Kde jsou dnes ty časy kánoe a tiché vody Berounky? Vraťme se dneska tam, kam již naši vnuci či pravnuci nemohou. Do dob, kdy jsme ještě jako "vlčata", sáli kouř posvátného táborového ohně...

TRAMP také TREMP
v Americe tulák, pobuda, nemajetný sezónní dělník putující zemí za prací, také hobo v množném čísle hoboes. V začátku českého trampingu je vysoce pravděpodobné, že se název "tramp" ujal v překladu románu Jacka Londona- The Rood česky "Cesta". Určitým způsobem byla přejata představa Divokého západu. Mnozí z nás četli:
RODOKAPSY z truhly na půdě, Karla Maye, překlady amerických autorů, nebo i překlady originálů - románů Zene Graye, Jacka Shaefera, R.L. Stevensona.

Z Rakouska přišel "tschundern", toulat se, nyní je "čundrák" pojmem kladným.

Trampem je i loď bez pravidelného jízdního řádu, z přístavu do přístavu - taxi.

Označení přijali prvně čeští vodáci, připadali si tak- bez cíle- se svými kánoemi.
První trampové, jak se dovídáme z literatury třicátých let, se cítili být spíše námořníky, než "zálesáky". Vysvětlení najdeme i pro to, že v každé pozdější trampské osadě byl stěžejním místem vlajkový stožár, slavnostní vztyčování a spouštění vlajky a pozdrav a- hoj - sloučený do nynějšího AHOJ. Tedy anglické přání námořníků se na moři setkat...

TRAMPING,
jak jej známe z historie, vznikl v Praze, později i dalších velkých průmyslových centrech. Neměl řádnou organizaci, řád, byl výsadou nezaměstnaných, nejnižší společenské vrstvy.
V pojetí četnictva byl téměř organizací zločineckou, pro sedláky a hajné nebezpečnou škodnou. Oheň v lese a zatoulaná slepička, jak známe z úvodní písně i husa.
Pro trampy a trampky! to byla volnost, romantika, dobrodružství, přátelství, solidarita- v malých skupinách mladých lidí absolutní důvěra...

Po čase začal být tramping módou, střední vrstva již měla peníz na nákup lukrativních pozemků zejména v okolí řek a rybníků, v romantickém podhradí, namísto stanů se začaly stavět jednoduché sruby. Narodily se osady s romantickými jmény, rituálem vztyčování vlajky, vlastní hymnou, odpovědným "šerifem", jenž zastupoval "osadu " před orgány státní moci.

Jednou z velmi kladných vlastností trampů byl vztah k PŘÍRODĚ- ÚCTA, naproti "mastňákům," po kterých zůstávaly "mastné papíry"- odtud jejich posměšné označení.
Dosud se zachovala původní místa osad na Berounce, Vltavě, Sázavě, ve hvozdech Brdů, na severní Moravě a dalších místech.

TRAMPING
po vzniku osad přijal ATRIBUTY, dnešní JUNÁK je dodnes, k velké naší úctě, dodržuje.
Srovnáme-li JUNÁKY stojící čestnou stráž při některé příležitosti, zjistíte, že každý má na svém stejnokroji jen to, co si vydobyl pílí a schopnostmi. Každý odznak je na stejnokroji připjat přesně , každý z JUNÁKŮ přesně ví, jak se má kdy, kde- chovat...

Podíváme-li se na fotogalerie vojenských! výsadkových! veteránů, bývalých příslušníků ELITY vojsk ČSLA ? No ... byl jeden z velitelů VÚ 7374 Holešov, jehož oblíbené úsloví vstříc staršinovi roty znělo, že rota nastoupila jako " tlupa rozdrbaných trampů"- čímž TRAMPY značně znectil- nakonec i rotu. Bývali to skvělí VOJÁCI...
OSADA.

Měla přesný, ORIGINÁLNÍ NÁZEV, neoficiální, i nezaměnitelné jméno, voleného šerifa, vlastnoručně vyšitou vlajku, později "domovenku" na levém rukávu, přesně umístěnou půl stopy na levém rameni košile či bundy.

Přísně se rozlišovalo, zda šlo o příslušníka OSADY- ten měl na domovence zkratku T.O. /trampská osada/, nebo trampa samotáře...měl označení T.S. /tramp samotář/ a své jméno, zpravidla anglicky znějící.

Zavedena byla společenská pravidla:
Pokud potkal T.S. příslušníka, nebo příslušníky T.O. byl zpravidla pozván do osady, zde mohl být, jak dlouho chtěl. Poté si šel svojí cestou. Vznikla -li mezi nimi sympatie, vyměnili si adresy a byl zván na tzv. "výroční potlach", konaný každoročně. Byl spojen s různými soutěžemi, o kterých napíši později.

Jakmile se osada rozrostla, bylo zvykem, mít pro hosty místo, kde byl host ubytován. Od chvíle vstupu do OSADY však převzal všechen řád OSADY, při vztyčení vlajky a jejím spuštění stál na konci zástupu, by-li však šerifem jiné OSADY, stál vždy vedle šerifa "domovského".

Přísně byla dodržována hygienické pravidla, chování k vodě, vodnímu toku. Tolerovalo se umírněné pytláctví, pachatel nesměl být chycen. Nepytlačili se psi a kočky.

POSVÁTNÝM
byl OHEŇ- hranici zakládal jeden z nejstarších, podle přesně stanovených pravidel / vhodit do něj slupku/ ze salámu, nedopalek cigarety! bylo NEPŘEDSTAVITELNÝM ZLOČINEM!!
a osadní MUZIKA. Zprvu byla velmi oblíbená mandolína, později ji vytlačila kytara a další nástroje. Mnohé osady si složily písně svoje, dodnes je slyšíme už ale v hodně komerčním pojetí.

PŘEDSTAVA
dnešních mnohých dětí , že se na OSADĚ budou nudit a jejich jedinou zábavou bude mobil, byla v roce 1918, po vzniku první známé osady, do asi roku 1960, kdy jsme ještě mohli trampovat jako T.S., naprosto zcestná.
Od rána do tmy byl v osadě neustálý pohyb a ruch. Probíhala řada sportů, počínaje lukostřelbou, hodem sekerou, přenášení klád, hody oštěpem na dálku a cíl, nebo, zkuste házet krumpáčem na cíl!! musí se zabodnout! Hod nožem byl základem. Bezpečnostní pravidla se dodržovala "citem".

Málo kdo ví, že např. "volejbal" měl svůj základ v trampingu, stejně "nohejbal"- byl zván jako trampský fotbal!
Samozřejmě celý den ve vodě, plavání, potápění a hlavně KANOE!! Všechno se nosilo, na osadu se jezdilo zásadně vlakem!! zbytek pěšky!!

Podstatnou a zřejmě nejdůležitější vlastností TRAMPINGU bylo a stále ještě je, že NIKDY nebyl organizován a veškeré pokusy se tak stát, ztroskotaly. V odporu k organizaci bylo úmysl: každou organizaci uchvátí dříve nebo později stát, jako organizované násilí. Stát by začal představami úředníků sedících v Praze předepisovat, co se dělat má a nemá. byl by to KONEC SVOBODY.

V trampingu nejsou psána, ba ani dohodnuta "pravidla". Přesto jsou dána a uznávána.

Jedním markantním příkladem je úcta k OHNI. Chování v Přírodě.

Mladá generace už neví, že mezi skauty a trampy by nalezli významné české umělce, spisovatele.. Jaroslava Foglara, malíře, grafika , ilustrátora Zdeňka Buriana ...

Jméno
trampské jméno je odlišné od jména civilního. Jméno trampa nebo trampky se užívá výhradně na vandrech, při setkání v osadách, v lese, ve srubu...vždy jde o zkomoleniny anglicko- americko-kanadské. Je poměrně problém si najít jméno originální- rozhodně jsou obsazena např: Johny, Johnny, Bill, Palec, Savana, Dany, Abdy, Kendy, Mecky, Jerry, Čiko, Keny, Kiwi, Fred, Jimi, Pedro, Ferry, Galoš, Matur, Gaučo, Sally, Harry, Kim, Uragán, Fredy, Notor, Golem- jsou obsazena všechna jména zvířat počínaje Daňkem a konče Jaguárem.

Krásná jsou trampská jména dívek, trampek, slečen- ale i čarodějek či čarodějnic. Setkávali jsme se s : Konvalinkou, Schovankou, Mušenkou, Pirátkou, Sazičkou, Krasavicí, Kopretinou, Kozenkou, Kačenkou...

Závěrem stručná historie
Jak uvedeno výše, známe první osadu z roku 1918 - na Vltavě v místě zvaném Svatojánské proudy. Dnes se k ní lze jen potopit- je pod hladinou štěchovické vodní nádrže.

Měla jméno " Roaring Camp" - "Tábor řvavých", později, uznána za oficiální byla pojmenována jako "Ztracená naděje".

Bob Hurikán kniha " Dějiny trampingu".. ovšem, spíše román, nikoliv historická studie.

Kdo skutečně jednou vydá historicky cennou práci o českém trampingu??

zdroje: obecné popisy trampského života, vlastní prožitky zpracoval R/1


Fotogalerie:

Na snímku vidíte trampa samotáře /T.S./ s typicky bílým šátkem symbolizujícím svobodu v přípravě stravy- kotlík byl nedílnou součástí výbavy...

Jezdilo se i na "boudu".. ovšem pozor- v letech 1958-1960 z nichž snímek pochází, sloužili u SNB tzv. "okrskáři". Ti měli na starosti určitý úsek /několik obcí/ a dávali bedlivý pozor na děje v jejich "okrsku".

Spolupracovala s nimi převážná většina obyvatel. Riskovat na nádraží v "čundráckém" s nožem na opasku znamenalo, že jste mohli přijít o všechno- včetně peněz- nechal vám jen na cestu vlakem zpět..

Odvolání? k smíchu- stačilo poslat "hlášení" na váš občanský výbor, do fabriky, školy a měli jste "zaděláno" na další léta problémů...

Chlapec s kytarou ( trampské jméno Sing-) pozdější šerif osady někde ve východních Čechách- už jsem se s ním po nástupu do Holešova nikdy nesetkal).

Jeho tehdejší MAUD- přezdívkou LASSY, moje vybavení vidíte na batohu-

T.S. " "Rouvr"- zkomolenina ROVER -tulák.

TRAMP miluje vodu - dívka s dlouhými nožkami se chladila po náročném "nočním povídání"- přezdívka "FAY".

Na návštěvě v jedné osadě na Vysočině - rybník VIDLÁK - "předvádění...! exhibice.