- Podrobnosti
-
Vytvořeno: 23. 10. 2026 15:19
-
Napsal Pavel Chmelík
-
Zobrazeno: 247
Mohl se psát asi rok 1954?
tatík, rozený Rakušák z Vídně, který s bratry uprchl včas před Hitlerem do Československa se svátečně oblekl, maminka do dlouhých šatů s kloboukem... nádraží Dvůr Králové nad Labem - lokálka Liberec, Hradec Králové- Parbubice... táta koupil vstupenky a machroval, který kůň vyhraje hlavní dostih...
Velká pardubická steeplechase... na nádraží v Pardubicích táta utrousil.. "no, když budeš chtít, můžeš někdy vyhrát.." po letech mi teprve došlo " jsi přirozený jezdec- malý, drzý, vzpupný puberťák...
1956
je možno nastoupit do zemědělské školy.. koně... stalo se... odměna největší? za dobré výsledky studia -možnost pást jalovice na svazích Černého dolu v Krkonoších...svět na hřbetě koně vypadá jinak.. už nejste malý... jen drzý a vzpupný.. koni můžete říci všechno, nikdy nic nevykecá... a když vám položí hlavu na rameno??? je citlivý jako ŽENA, pohlaďte koně, kterého ošetřujete zlehka po nozdrách... dá vám pusu!
Ne každý, musí vás znát, musí vám věřit a NIKDY! NIKDY jej nesmíte bít... ani když se lekne a shodí vás...
Je prvního září,
nastoupíte do prvního ročníku "zemědělského učiliště"... 90% spolužáků jsou děti zemědělců...vy se učíte rozeznat zvířata nejen podle jejich vizáží, ale i určitého druhu pachu, zvuků...prvně sáhnete na krávu, s býkem dosti opatrně, je to pantáta náladový a takové má i znamení : BÝK...
Po týdnech
uvidíte, jak přichází jednotlivá hospodářská zvířata na svět..
V teorii chovu koní se dostanete k otázce:
"jak rozeznáte plnokrevníka od polokrevníka.." rok se převrátí a přijde to koňské.. ano, zde v Podkrkonoší se plnokrevníci nechovají... zde se chovají koně těžkých pracovních plemen, umí orat, vláčet- ale především tahat klády dřeva z prudkých krkonošských svahů.. a tak v přemíře volna večerů a víkendů sejdeme do knihovny...
Jak vznikla Velká pardubická steeplaechasse?
.. k pochopení - protože ani zde v letech 1957 ... není na pořadu němčina a angličtina a v ruštině se o Velké pardubické steeplechasse nepíše.. ale:
Ottův slovník naučný zakázán není -- najdete si tedy "hony parforsní"... jejich tradici na Pardubicku"... a návaznost čistě šlechtickou ve vzniku " Velké liveropoolské steeplaechasse"...
Tahle zábava pro dělnickou třídu nebyla -- bylo století 18. a 19.
"Parforsní hon" byl výsadou vyšší šlechty.. jen muži oblečeni pestře, na skvělých koních se smečkou psů pronásledovali vybranou zvěř a překonávali přitom přírodní překážky...
Ale ve stolení následném, devatenáctém, již "parforsní hony" nabyly podobu sportu...cílem nebylo ulovit, resp. uštvat zvíře, ale předvést své jezdecké umění napříč krajinou...
Exkurz:
mlhavé ráno podzimu, vyzývavý štěkot lovecké smečky, hlahol lesních rohů... začal parforsní hon ( v překladu "jezdecká štvanice" ) ... ejhle! v dějinách českých už za Přemyslovců.. nešlo jen o lov... šlo také o jezdeckou formu potřebnou v boji... a?
Lovecké revíry Křivoklátska- Lucemburkové i Přemyslovci...
A šli jsme po původu slova- jak jinak- francouzi - "násilí, síla.."
Pan Jan Andreska z pedagogické fakulty UK - katedry biologie e ekologie označil ve své práci asi nejvýznamnější české místo "loveckých kratochvílí" ... panství Jindřichův Hradec a lovecký revír Jemčina...
ale vraťme se do historie ...
V literatuře najdeme jako první parforsní hon v roce 1836 na panství (Chlumec) :
hrabě Oktavián Josef KINSKÝ.
Následně v roce 1841 kníže František z Lichnštejna v Pardubicích zakládá Parforsní společnost .
Důvod
je očividný...okolí Pardubic je velmi podobné anglickému parku ... zdejší hony postupně získávaly na popularitě- v 70.letech 19.století se začali do Pardubic sjíždět šlechtici z celé Evropy, zejména Anglie a samy Pardubice na tom značně profitovaly... a navíc, začaly, nevíme jak jinde v Evropě- dostihy rovinné a následně i překážkové... vše ukončila 1.světová válka...
A my se vrátíme, přerušeni výstřely našich dědů, nazpět do historie
Velké liverpoolské steeplaechase (Grand National)
Bavíme-li se, chlapi, o Anglii, potom rozhodně ne o anglických krasavicích, ale o anglických koních...
předvedení "krasavců" je dáno předváděním krasavců na nejstarším a nejslavnějším dostihu v Anglii.. je kolébkou dostihů jako takových...
Mávnutí startérského praporku na "liveroopolské steeplechasse" se konalo v roce 1836!! co první prestižní dostih- mimořádný svojí náročností...byla doba konců válek napoleonských a dostih koní se Evropou rozšířil velmi rychle.. navíc, sázky na úspěšného vítězce s možností astronomické výhry??
Ale, z počátku jen a jen Anglie ... nebylo mnoho míst, kde by šlechtici mohli své koně na tak náročný dostih pečlivě připravit...
A abychom TO pochopili...
Parforsní hon.
a nyní jsme ve Francii.. " par force de chiens" česky volně přeloženo " psí silou, nebo obráceně... "silou psů" .
Zvláštní druh honu- "štvanice"
šlechta nepracovala, šlechta svůj život provázela v radovánkách a jednou z nich byla "štvanice"... je nutno přečíst dosti materiálu, abychom tehdejší život vysoce postavené skupiny lidí pochopili našim myšlením každodenního vstávání v boji o důstojné přežití...
Část vysoce postavené společnosti měla pro svoje kratochvíle psinec a hřebčinec - složený z vybraných plemen psů, vybraných plemen koní a a k tomu, po pravdě napsáno, poměrně privilegovanou skupinu lesníků, podkoních, chovatelů psů a správců lesních sídel, kde se jezdci v průběhu štvanice občerstvovali...
K tomu rozsáhlou plochu čítající , stovky hektarů lesů, křovin ..
Nástup na "štvanici" začal vybranými melodiemi troubení, z ohrady byl vypuštěn dříve chycený jelen, dostal náskok a rozdrážděna smečka psů... rozvlnila se řada "štvanců!" .. opět troubeno ... cílem bylo jelena zcela vyčerpat ... zde jej mohl vybraný šlechtic zabít tesákem.. pozdější doba byla více humanitní ... vyčerpaného jelena odvezli zpět do ohrady k další štvanici..
Hvězdami bylin honci, jejich koně a " honiči psí ".. známe je dodnes .. angličtí a američtí (dnes) foxhoundi.. také i dnešní bíglové...
----------------------
Na snímku č.1 ( R/2) je pes. Foxhound -povahy přátelské, jak i vidíme z jeho postoje, energický a jeho výraz značí, že si je vědom sám sebe a dokáže být i tvrdohlavý.. původně vycvičen pro lov lišek.. tedy pro tradiční "hon na lišku".. pokud bychom jej chtěli chovat, tak spíše na vesnici, než ve městě...
-----------------
R/1- poznatek získán od kynologa
na snímku č.2 (R/2) je pes Bígl ... můžeme jej potkat i v dnešní době poměrně často.. historicky je nejstarším a také nejmenším z honičů anglických... je robustní, jeho pohled je fascinující, zamyšlený, melancholický.. jenže při procházce lesem "na volno"... je to duší i povahou lovec...takže se může stát, že vám přinese králíka a čeká na pochvalu.. a kdyby se tak dostal do smečky.. to by byl koncert-----------------
R/1 -poznatek získán od kynologa
EXKURZ:
Kamarádíte-li se s kynologem. máte o řadu informací postaráno...
Kynolog je odborník a ne ledajaký- mají mezi sebou čtyři skupiny, nijak přísně rozdělené:
Chovatelé a poradci chovu: mimo jiné mají na starosti chov konkrétních plemen- vedou záznamy o původu a pokud chcete skutečně psíka s "papíry", potom jen a jen od něj...
Trenéři a instruktoři: vedou výcvik na speciálních kynologických cvičištích
Rozhodčí: najdeme je na psích výstavách a soutěžích
Psovodi: kdysi specialisté u Pohraniční stráže, nyní u Policie , armádě a z posledních katastrof- slouží u záchranných složek
----------------------------------
Způsob honů " Francouzský"
jeho vznik se datuje do století 18. , tzv. francouzský způsob honu na jelena ...zajímavé pro nás je to, že některé z ustálených pravidel a zvyků jsou zachována v naší myslivosti i dnes..
Jak to probíhalo?
byl stanoven přesný čas a trvání honu s určeným prostorem.
Určená skupina myslivců a psovodů určila plochu. na níž byl jelen štván.
Následovala "společenská fáze zahájení honu".. pozvaná skupina byla pohoštěna dovezeným občerstvením, dostavil se hostitel..zpravidla ve čtyř-až šestispřeží vybraných koní... následovala jej choť - ta měla předepsán lehký kočárek dvoukolový- z něj průběh honu sledovala, na hostitele čekal jeho vybraný oř..
Po skončeném uvítacím obřadu všichni honci nasedli na koně, trouben zahajovací signál..smečka psů vedená psovody vyhledala určeného jelena a sledovala jeho stopu... štěkot psů jelena vyhnal z úkrytu, jeho děs zvyšovalo troubení a štěkot psů...
Úprk štvaného zvířete byl koordinován a často trvalo i více jako desítku kilometrů, než byl zcela vysílen a padl... ale, někdy se jelen bez boje nevzdal a jeho parohy dotírajícího psa i docela vážně zranily...
Psi byli od jelena odvoláni, statná dvojice- trojice myslivců jej držela za parohy; v této chvíli se dostavil "pán honu" . loveckým tesákem mu zasadil smrtící ránu; tzv. "záraz" ...
Další výjev
již pro dámy nebyl.. jelen byl buď vyvržen na místě samém, nebo naložen a odvezen k nejbližšímu honebnímu zámečku... následoval nástup lovců, troubeno " HALALI" , a vyvržen zde, stažen z kůže a rozporcován.
Pán honu
obdržel hlavu s parožím a pravý běh...
Paroží dodnes zdobí každé významnější šlechtické sídlo.
snímky R/2
Halali: hraje se k poctě ulovené zvěře- původ francouzský.
paní Irena Šarounová zveřejnila dne 30.11.2022 zajímavé informace..
...myslivecké troubení patří patří k honům už dlouhá léta a má pevná pravidla... jinak troubí trubači na začátku honu, jinak, když lovec skolí jelena.
.... skladba halali je k poctě ulovené zvěře, hraje se na závěr loveckých akcí ... halali znamená : zde l e ž í ...
pokračování.... v průběhu příštího týdne .. také pokračování TATER a i zde by mohlo být troubeno h a l a l i ...
R/1
