Stoletý kalendář:
10.den jinovatka... do 17.října..přejde do hezkého dne letního, 25. den studeno mělo by potrvat do konce října..dne ubývá celkem o hodinu a 47 minut.. délka dne činí 11 hodin a 36 minut na začátku a končí 9 hodin 49 minut...
Vyjde letos kalendář stoletý??
A je to TADY... dnes v redakci skromně!! slavíme naši mladou, temperamentní tanečnici, výbornou kuchařku, rodačku z Uherského Hradiště, usměvavou paní Aničku ...!
Tož OGAŘI...ale není volná... a mnozí z nás už by s ní čardáš nepřežili...
Tak Aničko..! do další ... "padesátky?"
TATRY -srpen 1969 ... "synonymum "jouda" a co bylo dále...
" Jouda" jak ví sečtělejší - patří dle "Slovníku nespisovné češtiny" člověku označeného za hlupáka, člověka naivního, důvěřivého, prostě " troubu".. v podstatě se sice nejedná o slovo sprosté, ale také žádná "havaj"..nepatří mezi spisovné a používá se jako hanlivé...
Kdo jej četaři absolventovi (později podporučíku Dibelkovi) přiřkl, nelze s odstupem doby zjistit, faktem je, že jej Dibelka přijal s velkorysostí sobě vlastní...
Napsal jsem vícekráte. Dibelka byl jako člověk účastník tehdejší vojenské mašinerie výjimečný!
Jen se vracím malý kousek zpět na mé líčení z onoho "cvičení na letišti u Bratislavy.." v Holešově poplach, kontarozvědčíci oči na vrcholu hlavy.." zpráva, že jsme dezertovali do Rakouska, velitel roty se staršinou nás hledají v okolí Bratislavy.." my v kasárnách..
Jouda při výsleších odzbrojuje klidem a perfektní znalostí předpisů.. a jím!! odzbrojení v š i c h n i důstojníci ze štábu, kteří si u nás podávali dveře...
Naším prvým problémem v novém působišti se stal " major Terazky" a naše "čiervene čiapočky" .. krátce po našem kolektivním odmítnutí " přejít" na klasické lodičky zrušil individuální vycházky " čierveným čiapočkám .... Dibelka hbitě vyčetl, že v ČSLA (Československé lidové armádě) nelze "kolektivní trest" použít... tedy... "kolektivní vycházky zakázat nelze"...
Následně obešel všechny, kdož mají zájem o "koletivní vycházku" za účelem kulturního vyžití, zkontroloval jako "staršina" roty ústroj, vyleštěné polobotky, kapesníky a...?
jednotku nechal nastoupit "do husího tvaru" , vyvedl nás kolem vyděšeného strážného vnitřní stráže mimo prostor kasáren a takro seřazeni jsme pochodovali po pěšině kolem "smrduté říčky" směrem do města... netrvalo dlouho a dojel nás na kole dozorčí posádky.. "čo sa toto tu robí"?
Dibelka zavelel "zastavit stát"- vlevo v bok a " soudruhu majore, vedu jednotku na společnou vycházku..."
Důstojník si nevěděl rady: " Takto to nije je možné.. vo husiacem tvaru.. všici nastupi u brány kasáren" nasedl na kolo a my jsme se u brány spořádaně shromáždili... dozorčí vyšel ven, spočítal nás a Dibelkovi podepsal společnou vycházku do 22.hodin...
Dibelka měl ovšem jednu výhodu, jako důstojník měl volný pohyb, nemusel o žádnou vycházku žádat, leda by chtěl opustit prostor posádky... takže v jednom dalším dopoledni zašel do města a na poliklinice vyjednal hromadný odběr krve.. a to stálo zato.. každý jsme dostali 160,-Kčs a opuletní svačinu s kávou...v ten den jsme byli u odběru téměř všichni, kdož prošli prohlídkou... den volna a Terazky byl zlostí bez sebe... bylo 4.9.1969... a mám krev B Rh plus...
Ovšem...
když Pán Bůh dopustí, i motyka spustí.. a neb? pýcha předchází pádu...
Stalo se to tak:
Po konfliktech s Terazkim se rozšířila fáma, že nás propustí do civilu dříve, když nebudeme dělat.. odrazem byly i stížnosti z pracovišť na útěky, neplnění předepsaných úkolů... Terazky to řešil po svém.. vyslal kontrolní skupiny důstojníků útvaru, jezdili v Gazech a "uprchlíky" odchytávali, ztotožňovali a hlásili na útvar.."
Ale, "nelítal v tom jen " Tarazky, on byl "nástrojem".. ale podnětem?
Jak jsem uvedl v začátečních vyprávěních, měli jsme na stavbě stavbyvedoucího, který nám přál...ten kamsi dlouhodobě odejel a na jeho místo přišel první z mistrů...naprosto nesnášel češtinu.. vyložený nacionalista... přivítal nás " líní čehúni z Prahy"... a atmosféra "spolupráce se zrodila na to tata.."
Večer na světnici na to regoval Tóny Pavézka: "kluci, vzpomínáte jak jsme prvně dělali na tom odpadu u hoteliu Patria? měli tam malý jeřáb, na něm uvázanou takovou lornu a tahali v ní části těch rozstřílených kamenů a drtě...ti jeho chlapi jich dělali šest .. my i dvanáct.. prý jim kazíme j normy - pro prachy...a to je zle!! a jsme tu jen na prachy... a vzpomeňte si, přišli s tím mistrem, co nás dneska seřval a ukazovali nám papír, kolik posílají do kasáren...
Nikdo nevěří, že dostáváme jen žold a za práci nic...
A hrom práskl:
Do diskuze vstoupil Vlasta Prokop... "chlapi, neměli bychom to s těmi výlety přehánět.." odpověď je spontání..."ať jdou do prdele, co nám můžou udělat? za pár dní civil..." následovala sobota 16.srpna 1969 - z pracovišť jsme byli staženi do kasáren...co se děje? budou první "oslavy" okupace? - ne začali jsme- uzavřeni v kasárnách, opravovat překážkovou dráhu.
Prý začaly platit normy podle armády Sovětů. A zase- vycházky nikde, nástupy, přepočítívání - no, drží nás zkrátka...
Navečer jsem našel na klubovně Dibelku- Pepu Joudu... studoval vojenský předpis a dělal si poznámky.. otočil se na mne: " Ty. Milane.." zpozorněl jsem, Jouda mne jinak vždy oslovoval " Vierko.."...
"Zdůvodni mi, že je tvé jméno mezi těmi "ztotožněnými vojáky?"...
Joudovi se lhát nesluší, řeknu mu po pravdě že nás zkontrolovali a zadrželi na stavbě hotelu Patrie.. tehdy jsme se byli v kanceláři poptat, co se děje, proč pro nás již několik dnů nikdo nepřijel.. přiznal jsem mu také, jak to děláme, ale vlastně neděláme....
Dibelka jen pokýval hlavou.. byl to můj velitel 1.skupiny v Holešově, byl mi blízký nejen jako velitel, ale i jako člověk...
I v tomto okamžiku, kdy zjišťoval fakta ... najednou byl v mých očích jako Chod Jan Sladký Kozina a " hin sa hukáže..
Exkurs:
Každý, kdo se dočte v mém vyprávění až sem, musí nabýt dojmu, že jsme si nynější situaci zavinili sami... místo přidělené práce courání po horách, že je nám jedno, stěžují-li si podniky na nás v kasárnách.. ale? je to pravda ?byla to pravda...???
Ano, v každé armádě na světě, aby byla armáda armádou, platí řády, předpisy, hierarchie nadřízenosti... voják má právo stížnosti- ale! až poté kdy rozkaz vykoná...
Zde?
na rozdíl od výsadkového pluku, zde nic neplatí, jen bezmezná podřízenost... a že si naši důstojníci stěžovali? n e p ř í p u s n é !! odchod!
A ukázala se:
byli jsme postupně u útvaru voláni do kanceláře politického pracovníka .. u stolu seděli tři důstojníci.. každému z nás byl předložen seznam absencí tak, jak byly zjištěny a večer jsme si mezi sebou šeptem sdělovali dojmy.. všem byla položena otázka..." kdo vás naváděl k absenci na pracovištích"? .. vždy padlo jméno "podporučík Dibelka.." protokol jsme podepsali všichni....
16. září 1969
kontrola na pracovišti v pekárnách...odvezena trojice vojáků, kteří nechtěli v pekárnách pracovat... po večerce ve 22.30 bylo rozsvíceno, ve dveřích stála dvojice vojáků se samopaly... k posteli Joudy přistoupili dva důstojníci.. jeden v hodnosti podplukovníka se představil jako vojenský propkurátor... "podporučíku Dibelko, jste zatčen.. oblečte se a pojďte s námi...
Do rána nikdo nezahmouřil oko... krátce na to s posměšným žlebem Terasky sdělil... " váš vuodca je terazky v arestě v Sabinově, vzburenci..."
Exkurz:
Dibelka se vrátil k útvaru den před naším propuštěním do zálohy...viditelně ztrhaný v obličeji, modřinu pod okem...nemluvil... zabalil si věci na ranní nástup k propuštění do civilu...byl datum 1.10.1969
Uplynul čas...
z říčky "smrduté" se stala lázeňská, popradská atrakce.. na jedné z misí jsme se zase s JOUDOU setkali...už mi zase říkal Milane.. ale!! byl to stále ten moudrý, skvělý ČLOVĚK... asi za dva roky poté, co byla pořízena tato fotodokumuntace dostal povolávací rozkaz do "Modré roty".... tak nadporučíku v záloze ... BOJ!
Příště: Tatranská absurdita podzimu 1969... a! civil!