Suroviny:
asi 80 dkg vepřové plece
stejné množství kysaného zelí... je -li moc kyselé, propláchneme lehce vodou, necháme okapat
2 velké cibule
mletou papriku a kdo má rád, i přiměřeně pálivou ( dle chuti)
2 stroužky (větší)- česneku
1 kelímek šlehačky ( smetany na vaření)
asi 0.7 litru sladšího vína ( v nouzi vývar, nebo jen vodu.. ale je to škoda)
sůl
tuk na smažení cibule, nejlepší sádlo- vůbec už ne máslo, potom olej neutrální

Postup:

Maso nakrájíme na kostky, cibuli nadrobno, zelí, pokud v je větší, překrájíme...vezmeme polovinu tuku, cibuli (jednu) na ní osmažíme, na chvilku odstavíme a přimícháme papriku, (polovinu) POZOR! ráda se připaluje!!poté vložím maso a orestujeme jej. Maso pustí šťávu, začne se Přichytávat na dno pánve, a my začínáme podlévat vínem ale pozor, maso v něm nesmí plavat!! mělo by být nejméně čtvrtinou nad tekutinou...

Maso se nám krásně dusí, vše voní a my si na druhé části tuku na další pánvi )osmažíme druhou cibuli, přidáme papriku a zelí dusíme...

Sledujeme až jsou oboje (maso i zelí měkké), smícháme obě pánve, dochutíme solí ( pozor, zelí je slané, pracovat s citem!!!) dochutíme třeným česnekem( nám se letos v guláších velmi osvědčil česnek sušený, mletý), nyní vše promícháme se šlehačkou...

Segedín by měl jeden den ležet a podávat by se měl pro dospělé s panákem slivovice, měkkým chlebem.. no většinou se k němu podává knedlík...

Protože jde o specialitu kuchyně maďarské, požádali jsme paní Annu Burešovou, jejíž rodové kořeny sahají do oblasti Uher, aby k našemu "vojenskému segedínu připojila své zkušenosti...a ještě, podíváte-li se na její specialitu uvedenou v Magii chutí! níže, má více jak 200 přečtení... pochvala!

R/1

A je to tady

paní Anna asi zaklela.. maďarské průpovídky rozhořčených kuchařek neumíme a proto jen pokorně sepisujme j e j í variantu "maďarského guláše" jak se po staletí vařil v jejich maďarské domovině...
... tak to je pro mně novinka, jednak: dělat to na pánvi.. jí "to" vařím v 5-6 litrovém hrnci.. pak také více cibule.. a dělám nejdříve jako maso na guláš, když je poloměkké přidávám propláchnuté zelí...vše v jednom, ne zvlášť !!! babička vždy tvrdila (i teta), že že maso musí natáhnout zelím a zelí gulášovým základem.. jinak to n e n í !!! segedín! A smetana na závěr? půl smetany ke šlehání 31%, lépe je 33% a pak celý kelímek zakysané té 20% smetanu na vaření 12% jsme si nezvykla vůbec kupovat...
a ještě: do gulášového základu zalitého zásadně! vývarem, je nutno dát do "čajítka" gulášové koření- nové koření, pepř a nalámaný bobkový list!!a hlavně kmín!! bez kmínu naní segedín segedínem !!!

R/3

Tak!

O tokajské nás paní Anna, jako zapřísáhla abstinentka připravila...s tou smetanou je asi pravda, Maďaři měli své volně se pasoucí krávy...my máme mléko a "smetanu" bůh ví z čeho a za nedlouho ještě mleté cvrčky...
Kdo ví, jaký segedín se bude vařit, bude-li se vařit vůbec.. za deset, patnáct let...

Kompromis:

Souhlas s receptem paní Anny.. Tokaj budu popíjet při vaření, udělám "to" v jednom hrnci, nebudu špinit nádobí... kupodivu.. ke slivovici a pivu připomínky nemá..

tak, veteráni, zástěru v maskáčovém provedení a v pátek "jdeme na to" jen "srabi" ale půjdou na tandem!!

- makejme na tom jako "sólo"!!! případně dejte vědět, jak jsme "dopadli"!!!

R/1