- Podrobnosti
-
Vytvořeno: 18. 6. 2026 15:34
-
Napsal Pavel Chmelík
-
Zobrazeno: 11
Za panem generálem Jánem REPASKÝM.... V HOLEŠOVĚ: velitel čety (1957-1958), velitel poddůstojnické školy (1959-1960), velitel roty (1961) , velitel školy důstojníků v záloze...
svoji vzpomínku zaslal poddůstojník roty "B" 1963/1965 desátník v.v. velitel radiostanice Karel BENDA:
Ve slovenském Spravodaji č.02/2026 jsem našel vzpomínku na generálmajora Jána Repaského ...sloužil jsem pod ním a jsem na to hrdý...
To nebyl oficír, ale ztělesnění.
Po "přijímači" jsem byl vybrán do poddůstojnické školy pluku.
Vyfasoval jsem svůj noční stolek. Sundal čepici, zastrčil si ji za opasek a "fuňel" se stolkem vzhůru do patra.
Zastavil mne břitký hlas:
" Vojáku, hlaste jméno.. " odložil jsem stolek na schod a bez dalšího salutoval... ostuda!
Uplynulo asi půl roku, sloužil jsem "dozorčího roty". Chodbou se ozval třesk výstřelu. Pocházel z kanceláře velitele školy.
ŠOK.
Bez klepání "vtrhnu" do jeho kanceláře.
Vůně nebo pach střelného prachu....vedle vchodu do kanceláře terč vpředběžící figury. V hlavě "běžce" díra....také ve zdi...
Zakoktal jsem... "soudruhu kapitáne.."
"Vypadněte..!
Setkání třetí bylo opět dáno mými šňůrami dozorčího roty.
Seděl jsem na židli dozorčího, krátce nad ránem... najednou mě někdo škrtí, přehodil jsem ho chvatem... kapitán Repaský... "chrápete tuná" máte štastie, nepriatel by vás uškrtil...
Čekal jsem na denní rozkaz roty... nebyl jsem potrestán...a postupně jsme s velitelem školy, prožili vícero chvil, dnes "vzpomínek"
ČEST jeho památce!
- Podrobnosti
-
Vytvořeno: 18. 6. 2026 13:38
-
Napsal Pavel Chmelík
-
Zobrazeno: 49
za pár hodin mne letargie přešla...výcvik přešel do praktické části - co "figuranti" nám sloužili účastnici zpravodajských kurzů z druhého křídla objektu- běžně jsme se s nimi nestýkali...byli určeni k úkolům rozvědky "venku" a značeni jako "agent"....
Karl se o nich vyjadřoval s velkou úctou.. "červení" a "černí" ti prý měli právo i v krajním případě zabít...FAKT, nebo zkazka "starých zbrojnošů.."?
Nezkoumal jsem.. měl jsem svých starostí nad hlavu- mimo jiné jsem se připravoval ke zkoušce pro přijetí na Vojenskou lékařskou akademiii UK v Hradci Králové...
Výuka začínala tak, že ON i já jsme byli poučení o tom, co "z něj" mám dostat a "on" aby sice vypovídal, ale pokud možno se nedostatal do "fáze ostrého výslechu"...zde začínalo porušování " mezinárodního válečného práva"...
Exkurz:
Ženevská úmluva III.
... zajatci musí být po celou dobu chráněni, nesmí být mučeni a výslech nesmí zahrnovat žádný fyzický ani psychický nátlak...
Stejně zajímavá byla i druhá fáze výcviku v obraně...údery hlavou při spoutaných pažích, údery malíkovou hranou na vybraná místa těla protivníkova...kopy a řada dalších...
nformace v koupelně...:
"starej" je na dovolené ( pluk.Burda )- po opilecké "seanci" v srpnu 1968 Sověti trvali na jeho odvolání a stalo se...je odvolán z funkce...
ta zpráva proběhla školou jako blesk.. a ? - "výchova" - všichni" TO" věděli a nevěděli jsme To nikdo...
" Kam půjde? do civilu?"
Výsledek jsme se dověděli až po mém návratu z Vánoc... "generálmajor Oldřich BURDA" se stal "náčelníkem zpravodajského oddělení velitelství Středního vojenského okruhu" ...
Chodili jsme už ven denně, Karl mi ukazoval objekty vnitra, Bartolomějskou, jednotlivá velitelství okupačních vojsk...se Sověty jsme měli přísný zákaz kontaktu... bylo cítit společenské napětí, zvyšoval jej pohled na střelbami poznamenanou fasádu Národního muzea.
Skončilo i naše sledování, naposledy jsme s naším "lovcem" zaharáli hru a nakonec si dali, kde jinde než u Fleků, pivo...
Proběhlo další přezkoušení a mně se porvé něco zdálo v němčině...svěřil jsme se Karlovi.. smál se - že prý je to dobrá známka a zda to byla "nahatá Frojlain..."
Asi kolem 15.prosince 1968 jsme na "kádrovém" dostal zpět "Průkaz vojáka z povolání", pěknou finanční odměnu, "Župku"- "žádanku o přepravu Praha - Gottwaldov a zpět do 5.ledna 1969, opětové poučení o přísném zákazu navštívit útvar a další....
Den před odjezdem jsem měl volno, potuloval jsem se po Praze, nakoupil dárky a v DEN "D" hodinu "H"- nastoupil do 2.tř. osobního vlaku směr Hulín...v Pardubicích jsme si vzpomněl na 1.září 1961- zde jsem rukoval na Moravu .. 21.srpna se vracel ze svatební cesty k útvaru ... OKUPACE.
Na nádraží v Olomouci tříčlenná sovětská hlídka, poručík a dva vojáci...
Kousek za Pardubicemi - major Galetka, proviantní náčelník pluku... znali jsme se dobře, staršina roty chodil pro rotu na "studenou stravu".. fasoval K8DÉČKA a chodil do služby "dozorčího kuchyně"... ahoj staršinu, co tu děláš? podali jsme si ruce...."co já, Vy jste byl fasovat "Hornický kahan" ? zasmáli jsme se.... nějak přešli moji cestu....asi věděl, že jsme ve škole, na nic se neptal...
Mně ovšem zvědavost nedala... co můj pomocník Tuláček, 3. rota..." jo, osobně ho neznám"... vytušil jsem že má úplně jiné starosti, než nějakého neřadového vojáčka... moje otázka" jak to děláte s normou pro nevýsadkové".... ťal jsem do živého.. " ve všem je bordel.. mají pěchotní normu, ale kdo to v jídelně uhlídá? všude bordel..." jako by se zalekl , ohlédl se.. nikdo,naklonil se ke mně a rum...
"U pluku je bordel, začaly prověrky, nechám se přeložit domů do Ostravy k pracovnímu útvaru..."
Exkurz:
S provianťákem jsme se setkali, zase ve vlaku, v roce 1970. Byl v civilu, hlásil se ke mně..."sloužíš v Prostějově"... "ne, jsem v civilu, studuji dálkově právo"....já jo, udělal jsem dobře s tou Ostravou, jsem sice PÉTÉPÁK, ale ...
pokračování
