20.květen 2025

 

Světový den včel.

se slaví dnes, 20.května ke vzpomínce Antonína JANŠI (20.května 1734, kraňského včelaře  a malíře... jednoho ze zakladatelů moderního včelařství.. (mimochodem jedna vyšlechtěná větev včel chovaná v České republice se jmenuje "kraňka" pozn. redakce.

Světový den včel  schválila na návrh Slovinska OSN. 

V českých knihovnách  nalezneme příručku Antona  Janši s nařízením panovnice Marie Terezie, kterým nařizuje všem včelařům Císařství rakouského učit se z jeho knih...

Včely ( kterým se talk říká kvůli hučení, šelesti a dalším zvukům , které vydávají), jsou jakési mouchy , které Bůh  stvořil , aby svou horlivostí  a neúnavnou prací poskytovaly člověku  potřebný k životu med a vosk. Mezi všemi věcmi  nebo zvířaty  stvořenými Bohem není nic tak dobrého , užitečného, vyžadujícího  malou péči , jakéhokoliv proviantu a nevzbuzujícího člověku žádné náklady , jako včely".

Zdroj: Kompletní nauka o včelařství  (1792) Anton Janša.

------------------------

R/1

Z minulosti: 

Obléhání Karlštejna husity.

podle kronik začalo 20.května roku 1422 (některé prameny  posouvají dobu zahájení "akce" až na den 28,května 1422- skončilo 8.listopadu 1422 uzavřeným  příměřím.

Karlštejn neobléhal vojevůdce Žižka, ale husité "pražští" společně se žoldnéřskými oddíly polskými. Karlštejn obléhalo zpočátku 5000 mužů, ke konci již celkem 24.000 bojovníků a pomocných jednotek...

Pražské husity vedl poté, co jít proti Karlštejnu vojevůdce Jan ŽIŽKA odmítl.  mladý nezkušený Zilmund KORYBUTOVIČ asi 30-ti letý synovec velkoknížete Vitolda. Prezentoval se co "vládce pevné ruky", Praha jej politicky přijala vřele- v Praze řádila chudina, její řádění vadilo i husitské šlechtě... domnívala se, že panováním Korybutoviče  budou chráněny její zisky - husitská šlechta velmi zbohatla v boji proti " proti světovému církvi panování"...

ŽIŽKA  Korybutoviče  uzmal za "správce země" poté, kdy Korybutovič  na zemském sněmu v Čáslavi přijal závazek respektu čtyř artikul husitských. Nicméně zkušený a pevnosti  Karlštejnu  znalý Žižka s ním ke Karlštejnu vytáhnout odmítl...

Karlštejn

byl před rokem 1422 v držení Zikmundových přívrženců a již v roce jeho "mírová" posádka byla doplněna na stavy "dob zvýšeného nebezpečí"  Zikmund přesunul v roce 1421 na Karlštejn  část posádky Pražského hradu.

Politicky i vojensky tak byl vytvořen "opěrný bod katolíků ve středních Čechách.  

Co dnes najisto nevíme, kde byly v té době korunovační klenoty, pravděpodobné je, že již v roce 1422 na Karlštejně nebyly...zřejmě zůstaly v Praze o skončení Zikmundovy korunovace. 

Obléhání 

nezačalo "šturmem". Obléhatelé postupně obsadili okolní kopce, začali budovat zátarasy na přístupových cestách k hradu a budovali tzv, "palposty".

Baterie těžkých děl měla  5 hlavní, postavení "praků" pět palpostů, několik "srubnic a tarasnic" ( srubnice a tarasnice byla konstrukčně děla, s krátkou hlavní a dostřelem, spíše používána v boji v terénu -( pozn. redakce ).

Dělostřelecká baterie byla umístěna především na kopci Plešivec . 

Již první střelba z "hrubých kusů" nedopadla dobře. Nepřiměřená náplň střelného prachu způsobila postupně roztržení hlavní a malé kusy na střed hradu nedostřelily.  Praky sice metaly své koule spolehlivě, ale-  nic. Vstřeleno jich bylo nakonec 9032. 

Vyzkoušeno  22 soudků se směsí zápalnou... neúspěšně.

Velení Korybutovičového tělesa otrávilo potok zásobující posádku vodou... marně!

Přistoupilo tedy na tehdejší způsob vedení "chemického boje". V Praze byl vyhlášena mobilizace purgantes cloax"  nejnižší společenské skupiny - čistila pražské septiky. Zapojeni byli i popravčí resp. jejich pomocníci, sloužící k odklízení mršin. To vše naskládáno do 1882 soudků a páleno na hrad...

Perla 

klenotnice českých korunovačních klenotů  se ponořila do mraků  much a ohavného zápachu...

400 obránců hradu mělo utažené opasky na nejnižší "dírku" ...ale přesné střely samostřílů snižovaly počty útočníků a žebříky nebylo možno na hradbu zavěsit..

Obráncům 

přišla na pomoc sama nebesa.. opakované dešťové srážky plnily hradní studnu pitnou vodou,  průtrž mračen spláchla většinu exkrementů do okolí hradu a stala se nečekaně nepříjemnou překážkou pro dobyvatele.

Každá válka 

je vedena cíli politickými- Korybutovič v zemi české neuspěl,  nakonec  bylo prohlášeno, že byl "nastrčenou figurkou svých příbuzných v polsko-litevské linii"  zmizel v "propadlišti dějin" 

--------------------------

Zdroje: studijní materiály UK Praha, dostupná literatura faktu, materiály z hradu Karlštejn ve vlastní úpravě - R/1