- Podrobnosti
-
Vytvořeno: 24. 5. 2026 14:48
-
Napsal Pavel Chmelík
-
Zobrazeno: 19
Armádní generál Karel KLAPÁLEK,
český voják, příslušník československých legií v Rusku, československý vojenský velitel II.sv. války.

r.1915 - branec- nástup k osmému pluku- Halič a ruská fronta, Luck, zajat
březen 1916 Taškent- přihlášen do Československé legie na Rusi- střelecký pluk, vojín.
2.červenec 1917 Zborov- vyznamenán, povýšen do hodnosti praporčíka,
prošel dalšími boji- onemocněl tuberkulózou
r.1920 návrat do vlasti zůstal vojákem z povolání- služba : Plzeň, Praha, Michalovce, Užhorod, učitel
Vojenské akademie Hranice
r.1937 zástupce velitele pěšího pluku č.1 České Budějovice
r.1938 velitel pěšího pluku č.51
r.1940 zdařilá emigrace - nástup do čs.zahraničního vojska v Bělehradě, povýšen do hodnosti podplukovníka 11. čs.praporu- velel Východní obraně Tobruku. Po ukončení bojů v severní Africe převelen do V.Britanie- velitelské funkce v pěší, později obrněné brigádě.
r.1944 odchod do SSSR- ve velitelské funkci v 1.čs. armádním sboru karpatsko-dukelská operace.Setkání s Ludvíkem Svobodou, jím jmenován velitelem 3.brigády.
r.1945 - duben - ustanoven velitelem 1.čs.armádního sboru v SSSR. Osvobodil v posledním boji moravský Břest
17.květen 1945 : na bílém koni v čele československých zahraničních vojáků, nastoupil do funkce velitele posádky Praha.
r.1951 odeslán do penze.
Do roty zahraničních vojáků odešel 18.listopadu 1984 - věk : 91 let.
Generál Karel KLAPÁLEK byl VOJÁK!
---------------------
zdroj: obecně dostupné informace, R/1, R/2
- Podrobnosti
-
Vytvořeno: 24. 5. 2026 5:54
-
Napsal Pavel Chmelík
-
Zobrazeno: 40
Pranostika. Valachy.
...když na Urbana prší,bývá mnoho myší...
-----------------
Vzpomínáme na plzeňské "Vrbětice" roku 1917....
Výbuch v muniční továrně Škodových závodů v Bolevci u Plzně , k němuž došlo 25.května si vyžádal nejméně 200 přímých obětí na životech a několik tisíc zraněných; pro frontu to znamenalo citelnou ztrátu dodávek munice v rozsahu ráží 37 až 305 mm.
V době výbuchu byla na směně 2580 kmenových zaměstnanců ( 862 mužů a 1718 žen) přímo na výrobních linkách, 354 vojáků pracujících na stavbách pro stavební firmu Alexandr , úředníci Škodových závodů, důstojníci dohlížející na kvalitu střeliva, 42 vojáků maďarských,strážní oddíl 25 četníků a hlídka městského hasičského sboru Plzeň.
V muničce pracovali "načerno" haličtí Poláci neregistrovaní u úřadů plzeňských.
Historie:
Muniční továrna "Střílna" v místě dnešního podniku Škoda JS.
Exkurz:
Škoda JS a.s. dříve ŠKODA Jaderné strojírenství (také ) Závod výstavba jaderných elektráren .
Rok 1901- zkušební střelnice děl sestavovaných v závodech uvnitř Plzně- výroba munice zde začala kolem roku 1910 v asi pěti či šesti budových; závod běl k dispozicii tři zkušdní "palposty" . Do závodu vedla železniční vlečka z tratě Plzeň- žatec.
Závod se postupně rozrostl na cca 60 ha.. údajně neexistovalo žádné stavební povolení a ve své konečné "fázi" mělo 56 budov, natěsnaných na sebe- komplex chránily vysoké hliněné valy a strážní stanoviště osazené kolomety...
Nastala válka - pracovalo se v mimořádném tempu, nebyly dodržovány ani hygienické, ani bezpečnostní předpisy... dílny, sklady vlečka- byly přeplněny surovinami, mísila se rozpracované munice s municí již hoitovou- podobný stav panoval i na závodní vlečce...
Výbuch

v pořadí prvý, nastal ve 13.35 v baráku č.10. Zde byly vyrábeny "zapalovače" v čeké zkratce německého "Zündabtteilung... asi 3000 přítomných v obrovském zmatku z místa prchalo...rozmetaný barák rozséval další požáry. Jen někteří využili tunel pokusné střílny. zde strávili několik hodin- ale- byla to záchrana..
14.10 pokračovalo drama výbuchem dalším ale?
14.55
vybuchlo skladiště trhavin. Výbuch provázel sloup krvavě rudého dýmu, hřib podobný výbuchu pozdější atomové bomby, vzplát okolí les. Vytlučená okna, výlohy,opadané omátky a popraskané zdi. Na pět dn§ zastaven provoz na trati Plzeˇˇn- Žatec do odklizení trosek do hodiny osmnácté se ozvalo ještě 18 explozí silných po výbuchu rozmetané munice.
Byla evakuována obec Třemošná.
Zavřeny školy, obchody, úřady a okolní továrky po dobu pátku a soboty...
Největší muniční továrna Rakouska- Uherska ukončila definitivně svoji činnost. Ranění zůstávali v troskách- tvrdě zařehtal rakouský "úřední šiml".. veškeré práce řídily vojenské úřady a bylo upřednostněno uzavření vojenského prostoru před záchranou zraněných...
Krátce po prvním výbuchu se k záchraně odhodlal městský hasičský sbor- do dnešního dne se zachovalo jméno policejního komisaře Josefa Vaňáska (později byl pověřen vyšetováním události.. s nasazením života zachránil několik zraněných...také s ním na místzo dorazili někteří lékařu, sestry a samaritáni...
Samaritán
má původ biblický, v současnosti člověk neziště pomáhající druhým...
Úspěšnými byli hasiči, omezující požár lesa a nasazení vojáci plzeňské posádky; zneškodňovali rozptýlené střelivo. Behěn asi 24 hodin bylo ošetřeno kolem1000 raněných, převážně těžce popálených, osleplých, bezrukých i beznohých.
Bylo zřízeno "polní obvaziště" v nedaleké dělnické kolonii Orlík v Třemošné na návsi, druhé v hostinci na Zavadilce při Boleveckém rybníku a třetí na plzeňské radnici. Vážně ranění byli odváženi do plzeňských nemocnic.
Druhý den povolily vojenské úřady odklízení sutis s pokynem !nejvyšší opatrnosti" Nic platno, zemřelo několik desítek dalších lidí - každý pohyb materiálů znamenal explozi... ani za týdny nebyl neštěstím konec.. končenou obětí byli děti- narazily na nevybuchlou munici...
Poz§statky lidských těl
byly ukládány do provizorních nyrychlo vyrobených rakví- společně s předměty, nalezených poblíže zcela znetvořených těl. U řady z nich nebylo možno určit identitu, některá těla byla již témeř tpopelněna.. výsledkem je zjištění, že ani dodnec není znám přesný počet obětí- i dnes zůstáváme na počtu 202- z toho 33 nedospělců 15-16 letých.
Jako ostatně vždy se "vyznamenaly rakouské úřady (ostatně všeude na světě - dodnes..) První zpáva o katastrofě byla zveřejněna až 27.května1917 - vydala ji sama Císařko-královská tisková kancelář stručnou "úžední zprávou" se 13 mrtvými a nastalo zném=- "šeptanda" fámy o dalšách hrozících nebezpečenstvích a jako důvod byly uvýděny "sabotáže"...
A historie se opakuje...
Vojenské velení se snažilo prokázat, že šlo o sabotáž- ta by vyvinila jak armádu, tak vedení muničky z ignorování bezpečnostních předpisů.
Do hry však vstoupil ředitel muničky Ing.Rudolf Thiela- vyšetřování ukázalo, že munička porušovala hrubě předpisy, trhaviny byly ukládány pro nedostatek prostoru i pod pracovními stoly.. na stížnosti dělníků nebyl brán zřetekl... závod začal zkoušet novou, čtrnácticentimetrovou minu o váze 16 kg ( montovala se v baráku 10)- pro zlevnění výroby se k ní začal zkoušet nový, zcela nespolehlivý typ zapalovače...
A přišel den výbuchu.. shdou okolností bylo do závodu dopraveno několik vagonů trinitrotoluenu - bylo nutno jej ihned vyložit, aby nebyl poškozen vlhkostí- nebylo kam...většinu zásilky nechal mistr jménaem Žižka, uložit pod pracovními stoly...
Z policejních protokolů oné doby(pravděpodobně získáno výslelechem dalších osob) údajně! před polednem oznámil mistr Vojtěch Žižka řediteli Theilovi závadu na jedné z min...ten nařídil odložit vadnou minu bokem a šel na oběd.
Jak bylo zjištěno dále- při dodržení platných předpisů by výbuch oné vadné miny pouze zasáhl budovu č.10 a počet obětí by byl řádově v počtu osazenstva oné budovy- ale! objekt přeplněný hotovou municí, třaskavými surovinami- ostatní objekty v nebezpečné blízkosti... ze sta osob přítomnách v okolí epicentra výbuchu přežili pouze lidé č t y ř i ... mistr Vojteěch Žižka zemřel mezi prvními...
Ředitel závodu Rudlof THEIM byl v podvečer výbuchu zatčen...krátce po umístění do cely se oběsil...a tak nám, dychtivým pravdy zbyly zase, jen a jen spekulace...
-----------------------
zdroj: větší část Wiki, záznam z pohřbu 29.května a dalších, záznamy z Třemošné.. upraveno, velmi zkráceno, možné spekulace a málo prokazatelných faktů... R/1
pokračování