Vítejte, Host
Uživatelské jméno Heslo: Pamatovat si mne

Téma: STARŠINA

STARŠINA 20. čec 2024 04:20 #16568

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
Staršina roty...

Exkurz:

Druhá berlínská krize.

Volný pohyb mezi Východním a Západním Berlínem (1958-1961) vedl ve druhé polovině 50 let k masivnímu odchodu vzdělaného a kvalifikovaného obyvatelstva na Západ. Východoněmecký vůdce Walter Ulbricht se snažll přesvědčit Chruščova, aby Berlín sjednotll pod východoberlínský režim i silou.

Chruščov zřejmě, z hlediska sovětského nepovažoval Berlín za podstatný- ale nakonec v listopadu 1958 poslal západním mocnostem ultimátum. V něm oznámil uzavření jednostranné mírové smlouvy s NDR. Po ní měla přejít spárva Berlína od režim východoněmecký - právně i fakticky by to znamenalo vtělení celého Berlína do NDR.

Rok 1961.

Situace eskaluje. V červnu dochází k sovětsko-americké schůzce na nejvyšší úrovni. Na straně jedné zkušený Chruščov, na straně druhé zcela neostřílený, mladý americký president J .F. Kennedy..

Řešení? žádné!

13.srpna 1961 v noci začala výstavba ZDI ne východní části Berlína. V Československu nastupují na mimořádné vojenské cvičení jednotky "prvního sledu", také zálohy 1.a 2.praporu zvláštního určení posádkou Holešov. Je zastaveno plánované propouštění do zálohy.

Betonová zeď Berlínské zdi s ostnatým drátem dostává název" Ulbrichtova čínská zeď - také "Zeď hanby"... Jí je obehnán celý Západní Berlín.

Nástupní ročník 1942 dostává povolávací rozkazy k "mobilizačnímu" nástupu k vojenským jednotkám.

1.září 1961

na nádraží ve Dvoře Králové nad Labem přijíždí speciálně vypravený zvláštní vlak. Na jeho vagonech jsou napsána vápnem místa měst...Jaroměř, Hradec Králové nad Labe,. Pardubice, Olomouc, Přerov...

"Táto? bude válka?"....


R/1
The administrator has disabled public write access.

STARŠINA 13. čec 2024 20:18 #16561

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
STARŠINA...část druhá.

Dopis byl doporučený, s červeným pruhem, "Do vlastních rukou".... no pošťačka, kamarádka mamky, jej předala.
Obsah byl poměrně stručný, doplněný upozorněním, co se stane, když se nestane a včas a řádně se k odvodovému řízení nedostavím... podepsán byl náčelník Okresní vojenské správy Dvůr Králové nad Labem..

Byl duben 1960 , dosáhl jsem osmnácti let a začínal plachtařský výcvik na letišti Dvůr Králové nad Labem. Za sebou jsem měl dokončené vzdělání zemědělského technika, chovatele koní a zejména 4 roky členství ve SVAZARMU, střelecký výcvik za 60 KČS ročních příspěvků, neomezený přístup na střelnici a náboje zdarma...

Ani za plachtařský výcvik nebyl stanoven žádný poplatek;, pouze závazek odpracovat, nevím už kolik, brigádnických hodin na letišti.

Doporučený dopis s sebou nesl i konec jedné éry... tichých nocí osamělého trempa s kotlíkem vařených nudlí i kytary cestou na chajdu....
melodie pro tehdejší éru nevhodná..." jeden každý na svém místě stál, bojový když zazněl ryk.. s čistým štítem všude bojoval americký námořník.." což v roce 1959....??? také... když jsem byl mlád, byla jsi Askalona...

snímek č. 1- les v českém středohoří
snímek č.2 - i tací jsme byli...

Objekt Okresní vojenské správy Dvůr Králové nad Labem jsem znal, byl ve vile jednoho z bývalých bohatých majitelů textilní fabriky, ne ještě zevnitř, ale ve stráni směřující k Labi , byl vybudován v době války protiletecký kryt, dostat se do něj jako kluk, nebyl problém...

V Den D, jsem se dostavil včas a řádně, s sebou doklady o ukončeném vzdělání, s čistými trenýrkami .... ( kontrolovala matka) a poučením tatíka, co bude dělat lékař s mým přirozením...pro všechny případy jsem z iniciativy vlastní vzal ještě legitimaci ČSM , Svazarmu a občanku v plátěném obalu. Červenou. Udělal jsem, jak se ukázalo, dobře...

Úderem osmé hodiny vyšel ze dveří důstojník, nařídil nám, abychom se postavili do zástupu.. u dveří seděla mně známá paní a zašvitořila, " jejda, tak už budeš vojákem!"

Ve větší místnosti byla řada stolů, za každým jeden důstojník, písařka se psacím strojem.
Pavel Chmelík, narozen ve Dvoře králové nad Labem dne 24.04.1942 , původu dělnického, člen Československého svaz mládeže... jaké sporty provozujete? čím jsou Vaši rodiče...postupuji stůl od stolu až k plentě pohybující se v koutě místnosti.

Sportujete? jaký sport? U jakého druhu zbraně byste chtěl sloužit? Výsadkář?....postupujte za plentu.

Za plentou rozdělenou na dvě části byla tělnatá sestřička neurčitého výrazu... "Vysvlečte se!" plaše špitnu: "Celý?" ... "ne do trenýrek." Stalo se!

Lékař v bílém plášti se mi podíval do krku, na oční bělmo, poslechl plíce...sundejte si trenýrky...táto, je to tady...

Bez gumové rukavice vzal do ruky můj šourek. "Zakašlejte" ... " v pořádku"... vrátil jsem se k sestře, už mi nevěnovala ani pohled; vystoupil jsem z pod plenty a směl usednou do řady "odbavených".

Pozornost upoutal branec s delšími vlasy tehdy nazývaný "mánička".. odněkud se vynořivší důstojník se zlatými epoletami postavil do pozoru důstojníky za stoly;, my jsme zůstali sedět..." tak tohle v socialistické armádě nepůjde... zahřměl důstojník a zmizel.

To jsem ještě nevěděl, až později, že byla "mánička", buržoazní antisocialistický živel, odvedena k Pomocným technickým praporům...

Konečně došlo i na mne
Ve vedlejší místnosti seděli tři důstojníci a písařka.
"Soudruhu Chmelíku, vyhodnotili jsme vaše kádrové materiály, jaké jazyky umíte - ruštinu a doma se také mluvilo německy.. Jak německy..."no táta se narodil v Rakousku, ale je Čech".." počkejte vedle."
Posadil jsem se na svoji židli a čekal.

" Chmelík".. vrátil jsem se do místnosti- " pošleme vás do vojenské nemocnice v Jaroměři."


Navečer jsme se sešli ve IV. cenové skupině ." U Tinců" .po devatenácté hodině šlo si dát 4 knedlíky s omáčkou toho kterého dne, bez masa. Stály 2 koruny.

Pivo, desítka, korunu čtyřicet.
"Nalejte nám ještě rum... kluci, už je vám osmnáct?"
Jo, dneska jsme byli u odvodu... "mazák hostinský "nám dal na účet podniku 4 malé rumy...stálo jej to celkem 8 korun; na úkor socialistické "Jednoty Trutnov "...

R/1
Přílohy:
The administrator has disabled public write access.

STARŠINA 05. čec 2024 12:00 #16548

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
STARŠINA

PROLOG.

Na začátku všeho byli moji předkové... jsem Slovanem pouze polovičním, po matce , děd /otcův otec Franz / byl Parreta..RAKUŠAN, hrdý na svého císaře ..

To podstatné je, že můj děd sloužil jako štábní šikovatel v husarském pluku c. k ,byl těžce raněn hned začátkem 1.světové války a císař mu dal "za zásluhu " právo vyrábět ve Vídni pro armádu rakve...

Strýc,Rudi Parreta, sloužil v rakouské armádě později v hodnosti kapitána horských myslivců, po nástupu Hitlera k moci byl zařazen do jednotek Wehrmachtu; po válce se do Rakouska nevrátil. Teta Marie (Mizi) v době, kdy jsem ji poznal, brala dva důchody- rakouský, jako důchodkyně továrny na léčiva a německý, co vdova po důstojníkovi. Rozdíl- nebetyčný).

Tři děti (čtvrtá teta Marie, dvě tety zemřely v dětství ) byli chlapci.. v roce 1933 odešli do Československa - nejstarší Franz (František), střední Karl (Karel) a nejmladší Konrád - můj otec. Aby se nemuseli vrátit do Rakouska, přijali československé státní občanství a nastoupili vojenskou službu . Vojín Konrád se začal jmenovat Chmelík, snad podle nějaké obce na Svitavsku. Nějak se jmenovat , jako občané čeští, museli.

Všichni tři měli ve válce nespornou výhodu, na frontu nemuseli a domluvili se snadno s každým rakouským příslušníkem, sloužícím na hranicích Sudet (u Trutnova), hlídajících hranici Protektorátu- tátovi to prý zachránilo život, když šel do sousední vesnice pro pár vajíček...

Rok 1945 jsem ještě nevnímal, v rodinném albu je fotka, jak civím v náruči sovětského vojáka a táta v rajtkách s jakousi kombinaci s blůzou drží v ruce pušku. Lodičku měl sovětskou, jaké opasek (dohoda) a pistoli. Z toho i dnes usuzuji, že Dvůr Králové nad Labem obsadila Rudá armáda ...

Co si pamatuji, byla léta další; táta uměl německy a stal se tajemníkem národního výboru v Huntířově (nedaleko Dvora Králové nad Labem). Zase měl pistoli na kterou jsem potajmu nahlížel.. byla krásná.

Stěhoval sudetské Němce.. staré, moc slušné lidi, měl jsem je rád...ševce pana Umlaufa, paní Majtringerovou, zůstala po ní ještě na plotně sada hrnců. Slepice si nachytali nově příchozí osadníci z vnitrozemí...

Hezčí vzpomínkou byl nález munice ( házených do ohníčků) a vystřelených kulometných pásů- skladoval jsem si je v kůlně .

Poté, co jsem domů přinesl vystřelený "Panzerfaust", maminka nosila do večera na hlavě ve vodě namočený šátek... mně hlaveň krásně voněla...Táta hodil hlaveň do rybníka, moc jsem se na něj zlobil.

Později jsem ji s klukama vylovil.. už byla plná bláta...

Rok 195o (asi) byl rokem šoku) začala nejprve pozvolná kolektivizace, tátovi dílnu sebrali, nechtěl do komunálu a tak jsme "mazali" do Dvora králové nad Labem. Táta musel pistoli odevzdat, ale půjčil mi ji..

Bydlel jsem s rodiči ve Dvoře Králové nad Labem, láska k venkovu ve mně zůstala a tak namísto truhlářem, jsem se učil se ve Vrchlabí ( Fořt) ,jezdit na koni a snil o Velké pardubické--- soboty, neděle kino.

V roce 1958 se začal promítat film "Váhavý střelec" s protagonistou Janem Třískou...v kině jsem seděl dvakrát denně; "žokej" Velké pardubické byl zapomenut...


..do mého života přistoupila slečna Anna, textilní předák fa TIBA Dvůr Králové nad Labem , se svým nápadníkem. Oba ( s nápadníkem ), jsme usilovali zbavit Aničku zátěže panenství, on se učil boxovat boxoval a rozbil mi parádně čumák.

Dospěl jsem tím k názoru, že by se mně to v budoucnu, jako Třískovi, stát nemohlo; moje rozhodnutí být vojákem - parašutistou, nabylo pevnosti skály.

V tomto věku, cca 62 kg a 167 cm výšky jsem poznal též nevyzpytatelnost dívčí plaché duše. Anička, namísto aby obdivně vzhlédla k vítězi, odsoudila mého soka co neurvalce, ošetřila mi rány; jako satisfakci za utrpěná zranění naplnila moji touhu...

Poté přišel domů dopis ... mamka: "Pavlíku, píšou Ti vojáci"....
Přílohy:
The administrator has disabled public write access.
Vygenerováno za 0.204 sekund