CO NEVÍME O SPARTAKIÁDĚ?

KE spartakiádě bych ještě doplnil, že naši skladbu cvičilo 8 spartakiádních pluků a každý pluk se skládal z 5 praporů.

Prapor měl 400 cvičenců, takže pluk tvořilo 2000 lidí.

Celkem pak na ploše bylo 16 000 cvičenců v 8 spartakiádních plucích a v závěru se stavělo 40 pyramid.

Co pyramida to jeden prapor, který tvořilo 400 lidí.

Při cvičení uvnitř pyramidy doslova a do písmene pršelo - pot cvičenců.

R/4

---

Během našeho pobytu na Vypichu jsme dostali také vycházky, jejichž systém byl následující. Pustila se skupina lidí, nejdřív to byli poddůstojníci. Návrat musel být do 19:00. pokud by se někdo opozdil, tak druhý den nešel ven nikdo a další den zase malá skupina, jako v prvním případě. Jestli-že se všichni vrátili včas, tak další den šli další v poněkud větším počtu a zase do 19:00. tento návrat byl z důvodu, že budíček jsme měli ve 2 hodiny ráno. Když na mě přišla řada, tak jsem si řekl, že navštívím své příbuzné, kteří bydleli na Žižkově.

Popovídal jsem si s nimi a pak jsem se rozhodl k návratu. Protože jsem se ještě chtěl trochu podívat po Praze, tak jsem si řekl, že půjdu pěšky. Šel jsem tedy ze Žižkova dnešní ulicí Seifertovou až pod viadukt a tam jsem zahnul doleva kolem Wilsonova nádraží k Národnímu muzeu, podél Václavského náměstí dolů a pak doprava po Příkopech přes Náměstí Republiky a přes Vltavu na Letnou. Pořád jsem měl dost času, přešel jsem Letnou a došel k Prašnému mostu, kde je směrem doprava odbočka do Dejvic. Tam už jsem si s časem tak jistý nebyl a uvažoval jsem o cestě tramvají. Bohužel, všechny tramvaje byly beznadějně narvané (tehdy se jezdilo s tramvajemi, které měli otevřené dveře a stálo se i na stupátkách). Viděl jsem, že to je beznadějné a tak jsem od toho Prašného mostu nasadil indiánský běh. Na Vypich to bylo ještě celkem dost daleko, tu poslední fázi jsem už musel absolvovat během. Podařilo se mě dostat na bránu slabých 5 minut před 19. hodinou.

Nástup vojáků při zahájení naší skladby se skládal ze 3 proudů. Jako první vyjeli na plochu otéčka, ze kterých vyskakovali tzv. směrníci. To byli cvičenci, kteří se po určitých vzdálenostech stavěli na značky. Jako druhý proud tam vběhla další skupina cvičenců a třetí napochodovala na zbytek značek. My jsme měli největší obavu z toho, abychom se včas dostali na svoji správnou značku, protože ta plocha strahovského stadionu když člověk stojí na ploše je neskutečná. Nakonec ale dopadlo vše dobře.

Lubomír Fajtz

trasa ve fotogalerii:

Nevíme sice, jaký projev a jaká zázračná "opatření" nám chystá zázračný "ministr zdravotnictví republiky české...," ale může si vzít , při svém vzdělání, poučení od Edwarda Aloysiuse MURPYHO.

Edward Aloysius Murphy Jr. .... také Edward A. Murphy- americký letecký inženýr, pracoval na bezpečnostním systému letadel.

Přidejme na noční stolek jeho dílko: Murphyho zákony (1970) s citátem úvodním: "Jestliže se něco může pokazit, tak se to pokazí".

MURPHY se narodil v zóně Panamského průplavu (1918) - nejstarší- následovali další 4 sourozenci. Vystudoval West Point - 1940- v roce 1941 - armádní pilot - létal celou válku a dosáhl hodnosti majora.

Po válce: Technologický institut leteckých sil Spojených států- důstojník výzkumu a vývoje (vývojové středisko na Wrightových - Pattersonově základně leteckých sil - Dayton- stát OHIO. Vysokorychlostní rakety ( projekt USAF MX981, 1949)...zřejmě zde jej vedly výsledky k formování základních zásad MURPHYHO ZÁKONA.

Citáty stěžejní:

" Jestliže jde vše podle plánu, stala se někde chyba."

" Zkušenost je věc, kterou získáš až potom, cos ji potřeboval."

"Délka minuty závisí na tom, na které straně od záchodu se nalézáš."

"Jestliže se cítíš dobře, uklidni se, ono tě to přejde."

"Jestliže přestoupíš do jiné fronty, ta, kterou jsi právě opustil, začne postupovat rychleji."

" Nejhorší je dostat průjem v zácpě."

AKTUÁLNÍ PRO ČR:

" Usměj se, zítřek bude horší! "

Vybral s úsměvem: " co jsme si zvolili, to po zásluze máme!" R/1