Kolega STANISLAV LACINA
Narodil se v roce 1942 v Praze a když mu bylo sedmnáct let tak se na letišti v Letňanech se upsal parašutismu. ZVS si "odkroutil" Holešově, kde chodil skákat do tamního aeroklubu. A tak ho brzy vytáhli do Prostějova - do Dukly.
Na soutěži v Karlových Varech si zlomil kotník, ale nakonec se přece jen probojoval do užšího výběru státního reprezentačního družstva. Tam se ho ve funkci trenéra družstva mužů ujal Jaroslav Jedlička. Standa svůj handicap v počtu seskoků odbourával individuálním přístupem a dokonalým rozborem jednotlivých fází akrobacie i seskoků na přesnost přistání tak, že se brzy začal přibližovat výsledkům kamarádů z Dukly. A splnil se mu sen – v roce 1972 byl nominován na VI. mistrovství světa do USA!
Dále už pokračuje kolega Stanislav Lacina:
„V roce 1972, jen několik dnů před samotným odletem na MS v USA, mi náměstek FMV Vosecký sdělil, že se mistrovství účastnit nemohu proto, že můj blízký rodinný příslušník emigroval, a že by mi tam mohli ublížit…Tímto jsem na reprezentaci na nějaký čas zanevřel.
Náčelníkem Aeroklubu Praha jsem byl v první polovině roku 1973 informován o tom, že následující MS by se mělo konat v Maďarském Szolnoku a byl zaznamenán i zájem o mou účast - pokud ovšem doženu mou velkou pauzu v tréninku.
Tréninkové seskoky jsem však mohl provádět jen v AK Praha v nesrovnatelném počtu a úrovní záznamů například se sportovci z Dukly Prostějov. Musel jsem proto i mnohokrát značně riskovat, každý tréninkový seskok akrobacie ze 2000 metrů jsem využíval i pro nácvik přesnosti přistání.
S přihlédnutím k mnohdy značnému rozdílu v určení vyhovujícího místa vysazení pro akrobacii a pro měřitelné výsledky přesnosti přistání v pískovém kruhu - v padákovém záznamníku jsem měl uvedeno povolení od vedení - podepsané plk. Kučeravým, že mohu provádět seskoky pro nácvik akrobacie do rychlosti větru 10 metrů za sekundu.
Za těchto podmínek jsem byl mnohdy nucen si pro přesnost přistání vyhledávat i náhradní cíle na tvrdé letištní ploše, jako například krtince nebo pampelišky. Mnohdy to byla tvrdá, až nebezpečná přistání - vždy po větru!
Na posledním soustředění na letišti v Hořicích, kdy jsem již měl splněny podmínky pro účast na Mistrovství v Maďarském Szolnoku - asi 8 dnů před plánovaným odletem jsem utrpěl úraz bederní páteře.
Pro pískový přistávací kruh zde byl použit velice sypký "sklářský" písek a při mém přistávání za dost vysoké přistávací rychlosti na padáku UT-15, jsem se nejprve dotkl cíle s nohama v přednosu, pak jsem pokračoval dále v letu asi 3,5 metru, kdy se mi nohy zabořily do sypkého písku. Došlo ku prudkému zbrždění, náhlému předklonu přes záložní padák a úrazu bederní páteře.
Vypůjčil jsem si auto, odejel do nemocnice a po provedené zdravotní kontrole, kdy mi sdělili, že případné poškození míchy zcela nehrozí. Následující den jsem se po provedeném a značně bolestivého seskoku rozhodl, že se MS zúčastním a odjedu. Slíbil jsem předtím, že mikrobusem Š-1203 odvezu do Szolnoku naše závodní padáky.
Na MS se nám dařilo, mé výsledky na přesnost přistání byly velmi dobré, trenérem jsem byl požádán, i přes mé začínající být zjevné bolesti, zda bych nezvládl i poslední disciplínu - skupinové seskoky na přesnost přistání čtyřčlenného družstva. Seskoky následovaly v krátkém časovém odstupu po sobě a povedlo se! Vyhráli jsme a získali titul ABSOLUTNÍ MISTŘI SVĚTA“, uzavírá Standa své vyprávění.
Kolega Stanislav Lacina je také držitelem Stříbrné medaile z Mistrovství Evropy z roku 1975, Mistr republiky za rok 1977 a mnoha dalších. Byl 9 let členem státní reprezentace, 4 roky kapitánem reprezentačního družstva, 5 roků předsedou ústřední trenérské rady ČSSR, je nositelem zlatého odznaku FAI (Mezinárodní letecká federace) se 3 diamanty. A uskutečnil celkem 4224 seskoků padákem, z toho mnoho propagačních.
Jedny z posledních seskoků Standa provedl společně s veterány z KVVV Praha, společně s dalšími legendami československého parašutismu, jako například s Jiřím Urbanem nebo Bořkem Vejvarou - o těchto pánech naleznete informace zde:
www.kvvvpraha.cz/vyznamne-osobnosti/
S pozdravem Milan Krejza.