r.1683 Plzeň - založen 35.pěší pluk - legendární "pětatřicátníci"- nejslavnější vojenská jednotka " císařsko-královský pěší pluk č.35. Vznikem ČZ přejmenován na 35.pěší pluk. Od roku 1920 sloučen se 35.střleckým plukem italských legií - jako pěší pluk 35. V roce 1923 nesl čestný název "Foligno".

HESLO na plukovním praporu " VYTRVÁME,DOKUD NEZVÍTĚZÍME".

V roce 1993 na tradice 35.pěšího pluku oficiálně navázal 21.mechanizovaný prapor České armády.

8.května 2001 21.mechanizovaný prapor dostal čestný přídomek " Pětatřicátníci". Jejich posádkou se staly Janovice nad Úhlavou. Zúčastnili se bojových misí v Bosně a Kosovu. Útvar je zrušen v roce 2004.

1.1.2004 - historii "pětatřicátníků! přebírá jednotka Aktivních záloh AČR Plzeňského kraje-171.pěšé rota. je nadále pokračovatelem "Pětatřicátníků"- předán ji slavnostní prapor.

r.1919 -spáchán atentát na prvního československého premiéra Karla KRAMÁŘE. Pachatel - osmnáctiletý Alois Šťastný.

8.ledna r.1919 vycházel první ministerský předseda Československé republiky ze své pracovny na Pražském hradě, byl vyzván ke schůzce s nějakým mladíkem " který na něho na chodbě čekal". Když se předseda Kramář přiblížil, mladík vytáhl revolver a střeli Kramáře do prsou. Zafungovala šťastná náhoda- kulka nezasáhla tělo, ale zastavila se v peněžence, kde měl Kramář i pouzdro na cvikr a přezku šlí ! Střelcem byl levicově orientovaný A.J.Šťastný...

zdroj: KLIMEK,A. Velké dějiny Koruny České XIII. Praha, Litomyšl 2000. s.58 upraveno R/1

ARMÁDNÍ GENERÁL - JOSEF ŠNEJDÁREK

Když v československé armádě bojovali Senegalci

Existují historické události, které svým průběhem překonají kdejakou filmovou grotesku. A právě v dnešní neveselé době je dobré si je připomínat.
Kdybychom celý příběh pojali jako komedii, hlavním režisérem i scénáristou by byl armádní generál Josef Šnejdárek, osobnost velmi zajímavá. Dovolte mi tedy jeho stručné curriculum vitae.

Narodil se 2. dubna 1875 v Napajedlích a již v jinošském věku to nebyl hošík, který by se zrovna řadil povahou mezi běžné vrstevníky. Svědčí o tom následující historka. Pravděpodobně ovlivněn dobrodružnou četbou se ve třinácti letech rozhodl stát cařihradským pašou. Není jasné, jak to chtěl provést, ale po útěku z domova se dostal až do Terstu, kde celou misi z důvodu nedostatku financi vzdal a nechal se dovést svým strýcem zpět do vlasti.

Je pak pochopitelné, že prarodiče, kteří Josefa vychovávali, usoudili, že pro hocha bude nejlepší, když bude zapsán do vojenské kadetky. Tak začala vojenská kariéra Josefa Šnejdárka.


V roce 1895 získává hodnost poručíka a je umístěn k 14. praporu v Innsbrucku. Rutinní služba v armádě je pro něho asi velká nuda, protože jakmile dostane dovolenou, hlásí se jako dobrovolník do turecké armády a bojuje proti Řekům. Za tento malý "vedlejšák" dostává trest 30 dnů vězení a přemýšlí o odchodu z armády. Tu skutečně v roce 1896 opouští, aby vstoupil do armády jiné, francouzské Cizinecké legie a následně bojuje v Maroku.

V době 1. světové války je v bojích s Němci na západní frontě několikrát zraněn a v roce 1917 přechází do československé armády ve Francii. V roce 1919, už v Československu, se zúčastňuje operací v rámci polsko - československé války a bojů proti maďarským bolševikům.

A právě tehdy se událo něco, co nemá v historii naší armády obdoby. V tu dobu probíhaly tvrdé boje kolem Zvolena a Šnejdárek měl zaútočit na Maďary ve směru Levice od severu. Byl v prekérní situaci, protože věděl, že útok bez záloh nebude úspěšný. Rozhodl se tedy ke lsti. Poručil, aby se sto vojáku převléklo do plátěných hadrů, začernili si tváře a na hlavy si uvázali z šátků turbany. Pak měli vyrazit vlakem směr Košice, na každé zastávce vystoupit, nesrozumitelně drmolit a občas říct Senegal. Díky maďarským špionům se za krátkou dobu už vědělo o Senegalcích v Pešti. Dle vyhodnocení maďarských stratégů měla posila Čechoslovákům přijít z Balkánu přes Rumunsko. Mělo se jednat o dva pluky Senegalců v počtu 6000 vojáků. Ve štábu, ale především na frontě zavládla panika a zděšení. Zkazky o tom, jaká zvěrstva tito "divoši" provádějí, hnaly bolševiky ve strachu ze zajetí pryč z bojiště. Netušili, že všichni ti "Senegalci" jsou kluci z pražských Vršovic.

V roce 1940 odchází Josef Šnejdárek do Francie a slouží v československé exilové armádě. Po porážce Francie, odjíždí do Casablanky, kde 13. května 1945 umírá.

Autor: Petr Omelka | středa 30.12.2020

Zdroj: omelka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=763150)

Poslední místo odpočinku pana generálka v Napajedlích /Napajedlech máme , mimo jiných i občasné péči i my- redakce www.svvz.cz R/1

11.11.2020 v 11:00 Den válečných veteránů III - Pomník sovětských a rumunských vojáků II.SVĚTOVÉ VÁLKY

Pomník obětem II. světové války- napajedelským občanům...pomník vojákům sovětské a rumunské armády padlých v bojích o Napajedla- na konci letcům amerického bombardéru /sestřelený v okolí Napajedel/ zavražděných po nouzovém přistání zuřivým nacistou... s modlitbou zapalujeme svíčku a vojácká čest...

11.11.2020 v 11:00 Den válečných veteránů II. - Legionář JOSEF ŠNEJDÁREK

VOJÁK, RVÁČ, GENERÁL, legenda nové československé armády... "pochoduj, nebo zemři"...

Tři rudé karafiáty...a čest rudého baretu..


PANE GENERÁLE!

11.11.2020 v 11:00 Den válečných veteránů I. VOJÁCI I. SVĚTOVÉ VÁLKY


Vojáci války prvé... i oběti válečných útrap...jména vytesaná do napajedelského pískovce a RUDÁ RŮŽE...

zde nám paní Alena sdělila mnoho, co se již z učebnic našich vnuků ztratilo...


Den válečných veteránů ve vzpomínce roku 2020.

PREZIDENT REPUBLIKY UDĚLIL DNE 28. ŘÍJNA 2020 STÁTNÍ VYZNAMENÁNÍ

Prezident Miloš Zeman u příležitosti státního svátku ocenil válečné veterány či zástupce armády, policie, hasičů i zdravotníků za jejich boj proti epidemii koronaviru. Celkem Zeman vyznamenal 38 osobností.

ŘÁD BÍLÉHO LVA:

Nejvyšší státní vyznamenání dostali:

• In memoriam legionář, odbojář a oběť justiční vraždy komunistického režimu armádní generál HELIODOR PÍKA.
• Bojovník z východní fronty druhé světové války genmjr. v.v MILOSLAV MASOPUST
• in memoriam válečný letec genmjr. v.v FRANTIŠEK CHÁBERA
• in memoriam válečný letec plk. JOSEF KOUKAL

MEDAILÍ ZA ZÁSLUHY prezident ocenil :
• armádního specialistu plk. PETRA ŠNAJDÁRKA, který se významně podílí na projektu takzvané chytré karantény.
• Vojenského historika plk. gšt. v zál, EDUARDA STEHLÍKA
• Brig.gen. MARTINA VONDRÁŠKA (PČR)
• Plk. DANIELA MIKLÓSE (HZS)
•
MEDAILI ZA HRDINSTVÍ
• obdržel prap. VLADIMÍR ŠUPA. V roce 2009 přišel na misi v Afghánistánu o část nohy poté, co najel s vozidlem na minu. I přes vážné poranění pokračuje v práci pro armádu jako instruktor.

---

fotogalerie:
ŘÁD BÍLÉHO LVA
-armádní gen. HELIODOR PÍKA
-genmjr. MILOSLAV MASOPUST
-genmjr. FRANTIŠEK CHÁBERA
-plk. JOSEF KOUKAL

MEDAILE ZA ZÁSLUHY
-plk. PETR ŠNAJDÁREK
-plk. gšt. v zál, EDUARD STEHLÍK

MEDAILI ZA HRDINSTVÍ
-prap. VLADIMÍR ŠUPA

Voják se stará, voják má!! Redakce svvz.cz se stará...

21. SRPEN 2020 Lesní hřbitov Zlín - vzpomínkový podvečer zesnulých vojáků a prvních obětí okupace v roce 1968. Redaktoři: Pavel Chmelík a Irena Spasová.

1.Přivítal nás poklidný podvečer vlídné atmosféry "spících"... kolikrát jsme již šli tou cestou, jarem, horkým létem i zasněžených vrcholků hrobů?

2. vzpomínka druhá- těmito dveřmi jsme vyprovázeli velikány zlínské veteránské "gardy" obřadní síň krematoria: Přemysla SVOZILA, Alfonze KOLÁŘE i Františka POSPÍŠKA.

3.Symbol VÍRY.

4.Modlitba VOJÁKA...

5.Stráž.

6.Zapalujeme svíčky,...všem..

7.POKORA.

8.I my tou cestou do Modré roty, půjdeme...

9.Ocházíme.

21. června 1949 byl v Plzni na Borech, popraven oběšením divizní generál Heliodor Prokop PÍKA, později armádní generál i.m. , československý voják a legionář, první oběť komunistického režimu.

- 1915 ukončil studium na českém gymnaziu v Opavě a začal studovat farmacii.

Narukoval k pěšímu pluku č.15 Opava.

1916 povolán v řadách 15.zeměbraneckého pluku na frontu /Halič/, 28.července 1916 zajat.

Přijat ze zajateckého tábora do Legií - Československé střelecké brigády. Vojín.

---

1917- přesunut na příkaz T.G. Masaryka přes Anglii do Francie- intenzivní výcvik -vojín střeleckého pluku

Pro lékárenskou praxi zařazen ke zdravotní službě -21.čs.střelecký pluk francouzských legií- povýšen na četaře, později do hodnosti poručíka. prošel těžkými boji na alsaské frontě./1918- Chapagne, Aisna, Terron. Několikrát vyznamenán za chrabrost.

9.1.1919 - poručík v ČSR, nasazen do bojů o polské Těšínsko- poté na slovenskou frontu- po skončení vyslán ke studiu na École spéciale militaire v Saint-Cyr Francie- poté zařazen jako učitel na Vojenské akademii v Hranicích.

1921- se oženil a narodil se syn Milan.

1923- kapitán Heliodor Píka je povolán na hlavní štáb Československé branné moci v Praze.

1926-1928 - jeden ze tří důstojníků vyslán na Vysokou školu vojenskou v Paříži.

1932- vojenský atašé v Bukurešti- mimořádně významné postavení.

1937-povolán zpět na MNO

1.ledna 1938 povýšen do hodnosti plukovníka generálního štábu.

Po okupaci se dostal přes Francii do Londýna- k Janu Masarykovi. Pomáhal uprchlíkům z protektorátu- zejména demobilizovaným vojákům.

Fašistický puč v Rumunsku přivodil jeho zatčení- chráněn diplomatickou imunitou propuštěn a převelen do Istanbulu.

V Istanbulu se setkali s podplukovníkem Ludvíkem Svobodou. Podplukovník L.Svoboda požádal plukovníka Píku, aby předal žádost E.benešovi o podporu spolupráce se Sovětským svazem, zejména založení vojenského vyslanectví v Moskvě. Přijato.

1941.

Druhé setkání s podplukovníkem Svobodou. Schůzky se zúčastnil sovětský generál Fokin- navrženo vytvoření československých jednotek na území SSSR a vytvoření zpravodajské spolupráce.

18.července 1941 dohoda podepsána, plukovník Heliodor Píka se stává vojenským atašé a velitelem mise Československé armády v Moskvě. Tajnou depeší varuje E. Beneše o poválečném uspořádání Československa ve stylu "diktatury proletariátu". Edvard Beneš nereaguje. Zato proti jmenování H.Píky velitelem mise protestují zástupci KSČ Klement Gottwald a Václav Kopecký...

1942. Plukovník Heliodor Píka formuje první část československé armády z dobrovolníků- zajatců v sovětských zajateckých táborech. Jednotce velí Ludvík Svoboda- zakázána je politizace jednotky. Klement Gottwald zuří...

Září 1943- již 1.čs samostatná brigáda se přesunuje na frontu- zapojuje se do bojů o Kyjev a získává respekt u sovětského vojenského velení.

V listopadu 1943 se účastní slavnostního podpisu československo- sovětské spojenecké smlouvy.

Prosinec 1943 - povýšen na brigádního generála.

Srpen 1944 - Wehrmacht obsazuje Slovensko.

Generál Píka žádá J.V.Stalina o podporu slovenských povstalců Rudou armádou. Stalin nařizuje dodávky zbraní, maršál Koněv je pověřen vypracováním a zahájením karpatsko-dukelské operace. Generál Píka žádá, aby československým vojskům velel LSvoboda- zamítnuto. V této době již plně Moskva spolupracuje s Klementem Gottwaldem. Sovětské velení žádost H. Píky ignoruje. taktika užívaní Rudou armádou spočívající v masových ztrátách není vhodná pro malou armádu československou. Příliš vysoké a zbytečné ztráty Edvard Beneš přehlíží. Je přece válka...

Květen 1945- brigádní generál Heliodor Píka je povýšen zpětně k datu 1.května 1944 do hodnosti divizního generála. Současně nastupuje funkci náměstka náčelníka generálního štábu Československé armády. velení Rudé armády jej odměňuje dvěma vysokými vojenskými vyznamenáními.

Divizní generál Heliodor Píka je jmenován členem československé delegace na straně vítězných spojenců k dojednání mírových smluv.

8.březen 1948.

Kancelář náměstka náčelníka generálního štábu je uzamčena a zapečetěna. Sekretářka vyřizuje vzkaz, že pan generál je nemocen a má se dostavit do vojenské nemocnice k léčbě žlučníku. Ta je skutečně provedena...

Do nemocnice je mu dopraven 1.června 1948 rozkaz o propuštění z armády a převedení nikoliv do zálohy, ale do výslužby.

Za několik dnů poté- zatčen Státní bezpečností. Obviněn z velezrady, vlastizrady a špionáže ve prospěch Velké Británie. Vyslýchán za použití středověkých metod.

26.ledna 1949 - "Státní soud" vyslovuje rozsudek- trest smrti. Oběšením.

Vrátíme-li se , ohlédnutím za politickými procesy - jimi byla nesporně i poprava českých pánů 21.června roku 1621.

Ani Habsburkové se neodvážili popravit významné osobnosti z panského stavu potupným oběšením.

Československá komunistická "justice", kde se mohl stát prokurátorem, soudcem kdokoliv na schůzi " proletariátu" zvolila namísto popravy generála "zastřelením" , provaz.

Ministr národní obrany Ludvík SVOBODA svému kolegovi, s nímž bojoval na frontě, milost prezidentu republiky nedoporučil...

Proti trestu smrti se nepostavili ani Sověti. Protestovala jen rodina, představitelé Místního národního výboru ve Štítině a bývalý náčelník francouzské vojenské mise v ČSR Luis FAUCHER.

Ludvík Svoboda v roce 1968 již ve funkci prezidenta učinil pro generála Heliodora Píku přece jen dvě věci.

V době, kdy byl generál Heliodor Píka vězněn na Borech, kde čekal na smrt, byl vězněn i jeho syn Milan- příslušník Britského královského letectva. Pro naprostý nedostatek důkazů byl propuštěn...

V roce 1968 na pokyn prezidenta Ludvíka Svobody projednal případ "Píka", vojenský soud v Příbrami.

Zjistil, že je generál Heliodor Píka nevinen. V roce 1968 ale nedošlo k plné rehabilitaci popraveného generála, věc byla obestřena " vojenským tajemstvím" .

Ta byla "prolomena" až po roce 1989- později vznikl dokument "Proč vás zavraždili, generále?" a napsáno několik děl...

S panem generálem Heliodorem Píkou se můžeme setkat u jeho pamětní desky jak v rodném Štítině, tak v Plzni- také před Generálním štábem Armády České republiky v Praze.

Generál Heliodor Prokop PÍKA byl VOJÁK!

Zdroj: osobní archiv- zpracoval R/1

Rukávové nášivky našeho webu SVVZ.CZ

..od skvělých dam z firmy koos.cz/