- Podrobnosti
-
Vytvořeno: 27. 1. 2020 6:06
-
Napsal Pavel Chmelík
-
Zobrazeno: 14
MORAVA- SPYTIHNĚV.
Obec patří ke Slovácku, jako její nejsevernější.Dodržuje folklorní zvyky a tradice Slovácka. Každoročním vrcholem kulturního života jsou Slovácké hody s právem. Konají se druhou říjnovou neděli.
Spytihněv má tradici, o níž běžný občan neví. Je dnes upravenou vesnicí, jejímž centrem projíždí nekonečný proud vozidel z Napajedel do Uherského Hradiště, nebo dále, do Brna..
Poloha Spytihněvi znamenala výhodu i nevýhodu. Rozvodněná Morava přinášela záplavy, obchodní stezka výhody. Karavany v odpočinku chránilo opevnění; jeho zbytky dokazují, že bylo mohutné- dosud dochovaná šířka základny valu dosahuje téměř 20 m. Uvnitř opevnění byl kostel, jehož základy jsou dále zkoumány.
Založení Spytihněvi je spojováno s knížetem Břetislavem. Ten v bojích s Uhry v letech 1028-1030 získal pro českého panovníka opětovnou vládu na území Moravy. Opravil poničené kostely, opravil hradby měst a založil města nová. Jedním z nich byla Spytihněv a později i Opava. Obě správní střediska byla obehnána pevnou zdí. Sloužila nejen jako správní, ale především jako vojenská střediska- Spytihněv proti Uhrům a Opava proti Polákům. Název Spytihněvi se odvozuje od jména nejstaršího syna knížete Břetislava I. - Spytihněva II.
Je doložena zpráva (údajně z roku 1046)- objevená v listinách Břetislava I. " "daroval tehdy staroboleslavské kapitule úrok z hradu Spytihněvi- roční odvod půl hřivny a vola- na opravu pluhův a oděvy kanovníků". Později se ukázalo, že jde o falza ze dvanáctého století- ovšem, podstatné je, že hrad Spytihněv musel již ve století jedenáctém jako sídlo zeměpanských úředníků, existovat.
Břetislav rozdělil, po vyzkoušeném vzoru z Čech, Moravu na správní obvody.
V nich byla hradiště- středisko politické a hospodářské správy. Spytihněv byla sídlištěm jednoho hradského obvodu.
Sáhneme -li ale, do zaručené listiny olomouckého biskupa Jindřicha Zídka z roku 1131- jde spíše o listinu významu ekonomického- vypisuje se v ní majetek moravské církve. Listina obsahuje "kostely moravské krstné"- jedině v nich se směly podávat svátosti a pohřbívat.
Jedním z nich je kostel spytihněvský. Jeho správcem byl arcijáhen.
Spytihněv byla jedním ze šesti arcijáhenství na Moravě: díle Olomouc, Přerov, Břeclav, Brno a Znojmo.
Ke spytihněvskému arcijáhenství patřily : Jarohněvice, Kostelec, Žádovice, Rusov, Velehrad (St.Město), Prakšice, Tučapy, trojí Biskupice, Vasily, Mladotice a Sobnov, díly v Zablacanech, Nežticích, Stříbrnicích, Břestku, Kostelanech, Cetechovicích, Žerákovicích, Divokách, Soběhřibech, Ohnišťkovicích, Lubné, Kvasicích, Bělově, Hyzlech, dvojím Ořechově, v Brodě, Opatovicích a Hošticích.
V polovině 12.století tak dosáhla Spytihněv postavení významného. Byla majetkem knížete, příslušela údělu olomouckému. její kostel byl střediskem církevní správy.
Hrad potom co vojenské centrum a středisko správy soudní a politické.
Rozdělení MORAVY na šest obvodů a šest arcijáhenství, nebylo náhodné. To již vylučuje blízkost Olomouce a Přerova. Z organizace lze vytušit, že rozdělení mohlo mít svůj původ dokonce před vznikem! Velkomoravské říše.
-------------------------
V době ekologických úvah o oteplování- svahy kolem Spytihněvi byly dříve osázeny vinohrady. V letech třicátých /1930 / byl na řece Moravě vybudován Baťův kanál. Je zde vybudován jez- oddělující řeku Moravu od kanálu- dnes si zde můžete "udělat" za pár korun a asi hodinu výcviku "kapitánský průkaz".
Potom vám za slušný peníz půjčí loď s vybavením asi pro 12-15 členů posádky; za halekání, zpěvů projedete splavným tokem kanálu až do Veselí na Moravě. Zážitkem pro všechny je vplutí do "plavební komory". Ta vyrovnává rozdíl výšky toku.
Na jezu je i "rybářská bašta". V okolí Spytihněvi se intenzivně těží štěrkopísky. Vytěžená plocha se samovolně naplní přefiltrovanou vodou- získá nádhernou, průzračnou modř.
Pro koupající- skvělé, pro rybáře, RÁJ. Místní líheň rybích násad zajišťuje úlovek nad očekávání. Takových ploch je zde nejméně 30 hektarů...
-----------------------
SPYTIHNĚV je častým cílem sokolského oddílu Napajedla. Ženské jeho části.
Asi 3-4 x ročně- při střídání období, vyráží oddíl nesevřen na trasu : Napajedla - přístav - Spytihněv cukrárna- Napajedla cukrárna. V zimě- létě - pleskačky se slivovicí - / v zimě hřeje- v létě chladí/.
Při vší úctě k jejich zdatnosti:
hlasitost konverzace blížícího se oddílu je rovna vojům VOJEVŮDCOVÝM - nepějí sice bojové písně bojovníků Božích, ovšem, zůstává reálné nebezpečí .." Hrrr na ně!"
Bez nadsázky- trasu ony statné dámy vybraly skvěle. Kdyby tak i pánové...
R/1
--------------------------
Z historie byla použita část pana Vojtěcha CEKOTY, Spytihněv, Dějiny obce Spytihněv 1991, zbytek z archivů, upraveno, zkráceno, doplněno.
