Vítejte, Host
Uživatelské jméno Heslo: Pamatovat si mne

Téma: LIBEČEK

LIBEČEK 03. zář 2021 19:49 #14067

  • chmelik1
  • Avatar uživatele chmelik1
  • Offline
LIBEČEK LÉKAŘSKÝ

zvaný také libek, lobeček, vopych, německy Liebstöckel, francouzsky Livéche officinale, španělsky Levistice, rusky: Ljubistok aptečnyj. Také„bylinné maggi“je nejen vynikající, silně aromatické koření, už tradiční v české kuchyni, ale i velice prospěšná bylina a lék na mnoho obtíží.

Anglické označení lovage má nejspíše hodně společného s láskou. Libeček se užíval pro vylepšení všech funkcí pánve, a to ho spojilo s milostným životem po více než 600 let. Nejstarší zmínky o jeho pěstování v Evropě totiž pocházejí už ze 12. století.

A co teprve české pojmenování libý, libé pocity… I to připomíná, že stojí za to libeček využívat. V kuchyni má své pevné místo jako polévkové koření, ale i masovému pokrmu nebo obyčejnému máslu může zpestřit chuť a zajistit vám pochvalu od všech strávníků.

Nejlépe se hodí do tradiční české bramboračky, hovězích i drůbežích vývarů a zeleninových polévek. Nejoblíbenější a také nejčastěji pěstovaný býval v Podkrkonoší, jeho obliba v současné době opět trochu stoupla. Mít libeček na zahradě znamená nejen zásobu koření, ale i léčivo na mnoho obtíží.

Využít se dají nejen listy, ale i semena. Vůbec nejúčinnější jsou kořeny. Výrazná vůně libečku připomíná polévkové koření, k jehož přípravě se rostlina využívá. Ze zahrady ho pak budete mít k dispozici od časného jara až do prvních mrazíků, po nich rostlina zatáhne do země.

Libeček je rostlinou pocházející ze Středomoří. Byl znám v našich krajinách již ve 12.-tém století. Staří Řekové znali jeho chuť a využívali ho jako afrodiziakum. Libeček pochází pravděpodobně z Persie, dnešního území Afghánistánu a Íránu, postupně zdomácněl u Řeků a Římanů. Řekové žvýkali listy pro podporu trávení a k odstranění nadýmání. V římské kuchařce Apicius ze 4. stol., která je uložena ve Vatikánu, najdeme první zmínky o libečku. Po celé střední Evropě směrem na západ libeček rozšířili mniši, kteří jej pěstovali ve zvých kláštěrních zahradách. Také Karel Veliký si jej oblíbil a tvrdil, že každá královská zahrada má mít svůj kout s libečkem. A do Ameriky byl libeček přivezen s novými osadníky.

Libeček je vysoká a rozložitá a také vytrvalá rostlina z čeledi miříkovitých - pomalu rostoucích rostlin, které dorůstají až do výšky 2m. Pěstuje se pro aromatické listy. Využijete ji ale celou, a to jak čerstvou, tak i kořeny. Půda pro výsadbu libečku postačí běžná zahradní (v těžkých, mokrých půdách roste slabě), hluboká humózní s dostatkem živin podpoří růst. Pokud nejsou dlouhotrvající sucha, není třeba libeček ani zalévat. Stanoviště snáší jak slunné, tak i polostinné, jen zcela zastíněná místa vhodná nejsou.

Proč libeček začít používat a konzumovat?
1.) je vynikajícím dochucovadlem v kuchyni od pomazánek, přes polévky, omáčky, masa, luštěnin, salátů, brambor, oddenky libečku a jeho oloupaný čerstvý kořen se dají upravovat jako zelenina, nejlepší jsou pokrájené a přidané do polévky. Plody (semena libečku) mají o něco sladší chuť než listy. Používají se jak k dochucování jídel, tak na výrobu bylinných likérů, kterým dodávají nasládle kořenitou chuť.

2.) k prospěšným vlastnostem libečku patří příznivý vliv na naše zažívání. Zlepšuje trávení a stimuluje produkci trávících šťáv. Může pomoci lidem, kteří trpí nechutenstvím, nedostatečností žaludku a žlučníku, pocitem "těžkého břicha" po jídle a lidem s celkově pomalým zažíváním. Je také účinným pomocníkem pro plynatosti, za tímto účelem můžeme přidávat jeho listy či semena do pokrmů nebo si po jídle připravit slabší čaj z listů a semen, popřípadě kořene.

3.) je také prospěšný pro jedince trpící kloubními potížemi, jako jsou revma, artróza nebo dna. Za tímto účelem můžete použít všechny části rostliny, ale nejvýraznější účinek má v tomto případě kořen. Krátkým povařením sušeného kořene si připravíte čaj, ten pijte několikrát denně. Kořen se dá ale konzumovat začerstva, stačí, když ho oloupete a upravíte jako zeleninu, např. v polévce.

4.) čaj z libečku má výrazné močopudné, a tím i čistící účinky. Naše tělo zbavuje usazených toxických látek, čistí krev. Detoxikační působení se může projevit i lehce zvýšeným pocením po jeho konzumaci, kdy z těla odcházejí škodlivé látky. Často se přidává do bylinných směsí proti potížím s močením, ledvinami a prostatou. Je totiž vysoce močopudný a podporuje vylučování bez ztráty elektrolytů. Tak přispívá k častějšímu močení, a tím tedy i k vylučování ledvinových kamenů. Pozor! Těhotné ženy by se mu však měly raději vyhýbat.

5.) zklidňující efekt libečku pomáhá přirozeně bojovat pro symptomům alergie. Quercetin, to je sloučenina obsažená v libečku, tlumí uvolnění histaminu a zmenšuje podráždění způsobená přecitlivělosti vůči některým složkám přírody. Také se používá jako uklidňující prostředek, který může pomoci redukovat podráždění v plicích a podporovat hojení při některých respiračních poruchách. Libeček se doporučuje také jako přirozený způsob boje proti kožním onemocněním, jako je dermatitida a akné. Přesný mechanismus účinku není zcela objasněn, ale tradiční přístupy k péči o pleť jej hodně využívají.

A netradiční libečkové pesto s těstovinami:

dvě větvičky libečku, hrst oloupaných mandlí, tři stroužky česneku a olivový olej nasekejte v elektrickém sekáčku, až se hmota spojí. Přidejte asi čtyři lžíce nastrouhaného parmazánu (lze i kousek sýra Gran Padano na kousky, v případě nouze prostě tvrdý sýr), dosolte a opět chvilku mixujte. Pesto zamíchejte do uvařených horkých těstovin, můžete přidat ještě strouhaný sýr, zakápnout olivovým olejem a posypat něčím zeleným nebo dozdobit na talíři malými rajčátky...

Pokud vařím brambory zbavené slupky jako přílohu, tak samozřejmě kromě soli, kmínu, cibule a česneku přidávám i pár lístků libečku. Jednak to příjemně voní, ale ta chuť těch brambor! Zkuste a už brambory bez přidání libečku vařit nebudete...

R/3
The administrator has disabled public write access.
Vygenerováno za 0.138 sekund