NAPAJEDLA.

Rudolf FIRKUŠNÝ. 11.února 1912 Napajedla - 19.července 1994 Staatsburg, stát New York, USA. Hudebník světové jména.

Klavír: mimořádná hudebnost, expresivní projev, skvělá technika hry.

Repertoár: raný klasicismus- moderna 20,století.

Hodnocení: mimořádné nadání od dětství, houževnaté úsilí, vynikající smysl pro sloh a stavbu každého díla.

Postavení: stavěn mezi přední světové klavíristy 20.století.

Narozen: v prostém napajedelském domu. Poslední ze tří dětí. Rudolf Firkušný, otec, notářský koncipient jej počal v chudobě. Krátce nato odešel tam, odkud se nelze vrátit. Vdova se třemi dětmi se přestěhoval do Brna- za chlebem. Malý Rudolfek v kalhotkách se záplatami po starších bratrech měl talent. Dostal se ke klavíru ve třech letech. Chvíli poslouchala potom vyťukal lidovou písničku.

Rudolf dítě: náhoda přeje talentu, na jednom z "minikoncertů" dětí přichází Leoš JANÁČEK. Pětiletý chlapec má ještě záplatované kalhoty, v zápětí dostává nové spolu s profesionálními učiteli. V té době je Janáčkova varhanní škola (1919) povýšena na samostatnou konzervatoř. Hudební teorii Rudolfa vyučuje sám velikán Janáček, klavírní hru jemná Růžena Kurzová. Není "někdo" , je manželkou tehdejšího nejvýznamnějšího českého klavírního pedagoga Viléma Kurze.

14.července 1920: Osmiletý Rudolf má již svůj první frak. Uklání se udivenému publiku, zaboří ruce mezi bílé a černé. Sál vydechne úžasem. Grieg. Mozart. Dvořák. Chopin. Zpocené tělíčko se uklání. Maminka ukládá do pokladničky první výdělek. Otec se na nebesích nadýmá pýchou. Syn chudého právníka vstupuje na prkna světa

14.leden 1923: Sebevědomí jedenáctiletého. Prvně vystupuje jako sólista České filharmonie. Mozart- Koncert D-dur.

Říjen 1926. Vídeň. " Jakýsi český chasník, smějí se hudební kritici ve Vídni. Do chvíle, než v zákulisí se sklenku šampaňské zazní " Československý objev."

1927 Berlín. 1928 Paříž.

Lány- koncert pro PANA.března 1939 prezidenta.

Pan prezident je znalcem, nejen politiky. Oceňuje Rudolfa Firkušného vysokým honorářem, poskytuje mu státní studium k dalšímu vzdělání. Patnáctiletý chlapec odchází studovat do Paříže. Máma mu na cestu peče buchtu, jakou mu pekla v Napajedlích. Už je v ní ale velká hrst rozinek a slaná slza rozloučení.

PAŘÍŽ

Masarykovo studium umožnilo Firkušnému studovat u profesora Cortota / francouzská klavírní škola/. V Berlíně studoval u profesora Artura Schnabela klavírní školu německou.

1931- závěrečným koncertem na Žofíně končí Rudolf Firkušný mistrovskou školu Pražské konzervatoře, co "dokonalý virtuos".

Nad Evropou se stahovala hnědá mračna. 3. března 1939 se MISTR s českým publikem loučí koncertem s Českou filharmonií pod taktovkou Rafaela Kubelíka. Emigrační cesta vede přes Franci, po její okupaci přes Španělsko a oceánem do Nex Yorku....po celou dobu okupace koncertoval ve všech významných městech USA.

Do vlasti se vrátil krátce po osvobození- triumfoval Dvořákovým klavírním koncertem na 1.ročníku Pražského jara 1946, aby o dva roky později vlast opustil do roku 1989.

Nelze dobře vypočíst všechny pocty a uznání, jichž se mu dostalo.

19. července 1994 podléhá ve svém letním sídle blízko New Yorku těžké chorobě.

Do vlasti se přece jen vrací. V roce 2007 společně se svojí ženou je uložena na čestné pohřebiště Ústředního hřbitova v Brně.

Z rozsáhlého, členitého materiálu - silně zkráceno, upraveno R/1

25.listopadu 2005

SLOVÁCKÝ VERBUŇK je zapsán organizací UNESCO na seznam Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva.

Slovácký verbuňk je mužský lidový tanec- ze Slovácka.

Tanec má předem jen přibližný rámec, nikdy přesně nevíme, jak jej ten který tanečník provede. Vždy improvizuje- zrychluje tempo, jeho taneční prvky gradují. Tančí jej pouze muži při cimbálové muzice, výjimečně při dechovce.

Tanečník nejprve zazpívá jednu z verbuňkových písní - následuje instrumentální přehrávka- tanečník zvedne ruce nad hlavu a se zvednutými tančí. Následují poskoky, výskoky, podřepy, otočky a potlesky rukou. Zpívané a tančené sloky se střídají, roste tempo i počet provedených prvků.

Verbuňk tančí někdy jeden "sólista", někdy tančí skupina, ale vždy si každý tančí "po svém"... kombinace uvedených prvků se nazývá cifrování. Zatančí jej pouze chlap v dobré fyzické kondici, se smyslem pro rytmus, gradaci hudby, musí znát množství lidových písní a hlavně být pro takový tanec zaujat a nadšen.

Verbuňk se nedá naučit.

Verbuňk dostává slovácký "ogara" od Boha do kolébky- SUDIČKY VERBUŇK NETANČÍ...

Zalistujeme-li v historii - najdeme název tance v německém werbung - získávání nových vojáků do armády. Tancem se loučil odvedenec - dával jím najevo svoji kondici potřebnou pro náročnou vojenskou službu, samozřejmě lákal "dívku" k něžnému rozloučení...

Nyní se verbuňk tančí na Slovácku při hodech, fašanku, vinobraní, folklórních slavnostech nebo i na "obyčejné" tancovačce. Největším lákadlem je verbuňk na Mezinárodním folklórním festivalu ve Strážnici.

Pouze jižní Moravané ví, že se /ač ne oficiálně/, jednotlivé druhy verbuňku rozdělují, Moravanka pohlédne na jeviště a "zahlásí" ..."jede horňácký"...

My, kompars na Moravu se přiženivší, jsme pouze nadšenými obdivovateli- od svých manželek, rodilých Moravanek víme, že jsou verbuňky rozděleny na:

. podlužácký

. hanáckoslovácký

. horňácký

. dolňácký

také na:

. strážnický

. kyjovský

. uherskohradišťský

. uherskobrodský

Verbuňk

nelze tančit v riflích- ke každému druhu patří ten který kroj a to které nářečí a v něm složená píseň.

Vedle verbuňku se tančí, aby nebyly dívky ošizeny, zejména na Kyjovsku, kolesové, jednoduché tance.

Také další, čistě mužský tanec-odzemek (obuškový). Ten se výrazně odlišuje- například obutím.

Verbuňk se tančí v pevných botách na podpadku "čižmách"- odzemek se tančí v "měkkém obutí" krpcích"...

POZOR!!

Slovácký verbuňk nelze zaměnit za " Verbunk"- ten se tančí na Slovensku a Maďarsku. U "verbunku" se tolik neskáče, je v něm o něco více potlesků rukama a sklepávání patami.

---

zdroj: vlastní poznatky ze života na jižní Moravě, materiály "národního ústavu lidové kultury"- výběr- výrazně zkráceno a upraveno pro laiky. R/1

ARTRIUM ZLÍN - ZLÍNSKÝ ZÁMEK


Jindřich Buxbaum navštívil výstavu svých fotografií a také si prohlédl obrazy Boba Dylana.

Bob Dylan: On the Road
Výstava
Kdy: 29.10. - 5.1.2020

Kde: Zlínský zámek

| 60 děl
| textová doprovodná část
| foto Bob Dylan v ČR
| LP desky

Součástí výstavy je výstava fotografií Jindřicha Buxbauma: Ze života Zbožných Chasidů.

Otevřeno: út - ne, 10:00 - 17:00 hod.

Zavřeno: 24. - 26. prosince, 1. ledna

Vstupné: 200,- Kč dospělý, 90,- Kč studenti po předložení ISIC karty, senioři (60+), držitelé průkazu ZTP nebo ZTP/P, rodinné 400,- Kč

Pro více informací sledujte facebook Artrium Zlín.

---

Jindřich Buxbaum: Ze života Zbožných Chasidů
Výstava
Kdy: 29.10. - 5.1.2020

Kde: Zlínský zámek

Součástí výstavy je výstava Boba Dylana: On the Road.

Otevřeno: út - ne, 10:00 - 17:00 hod.

Zavřeno: 24. - 26. prosince, 1. ledna

Vstupné: 200,- Kč dospělý, 90,- Kč studenti po předložení ISIC karty, senioři (60+), držitelé průkazu ZTP nebo ZTP/P, rodinné 400,- Kč

Ohlédnutí a kalendář na listopad 2019

R/ZM

V HOLEŠOVĚ SE BUDE TOČIT CELOVEČERNÍ FILM

Jak mluvčí holešovské radnice upřesnila, jedná se o celovečerní debut režiséra Jana Březiny, za kameru se postaví Jan Skriečka. Diváka bude čekat příběh o konfrontování stínů minulosti, vyrovnávání se s morálním odkazem 90. let a střetu příčetnosti s temnotou iracionality.

"Tvůrci si pro natáčení vyhlídli krásná zákoutí Smetanových sadů, točit se bude také v knihovně, na městském úřadě, na náměstí Svobody, na nádraží nebo v Hospodě U Cabiša. Již koncem tohoto týdne tedy bude možné zaregistrovat v těchto místech neobvyklý pohyb štábu se svým vybavením," doplnila Helsnerová.

Dalšími místy, kde se bude natáčet, jsou například Napajedla nebo Psychiatrická nemocnice Kroměříž. V hlavních rolích se představí Filip Březina, Lucie Ducháčková, Elizaveta Maximová, Přemysl Bureš a Petra Jungmanová. Film vzniká ve spolupráci se zlínskou IS produkcí. Distribuce filmu je plánována na podzim příštího roku.

PŘÍBĚH HOLEŠOVSKÉHO SKAUTINGU - VÝSTAVA

www.holesov.info/486-pribeh-holesovskeho-skautingu.html


R/20