkově právo"....já  jo, udělal jsem dobře s tou Ostravou, jsem sice PÉTÉPÁK, ale ...

Z otrokovického nádraží jsem zavolal domů...radost! 

Otevřel jsem dveře, ovanula mne vůně ŽENY a štrůdlu....."kde jsou kluci?"  ... "poslala jsem je k babičce...."

Tak, tak  jsem se stačil osprchovat... kluci se druhý den vrátili, ustrojili jsme stromek, běhali po lese a POHODA. 

Na SILVESTRA jen malá parta kamarádů... " a jak to vypadá v Holešově".... 

Platí stále, každý den PRAVIDLO:

všichni bez výjimek lžeme, v "dobré víře"... v  nom mém kurzu se ve lži zdokonalujeme...platí pravidlo pěti... V Praze byla mimo jiné i část výuky, jak poznat, že nedostáváte PRAVDU... "UMĚNÍ ČÍST ŘEČ TĚLA"...

EXKURZ: 

Je obecně známo, že nejvíce lžou a profesionálně jsou k "tomu" připravováni novináři, reklamní pracovníci, vlády, politici, lékaři... vrcholem posledních "pravdy o  21.srpnu 1968 v poslední době ( červen 2026)  koluje článek jakéhosi "mlaďocha" o tom, že 21.8.1968 "zajal" pplk.  Košan, tehdejší velitel 7.výsadkového pluku Holešov, sovětského vyjednavače, oficíra...no! " 

Samozřejmě  jeden z dotazů mých kamarádů zněl... "nevidíme Tě u autobusu v baretu, kde jsi tak dlouho..."... "no,  jsem teď na čas odvelen do Mladé Boleslavi, stavíme tam pro rusáky kasárna..."

Rok 1968 

odbíjel zvonem  poslední hodiny... ve strunách kytary zaznělo... z cééélé jižní eskadrony, nezbyl ani jeden muž, (ach kuš).. v Montgomery  bijou zvony!!! (všichni vstali se 100 gramy tehdy populátní Moskevské vodky) za nás, za JIŽANY..!

 Novoroční ráno mne přivítalo podivnými zvuky na WC...staniční sestra Gottwaldovské porodnice klečela  s hlavou v záchodové míse... vlašský salát, šampaňské, vodka, zákusky....

Vrátil jsem se do kuchyně a z lahve dopil zbytek  Moskevské vodky.....

--------------------------

příště  Poslední dny Pompejí... Praha 1969 ..... R/1