2.července 2026

Poslední dny Pompejí.. Praha- leden 1969....

...kopírák jsem nedostal, psal jsem pouze originál...  první vzpomínku na "berlínskou zeď, mobilizační povolávací rozkaz už s nástupem 1.září 1961, prolínání nováčků se  "třetím ročníkem", který zůstal nadále, chaos, chaos, chaos...

Přechod praporů na "pluk" a cvičení se 4.armdou.. zajetí naší Skupiny a příčiny...v roce 1962... ale v oné době jsem neznal řešení, dospěl jsem k němu až ve funkci "staršího průzkumníka"... praporčické zkoušky a staršina roty... zazvonil jsem na službu a šel na večeři...na ložnici jsem požádal Konráda  o společnou vycházku do města....

Především jsem zjistil, že má Konrád ke mně úplnou důvěru-- Pavle, "tohle" začalo v červnu, přijeli "kluci" z KGB a zjistili postupně  uI.správy KGB,  (operovala na území ČSSR - poz.redakce)  kdo je "kdo"...u nás teď velí všemu Šalgovič... " a ty co?  bude "obroda" a Sověti tady budou na věky... nebuď blbej..." a to "vaše hrdinství si pěkně odserete, to si piš..." 

Dopili jsme pivo a já po měsících zjistil jak moudří a věci znalí byli kovaní komunisté, majoři "speciálních úkolů" na jistém útvaru pohraniční stráže...

Ráno jsem místo výuky dopsal, velmi opatrně,  požadovaný eleborát a nic se nedělo...

16. ledna 1969 odpoledne... "poplach" ...

asi za dvě hodiny přinesl Konrád zprávu... "nějakej kretén se zapálil na Václaváku...vyjeli kluci ze zásahovky a "sledky"...

 až ráno na učebně jazyků jsme se dověděli, že lustrací bylo zjištěno jméno... zařazen jako student Filosofické fakulty... "těžké popáleniny, asi "exne".. zjišťuje se, s kým byl ve spojení provokace? měl "zvednout Prahu?.."

Student Filosofické fakulty UK Praha zemřel ve věku dvaceti let...

S Konrádem jsme se na téma již zjištěného jména PALACH dali do debaty znova---Konrád byl v hodnocení "činu" shovívavější... "myslím, že to nedomyslel a nebo to neměl  dobře promyšlené, údajně  čichal "čikuli" .. alespoň to z něj ten vyhýbkář, co ho hasil, cítil...

Dali jsme si panáka...

Pohřeb Jana PALACHA 

se konal 25.ledna 1969 --- Palachovy zůstatky byly vystaveny 24.ledna 1969 a v neděli 25.1.1961  v Karolinu a jen těžko odhadnout, kolik příslušníků Bepečnosti v civilu a myslím, že také "tajných" příslušníků KGB se zůčastnilo

my s Konrádem jsme byli určeni po přísné instruktáži vpravo od sochy Václava pod tehdejším Domem potravin...

Nikdy v životě jsem již něco podobného nezažil...Václavák .. (pořadatelem rozloučení byl Vysokoškolský  svaz studentstva Čech a Moravy naplněn desítkami tisíc lidí) ... všichni mlčeli...

když se čelo průvodu dostalo kousek pod nás, přijel od Vinohrad modrobílý "stejšn"..  udělal  poslední služební chybu své existence-- pustil "maják"  ... najednou byl úplně potichu převrácen na střechu a bílé čepice z pohledu od nás zmizely....

Vrátili jsme se do ubytovny...napsali krátká hlášení, mlčky... tentokrát vytáhl láhev vodky Konrád... jako vždy skleničky z koupelny a smuteční projev..."  kurva..." myslím, že jsem pochopil.

Život ve "škole" by pokračoval bez vzrušení den po dni, kdyby se neobjevila skupina tří " jak jsem se dověděl mnohem později příslušníků Hlavní správy rozvědky Ministerstva státní bezpečnosti  NDR...

( Hauptverwaltung Aufläklarung )....

sledovali naši sebeobranu a mluvili spolu německy... přízvuk... 

Jejich přítomnost jsem posoudil až z pozdějšího hodnocení situace v roce 1968 ( po roce 1990.. jsem se studiem roku 1968 podrobněji zabýval -  NDR-  sledovala dění v roce 1968- před okupací, nejtvrději...)

(fotogalerie - RESPEKT a Pavel Dias/Galerie Langhas/)

 

pokračování

 

30.června 2026 - Spomienka na kamaráta.

Presne na tohoročný sviatok Petra a Pavla uplynuli štyri roky, čo z Roty B 63/65  do Modrej roty  navždy nastúpil náš spolubojovník - vojak výsadkár a skalný tramp Pavol KOLÁRIK. 
 
Človek obetavej kamarátskej povahy, na ktorého sa nedá zabudnúť.Vojenská služba v Holešove -dva tvrdé roky prežité  v pevnom kolektíve  bola častou témou našich spoločných rozhovorov, ktoré končili jeho návrhom na pokus o stretnutie roty.  Spočiatku sa takáto akcia zdala nemožná, ale vďaka  pokroku v technike a Paľovej cieľavedomej  povahe sa myšlienka rokmi menila na presný plán.
 
Paľov sen sa splnil. Prvé stretnutie veteránov prebehlo v roku 2013 vo Velkých  Bílovicích na Morave a následne sa opakovalo po ďaĺšie roky.
 
Nezabudnuteľný nástup roty roty sa konal v roku 2015 a to už aj za prítomnosti dvoch dôstojníkov. Vtedy sme "bílovické kasárne" zaplnili do posledného miesta. Priestory sa naplnili spomienkami a patričným hlukom výsadkového vojska.
 
Paľo  Kolárik  dokázal naplniť svoj sen a my-vtedy už vo veku takmer 70 rokov sme nastúpili. Síce v  zbytkoch uniforiem a výstroje, ale stále vojaci  7. výsadkového pluku.
 
Za jeho úsilie mu patrí naša obrovská vďaka !  Venujme mu tichú spomienku.
 
 slob.  v.v.   Marek Čík 
 
 
******
Ke vzpomínce na Paľa Kolárika se přidává i naše redakce Mělník!! Vzpomínka na oblíbenou Akci Bílovice. 
 
 
 
******

30.června 2026

PRANOSTIKA: (/Valaši.../ 

...některé roby sú všecky stejné...

---------------

01.56 - s e d m ý úplněk roku 2026 ve znamení KOZOROHA. 

Astrologové zařadili znamení KOZOROHA mezi "odpovědné a houževnaté".. kázeň, řád a pořádek.. trpělivost. Navíc LEV- značí dle nich planetu Štěstí... 

---------------

SVÁTEK 

slaví ŠÁRKA.

Původ jména je velmi starý a váže se k "pohořím a skalám".. Šárky jsou tedy (jak které)... tvrdé jako skaliska.. Podíváme -li se na divokou Korsiku- sarra ( horský hřbet), Španělsko ( sierra) , či  Albanii (sharane)...

Ale vraťme se do země české- Dalimilova kronika - začátek století 14. údolí "Divoká Šárka" nese jméno "praslovanské"...

Šárka je vzpomínána také v souvislosti s boji dívek proti mužům... zůstalo jim zřejmě dodnes,

R/1  doma  "skálu"  má a ...: to   pokud ponechá použité ponožky na místě nesprávném...

ale,

ze situace lze "vybruslit".. :

máte tyto možnosti: Šári,Šárino, Šáruško, Šárečko, také Šáruš "smířlivé, Šárčo, .. jde -li fakt do tuhého, potom i Šárinko, Šárulíku...

------------------

R/1

26.06.2026

Poslední dny Pompejí ...Praha 1969...škole Zpravodajské správy velí sovětský poradce...

Manželka, zkušená zdravotnice se dostala "do formy" dříve, než  se objevila tchyně s kluky...moudře nás opustila ještě týž večer... mne čekaly "zpravodajské otázky typu: "proč nejsi v uniformě a kde máš baret?" vysvětlení přijali především při společné výstavbě jakéhosi projektu MERKURU...manželka na to šla pragmaticky..

"Ty Věrko, jsem teď chvíli jako staršina u pétépáků , dobré prachy... dostáváš, ne???" 

Ostatní dotazy již nepřišly...

Žádanka o úvěrovou přepravu  šla doplatit, tak jsme se 5.ledna 1969 loučili na zlínském nádraží...zde byl vypraven spací vagon 1.třídy... vyjel na čas a asi hodinu stál v Otrokovicích pro přípoj z Ostravy.. v kupé jsme byli dva muži čekající na asi šest hodin klidného spánku do Prahy...

OMYL.

Mohli jsme být v Přerově, když ve vedlejším kupé nastalo "oživení"...  zacinkalo sklo o sklo, chichotání, hlubší nabádavý hlas...vískot...před Pardubicemi "to" vyvrcholilo, bouchání - zřejmě kolenem do tenkých stěn rozdělujících kupé... příjezdová stanice Kolín vylákala na chodbičku osazenstvo spacích kupé... najednou z onoho "bouřlivého" vyběhla dáma středních let.. v Gottwaldově jste si u ní mohli koupit vyšlechtěné plemeno psíků a uháněla na WC... chvíli nic a najednou... katolický duchovní...

PRAHA.

Dozorčí u vchodu zkontroloval můj vstupní doklad, na chodbě mi služba vydala klíč... bylo odemčeno,  na Karlově posteli jiný spolunocležník..." Ahoj, jsem Konrád"  ... pohlédl jsem ke stropu... zašklebil se stejně jako Karel.." zrušeno..." zřejmě jsem se zatvářil vyjeveně... "Karel říkal, že jsi  dobrý chlap a že je Ti možno věřit, ale že jsi akorát takový holešovský  vesan... , nic nevíš...

INSTINK 

staršiny nezklamal...vytáhl jsem láhev "Moskevské".... skleničky z umývárny.... a: "je tu skoro celé nové vedení školy, velí poradce KGB. ..." 

 prázdnou láhev bylo nutno z objetu vynést potajmu...

"Karel Ti ukazoval, kde sídlí I.správa Ministerstva vnitra, že ?"  ( hlavní objekt byl v Praze- Kobylisích)... tak se tam okolo moc neukazuj, střeží to klučinové z KGB... naši tam nejsou... "fakt nic nevíš?" .. ne, byl jsem doma... pár našich uteklo  "ven" a  jsou zprávy, že se naše rozvědka zhroutila... část těch, co makají venku, se už nevrátí a prý, rozkryli klíče našich agentů..." 

Chmelíku/ Janoto 

jsi fakt "vesan" .. tak proto byl tak Šedina ?....

DEN druhý.

Na učebně nový lektor... žádný žoviální přístup.. žádné povídání... soudruhu Janoto, roozdíl mezi němčinou pruskou a bavorštinou...zde magnetofon a lekce i na pokoji....hlavně jsem se těšil na Konráda..

náš "staršina" ve funkci zůstal... mlčky mi vydal zbraň a náboje... ráno mi byl představen nový "kádrovák", vyplnil jsem Přísně tajný dotazník pobytu....skončilo období sledování a venku, v Praze,  bylo citít napětí.....

Týden

se nic nedělo, Konrád pološeptem hovořil o situaci na jejich hraničním přechodu... ale z jeho dotazu, zda jsem znal důstojníka 7.výsadkového pluku " V..."  ., v jakém jsme byli vztahu,  už mi bylo jasno, že i Konrád zjišťuje "wer ist wer"... zda jsem na jeho rotě sloužil...najednou jsem se dověděl, že velitel roty V. v roce 1965 "dezertoval " ....tedy, výcvik roty, složení Skupin, morálně politický stav... "no nazdar.." 

Ven jsem chodil sám.. v hospodách se nepilo, chlastalo, sovětské hlídky chodily po třech, samopaly...ale přímých provokací proti nim nebylo, nebo já jsem alespoň ve středu města žádnou nezaznamenal...asi 2 x jsem byl v "Koruně",  podplukovník Šedina?

NIKDE...

Pokrokem byl žlutý pás v JUDU... střelba z blízka od boku  na figuru bez míření...

A přišel "DEN D."

Kolem desátého ledna 1969 přišla za mnou služba... " máte jít ihned do kanceláře č...."  upravil jsem se , zaklepal a vstoupil.

V čele zasedacího stolu seděl sovětský podplukovník, vedle mladá žena, dva muži v civilu...podplukovník vstal a podal mi ruku...dostal jsem  se do velkého dilema..před kasárny 21.srpna 1968 jsem nabízenou ruku nadporučíka okupační jednotky nepřijal...tady? 

Mladá žena vstala také a sověta mi představila..." děkuji, soudruha podplukovníka znám, byl u nás loni v červnu na rotě v Holešově...."  pro všechny šok... " hovořím rusky"....

Bylo jasné, že " holešovský vesan" první kolo vyhrál....

"Posaďte se, prosím.."... situaci jsem vyhodnotil hbitě, posadili mne tak,  že mi dopadalo do obličeje ranní světlo... mozek zavelel: " bacha na řeč těla!!"    prošlé hodiny nácviku "vytěžování zajatce" ....

První otázky směřovaly na moji "spokojenost" s pobytem ve škole, otázky kladl poplukovník a děvče přece jen překládalo... odpověděl jsem stručně, rusky, velmi pochvalně a byla to pravda.. potom to přišlo... podplukovník nahlédl do papíru před sebou...

....v Holešově sloužíte už od roku 1961... rád bych věděl váš názor na výcvik Skupiny hloubkového  průzkumu..."

" Ano, prošel jsem všemi  funkcemi ve Skupině, mimo radisty, mám specialisty ženisty a zdravotníka...

Skupina je vycvičená k nasazení , ale ne za frontou..."  

Všichni zvedli hlavy a upřeně se na mne podívali... najednou jsem si připadal, že hraju poker, ale nebylo cesty zpět... můj osudový okamžik nastal...

..."nastoupil jsem do Holešova 1.9.1961 - jako řadový průzkumník ke 2.praporu  zvláštního určení a prošel i součinnosti Skupiny se 4. armádou a Milicemi... po vzniku  Plukovní sestavy se soustavně a v poslední době mimořádně nedostatečně cvičí  první, podle mne nejdůležitější činnost  Skupiny.. "

Tlumočnice zapisovala, oba muži v civilu se  sklonili nad svými bloky  také, .. mladická pýcha mne vynesla na vlnu příboje a .... 

... v současné době jsou Skupiny třetí roty  cvičeny na činnost kolem 600 km na území Bavorska... Tzv. "velká skupina činí 12 padáků PD-47, bílých,  plocha vrchlíku je 70 m2 ,padákové šňůry, postroj.. dopravu dopravním letounem Il-14... pokud se mu podaří přeletět  frontu a vysadit  celou skupinu, není, a to víme z vysazených skupin ve II.světové válce  jistota, že se tak stane  oněch proklamovaných 65 km od místa činnosti Skupiny..

Skupina by se měla shromáždit , ukrýt padáky a přemístit se na místo bojového nasazení... IL-14 má dva  motory...jejich řev v noci probudí  všechny okolo... a skákat budeme v Bavorsku...zemi  odkud pochází část vyhoštěných Sudeťáků a oni nám to nezapomněli..a i kdyby se "to" podařilo, Skupina s sebou nese mimořádně velké množství věcí, konzerv. nábojů , náloží, civky s dráty na "léčku", radiostanice.. a co mne tíží nejvíce..neznáme krajinu v Bavorsku a možné mimořádné situace...

Nyní se právě tato "slabina u pluku švindluje, Skupinu doveze na místo vozidlo... "

Všichni vzhlédli, podplukovník vytáhl obočí nahoru, ano, moje řeč jej začala zajímat, muži v civilu ani nedutali...chvíli ticho, dívčina pilně psala, ozvalo se zaťukání - služba přinesla všem kávu...

Nabyl jsem sebevědomí ... zamíchal kávu, poctivý turek tehdejší doby...

"Místo nasazení Skupiny-   zná jej jen velitel - mapu má jen velitel. nesejde-li se Skupina, je absolutně prozrazena... a ještě horší  situace- velitel Skupiny se při seskoku zabije, nebo zraní tak, že nebude schopen přesunu- velení převezme "starší průzkumník" .. a ještě horší situce.. velmi těžce se zraní některý příslušník Skupiny...co s ním? zastřelí jej někdo, vysvleče, zakope, kdy??? a to nehovořím o morálně politickém stavu.. část vojáků si přeje odejít na Západ a zejména po srpnu...

V zasedačce by bylo slyšet spadnout špendlík... a mně se za celých asi šest let, kdy jsem tyto "slabiny" nasazení "Skupiny" znal, ulevilo.. pochopil jsem zcela podstatu  katolické "zpověďi"...

"Sám jste viděl, soudruhu podplukovníku, že celá myšlenka  nasazení Skupiny vychází  ze zkušeností  poslední války (tady jsem se opakoval).. máme zastaralou výstroj a výzbroj , naši tátové  skákali do vlasti, na místa, kde se jim mohlo dostat pomoci.. neměli s sebou žádnou větší zátěž, zbytek byli schopni zakopat včetně padáků.... a nasadil jsem poslední argument... kolik z nich splnilo plánovaný úkol? a to byli perfektně vycvičení vojáci z povolání...a já mám ve Skupině panceřovníka se sedmi třídami ZDŠ ....  

Stačilo.

""Své zkušenosti , kladné i záporné , prosím sepište...  "

Podplukovník vstal, podal mi ruku a stiskl...  Signál těla..."vole, on to od Tebe vzal.." 

 Ruku mi podali i oba civilové...v jedněch očích jsem si přečetl.. "kurva"...nevím, zda to byla pochvala, nebo varování...

Návrat  do výcviku, po obědě mne vyslechl metodou " šel pes a ohlíd se " , Konrád.

Následně mi otevřela služba jednu místnost, bez oken.. na stole byl psací stroj a papíry... začal jsem svůj "osud" datlovat...

------------------------------

pokračování příští čtvrtek/ pátek : Poslední dny Pompejí...1969- věděl podplukovník KGB o okupaci v srpnu? co hledal v Holešově?... smrt Palacha..a co bylo dále..